Jazyk pro všechny národy
„Neboť potom způsobím změnu a jazyk národů se stane čistý, aby všichni vzývali Jehovovo jméno, aby mu sloužili bok po boku.“ — Sof. 3:9.
1. Které otázky vznikají vzhledem k řeči?
VZNIKLA řeč skutečně v dávné minulosti tak, že se lidé začali dorozumívat napodobováním poplašných a výstražných zvuků zvířat nebo jejich zvuky vyjadřujícími strach? Jestliže původní jazyk byl skutečně tak primitivní, jak je možné, že nejstarší známé jazyky měly složitou gramatiku? A odkud vůbec pocházejí všechny ty mnohé jazyky? Jak se vyvinulo tolik řečí, že dnes existuje 2 796 či více mluvených jazyků a že i nejprimitivnější kmeny v džunglích mluví svým jazykem? Je možné, že by svět lidí byl jednou spojen společným jazykem, jazykem pro všechny lidi, takže by jazykové přehrady přestaly být charakteristickým a rozdělujícím rysem světa?
2. Jak povstala řeč a je její používání omezeno pouze na zemi?
2 Svaté písmo — jehož nejstarší část v dnes známé podobě byla napsána v roce 1513 př. n. l. — velmi objasňuje vývoj a rozšíření jazyků. Ukazuje, že původcem jazyka je Bůh. Jazyk existoval ještě dříve, než byl stvořen člověk. Zpráva o stvoření říká, že Jehova Bůh mluvil ke svému prvorozenému Synu v nebi a řekl mu: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby.“ Je vhodné, že tento Boží Syn byl nazván „Slovo“ a že sloužil svému Otci jako mluvčí jak ve styku s jinými nebeskými duchovními tvory, tak i ve styku s lidmi. — 1. Mojž. 1:26; Jan 1:1–3.
3. Při kterých příležitostech mluvili andělé s lidmi?
3 Apoštol Pavel, který žil o staletí později, věděl, že osoby v duchovní oblasti mohou mluvit; zmínil se totiž o ‚jazycích lidských i andělských‘. (1. Kor. 13:1: srov. Job 1:7–12; 2:2–6.) Biblická zpráva potvrzuje skutečnost, že andělé při různých příležitostech mluvili s lidmi. Anděl sdělil Abrahamovi Jehovova slova o požehnání a slibu, že prostřednictvím jeho semene budou požehnány všechny rodiny země, a Jehovův anděl oznámil pastýřům blízko Betléma dobré poselství o Ježíšově narození. — 1. Mojž. 22:15–18; Luk. 2:8–11.
4. Jaká schopnost byla dána Adamovi a jak to víme?
4 Jehova Bůh obdařil darem řeči nejen své duchovní syny, ale dal jej také svému lidskému synu Adamovi. Jehova mu dal schopnost, aby nejen mluvil a rozuměl řeči, ale aby také vytvářel nová slova a tak rozšiřoval slovní zásobu, což učinil například tím, že dal jména zvířatům. (1. Mojž. 2:19) Jehova dal Adamovi pokyn, aby naplnil zemi, aby ji obdělával a panoval nad zvířaty, a také jej varoval před tím, aby se nedopustil neposlušnosti vůči jeho zákonu. Z toho poznáváme, že Bůh poskytl Adamovi potřebnou slovní zásobu a znalost jazyka, aby tak mohl pochopit tyto pokyny.
5. Proč je znalost řeči pro nás tak důležitá?
5 Zvířata však nemají dar řeči. Mohou sice pomocí zvuků vyjadřovat pocity strachu, zloby, sexuální žádosti a uspokojení, ale, jak napsal lexikograf Kohler, nemají ve svých výrazech „pojmy a myšlenky — jimiž se výlučně zabývá lidský jazyk.“ Mluvená řeč je tedy dar, který mají lidé a andělé, ale nemají jej nižší formy stvoření. Jazyk je skutečně klíčem k poznání a lidské spolupráci a je základem téměř všeho dorozumívání. V jednom slovníku je řečeno: „Myšlení a slova jdou ruku v ruce.“ Beze slov by bylo velmi obtížné dorozumění nebo výměna myšlenek s jinými; to poznávají turisté v cizí zemi. Zdá se, že beze slov by byla i naše schopnost přemýšlet velmi omezena.
