Společný jazyk k jednotě lidí

DNES panuje mezi národy soupeření a nedůvěra. Turisté by mohli ze zkušenosti vyprávět o byrokratismu při pasových, vízových a celních prohlídkách. Cla a omezování obchodního styku brání v rozdělování potravin a jiného životně důležitého zboží a špatně působí na hospodářství a prosperitu jednotlivých zemí.

Také jazyková přehrada je označována za překážku mezinárodní spolupráce. Někteří proto vidí ve společném světovém jazyku „lék“ na všechny těžkosti. Je pravda, že jednotným jazykem by bylo možné lepší dorozumění, a již to by byla určitá výhoda. Přispělo by to k odstranění jistých nedorozumění i mnohých průtahů a zdržování.

Vyřešil by však jednotný jazyk dokonale problém? Ne, je nutné mnohem více. Bůh přece sám způsobil jazykové rozdíly, protože původně měli všichni lidé jednu společnou řeč. Učinil to dokonce k užitku lidí. Jak to?

Po potopě, ještě za Noemova života, vzepřeli se lidé proti Bohu. Bůh jim přikázal, aby se rozešli, aby při jejich rozmnožování se pravé uctívání rozšířilo po celé zemi. Společný jazyk měl být pro ně velkou výhodou, sjednocující silou. — 1. Mojž. 9:1.

Na rozdíl od Noema, Nimrod, Noemův pravnuk, neuznával Boží svrchovanost. Chtěl ovládnout všechno tehdejší obyvatelstvo země a myslel, že se mu jeho záměr lépe podaří, když způsobí, aby zůstali spolu na jednom území. Proto přemluvil ty, kteří se jako on obrátili proti Bohu, aby vystavěli věž, jež měla sloužit náboženským účelům. Tak doufal, že si udrží lidi a ovládne je. — 1. Mojž. 11:1–6.

Jehova Bůh uchránil lidi zmatením jazyka před železnou pěstí diktátorského vládce říše. Řekl: „Hle, jsou jedním lidem a mají všichni jeden jazyk a začali tak jednat. Teď není pro ně nedosažitelné nic, co by měli v úmyslu učinit.“ Bůh zázrakem způsobil, že mluvili novými jazyky. — 1. Mojž. 11:5–8.

Jazykové přehrady, které tehdy Bůh zřídil, trvají již skoro čtyři tisíce let. Zabránily všeobecnému ovládnutí lidstva skrze jediné falešné náboženství, které vzniklo v Babylóně. Společný jazyk by ulehčil špatným lidem, aby prováděli své zlé úmysly.

Ještě jedné důležité věci bychom si měli povšimnout: Dějiny ukazují, že se lidé, i když ještě mluvili jednou řečí, netěšili z míru. Také dnes jsou lidé, kteří spolu nevycházejí, ačkoli mluví stejným jazykem. Ne, společný jazyk by sice mohl podporovat spolupráci, ale bezpodmínečně by nezpůsobil, aby se lidé vzájemně milovali a rozuměli si a tím byli šťastni. Dříve, než může být společný jazyk užitečný, musí být lidé spojeni společným náboženstvím, čistým uctíváním jednoho pravého Boha, které bude prováděno tak, jak to Bůh přikázal ve svém Slově. Je to možné?

JAKO PRVNÍ SPOLEČNÁ FORMA UCTÍVÁNÍ

Sjednocení lidstva společnou formou uctívání — čistým uctíváním jednoho pravého Boha — je možné. Bůh říká o naší době, která předchází čas, kdy vyleje svůj hněv na království světa: „Neboť potom způsobím změnu a jazyk národů se stane čistý, aby všichni vzývali Jehovovo jméno, aby mu sloužili bok po boku.“ — Sof. 3:8, 9.

‚Čistým jazykem‘ zde nemůže být myšlen doslovný jazyk, jako angličtina, španělština, ruština nebo francouzština. Nemůžeme říci, že některý z těchto jazyků je nečistý, a že proto musí být vymýcen. Jazyk, který byl původně dán Adamovi, byl dobrý. (1. Mojž. 1:31) Také nové jazyky, které Bůh propůjčil později lidem v Babylóně, nebyly nečisté nebo špatné. Pocházely od Boha, dárce každého dobrého daru, a sloužily dobrému účelu. — Jak. 1:17.

‚Čistým jazykem‘, o němž zde mluví prorok, nemůže tedy být myšlena nová lidská řeč. ‚Čistý jazyk‘ je Boží pravda, která je obsažena v Bibli. Je možno jí mluvit a používat v životě, ať již se mluví jakýmkoli doslovným jazykem. Nejen že působí, že se používají jiná slova, ale že se také přemýšlí a mluví o jiných věcech. Člověk používá čistou řeč, která druhé buduje a přispívá k lepšímu vztahu s nimi.

