V čem se můžeme stát „napodobiteli Boha“?

„Musíte tedy být dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“. — Matouš 5:48.

1. Jak bychom měli smýšlet o našem nebeském Otci a proč?

JESTLIŽE někoho skutečně obdivuješ, nechceš se mu podobat? Snad se dokonce vědomě snažíš jej napodobovat. Děti to dělají. Často slyšíme, jak malí chlapci říkají: „Až budu velký, budu jako tatínek.“ Neměli bychom mít stejný pocit vzhledem k svému nebeskému Otci, Jehovovi Bohu? Je skutečně vynikající v každém ohledu. Jak bohatě se o nás ve všem stará. Dokonce i v tom směru, že učinil opatření, abychom byli vykoupeni z hříchu a smrti a mohli se radovat z věčného života! (Jan 3:16; Žalm 145:16) Neměli bychom se proto chtít podobat Bohu? V čem jej však můžeme napodobovat? Do jaké míry se mu můžeme podobat?

2. a) Proč je možné, abychom byli dokonalí, jako je dokonalý Bůh? b) V jakém smyslu se často používá českého slova „dokonalý“ a jak to odpovídá významu hebrejských a řeckých slov překládaných výrazem „dokonalý“?

² Snad tě překvapí, zjistíš-li, do jaké míry se máme podobat Bohu podle slov Ježíše Krista. V Kázání na hoře řekl: „Musíte tedy být dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Můžeme však my, nedokonalí tvorové, být dokonalí? Ano, neboť slovo „dokonalý“ je v Bibli stejně jako v dnešní každodenní mluvě používáno v relativním smyslu. Proto může být řečeno, že nějaká věc je dokonalá, jestliže je úplná nebo plně slouží svému účelu. Proto je o takových Božích služebnících, jako byl Noe a Job, řečeno, že byli „dokonalí“. (1. Mojž. 6:9; Job 2:3, Elberfeld. b.) Hebrejské nebo řecké slovo přeložené zde výrazem „dokonalý“ znamená „úplný, plně vyvinutý“, nebo „bezúhonný“, což také odpovídá českému slovu „dokonalý“, jež má rovněž mimo jiné významy „bezvadný, vzorný, úplný“.

3, 4. a) V jakém smyslu byl dokonalý Noe a Job? b) V jakém smyslu můžeme my být dokonalí, jako je dokonalý náš nebeský Otec?

³ Lidé jako Noe a Job nebyli přirozeně „dokonalí“ v tom smyslu, že by byli bezhříšní, ale vcelku dělali to, co v jejich době a za jejich okolností od nich Bůh vyžadoval. Líbili se Bohu; dělali to, co od nich právem očekával. V tomto smyslu byli také bezúhonní, bezvadní neboli dokonalí.

⁴ Máme-li na paměti tuto myšlenku, můžeme rozumět Ježíšovým slovům: „Musíte. . . být dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Nechtěl tím říci, že bychom měli být bez hříchu, ale že bychom měli být dokonalí v jiném ohledu nebo smyslu. To také vyplývá ze souvislosti. Ježíš řekl, že Bůh sesílá sluneční svit a déšť nejen na dobré a spravedlivé, ale také na nespravedlivé a zlé. Chceme-li tedy napodobit Boha, to znamená, chceme-li být dokonalí jako on, pak nesmíme projevovat dobrotivost, milosrdenství a štědrost pouze svým příbuzným a přátelům nebo členům svého národa, ale měli bychom činit dobro při každé příležitosti a kdekoli je třeba. Potom může být řečeno, že naše láska je úplná, dokonalá.

5, 6. a) Proč zřejmě řekl Ježíš jednomu bohatému mladému muži, že ještě musí něco udělat, aby byl dokonalý? b) Čemu se dnes můžeme naučit z této události z prvního století?

⁵ Chceme-li napodobovat Boha a být dokonalí, jako je dokonalý on, musíme se také ze všech sil snažit podporovat pravé uctívání. Ježíš Kristus zdůraznil tuto skutečnost, když k němu přišel bohatý mladý muž a ptal se jej, co má dělat, aby zdědil věčný život. Ježíš mu řekl: „Chceš-li být dokonalý, pak jdi a prodej, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi, a pojď a buď mým následovníkem.“ (Mat. 19:16–23) Mladý muž byl zřejmě svým hmotným majetkem rozptylován, takže nesloužil Bohu celým srdcem. Jeho srdce bylo obráceno k jeho bohatství. Ježíš poznal, že by pro tohoto mladého muže bylo užitečnější, kdyby se zbavil rozptylujícího břemene. Bránilo mu v dokonalé nebo úplné službě Bohu.