6. Jak a proč vzniklo mnoho různých jazyků?
6 Více než osmnáct století po stvoření prvního muže Adama mluvilo všechno lidstvo jazykem, který mu Bůh původně dal. (1. Mojž. 11:1) A přece se nyní v celém světě mluví téměř 3 000 jazyky a kromě toho ještě mnoha místními nářečími. Jak si to můžeme vysvětlit? Bible podává zprávu o tom, že si lidé po potopě chtěli učinit jméno a v rovině Sinear stavěli město s věží, jejíž vrchol měl sahat až k nebi. Pravděpodobně to mělo být středisko falešného uctívání, protože toto jejich úsilí odporovalo pokynu, který dal Jehova Noemovi a jeho třem ženatým synům; tento pokyn zněl, že se měli rozejít a naplnit zemi. Proto Jehova řekl: „,Hle! Jsou jeden lid a všichni mají jeden jazyk a toto začínají dělat . . . Sestupme dolů a zmaťme tam jejich jazyk, aby nemohli poslouchat jazyk jeden druhého.‘ Proto bylo nazváno jeho [města] jméno Bábel, protože zde Jehova zmátl jazyk celé země, a Jehova je odtud rozptýlil po celém povrchu země.“ — 1. Mojž. 11:6, 7, 9.
7. a) Co je míněno výrazem „rodiny jazyků“? b) Kolik národnostních a jazykových skupin se rozšířilo z Bábelu?
7 Jak Bůh způsobil, že lidé přestali rozumět hebrejské řeči, kterou původně mluvili, a že se proto rozdělili do různých jazykových skupin? Pravděpodobně se to stalo tak, že jejich původní jazyk byl vyhlazen z jejich paměti a nahrazen novými druhy slovní zásoby a gramatikou. Znalci jazyků připouštějí, že existují různé rodiny jazyků. Není důkaz o tom, že by všechny pocházely z původního jazyka Adamova nebo že by to byly obměny hebrejštiny; spíše pocházejí z různých jazyků, jež vznikly tehdy v Bábelu. Každý má svou vlastní slovní zásobu a svůj zvláštní způsob vyjadřování myšlenek. Lidé tedy myslí podle různých jazykových vzorů, jež závisejí mimo jiné na gramatice a na koncovkách slov. Proto se v 1. Mojžíšově v 10. kapitole mluví o sedmdesáti národnostních skupinách pocházejících od Noema a o jazycích, které Bůh dal v Bábelu. Je tam řečeno: „Z těch se rozšířilo obyvatelstvo ostrovů národů do svých zemí, každý podle svého jazyka, podle svých rodin, po svých národech.“ — 1. Mojž. 10:5, 20, 31.
8. Co zjistili badatelé vzhledem k jazykům?
8 Různé okolnosti, například geografické přehrady, velké vzdálenosti, styk s jinými národy a dobyvatelská tažení, vedly k tomu, že se během času začala vyvíjet nářečí a dokonce i nové jazyky, jež byly příbuzné s původními řečmi. Kromě hebrejštiny můžeme však všechny jazykové skupiny nebo jazykové rodiny sledovat až ke kolébce nových jazyků světa na rovině Sinear. Znalec jazyků sir Henry Rawlinson [čti: rolinsn] píše: „Kdybychom nebrali v úvahu biblickou zprávu a sledovali bychom pouze křižovatky jazykových cest, stejně bychom došli k závěru, že střediskem, odkud se paprskovitě rozšířily různé linie, byla rovina Sinear.“ Je také zajímavé, že tyto jazyky pocházející od Boha nebyly jednoduché a primitivní, ale, jak píše časopis Science News Letter [čti: sajns njus letr], byly často daleko složitější než dnešní evropské jazyky. Bylo by to možné, kdyby se jazyky vyvinuly ze zvířecího chrochtání a mručení?
