Kdo z mrtvých v „pekle“ se bude podílet na vzkříšení
1, 2. a) Který hebrejský patriarcha řekl, že přijde do „pekla“? b) Co řekl Ježíš, když hájil učení o vzkříšení, a čím potvrdil, že Jákob se bude podílet na vzkříšení?
KDO z mrtvých v „pekle“ se bude podílet na vzkříšení? Vzpomínáme si, že patriarcha Jákob počítal s tím, že půjde do „pekla“ neboli „šeolu“. (1. Mojž. 37:35) Bude patřit k těm, kteří budou mít podíl na vzkříšení? Ano. Vzpomínáme si také na to, že Ježíš Kristus řekl před vzkříšením svého přítele Lazara, který byl již čtyři dny mrtev, jeho sestře Martě slova: „Já jsem vzkříšení i život; kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, živ bude.“ (Jan 11:25, Škrabal) Pouze o několik týdnů později musel Ježíš obhajovat učení o vzkříšení před židovskými skeptiky, kteří se nazývali saduceové. Přitom se zmínil o Jákobovi. Na zlomyslnou otázku saduceů odpověděl slovy:
2 „Že však mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš při keři, jak nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. Není však Bůh mrtvých, nýbrž živých, neboť všichni žijí pro něho.“ — Luk. 20:37, 38, Škrabal.
3. a) V očích koho jsou dnes Abraham, Izák a Jákob živí a jak to? b) Čí Bůh je Jehova?
3 Abraham, Izák a Jákob byli tudíž v tehdejší době v Božích očích živí. Bylo tak jisté, že Bůh ve svém ustanoveném čase vzkřísí tyto patriarchy, že o nich mluvil tak, jako by žili, ačkoli tehdy leželi mrtví, bez vědomí, v „pekle“, v „hádu“ neboli šeolu. Kdyby měli zůstat navěky mrtví a nikdy neměli vyjít z „pekla“ (hádu neboli šeolu), nebyl by Jehova u hořícího trnitého keře v Sinajské pustině řekl proroku Mojžíšovi, že je Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. Proto Ježíš uvedl tento Boží výrok, aby dokázal, že Abraham, Izák a Jákob a přirozeně také ostatní, kteří jsou s nimi v „pekle“, vstanou. Jehova není Bůh těch, kteří zemřeli v mrtvé minulosti, ale Bůh svých věrných ctitelů, kteří v budoucnosti budou žít, protože budou vzkříšeni z mrtvých.
4. Jak dokazuje Židům 11:17–19, že Abraham věřil ve vzkříšení svého syna Izáka?
4 Patriarcha Abraham věřil ve vzkříšení svého syna Izáka. To je potvrzeno inspirovanými slovy v Židům 11:17–19: „Vírou Abraham, když byl zkoušen, jako by byl obětoval Izáka, a muž, který radostně přijal zaslíbení, pokusil se obětovat svého jednozplozeného syna, ačkoli mu bylo řečeno: ‚Co bude nazváno „tvým semenem“, bude skrze Izáka.‘ Ale počítal s tím, že Bůh jej může i vzkřísit z mrtvých; a odtud jej také obrazným způsobem [jako předobraz, Škrabal] získal.“
5. Jak vyplývá z 11. kapitoly Židům, že jak před Abrahamem, Izákem a Jákobem, tak i po nich existovali bohabojní lidé, kteří věřili ve vzkříšení z „pekla“?
5 Zřejmě také Ábel, Enoch a Noe, bohabojní muži, kteří žili před Abrahamem, Izákem a Jákobem, věřili ve vzkříšení mrtvých z „pekla“, neboť jsou jmenováni ve spojení s ‚tak velkým oblakem svědků‘, kteří jsou jmény uvedeni v 11. kapitole Židům. (Židům 11:1 až 12:1) Inspirovaný pisatel poukazuje na to, jak Eliáš vzkřísil syna vdovy v Sareptě a Elizeus syna pohostinné ženy v Sunem, když říká: „Ženy přijímaly vzkříšením své mrtvé, ale jiní muži byli mučeni, protože nechtěli přijmout vysvobození nějakým výkupným, aby dosáhli lepšího vzkříšení . . . A přece ti všichni, ačkoli dostali svědectví skrze svou víru, neobdrželi splnění zaslíbení, protože Bůh předvídal něco lepšího pro nás, aby nebyli učiněni dokonalými bez nás.“ (Žid. 11:35–40) To tedy dokazuje, že již před příchodem Ježíše Krista existovali muži a ženy, kteří věřili ve všemohoucího Jehovu Boha a hleděli vstříc vzkříšení mrtvých z „pekla“ neboli šeolu.