⁶ Jaký význam mají pro nás dnes Ježíšova slova o tom, že máme být „dokonalí“? Znamenají, že se nesmíme spokojit s pouhou symbolickou službou Bohu. Musíme milovat Jehovu Boha svou celou myslí, srdcem, duší a silou, a nesmíme připustit, aby nás osobní žádosti nebo cíle rušily v úplné oddanosti jemu. Pokud tedy nemáme biblické povinnosti nebo tělesné nedostatky, pro které bychom nemohli věnovat celý čas kázání dobrého poselství o Božím království, měli bychom konat kazatelskou službu celým časem. Nemůžeme být „dokonalí“, jestliže omezujeme svou službu Bohu.

BÝT PŘÍMÍ A SPRAVEDLIVÍ

7, 8. a) Co říká Písmo o tom, že Jehova je spravedlivý? b) Chceme-li napodobovat Boží spravedlnost, co se od nás vyžaduje, pokud jde o světské zaměstnání?

⁷ Chceme-li být ‚dokonalí, jako je dokonalý Bůh‘, musíme milovat to, co miluje on. To by, mimo jiné, znamenalo, že máme jednat spravedlivě a správně. Bible nám říká, že Bůh „miluje právo“ a že v něm není „bezpráví; je spravedlivý a přímý“. (Žalm 37:28; 5. Mojž. 32:4) Chceme-li tedy být „napodobiteli Boha“, musíme být čestní ve všem svém jednání, a pokud jsme zaměstnáni, zahrnuje to také naše jednání vůči zaměstnavateli. (Ef. 5:1) Dnes, kdy je tak všeobecně rozšířena nepoctivost, uplatňují mnozí lidé způsoby, které jsou v podstatě nesprávné, a tak vlastně jdou „za davem ke zlému“. — 2. Mojž. 23:2.

⁸ Například mnozí zaměstnanci jsou zvyklí dělat jen to nejmenší množství práce, aby mohli zůstat ve svém zaměstnání, nebo si tajně berou věci, které jim nepatří. My prostě nesmíme dělat takové věci, chceme-li být napodobiteli Boha. Dnes je také běžné využívat neprávem sociální výpomoci nebo podpory v nezaměstnanosti nebo si vypůjčovat peníze a nevracet je. Chceme-li však být „dokonalí“, musíme činit „poctivé zaopatření. . . před zrakem lidí“ a musíme také zachovávat „správný způsob života mezi národy“. — Žalm 37:21; 2. Kor. 8:21; 1. Petra 2:12.

9. Co musíme dělat, abychom napodobovali Boží spravedlnost ve svém vztahu k „césarovi“?

⁹ Napodobovat Boha v uplatňování práva také vyžaduje, abychom byli svědomití při placení daní. Boží slovo nám říká: „Splácejte césarovy věci césarovi“ a „Dávejte všem, co komu náleží; tomu, kdo žádá daň, daň.“ (Mar. 12:17; Řím. 13:7) Nedávno musela být jednomu zámožnému křesťanovi odňata pospolitost se sborem svědků Jehovových, protože se nechtěl řídit touto biblickou směrnicí. Byl výjimkou, stejně jako Achan ve starověkém Izraeli, protože svědkové Jehovovi jako celek mají dobrou pověst, že podle zákona platí daně. (Jozue 7:1–26) V listu Sindelfinger Zeitung z 31. srpna 1968 vyšel článek nadepsaný: „Nejpoctivější lidé. . . jsou svědkové Jehovovi.“ Článek pojednává o placení daní. První odstavec končil slovy: „Spolkové ministerstvo financí uznává, že svědkové Jehovovi jsou nejpoctivější lidé ve Spolkové republice.“ Tak by to také mělo být, protože svědkové Jehovovi si přejí být napodobiteli Boha.