9. Jakou schopnost ve spojení s jazykem má člověk, jak to vyplývá z Bible?
9 Dialekty neboli nářečí, jež dnes existují uvnitř jazykových rodin, jsou výsledkem schopnosti, kterou dal Jehova člověku ve spojení s jazykem. Adam měl schopnost rozšiřovat slovní zásobu o další slova a stejně mohli i jeho potomci rozšiřovat svou slovní zásobu a dokonce se učit i nové jazyky. Abraham například zřejmě neměl žádné těžkosti při jednání s hamitským obyvatelstvem Kanaánu, protože není žádná zmínka o tom, že by používal tlumočníka. (1. Mojž. 23:7–15) Pravděpodobně znal akkadský jazyk, který byl rozšířený v území, do něhož přišel. Z biblické zprávy také můžeme vyvozovat, že Josef se v Egyptě naučil egyptsky, velmi pravděpodobně jako otrok v domě Putifarově; mohl tedy bez zábran mluvit s faraónem. Nechtěl se však předčasně prozradit svým hebrejským bratrům, a proto s nimi nejprve mluvil prostřednictvím tlumočníka. — 1. Mojž. 42:23.
10. Jak a proč dokázal Jehova o letnicích roku 33 n. l., co může učinit ve spojení s řečí?
10 O letnicích roku 33 n. l. dokázal Jehova znovu způsobem, který vzbuzoval posvátnou bázeň, co může učinit ve spojení s jazykem. Svatým duchem způsobil, že první křesťané v Jeruzalémě mohli pojednou mluvit jazyky, které předtím neznali. Těmto Ježíšovým učedníkům však nevymizela z paměti jejich mateřská řeč, jako se to stalo obyvatelům Bábelu, ale naopak, jejich jazykové vědomosti se rozšířily. Dar mluvit dalším jazykem nesloužil v tomto případě k tomu, aby lidé byli odvráceni od nějakého nesprávného předsevzetí, ale měl přispět k tomu, aby se pravé uctívání a poznání o stvořiteli rozšířilo mezi lidmi, kteří mluvili nejrůznějšími jazyky. (Skut. 2:1–11) Ačkoli ti, kteří o letnicích přijali čisté uctívání, nemluvili týmž jazykem, byli spolu spojeni sjednocujícím poutem poznání o Božím předsevzetí.
SJEDNOCUJÍCÍ SÍLA PRAVDY
11. Jaké dvojí působení měl Boží duch na učedníky o letnicích?
11 Ježíš předem řekl apoštolům: „Pomocník, svatý duch, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí vše a opět vám připomene všechno, co jsem vám říkal.“ (Jan 14:26) Veden tímto duchem vydal Petr o letnicích působivé svědectví o Jehovově předsevzetí a výsledkem bylo, že se dalo pokřtít asi tři tisíce nových stoupenců křesťanské víry. Bohabojní Židé, kteří přišli do Jeruzaléma nejméně z patnácti různých zemí, byli udiveni, když slyšeli, jak sto dvacet učedníků mluví mnoha jazyky jejich zemí. Řekli: „Podívejte se, cožpak všichni ti, kteří mluví, nejsou galilejští? Jak to, že každý z nás přece slyší svůj vlastní jazyk, v němž se narodil? . . . slyšíme je, jak mluví našimi jazyky o nádherných Božích věcech.“ — Skut. 2:7, 8, 11, 41.
12. O čem vydal Petr svědectví a s jakým výsledkem?
12 Petr potom hebrejsky vysvětlil tuto podivuhodnou událost, když uvedl Joelovo proroctví o vylití Božího ducha. Zdůraznil, že to byl Jehova, který opatřil cestu k záchraně. Odvolal se na prorocká slova, že v „posledních dnech“ ‚bude zachráněn‘ každý, „kdo vzývá Jehovovo jméno“. Obrátil pozornost svých posluchačů na Ježíšovy mocné skutky, na jeho smrt a jeho podivuhodné vzkříšení a potom poukázal na to, že Jehova zaujímá vznešené postavení jako nejvyšší svrchovaný vládce. Použil na Ježíše Davidova slova: „Měl jsem Jehovu neustále před očima; protože je po mé pravici, abych nikdy nebyl otřesen.“ Toto mocné poselství přimělo tisíce lidí, aby celým srdcem přijali biblickou naději, která byla předložena jim i jejich dětem, ačkoli později proto museli vytrpět odpor a pronásledování. — Skut. 2:17, 21, 25; Joel 2:32.
