„Staňte se napodobiteli Boha“
NĚKTEŘÍ lidé mluví pohrdavě o lidském sklonu někoho napodobovat. Napodobování však může být ve skutečnosti projevem úcty. Jestliže někoho napodobujeme, dáváme tím najevo, že si jeho způsobu jednání vážíme natolik, že bychom chtěli jednat stejně.
Děti bezděčně napodobují starší osoby. Z toho vzniká pro jejich rodiče vážná odpovědnost. Mluví snad rodiče lži, podvádějí, kradou nebo mluví neslušně, světsky nebo vulgárně? Jejich děti budou jistě jednat stejně. Žijí jejich rodiče čestným a čistým životem, drží se pevně biblických zásad? Pak je velmi pravděpodobné, že jak jejich děti porostou, budou jednat stejně.
O napodobování bylo řečeno: ‚Kdo napodobuje něco špatného, často jistě překoná svůj příklad, ale kdo napodobuje něco dobrého, často svůj příklad nedostihne.‘ Jak obtížné je napodobovat dobrý vzor, to poznají zvláště všichni křesťané, kteří chtějí dbát napomenutí apoštola Pavla: „Staňte se mými napodobiteli, jako i já jsem Kristův.“ — 1. Kor. 11:1.
Protože se nám často nedaří zcela napodobit nějaký dobrý příklad, nebylo by rozumné, abychom se alespoň pokusili napodobit nejlepší příklad, jaký existuje, největší, nejvznešenější, nejmoudřejší, nejspravedlnější, nanejvýš plný lásky a nanejvýš nesobecký? Většina čtenářů tohoto časopisu ví, kdo poskytuje takový příklad, totiž že to je stvořitel, Jehova Bůh. Ihned však vznikají otázky: Jak by něco takového bylo možné? Není troufalé domnívat se, že můžeme napodobovat Boha? Nevedl by takový pokus pouze ke zklamání a sklíčenosti?
Rozhodně ne. Bible sama nás nabádá: „Staňte se . . . napodobiteli Boha jako milované děti.“ Skutečně, Jehova Bůh přikazuje: „Musíte být svatí, protože já jsem svatý.“ — Efez. 5:1, 1. Petra 1:16.
BUĎME NAPLNĚNI LÁSKOU A POHOTOVĚ ODPOUŠTĚJME
Jak ale můžeme plnit tyto Boží příkazy, jestliže jsme všichni nedokonalí? Nemůžeme napodobovat Boha v jeho všemohoucnosti a nejsme také prosti hříchu jako on. Můžeme se však rozhodnout, že jej budeme napodobovat v jeho mravních vlastnostech. Můžeme se například snažit napodobit Boha v tom, že budeme plni lásky, té, která je věrná zásadám a je v řečtině označena slovem agápe. Milovat znamená být nesobecký a mít zájem o blaho druhých. Bez ohledu na to, zda jsme bohatí nebo chudí, staří nebo mladí, silní nebo slabí, všichni můžeme usilovat o to, abychom byli nesobečtí. Bůh nám v tom dal podivuhodný příklad, protože k vykoupení lidstva dal poklad, který byl jeho srdci nejdražší. Čteme totiž: „Tak velice Bůh miloval svět, že dal svého jednozplozeného Syna, aby každý, kdo projevuje víru v něj, nebyl zničen, ale měl věčný život.“ — Jan 3:16, srovnej Skutky 14:17.
Můžeme napodobit Jehovu Boha v jeho nesobeckosti tím, že posloucháme příkaz, který byl výslovně dán ve Svatém písmu: „Skutečně tedy, pokud ještě k tomu máme příhodný čas, čiňme dobře všem.“ (Gal. 6:10) Bible popisuje, jak můžeme projevovat stejnou lásku, jakou projevuje Bůh: „Láska je shovívavá a laskavá. Láska . . . nehledá své vlastní zájmy, nedá se podráždit, nevypočítává bezpráví.“ Jak dalece projevujeme tento druh lásky, tak dalece napodobujeme Jehovu Boha. — 1. Kor. 13:4–7, 1. Jana 4:8.
Jednou stránkou lásky je pohotovost odpouštět a také v tomto ohledu musíme napodobovat Boha. Musíme? Ano, protože pokud jej v tomto ohledu nenapodobujeme, nebude on odpouštět nám. Ježíš Kristus opětovně zdůrazňoval tuto zásadu. Řekl, že Bůh člověku neodpustí, pokud takový člověk sám neodpustí druhým. (Mat. 6:12–15) Při jiné příležitosti Ježíš vyprávěl podrobné podobenství, které uzavřel výstrahou: „Stejně bude můj nebeský Otec jednat i s vámi, nebudete-li ze srdce odpouštět každý svému bratru.“ (Mat. 18:35) Právě v souvislosti se vzájemným odpouštěním nás apoštol Pavel nabádá, abychom byli napodobiteli Božími: „Ale staňte se k sobě navzájem laskavými, plnými něžného soucitu a ze srdce si vzájemně odpouštějte, stejně jako vám Bůh také ze srdce odpustil skrze Krista. Staňte se proto napodobiteli Boha, jako milované děti, a dále choďte v lásce.“ — Efez. 4:32, 5:1
NENÁVIDĚT TO, CO NENÁVIDÍ BŮH
Další možnost, jak my, nedokonalí a slabí smrtelní lidé, můžeme napodobit Boha, je v tom, že můžeme nenávidět to, co nenávidí on. Nenávidí Bůh skutečně? Ano, nenávidí špatnost a lidi, kteří úmyslně jednají špatně, a k těm také patří náboženští pokrytci. Nenapodobil Ježíš svého Otce v tomto ohledu a neprojevoval nenávist vůči náboženským pokrytcům? Jistě ano, neboť opětovně říkal: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci!“ — Mat. 23:13–33, Jan 5:19.