PANSTVÍ, KTERÉ SE PEVNĚ DRŽÍ PRAVDY

Pod budoucím tisíciletým panstvím Božího království bude se mluvit tímto ‚čistým jazykem‘ po celé zemi, a dokonce v celém vesmíru. Toto panství bude sestávat z Ježíše Krista, hlavního krále a velekněze, a ze 144 000 spolukrálů a nižších kněží, kteří budou vládnout z nebe. Všichni mluvili ‚čistým jazykem‘ pravdy, když byli na zemi. Ježíš sám přišel, aby „vydal svědectví o pravdě“. (Jan 18:37) A o jeho 144 000 spolukrálů čteme: „V jejich ústech nebyla nalezena žádná faleš.“ (Zjev. 14:5; Ef. 4:25) Během tisíce let, kdy budou vládnout, budou se starat, aby si obyvatelé země zachovali ‚čistý jazyk‘. Pak se splní žalmistova prorocká slova: „Pravost sama vypučí ze země, a spravedlnost sama bude shlížet přímo z nebes.“ — Žalm 85:11; 85:12, KB; 2. Petra 3:13.

Tito nebeští králové „byli koupeni z lidstva“, ze všech národů. (Zjev. 14:4; Mat. 28:19) Budou mluvit v nebi svou dřívější mateřštinou? Tento názor by nebyl rozumný. Budou bezpochyby všichni mluvit stejným jazykem. Dar tohoto jazyka jim bude propůjčen, až vstanou z mrtvých v novém, duchovním těle. Apoštol Pavel mluvil o ‚lidských i andělských jazycích‘ a také čteme o rozmluvách mezi Bohem a anděly. — 1. Kor. 13:1; 1. Král. 22:19–22; Job 1:6–12; 2:1–6.

To neznamená, že jazyk, kterým dříve mluvili na zemi, bude vymazán z jejich paměti. Ne, protože právě jejich dřívější lidský jazyk jim pomůže, aby se poznali jako osoby, kterými byli. Avšak po svém nebeském vzkříšení nebudou potřebovat tlumočníka, když spolu budou mluvit. Budou mluvit jazykem Pána Ježíše Krista a ten bude mluvit jazykem Jehovy, svého nebeského Otce.

Jakým jazykem však budou mluvit obyvatelé země pod vládou nebeského království? Budou ti, jejichž mateřštinou je řečtina, mít nad sebou nebeského krále, který mluvil řecky, když byl na zemi? Či bude oblast rusky mluvícího obyvatelstva podléhat rusky mluvícímu královskému dědici, nebo čínské obyvatelstvo čínsky mluvícímu atd., odpovídajícímu vždy příslušné jazykové skupině? Budou i nadále jazyky překážkou vzájemného dorozumění a dokonalé jednoty?

K tomu je nutno říci, že z Bible nepoznáváme, jaké královské úkoly dá Ježíš Kristus jemu podřízeným 144 000 králům, ale bylo by velmi nelogické si myslet, že ve spravedlivém novém světě pod Božím královstvím bude trvat přehrada, která by bránila vzájemnému dorozumění, přehrada, kterou Bůh kdysi zřídil mezi vzbouřenci, aby odvrátil a zamezil provedení jejich zlého záměru.

JEDNA RASA, JEDEN JAZYK

Vezmeme-li v úvahu, k jakému účelu dal Bůh člověku řeč, bude nám jasné, že během Kristova tisíciletého panství se bude mluvit pouze jedním jazykem. Bůh si přál, aby se lidé mohli dorozumět. On sám mluvil s Adamem a postaral se, aby Adam mohl mluvit s ním. (1. Mojž. 2:15–23) Dal člověku řeč také jako nepostradatelný prostředek k přemýšlení. Adam mohl na tom dále stavět; mohl získávat nové vědomosti a rozšiřovat příslušně svou slovní zásobu. Mohl použít duchovní schopnosti, které mu byly Bohem svěřeny, tím, že si osvojoval vědomosti o Bohu a vyjadřoval své myšlenky.

Jakým jazykem se původně mluvilo? Byla to nepochybně řeč, která byla později nazývána hebrejštinou. Proč to můžeme říci? Protože všichni lidé nebyli postiženi zmatením jazyků, ke kterému došlo u věže v Bábelu. Noe nepatřil ke vzbouřencům. Uznával Boží svrchovanost a neučinil se jako Nimrod králem. Sem, jemuž Noe podle proroctví požehnal, zůstal zřejmě při Noemovi a přidržel se pravého uctívání. (1. Mojž. 9:26, 27) Z biblické zprávy vyplývá, že pravé uctívání bylo předáno Semity, zvláště Abrahamem, vynikajícím hrdinou víry. Abraham (Abram) byl nazýván Hebrejcem. — 1. Mojž. 14:13.