13. Jak se křesťanství prokázalo jako sjednocující síla?
13 Bylo pozoruhodné, jaký sjednocující účinek mělo poselství, jež bylo tehdy oznamováno. Lidé z mnoha zemí byli sjednoceni ve víře. Apoštol Pavel později napsal: „Všichni jste ve skutečnosti Božími syny skrze svou víru v Krista Ježíše. Není ani Žid ani Řek . . . ; neboť vy všichni jste jedna osoba ve spojení s Kristem Ježíšem.“ (Gal. 3:26, 28) Mluvili sice nejrůznějšími jazyky, ale jejich poselství bylo stejné. Pavel nabádal řecké bratry v Korintě, aby „všichni mluvili souhlasně“ a aby byli „pevně spojeni toutéž myslí a týmž myšlenkovým postupem“. — 1. Kor. 1:10.
14. Jak bychom měli používat daru řeči podle slov Davidových a podle slov apoštola Pavla?
14 Ježíš a jeho první učedníci především pamatovali na to, aby používali svého jazyka ke chvále svého stvořitele. Měli stejný postoj jako David, který se modlil: „Jehovo, kéž otevřeš tyto mé rty, aby má vlastní ústa vypravovala tvoji chválu.“ (Žalm 51:15; 51:17, KB) Když představení lidu přikázali učedníkům, aby již nekázali, učedníci řekli: „Nemůžeme přestat mluvit o věcech, které jsme viděli a slyšeli.“ (Skut. 4:20) Toužili mluvit správně a dokazovali to nejen tím, že mluvili o věcech, jež se týkaly Božích záměrů, ale také svým způsobem řeči v každém ohledu. Pavel dal sboru v Efezu vážnou radu: „Ať z vašich úst nevychází žádná zkažená řeč, ale každá řeč, která je dobrá k budování podle potřeby, aby se posluchačům vštípilo to, co je vhodné.“ — Efez. 4:29.
15. Jaký příslib najdeme u Sofoniáše 3:9 a proč je pro nás důležitý?
15 Můžeme dnes používat podobným způsobem daru řeči, který nám dal Jehova? Jistě, a v Sefaniášově proroctví je předpověděno, že tomu tak bude. Ze souvislosti vyplývá, že Jehova podle svého soudcovského rozhodnutí shromáždí národy, aby na ně vylil svůj planoucí hněv. Unikne někdo tomuto soudcovskému rozhodnutí a hněvu Jehovy Boha? Z jeho prorockého ujištění je zřejmé, že se můžeme těšit z jeho přízně: „Neboť potom [„v posledních dnech“] způsobím [já, Jehova] změnu a jazyk národů se stane čistý, aby všichni vzývali Jehovovo jméno, aby mu sloužili bok po boku.“ Ano, kdyby neexistovala možnost mluvit čistou řečí a vzývat Jehovovo jméno, jak to prohlásil Petr, nebylo by možno uniknout trestu, který Jehova oznámil národům. Joel nás však ujišťuje, že budou existovat „ti, kteří unikli“, „jak řekl Jehova, a mezi přežijícími, které povolává Jehova.“ — Sef. 3:8, 9; Joel 2:32.
16. a) Jak se můžeme naučit ‚čistému jazyku‘? b) Z čeho je patrné, že jej křesťanstvo nezvládá?
16 Učíš se ‚čistému jazyku‘, který je nutný k přežití? Každá řeč má slova a gramatiku osobitého typu; stejně i pravda, která je obsažena v Božím slově, v Bibli, a o které nám Bůh dává porozumění v těchto „posledních dnech“, má charakteristické rysy, které můžeme poznat, totiž svůj vnitřní soulad. Základem jejího vzoru je námět o Božím království spravedlnosti. Jestliže jsme jednou poznali ‚tento vzor zdravých slov‘, jak o něm mluví Pavel, jestliže jsme totiž získali přesné poznání Bible, potom můžeme bez váhání mluvit těmito slovy k druhým, aniž bychom jim dodávali nějaký přízvuk nebo zabarvení nezdravými, zkreslenými naukami. (2. Tim. 1:13; 2. Petra 3:16) Křesťanstvo se nenaučilo ‚čistý jazyk‘, což je patrné ze zmatené směsice biblických a filosofických „dialektů“, jimiž mluví. Stoupenci uznávaných církví křesťanstva také nevzývají „Jehovovo jméno“, ale dávají přednost nejasnému výrazu „Pán“. — 2. Petra 2:1; Mat. 7:15–23.