VĚRNÍ A SPOLEHLIVÍ

10. Co říká Bible o Jehovově věrnosti a spolehlivosti?

¹⁰ Jehova Bůh nám dává zářivý příklad svou věrností a spolehlivostí. Jeho prorok Mojžíš řekl izraelskému lidu: „Dobře víš, že Jehova, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, jenž dodržuje smlouvu a milující dobrotivost.“ (5. Mojž. 7:9) Jozue, Mojžíšův nástupce, potvrdil tuto skutečnost slovy: „Vy dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jedno slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se pro vás splnila. Ani jedno z nich neselhalo.“ Jehova je náš ‚věrný stvořitel‘, jemuž můžeme s naprostou důvěrou a spolehnutím ‚svěřovat své duše‘. — Jozue 23:14; 1. Petra 4:19; 1. Kor. 10:13.

11. a) Jaké povinnosti máme vůči Bohu jako jemu oddané děti? b) Jak můžeme dokázat svou věrnost a spolehlivost ve spojení s hlavním úkolem, který dnes musí plnit Boží služebníci?

¹¹ Jako Jehovovi napodobitelé musíme být proto také věrní a spolehliví. Musíme se prokazovat jako věrní správci věcí, jež nám byly svěřeny: například času, peněz, síly a osobního vlivu. (1. Kor. 4:1, 2) Řekli jsme Jehovovi, že chceme patřit k jeho dětem a že mu chceme sloužit po celý svůj život? Dodržujeme v této věci věrně své slovo? Hlavní úkol, který Jehova dal v dnešní době svým služebníkům, je oznamovat jeho království — vládu, která odstraní všechno zlé a přinese zemi mír. Ježíš ve spojení s proroctvím, jež se splňuje v našich dnech, řekl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi. . . a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) Vykonáváme svědomitě tuto kazatelskou činnost? Navštěvujeme pravidelně lidi v území, které nám bylo přiděleno, abychom v něm kázali? Konáme dodatečné návštěvy u všech, kteří projevili zájem a chtěli by více vědět o Bohu? Jsme spolehliví, jde-li o to, abychom s takovými lidmi konali domácí biblické studium?

12, 13. a) Jak můžeme napodobovat Boží spolehlivost v manželství? b) Jak mohou mladí křesťané dokazovat, že jsou spolehliví?

¹² Další oblast, v níž bychom se měli bezpodmínečně prokázat jako věrní a spolehliví, je manželství. Jsme-li v manželství, dodržujeme jako křesťané svůj slib, že se budeme navzájem milovat a pečovat jeden o druhého? Nebo v tomto ohledu ochuzujeme svého manželského druha, protože se věnujeme jiným zájmům nebo věcem, například nějakým ctižádostivým cílům? Jsme věrni svému manželskému druhu v tom, že své sexuální zájmy omezíme pouze na něho, nebo připouštíme, aby se naše touhy někdy obracely jinam? Láska a schopnost vžívat se do situace druhého nám pomohou, abychom byli věrní a spolehliví. Tak napodobujeme Jehovu. Jsme dokonalí, jako je dokonalý on, neboť o něm je jistě možné říci, že je věrný a spolehlivý jako manželský vlastník své organizace, jež se podobá ženě. — Iz. 54:1, 5.

¹³ A co vy, mladí? Napodobujete Boha tím, že jste spolehliví a věrní? Zajímáte se například o své školní povinnosti a vykonáváte je svědomitě? Jste spolehliví v plnění svých domácích povinností? Když otec přichází večer domů, vidí, že jste splnili úkoly, které vám byly uloženy? V mládí máte příležitost pamatovat na svého velkého stvořitele tím, že děláte věci, pro něž se stanete cennými v jeho očích. — Kaz. 12:1.

NENÁVIDĚT TO, CO NENÁVIDÍ BŮH

14. Co všechno bychom měli nenávidět, jestliže napodobujeme Jehovu?

¹⁴ Další možnost, jak se stát „napodobiteli Boha“ a tak dokázat, že jsme dokonalí, jako je dokonalý Bůh, spočívá v tom, abychom nenáviděli to, co nenávidí Bůh. Co nenávidí? Říká: „Já, Jehova, nenávidím loupež spolu s nespravedlností.“ Dále čteme: „Je šest věcí, které Jehova skutečně nenávidí; ano, sedm věcí je odporných jeho duši: Povýšené oči, lživý jazyk a ruce vylévající nevinnou krev, srdce, které vymýšlí škodlivé plány, nohy, které spěšně běží ke zlému, lživý svědek, který pronáší lži, a každý, kdo rozpoutává spory mezi bratry.“ Bible také nabádá: „Vy, kteří milujete Jehovu, mějte v nenávisti, co je zlé.“ „Mějte odpor ke zlému.“ — Iz. 61:8; Přísl. 6:16–19; Žalm 97:10; Řím. 12:9.