6. Jak projevili víru ve vzkříšení z „pekla“ Marta z Betánie a Anna, matka Samuelova?
6 Proto Marta z Betánie řekla Ježíši předtím, než vzkřísil z mrtvých jejího bratra Lazara, slova: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ (Jan 11:24, Škrabal) Proto řekla také Anna (nebo také Hanna) více než tisíc let předtím, když odevzdávala nejvyššímu knězi Izraele svého syna Samuela, slova: „Jehova umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla [latinsky: inferi; hebrejsky: šeol] i vyvodí.“ — 1. Sam. 2:6.
PRAVÁ CÍRKEV VYCHÁZÍ Z „PEKLA“
7, 8. a) Jak „brány pekla“ nepřemohou pravý Kristův sbor? b) Jak slova ve Zjevení 2:10 předpokládají, že Ježíš přemůže „brány pekla“?
7 Ježíš Kristus, který sám přišel do pekla a byl z něho zase osvobozen, ujistil své apoštoly, že pravá církev, pravý křesťanský sbor, se mu bude v tomto ohledu podobat. V přítomnosti jiných apoštolů řekl Ježíš Petrovi: „Ty jsi Petr [řecky: Petros], a na té skále [řecky: petra] vzdělám církev svou a brány pekelné [řecky: hádes; latinsky: infernus] ji nepřemohou.“ (Mat. 16:18, Sýkora) Při smrti členové pravého křesťanského sboru sice vejdou branami „pekla“ do tohoto stavu (Izaiáš 38:10, 18, Luther, 1905), ale „brány pekla“ nepřemohou křesťanský sbor; neuzavřou se nad ním navždy. Proč ne? Protože vzkříšený Ježíš Kristus, který má „klíče smrti a pekla“, použije těchto klíčů, aby otevřel brány a propustil svůj sbor vzkříšením.
8 A tak „brány pekla“ nepřemohou Kristův sbor, ale Kristus přemůže „brány pekla“ v zájmu svého sboru. To také vysvětluje, proč řekl sboru slova: „Buď věrný až do smrti a dám ti korunu života.“ — Zjev. 2:10, Sýkora; 1:18, 18.
9. Z kolika členů se bude skládat tento křesťanský sbor a co je „něco lepšího“, co pro ně Bůh „předvídal“?
9 Tento pravý sbor, skládající se ze 144 000 věrných členů, bude přivolán z „pekla“ (hádes neboli infernus) k nebeskému, duchovnímu vzkříšení. Tak se stane ‚nevěstou, manželkou Beránkovou‘. (Zjev. 21:9 až 22:17, Sýkora) Jako věrná nevěsta bude tento sbor navěky spojen s Ježíšem Kristem, nebeským ženichem. O jejich vzkříšení čteme: „Rozsévá se tělo živočišné, vstane tělo duchovní.“ (1. Kor. 15:42–44, Sýkora) Tento nebeský duchovní stav je „něco lepšího“, co Bůh „předvídal“ pro sbor věrných následovníků a napodobitelů svého Syna Ježíše Krista. — Žid. 11:39, 40.
VYKOUPENÍ ZEMŘELÍ VYJDOU Z „PEKLA“
10. a) Ve prospěch koho Ježíš také přemůže brány pekla a jak? b) Co viděl apoštol Jan před sebou ve vidění a co jiní lidé uvidí jako skutečnost?
10 Vzkříšený Ježíš Kristus nepřemůže brány „pekla“ jen pro svůj sbor podobný nevěstě. Přemůže je také k dobru všech ostatních lidí, za jejichž vykoupení položil svůj život. (Mat. 20:28) Použije své „klíče smrti a pekla“, aby otevřel tyto symbolické „brány“ a aby vzkříšením propustil tyto lidi, kteří pak budou moci žít na zemi pod nebeským královstvím, v němž bude vládnout On a jeho duchovní nevěsta. Ti, pro něž se hrobem staly mořské vlny, budou přivedeni zpět k životu na pevné zemi. Také ti, kteří byli pohřbeni na nějakém hřbitově nebo jinde v jednotlivém hrobě, budou přivedeni zpět k životu na zemi pod novým panstvím — pod panstvím Božího nebeského království pod vládou Božího Syna Ježíše Krista. Statisíce dnes žijících lidí přežijí nadcházející „velké soužení“ a uvidí uskutečnění toho, co apoštol Jan viděl jen v apokalyptickém vidění a co popsal slovy: „Viděl jsem mrtvé, malé i velké, stojící před obličejem Božím . . . A vydalo moře mrtvé, kteří byli v něm, tolikéž smrt i peklo [latinsky: infernus; řecky hádes] vydaly ty, kteří v nich byli.“ — Zjev. 20:12, 13; 7:14, KB.
11. Které osoby, jež se dostaly do „pekla“ před letnicemi roku 33 n. l., k nim patří stejně jako ti, kteří tam přišli později, jak to vyplývá ze slov 1. Jana 2:2 a 1. Tim. 2:5, 6?