17. V jakém smyslu je to „čistý“ jazyk a kolik lidí jím mluví?
17 Jak můžeme být šťastni, že Jehova má dnes po celé zemi věrné svědky (více než 1 600 000 ve více než dvou stech zemích), kteří s radostí vzývají jeho jméno a slouží mu „bok po boku“, ačkoli patří k nejrůznějším národům a rasám a mluví nejrůznějšími jazyky! Jako první křesťané, jsou i oni spojeni čistým uctíváním k Jehovově slávě. Bez ohledu na to, kterého překladu Bible používají v 1 500 jazycích, do nichž byla přeložena [celá nebo alespoň její části], přece mluví v souladu s jejími základními naukami. Proto jejich jazyk je „čistý“, nejen tím, že je přijatelný pro bohabojné lidi, ale také tím, že předkládá Jehovovy záměry v nezměněné a neporušené podobě. — Jan 8:42–47; Jak. 3:10, 11.
18. Co by se ještě mělo dít v naší době podle Zachariášova proroctví, kromě díla, o němž se mluví ve Skutcích apoštolů 15:14?
18 Výsledek takového smělého mluvení pravdy předpověděl Zachariáš slovy: „Bude v těch dnech, že deset mužů z národů všech jazyků se chopí, ano, skutečně se chopí sukně muže, který je Žid, a řeknou: ‚Půjdeme s vámi, protože jsme slyšeli, že Bůh je s vámi.‘“ (Zach. 8:23) Připojil ses i ty k lidem, které Jehova shromažďuje ze všech národů jako lid pro své jméno? Nyní je to naléhavě nutné. — Skut. 15:14.
19. Jak můžeme porozumět ‚čistému jazyku‘?
19 Naučit se jakýkoli jazyk, a také ‚čistý jazyk‘ pravdy, není možné bez úsilí. Než můžeme mluvit to, co se líbí našemu stvořiteli, musíme se o tom poučit. Jako když se učíme novému jazyku, stanou se nám i při učení ‚čistému jazyku‘ postupně běžné mnohé výrazy, které pro nás dříve byly cizí. Dovíme se, co je skutečně Boží království, poučíme se o „velkém zástupu“, který slouží Jehovovi v „posledních dnech“, o nadcházejícím zničení „Velkého Babylóna“ těsně před tím, než zbytek přítomného světského „systému věcí“ zanikne v „Armageddonu“. Také je nám dána výstraha před nadcházejícím útokem „Goga z Magogu“. Nemusíme ztrácet odvahu, jestliže se nám z počátku zdá obtížné porozumět některým hlubokým duchovním pravdám. První Ježíšovi následovníci dostali jasné porozumění Božího předsevzetí teprve po vylití Jehovova ducha; dnes získáváme porozumění o Jehovově předsevzetí, o němž můžeme mluvit s jinými, působením Jehovova ducha, který spočívá na třídě „věrného a rozumného otroka“. — Mat. 24:45–47.
20. Co všechno je spojeno s tím, že mluvíme ‚čistým jazykem‘?
20 Toto lepší porozumění Jehovova Slova a našeho vztahu k němu nás vede k tomu, abychom měli „útočiště ve jménu Jehovově“. Výsledkem je, že od budoucnosti očekáváme něco jiného než dosud, to znamená, že se již nespoléháme na věci tohoto světa, ale na Jehovovo království spravedlnosti. Toto porozumění nás také podněcuje, abychom mluvili s jinými o této podivuhodné naději. Pomáhá nám poznat, že ti, kteří mluví ‚čistým jazykem‘, musí také podle toho žít. „Nebudou dělat nic nespravedlivého ani mluvit lež ani nebude v jejich ústech nalezen lstivý jazyk.“ (Sef. 3:12, 13) Jaká je to radost, přinášet jiným tento ‚čistý jazyk‘ spolu s více než 1 600 000 křesťanů, kteří se jej již naučili! Pouze přesné poznání pravdy, kterou dnes Jehova zjevuje prostřednictvím své organizace, může sjednotit lidi z nejrůznějších národů, kteří mluví nejrůznějšími jazyky, aby bok po boku pracovali pro „víru v dobré poselství“. — Fil. 1:27, 28.