15. a) Co znamená „nenávidět to, co je zlé“? b) Proč je tak důležité, abychom nenáviděli to, co je zlé?

¹⁵ Co to znamená, ‚mít v nenávisti, co je zlé‘? Znamená to, abychom měli ‚silný pocit odporu‘ k tomu, co je zlé, abychom ‚k tomu měli neobyčejnou nelibost‘. Nestačí, abychom byli pouze lhostejní nebo neutrální vůči tomu, co je špatné nebo zlé. Něco zlého může být někdy přitažlivé pro naše padlé sklony; můžeme v tom vidět příslib vzrušení, smyslové rozkoše nebo bohatství a pohodlí. Proto je naprosto nutné, abychom se dívali s odporem na to, co je zlé. Jak to můžeme dělat?

16. Jak můžeme zabránit, aby v nás nezakořenilo a nerozrostlo se něco zlého?

¹⁶ Především bychom se měli upřímně snažit, aby v nás nezakořenilo zlo v žádné podobě. Proto musíme chránit své srdce, své náklonnosti, přání a city. (Přísl. 4:23; 1. Petra 3:10, 11) Musíme být velmi obezřetní na to, jaké čteme knihy, časopisy a novinové články. Pociťujeme chorobnou zvědavost, pokud jde o zlé věci, takže s potěšením čteme o tom, co je špatné? Potom nemůžeme říci, že to nenávidíme. A jestliže nenávidíme, co je zlé, pak se nebudeme dívat na televizní programy nebo filmy, při nichž je hlavním rysem násilí, brutalita, sexuální nemravnost a špatnosti jiného druhu. Kdybychom se dívali na takové věci, nemohli bychom zabránit tomu, že se staneme necitelnými a přestaneme je nenávidět; časem budeme dokonce po takových věcech toužit.

17. a) Proč musíme být opatrní, pokud jde o společnost? b) Jak bychom se měli dívat na odnětí pospolitosti, o kterém rozhodl právní výbor, a proč?

¹⁷ Chceme-li se stát napodobiteli Jehovy tím, že nenávidíme, co je zlé, budeme také velice opatrní, vybíráme-li si společnost; musíme pamatovat na to, že „špatná společnost kazí užitečné zvyky“. (1. Kor. 15:33) To také může znamenat, že budeme podporovat postup právního výboru sboru, jestliže někomu odejme společenství za chování, které se nehodí pro křesťana. (1. Kor. 5:1–13) Takový člověk není dobrou společností. Měli bychom pociťovat spravedlivé rozhořčení nad špatností, které se dopustil, a nad pohanou, kterou jeho chování uvedlo na Jehovu Boha a na křesťanský sbor. Měli bychom si uvědomit, jak jeho špatné chování může přivést ke klopýtání nové a nezralé křesťany. Měli bychom reagovat stejně jako apoštol Pavel, když řekl: „Kdo je přiváděn ke klopýtání, a já nejsem popuzen?“ — 2. Kor. 11:29.

NAPODOBOVAT BOHA V LÁSCE

18. a) Jak můžeme nejlépe dokázat, že jsme ‚dokonalí, jako je dokonalý Bůh‘? b) Proč bychom jej měli napodobovat v tomto ohledu?

¹⁸ Nejlépe však můžeme dokázat, že jsme ‚dokonalí, jako je dokonalý náš Otec‘, jestliže projevujeme vynikající vlastnost lásky. Jeho Slovo obzvláště silně vyzdvihuje jeho lásku. V Bibli je řečeno: „Bůh je láska.“ „Bůh nám doporučuje svou lásku tím, že ještě když jsme byli hříšníky, Kristus za nás zemřel.“ Laskavé opatření, spočívající v tom, že Bůh dal svého jednozplozeného Syna, Ježíše Krista, mělo by nás jistě vést k vděčnosti. Apoštol Jan to zdůraznil slovy: „Jestliže nás Bůh takto miloval, i my sami jsme povinni navzájem se milovat.“ — 1. Jana 4:9–11, 16; Řím. 5:8.