Mojžíš, Abrahamův potomek, psal pak svou zprávu (1. Mojžíšovu až 5. Mojžíšovu) v jazyku nazývaném Hebrejština. Mojžíšův jazyk se asi sotva lišil od původního jazyka, kterým mluvil Adam. Proč? Protože lidé tehdy žili velice dlouho, někteří v průběhu pěti nebo šesti generací. Proto mohl být původní jazyk předán pouze pěti lidmi, kteří byli spojovacími články mezi Adamem a Mojžíšem, totiž Matuzalémem, Semem, Izákem, Lévim a Amramem. (1. Mojž. 5:3–32; 11:10–32; 21:5; 25:26; 29:34; 2. Mojž. 6:16, 18, 20) Od odvedení Izraelitů do Babylóna v roce 607 př. n. l. až do dnešní doby byl přirozeně hebrejský jazyk ovlivňován jinými jazyky. Dnes také nevíme přesně, jak bylo vyslovováno hebrejsky Boží jméno v Mojžíšových dnech. Pro Boha není těžké obnovit čistotu jazyka, aby se jím dalo v novém světě opět mluvit plynně a v jeho původní formě.

Tento doslovný společný jazyk ještě zdokonalí jednotu způsobenou ‚čistým jazykem‘ pravdy. Přehrady, které dnes jsou mezi příslušníky různých náboženských společností, národů, společenských tříd a ras, zmizí a když pak všichni lidé budou mít stejnou zásobu slov, budou správně vyjadřovat své myšlenky a bude jim také správně rozuměno. Ano, každý bude moci sám číst, co zapsali hebrejští proroci ve své řeči. Mnozí vzkříšení, kteří dříve neznali Boha, zjistí, že Svaté písmo obsahuje přesnou zprávu o lidských dějinách až do doby proroka Malachiáše. Upřímně smýšlející budou pak moci říci jako kdysi apoštol Pavel: „Bůh budiž shledán jako pravdivý, i kdyby každý člověk byl shledán jako lhář.“ — Řím. 3:4.

NAUČIT SE NYNÍ ‚ČISTÉMU JAZYKU‘ PRAVDY

Žít v takovém světě bude jistě radost a ty již nyní můžeš získat o tom představu. Musíš však dělat to, co je dnes v prvé řadě nutné: naučit se z Bible ‚čistému jazyku‘ pravdy. Tento ‚čistý jazyk‘ odstraňuje všechny přehrady, které jsou mezi příslušníky různých společenských vrstev, ras a národností. Statisíce lidí se již naučily tomuto ‚jazyku‘ a mluví jím. Žijí ve svornosti, jak předpověděl pod inspirací prorok Izaiáš:

„A stane se v závěrečné části dnů, že hora Jehovova domu [jeho pravé uctívání] bude pevně založena nad vrcholky hor a jistě bude vyzdvižena nad pahorky; a k ní budou proudit všechny národy. A mnozí lidé jistě půjdou a řeknou: ‚Pojďte, lidé, a vystupme k Jehovově hoře, k domu Jákobova Boha; a on nás bude poučovat o svých cestách a my budeme kráčet po jeho stezkách.‘ . . . A budou muset skout své meče v pluhy a své oštěpy v zahradnické nůžky. Nepozdvihne národ proti národu meče a nebudou se více učit válce.“ — Iz. 2:2–4.

Královské panství se sice postará o to, že během Kristova tisíciletého panství budou lidé na celé zemi mluvit jednou řečí, ale již dnes máš možnost se naučit ‚čistému jazyku‘. Svědkové Jehovovi nemluví s tebou, aby propagovali své vlastní názory, nýbrž přicházejí jako vyslanci a pověřenci tohoto královského panství. Je zřejmou skutečností, že Bůh opravdu podporuje jejich dílo a že ‚čistý jazyk‘ Bible má velikou moc. Jak to?

Protože dnes je více než 1 600 000 lidí všech jazyků, kteří změnili svůj život a uspořádali jej a nyní jsou šťastně sjednoceni. Ostatní žasnou nad jejich jednotou, pokojem a vzájemnou láskou. Co dosáhli tím, že žijí podle Bible, vysvítá z komentáře novin Detroit News z 21. června 1973, kde se mluví o kongresu svědků Jehovových v Detroitu na Tiger-stadionu:

„Je to kongres, kde si policisté připadají zbyteční a odcházejí, aby dělali důležitější věci.“

A o kongresu v Düsseldorfu, kde byli přítomni delegáti z mnoha národů, bylo možno číst v Suddeutsche Zeitung z 28. července 1973:

„Od středy tam zasedá asi 60 000 lidí — je to největší kongres, který veletržní město Düsseldorf kdy vidělo. A je to masové shromáždění, které se řídí svými vlastními zákony: Tak spořádaně, mravně a disciplinovaně se zde ještě nikdy nesešlo tolik lidí.“

Svědkové Jehovovi neomezují svou lásku na své vlastní řady. Mají přání pomoci všem, kteří by chtěli žít pod spravedlivým panstvím Božího mesiášského království, kdy již nebudou přehrady, které by bránily jednotě lidí. I ty se můžeš, pokud chceš, naučit s jejich pomocí ‚čistému jazyku‘. — Zjev. 22:17.