Že Jehova Bůh opravdu nenávidí zlo a ty, kteří pěstují zlé věci, to vyplývá z Přísloví 6:16–19. „Je šest věcí, které Jehova skutečně nenávidí: ano, sedm věcí je odporných jeho duši: povýšené oči, lživý jazyk a ruce vylévající nevinnou krev, srdce, které vymýšlí škodlivé plány, nohy, které spěšně běží ke zlému, lživý svědek, který pronáší lži, a každý, kdo rozpoutává spory mezi bratry.“
Jak se budeme chovat, jestliže nenávidíme tyto věci? Na jedné straně budeme dávat pozor, abychom nedělali nic takového, a na druhé straně se budeme vyhýbat společnosti s osobami, které dělají takové zlé věci. „Neboť co má společného spravedlnost s bezzákonností?“ Skutečně, můžeme Boha napodobovat tím, že jsme loajální vůči jeho spravedlivým zásadám a tak jsme ‚svatí, protože on je svatý‘. — 2. Kor. 6:14, 1. Petra 1:16.
NAPODOBITELÉ VE VYTRVALOSTI
My, lidé, máme další možnost, jak napodobit Boha, a to ve vlastnosti vytrvalosti. Tato ctnost nás vede k tomu, že plníme své úkoly, dostojíme svým slavnostním příslibům a plníme své sliby. Projevuje nade vše moudrý, všemohoucí Jehova Bůh skutečně vytrvalost? Jestliže nás například něco obtěžuje a my bychom takovou věc mohli ukončit, ale z nějakého dobrého důvodu to neuděláme, pak je možno o nás říci, že tuto obtíž snášíme a vytrváváme v ní. Stejně jedná Jehova Bůh. Bolí jej všechno zlo, všechny nespravedlnosti, všechno utrpení, a zvláště všechno pronásledování, jež musí trpět jeho věrní služebníci. Byl by schopen všechno to ihned zastavit a vyhladit všechny zlé, tím by však ostatní lidé ztratili příležitost k záchraně. Proto čteme: „Jehova není pomalý ve svém zaslíbení“ — například ve svém zaslíbení, že učiní konec zlu a obnoví na zemi rajské poměry —, „ale je k vám trpělivý, protože si nepřeje, aby byl někdo zničen, ale přeje si, aby všichni dospěli k pokání.“ — 2. Petra 3:9.
Jehova Bůh má schopnost vžívat se do situace druhých a proto považoval za nutné strpět určité věci a vytrvat při tom. Například o době, kdy jeho tehdejší smluvní lid izraelský trpěl, čteme, že trpěl i on: „Po celou dobu jejich tísně pociťoval tíseň.“ (Iz. 63:9) Projevil vytrvalost také v tom, že téměř šest tisíc let snášel potupování svého jména, a to od doby, kdy satan, ďábel, nazval v zahradě Eden Boha lhářem, až do našich dnů, kdy mnozí zastávají teologii, že „Bůh je mrtev“. — 1. Mojž. 3:1–5.
V tomto ohledu bychom měli Boha napodobovat. Měli bychom projevovat schopnost vžívat se do situace druhých a měli bychom snášet nepříjemnosti a obtíže, jež vznikají následkem chyb u druhých. Neměli bychom se rozčilovat proto, že se zlým dobře daří, ani bychom se neměli násilně vzpírat proti vládám, protože připouštějí určité věci, ale spíše bychom měli vytrvat. Jestliže tedy nemůžeš změnit určité věci v souladu s biblickými zásadami, pak napodobuj Jehovu a projevuj božskou vlastnost vytrvalosti. Pamatuj na Boží příslib: „A již jen maličkou chvíli, a zlý již nebude.“ — Žalm 37:1–11.
Že nedokonalí lidé skutečně mohou napodobovat Boha v tomto ohledu i v jiných ohledech, je patrné v každodenním životě jednoho a půl miliónu křesťanských svědků Jehovových. Tak velice milují Boha i svého bližního, že nesobecky věnují co nejvíce času kázání dobrého poselství o Božím království a činění učedníků. Napodobují Boha v tom, že jsou pohotoví k odpouštění a nemstí se těm, kteří je pronásledují. A napodobují Boha tím, že nenávidí zlo a pěstují spravedlnost. Projevují vytrvalost tím, že po celá léta vykonávají práci, kterou jim Bůh uložil, a čekají na to, že Jehova Bůh uvede všechno do pořádku.