19. Jak můžeme napodobovat Boží štědrost?

¹⁹ Boží lásku můžeme mimo jiné napodobovat tím, že jsme štědří. „Každé dobré dání a každý dokonalý dar“ pochází od Jehovy, a on dává všem štědře „a bez výčitek“. (Jak. 1:17, 5) V jakém ohledu můžeme být štědří a napodobovat tím Boha? Především máme pravdu o Božím předsevzetí. Dostali jsme ji zdarma, a proto bychom ji měli také zdarma dávat dál tak, že při každé vhodné příležitosti mluvíme s jinými o dobrém poselství o království. Boží štědrost můžeme napodobovat také tím, že podporujeme v hmotném ohledu místní i mezinárodní kazatelské dílo. Dále můžeme projevovat štědrost v tom, že pomáháme křesťanům, kteří jsou v nouzi. Štědrost je nezbytná, neboť je to nejlepší příležitost, jak plnit Ježíšův příkaz: „Musíte. . . být dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ — Mat. 5:46–48; 1. Jana 5:17, 18.

20, 21. a) Jmenovitě ve spojení s čím jsme nabádáni, abychom se stali „napodobiteli Boha“? b) Jak můžeme napodobovat Boha, když odpouštíme?

²⁰ Boží lásku můžeme dále napodobovat tím, že jsme ochotni odpouštět. Rada, abychom se stali Božími napodobiteli, je nám vlastně dána ve spojení s tím, že Bůh odpouští. Povšimněme si slov, jež předcházejí apoštolovo napomenutí, o němž zde uvažujeme: „Ale staňte se k sobě navzájem laskavými, plnými něžného soucitu, a ze srdce si vzájemně odpouštějte, stejně jako vám Bůh také ze srdce odpustil skrze Krista. Proto se jako milované děti staňte napodobiteli Boha a dále choďte v lásce.“ — Ef. 4:32 až 5:2.

²¹ Všichni jsme nedokonalí a máme jen omezenou míru moudrosti, porozumění a rozlišovací schopnosti. Neměli bychom proto posuzovat hříchy svých křesťanských bratrů shovívavě a být ochotni jim odpouštět? Jistě, neboť „láska přikrývá množství hříchů“. (1. Petra 4:8) Jestliže Jehova ‚pamatuje na to, že jsme prach,‘ a ‚vzdálil od nás naše přestupky tak daleko, jak je daleko východ slunce od západu slunce‘, neměli bychom potom být my jako nedokonalí tvorové ještě pohotovější odpouštět těm, kteří se proti nám něčeho dopustili a prosí nás o odpuštění? Jestliže Bůh „ve velké míře odpouští“, neměli bychom jej napodobovat i v tomto ohledu? To znamená, že bychom měli odpouštět „sedmasedmdesátkrát“, jak to řekl Ježíš Petrovi, i tehdy, jestliže se někdo proti nám dopustil těžkého hříchu, ale upřímně lituje. — Žalm 103:8–14; Iz. 55:7; Mat. 18:21–35.

22–24. a) Co Bible říká o Jehovově shovívavosti? b) Jak můžeme všichni napodobovat Jehovu tím, že jsme shovívaví?

²² Ještě v dalším ohledu nám Bůh dává příklad lásky: tím, že je pomalý k hněvu, to znamená shovívavý. Apoštol Petr poukázal na tuto Boží přitažlivou vlastnost slovy: „Jehova. . . je k vám trpělivý, protože si nepřeje, aby byl někdo zničen, ale přeje si, aby všichni dospěli k pokání.“ (2. Petra 3:9) Jak jen byl Bůh shovívavý vůči svému lidu, izraelskému národu, za vlády králů! Bible říká: „Jehova, Bůh jejich předků, neustále jim posílal výstrahy prostřednictvím svých poslů, znovu a znovu je posílal, protože měl soucit se svým lidem.“ — 2. Par. 36:15.

²³ V tomto ohledu můžeme napodobovat Boží lásku, když se nerozčilujeme pro nedostatky druhých. Může se stát, že se dozorce u někoho setká s lhostejností nebo nedbalostí a potom se snadno, jak se říká, „utrhne“, promluví popuzeně. Aby však dozorci byli Božími napodobiteli, musí být trpěliví, shovívaví a pomalí k hněvu.