11 K nim bude patřit Ábel, Enoch, Noe, Abraham, Izák, Jákob, Job, Mojžíš, ano všichni mrtví v „pekle“, kteří tam přišli předtím, než bylo založen křesťanský sbor o letnicích roku 33 n. l., kdy apoštol Petr mluvil k tisícům Židů o vzkříšení Ježíše Krista z „pekla“ (ze všeobecného hrobu zemřelých lidí). K nim budou patřit také všichni, kteří potom přišli do „pekla“ a nebyli členy Ježíšova sboru, jenž je připodobněn k nevěstě. Všichni nepatří ke „sboru prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích“. (Žid. 12:23) Pro všechny tyto lidi zemřel Ježíš Kristus jako výkupní oběť, jak to potvrdil křesťanský apoštol Jan, když napsal sboru: „A ten je smírná oběť za naše hříchy; nejen za naše, nýbrž i celého světa.“ (1. Jana 2:2, Škrabal) V souladu s tím napsal křesťanský apoštol Pavel Timoteovi: „Jediný je zajisté Bůh, jediný také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny.“ — 1. Tim. 2:5, 6, Škrabal.
12. Proč se někteří uleknou při myšlence, že se tito všichni lidé vrátí z „pekla“?
12 Někteří se však možná uleknou, když pomyslí na tuto událost. Snad si řeknou: „Neznamenalo by to, že se potom na zemi budou hemžit miliony špatných lidí a že potom bude více špatností a násilí než předtím? Neřekl přece apoštol Pavel, že bude ‚vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých‘?“ (Skutky 24:15, Škr.) Bezpochyby bude z „pekla“ vzkříšeno daleko více nespravedlivých nežli spravedlivých, a pro obyčejné pozemské vládce by tak vznikly závažné problémy.
13, 14. a) Které mocnosti nebudou osvobozeny a propuštěny na obyvatele země při otevření bran „pekla“ a proč ne? b) Co se nakonec stane s nedokonalými lidskými systémy a co se stane s těmi, kteří je podporují?
13 Není řečeno, že při otevření ‚bran pekla‘ budou na obyvatele země propuštěny zástupy démonů se svým knížetem, satanem ďáblem. Nikdy nebyli v „pekle“, a proto tam nikdy nečekali, že Ježíš použije klíčů a otevře brány „pekla“.
14 V době, kdy bude vyprazdňováno „peklo“, bude naštěstí satan se svými démonskými anděly na místě, které apoštol Jan označil jako „propast“, kde bude jakoby svázán řetězy, oddělen a uvězněn. (Zjev. 20:1–3, Škrabal) Tyto duchovní mocnosti, které stále podněcovaly lidi ke zlému, přestanou tedy existovat. Celá země a všichni vzkříšení budou podřízeni spravedlivému nebeskému panství. Zmizí nedokonalé lidské systémy, které ovládaly zemi. Budou rozbity v boji „velkého dne boha, Všemohoucího“, který se nazývá Armageddon — bezprostředně před svázáním a uvězněním svého nebeského panovníka, satana ďábla, a legií jeho démonů. (Zjev. 16:13–16; 19:11–21; 20:1–3) V tomto univerzálním boji „velkého dne“ budou s ním zničeni všichni lidé, kteří podporovali tento svět místo Božího království pod Kristovou vládou. Nebudou dále žít.
15. a) Jaký bude začátek lidské společnosti po boji armageddonském, jak to znázornil Noe se svou rodinou po potopě? b) Z čeho se budou skládat nová nebesa, která čekal Petr, a o co se budou starat?
15 Po potopě (v letech 2370/69 př. n. l.) začala lidská společnost znovu prostřednictvím Noema a jeho rodiny ve spravedlivých poměrech; stejně také lidstvo bude mít nový počátek ve spravedlivých poměrech, neboť zde budou bohabojní lidé, kteří přežijí univerzální armageddonský boj. Rozdíl bude v tom, že tentokrát již satan ďábel a jeho démoni nebudou neviditelnými nadlidskými panovníky země. (Mat. 24:37–39; 1. Mojž. 8:15 až 9:17) Již apoštol Petr hleděl vstříc této nádherné době pro lidstvo. Krátce předtím, než propuklo kruté pronásledování křesťanského sboru pod vládou římského císaře Nerona, Petr napsal: „Ale podle jeho zaslíbení očekáváme nové nebe a novou zemi, v kterých přebývá spravedlnost.“ (2. Petra 3:13, Škrabal) „Nové nebe“ — Boží nebeské království v rukou Ježíše Krista, jemuž byla dána potřebná moc v nebi i na zemi — se postará o to, aby na zemi panovala absolutní spravedlnost. (Mat. 28:18) Ne nadarmo se upřímní křesťané modlí: „Otče náš v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ — Mat. 6:9, 10.