ODPOR PROTI ‚ČISTÉMU JAZYKU‘
21. Jak reagovali Ježíšovi učedníci na snahu zastavit jejich kazatelskou činnost?
21 Ježíš narazil na odpor u odpůrců pravdy, a proto s tím musí počítat i jeho následovníci dnes. (Jan 15:20) Jak budeme reagovat? Nezapomeň, že Petr a Jan se nedali zastrašit, když byli uvězněni za to, že oznamovali dobré poselství o ‚obdobích osvěžení‘ od Jehovy; příští den znovu vydali nebojácné svědectví před náboženskými vůdci lidu. I když jim byl dán přísný pokyn, aby již nic neříkali, prohlásili: „Nemůžeme přestat mluvit o věcech, které jsme viděli a slyšeli.“ Ano, modlili se, aby jim Jehova dal sílu, ‚aby stále mluvili jeho slovo se vší smělostí‘. — Skut. 3:11, 19; 4:20, 29.
22, 23. Jak byly zmařeny snahy zastavit kázání dobrého poselství v Gabunu a Kamerunu?
22 I v dnešní době se lidé snažili zastavit kázání dobrého poselství. Zpráva z Gabunu v Západní Africe zní: „Ačkoli poměry jsou stále velmi obtížné, bratři neztratili odvahu. Učí se žít v nových podmínkách. Jeden dozorce vysvětluje: ‚Jehova projevuje svoji moc a posiluje nás v pronásledování. Strach, který jsme měli, když došlo k zákazu, proměnil se v odvahu, a nerozvážnost v prozíravost. Ze stavu slabosti stali jsme se silnými a místo neproduktivního stavu přišel stav plodný. Během šesti měsíců vzrostl náš sbor již o deset nových zvěstovatelů a v necelém roce se dalo pokřtít čtrnáct osob. Poslouchali jsme Jehovu a výsledkem bylo jeho požehnání.‘“
23 V sousedním Kamerunu bylo jedenáct bratrů zatčeno ve svých domovech a byli odvedeni do vězení. V době zatčení neměli shromáždění ani nekázali jiným. Tři týdny byli ve vazbě v malé cele, kde bylo takřka nesnesitelné horko. Uvědomili si však, že to je dosud nedotčené pole, kde mohou kázat. A tak vydávali svědectví po celý den; vězňové odcházeli a jiní přicházeli a oni mluvili stále s jinými lidmi. Když přišla poslední zpráva, byl jeden stále ještě ve vězení jen proto, že v jeho příbytku byly nalezeny biblické spisy. Ale deset bratrů, kteří již byli propuštěni, raduje se z toho, že jim bylo svěřeno dobré poselství o Božím království a že o něm mohli mluvit s jinými. — 1. Tes. 2:1–4.
24. Jaký účinek má ‚čistý jazyk‘ na Jehovovy služebníky a jakou mají naději?
24 Ať jsme pronásledováni nebo ne, nejdůležitější je, abychom svého daru řeči používali způsobem, který se líbí našemu stvořiteli. Protože známe Jehovovo podivuhodné předsevzetí, máme přednost přinášet toto poselství naděje a života jiným. Bez ohledu na to, zda máme dobré vzdělání nebo ne, Jehova nám může pomáhat, abychom mohli mluvit o jeho předsevzetí s lidmi, kteří milují spravedlnost. Jehovovi služebníci po celém světě mluví sice nejrůznějšími jazyky, ale všichni jsou sjednoceni ‚čistým jazykem‘ biblické pravdy. Jsme-li skutečně vděční za dar jazyka, chceme jej používat k Jehovově chvále. Jestliže to nyní činíme, můžeme doufat, že jednou budeme žít pod Kristovým královským panstvím, kdy ‚každý jazyk bude veřejně vyznávat, že Ježíš Kristus je Pánem, ke slávě Boha, Otce‘. (Fil. 2:11) Zdá se rozumné, usuzujeme-li, že všichni věřící lidé budou pak spojeni nejen poutem čistého uctívání, ale také požehnáním společného jazyka, jazyka, kterému budou všichni rozumět, což bude možné pod nebeskou královskou vládou Jehovy, velkého stvořitele řeči.