Co znamená držet se morálních zásad
„ZÁRMUTEK a žal“, takový byl název čtyři a půl hodiny trvajícího filmu, který byl na jaře roku 1972 promítán po celých Spojených státech. Otevřeně a nelíčeně dokumentoval chování některých lidí během německé okupace jejich země. Jeden kritik prohlásil, že film posloužil dobrému účelu, protože „nás nutí, abychom prozkoumali sami sebe i své samolibé představy o tom, jak bychom se chovali v době národní krize . . . Byli bychom ochotni trpět za své názory, podstoupit vězení a smrt?“ V takové krizi mnozí lidé selhali.
V protikladu k tomu bylo poukázáno na skutečnost, že křesťanští svědkové Jehovovi byli v takových dobách výjimkou z pravidla. Odmítli činit kompromisy. V knize Nacistický stát napsal profesor Ebenstein z univerzity v Princentonu, že každý z nich „je jako pevnost, která může být zničena, ale nikdy nemůže být dobyta“. Proč? Jedním z důvodů bezpochyby byla skutečnost, že se ve svém každodenním životě drželi morálních zásad, a proto když přišla krize, byli dobře připraveni, aby ji mohli zvládnout a vyjít z ní vítězně.
V dnešní době většina lidí nemusí čelit národní krizi, v níž by vyvstávaly tak životně důležité problémy. Na všechny lidi však doléhá konflikt mezi silami práva a bezpráví. Kde stojíme my?
Držíme se morálních zásad ve svém každodenním životě? Jednou z věcí, na které můžeme být jako lidé hrdi, je skutečnost, že máme svobodnou vůli. To znamená, že máme schopnost poznat rozdíl mezi tím, co je správné a co je nesprávné, a že se můžeme rozhodnout, čím se dáme vést. To je jedním z důkazů skutečnosti, že mezi námi a zvířaty existuje velká propast. Lidé, kteří přijímají evoluční teorii, raději přehlížejí tento nanejvýš důležitý rozdíl. Ano, ze všech tvorů na zemi máme jen my smysl pro mravnost; pouze my můžeme rozeznat rozdíl mezi tím, co je, totiž mezi světem naplněným špatností a násilím, a mezi tím, co by mělo být, totiž světem spravedlnosti a pokoje. Pouze my shledáváme, že je nutné vysvětlení věcí, že je nutné náboženství.
Tento velký rozdíl je přesvědčivě dokázán Božím slovem, Biblí. Pouze člověk byl vytvořen k Božímu obrazu a podobnosti. Pouze člověk byl postaven před morální otázku: „Ale co se týče stromu poznání dobrého a zlého, z toho nebudeš jíst, neboť toho dne, kdy z něho pojíš, jistě zemřeš.“ — 1. Mojž. 1:26–28; 2:16, 17.
Je správné, že člověk dostal na základě svého vyššího nadání nejen větší výsady a větší schopnost těšit se ze života, ale také větší odpovědnost. Je tomu tak, jak řekl Ježíš: „Od každého, komu bylo mnoho dáno, bude mnoho požadováno; a komu lidé mnoho svěřili, od toho budou požadovat více, než je obvyklé.“ — Luk. 12:48.
Řídit se morálními zásadami znamená postavit poslušnost vůči svědomí na první místo, před sobecký zisk, před vlastní prospěch, před hmotné věci. Pozastavíme-li se a uvažujeme-li o tom, shledáváme, že ve skutečnosti všechna zvířata jsou zaměřena na hmotné věci, protože pro ně je žádoucí jedině tělesné blaho a uspokojení jejich pohlavního pudu. Je zajímavé, že moudrost, jež se vyznačuje sobeckými spory a žárlivostí, je v Bibli popsána jako zvířecí. Z Bible se také dovídáme, že zlí jsou jako nerozumná zvířata a že takoví lidé také podobným způsobem zahynou. — Jak. 3:14–16; 2. Petra 2:10–13.
V dnešní době se svět stal jako celek zvířecím, a proto je stále obtížnější řídit se morálními zásadami. Nikdy předtím neexistovala tak velká pokušení a takové vlivy, podněcující k získání vlastního prospěchu, sobectví, lakotě, k lásce ke smyslovým potěšením nebo k touze po moci. Denně stojíme před mravními problémy, před pokušením ke kompromisům.
Všichni ovšem nemají stejné problémy. Lidé se liší na základě dědičnosti a působením okolí. Pro někoho může být problém v tom, že pociťuje nadšení a vzrušení při sázkách, například při dostizích. Pro někoho to může být používání omamných látek, protože mu působí potěšení. Problémem jiných lidí je sklon k pohlavní nemravnosti. A pro mnohé lidi je problémem těžká práce, protože milují pohodlnost nebo jsou prostě líní. Pro mnohé, kteří mají rádi alkoholické nápoje, je skutečným problémem, mají-li se ovládat.
Držet se mravních zásad a zvítězit v pokušeních a pod tlakem různých vlivů není lehké; není to cesta nejmenšího odporu. Je to však jediná rozumná cesta, která přináší uspokojení a odměnu. Nejmoudřejší lidský král, který kdy žil, došel sám k přesvědčení, že úsilí o hmotné věci vede jedině ke zklamání. — Kaz. 2:1–11.
K úspěšnému řešení těchto problémů je třeba bdělosti. Musíme také vzhlížet k Bohu o pomoc. Jak řekl Ježíš: „Zůstaňte bdělí a neustále se modlete, abyste neupadli do pokušení. Ovšem, duch je dychtivý, ale tělo je slabé.“ (Mat. 26:41) A je k tomu také třeba sebekázně, sebeovládání, jak to uznal apoštol Pavel: „Podmaňuji své tělo a vedu je jako otroka, abych, když jsem kázal jiným, nebyl sám nějak neschválen.“ — 1. Kor. 9:27.
Také ti pomůže lpět na morálních zásadách, když budeš stále pamatovat na to, že jsi odpovědný stvořiteli a že máš stále dávat pozor, abys neztratil jeho přízeň. Proto nám jeho Slovo říká: „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.“ (Přísl. 9:10) Velkou pomocí také bude každodenní čtení Bible, Božího slova. Jsou v ní obsaženy nejen dobré rady, jak již zde bylo uvedeno, ale obsahuje také krásné příklady, které se můžeš snažit napodobovat.
Pamatuj také na odměnu, kterou dostaneš, budeš-li se držet mravních zásad. Je to čisté svědomí a sebeúcta, kterých dosáhneš, když zvítězíš nad pokušeními a vlivy, jež na tebe působí, aby ses poddal nebo učinil kompromisy, když se dáš vést láskou a spravedlností, a nikoli sobeckými úvahami. A lidem, kteří získávají Boží uznání, protože se drží jeho vysokých morálních zásad, poskytuje Boží slovo také naději na věčný život.