16. Jak bude probíhat vzkříšení z „pekla“ a komu bude svěřen dohled nad záležitostmi lidí na zemi?
16 Pamatujme na tuto skutečnost: „Peklo“ nevydá mrtvé všechny najednou během jediného dne o 24 hodinách, takže by došlo k populační explozi, kterou by poměrně malý počet bohabojných lidí, kteří přežijí univerzální armageddonský boj, nemohl zvládnout. Osvobození mrtvých z „pekla“ bude řízeno z nebes Božím královstvím pod vládou Kristovou. (1. Kor. 15:23) Nikdo z lidí, kteří patřili k některému ze zničených panství, neujme se znovu moci. Dozor nad lidskými záležitostmi bude dán Jehovovým přátelům, bohabojným lidem, kteří v minulých tisíciletích — od doby Ábelovy až dodnes — očekávali Jehovovo království.
17. Proč nebude jméno některých zapsáno do „knihy života“ a co se stane s těmito lidmi?
17 Kdo z těch, kteří budou osvobozeni z „pekla“, tvrdohlavě se po dostatečné zkušební lhůtě nebude chtít naučit spravedlnosti a nebude chtít poslouchat království, bude odstraněn. Jeho jméno nebude napsáno v „knize života“, což by znamenalo, že by byl hoden věčného života. Také nepřijde znovu do „pekla“, aby tam zůstal navždy. Jan říká: „Smrt pak a peklo uvrženy jsou do jezera ohnivého a toť jest smrt druhá. I ten, kdož není nalezen v knize života zapsán, uvržen jest do jezera ohnivého.“ — Zjev. 20:14, 15, KB.
18. a) Co znázorňuje „ohnivé jezero“ a co se proto stane s těmi, kteří tam přijdou? b) Pouze jací lidé potom budou na zemi, až se ocitnou ve druhé smrti všichni, jejichž jména nejsou zapsána, a k čemu je ospravedlní Nejvyšší soudce?
18 Toto ‚ohnivé jezero‘ odpovídá tomu, co Ježíš za svého pozemského života nazýval gehennou. Znázorňuje tudíž věčné zničení, smrt, z níž neexistuje vzkříšení. Smrt a „peklo“, zděděné po Adamovi a Evě, budou navždy odstraněny. Stejně budou také vyhlazeni z existence tito nenapravitelní pozemští poddaní Božího království; bude tomu tak, jako by nikdy nežili. Nakonec budou na zemi jen takoví lidé, kteří jsou z celého srdce oddáni spravedlnosti a kteří dokázali svou neochvějnou věrnou oddanost teokratickému panství Jehovy, Všemohoucího. Jsou to ti, o nichž bylo shledáno, že byli zapsáni do „knihy života“, to znamená ti, kteří získají od Jehovy, Nejvyššího soudce, ospravedlnění k nekonečnému životu, k životu v pokoji a ve štěstí v ráji radosti, který bude obnoven na zemi.
19, 20. a) Kdo nikdy nepřijde do „pekla“ a proč ne? b) Co musíme dělat, abychom patřili k těmto lidem?
19 Ano, můžeš si představit, že dnes jsou na naší znečištěné, válkou ohrožované zemi lidé, kteří dokonce nikdy nepřijdou do „pekla“? Nikdy nebude nutné, aby byli vyvedeni z „pekla“. Kdo jsou tito lidé a může k nim patřit někdo z nás?
20 Jsou to bohabojní lidé podobní ovcím, kteří celým srdcem podporují nebeské království Božího milovaného Syna, Ježíše Krista, kteří mu slouží, a proto nemají účast na politice tohoto světa. (Mat. 25:31–46) Nyní, ještě před univerzálním armageddonským bojem, provolávají upřímně „slávu“ Jehovovi Bohu, který sedí na svém nebeském trůnu, a jeho Synu Ježíši Kristu, který je přirovnán k Beránkovi. Tato třída křesťanských svědků Jehovových bude zachována naživu při násilném konci přítomného světa a bude uvedena do Božího nového světa, v němž bude přebývat spravedlnost. (Zjev. 7:9–17) Protože bude odstraněna smrt zděděná po Adamovi a Evě, následkem které již miliardy lidí přišly do „pekla“, nemusí se tito přežijící bát „pekla“. Budou-li dále jednat spravedlivě a zůstanou-li oddáni Božímu království pod vládou Kristovou, budou žít dále a nakonec uvidí, jak moře a „peklo“ vydají mrtvé, kteří jsou v nich. Ano, činíš-li nyní to, co je správné, můžeš patřit k těmto požehnaným lidem, kteří přežijí.