²⁴ Obzvláště v rodinném kruhu bychom měli být shovívaví. Ve světě je obvyklé, že muži nejsou trpěliví ke svým ženám. Jak je proto vhodná rada, kterou dává křesťanům apoštol Pavel: „Vy, manželé, neustále milujte své manželky a nenechte se přivést do hořkého hněvu proti nim.“ (Kol. 3:19) Velmi vhodná jsou také slova, jež napsal apoštol Petr o tom, jak mají jednat s manželkami. „Vy, manželé, žijte s nimi dále stejným způsobem podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší nádobě ženské, protože také vy jste spolu s nimi dědici nezasloužené milosti života, aby vaše modlitby nenarážely na překážky.“ Respektování této rady je stejně důležité jako světaširé oznamování poselství o Božím království, které se děje podle Boží vůle. — 1. Petra 3:7.

25, 26. a) Jak Bůh prokazuje ochotu všechno snášet? b) Jak můžeme projevovat tuto Boží vlastnost?

²⁵ Abychom byli dokonalí, jako je dokonalý Bůh, musíme jej také napodobovat v jeho milující trpělivosti. „Láska. . . všechno snáší,“ říká Bible. (1. Kor. 13:4, 7) Projevuje Bůh trpělivou vytrvalost? Ano, neboť stále dělá to, co je správné, ačkoli jej bolí a uráží, jestliže jeho tvorové jednají nesprávně. (Žalm 78:40, 41) Inspirovaný apoštol Pavel nám připomíná, že „Bůh. . . trpěl s mnohou shovívavostí nádoby hněvu, jež jsou připraveny ke zničení“. Proč? Z lásky a proto, „aby oznámil bohatství své slávy na nádobách milosrdenství“. — Řím. 9:22, 23.

²⁶ Jestliže chceme napodobovat Boží lásku, musíme být také ochotni všechno snášet a nesmíme polevovat „v činění toho, co je správné“. (Gal. 6:9) Láska nám pomůže dále kázat poselství o království, přes lhostejný nebo dokonce nepřátelský postoj lidí, s nimiž mluvíme. Může se také stát, že sloužíme v domově bétel, kde se vyrábí biblická literatura k usnadnění světaširého kázání o království. Snad vykonáváme stále tutéž práci, ale láska k Jehovovi Bohu nám pomůže, abychom v tom vytrvali, protože víme, že tím přispíváme k ospravedlnění Božího jména a k záchraně druhých a že tím také můžeme projevit vděčnost za všechno, co pro nás učinil.

PROČ SE MÁME SNAŽIT BÝT DOKONALÍ, JAKO JE DOKONALÝ BŮH?

27, 28. a) Je nám ponecháno na vůli, zda budeme chtít být dokonalí, jako je dokonalý Bůh? b) Proč nás obšťastňuje, jsme-li dokonalí, jako je dokonalý Bůh?

²⁷ Mnoho věcí je tedy zapotřebí, chceme-li být napodobiteli Boha a být dokonalí, jako je dokonalý on. Povšimněme si však, že nám není ponecháno na vůli, zda budeme chtít být „dokonalí“. Ježíš řekl: „Musíte tedy být dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Mat. 5:48) Ano, jestliže chceme být pravými křesťany, „napodobiteli Boha“ „jako milované děti“, je nezbytně nutné, abychom byli spravedliví a přímí, věrní a spolehliví, musíme nenávidět to, co nenávidí Bůh, a musíme projevovat lásku tím, že jsme štědří, ochotní odpouštět, shovívaví a ochotní všechno snášet. (Ef. 5:1) Být dokonalí jako je dokonalý Bůh, neznamená však pro nás v podstatě žádné velké těžkosti a nevyžaduje to od nás také žádné velké oběti. Naopak, máme z toho užitek. Což není Jehova ‚šťastný Bůh‘? (1. Tim. 1:11) Jestliže jej napodobujeme, přispěje to také k našemu štěstí. Jak to?

²⁸ Jestliže napodobujeme Jehovu, rozveselujeme jeho srdce, neboť on říká: „Buď moudrý, synu můj, a rozvesel mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který se mi vysmívá.“ (Přísl. 27:11) Jistě nás obšťastní, můžeme-li rozveselit svého nebeského Otce svým způsobem života. Napodobování Boha nás nejen obšťastní a dá nám nejen vnitřní klid a pokoj srdce, ale poskytuje nám také naději na věčný život v jeho novém systému věcí. Jistě máme všechny důvody, abychom se snažili být ‚dokonalí, jako je dokonalý náš nebeský Otec, Jehova Bůh‘.