Otázky čtenářů
● Zjevení 20:5 zní: „Zbývající mrtví neožili, dokud neskončilo tisíc let.“ Vyplývá z tohoto textu, že vzkříšení nastane po tisícileté vládě Kristově?
Ne, tomuto textu nemáme tak rozumět.
Dokonce je určitá nejistota, zda tato slova skutečně byla v původním textu, který napsal apoštol Jan. Rozhodně nejsou v Sinajském kodexu — což je rukopis Bible ze čtvrtého století. Jestliže tato slova byla v původním textu, musíme jim rozumět ve světle souvisejících textů a ostatního Písma svatého.
Ve Zjevení 20:4–6 je psáno: „Viděl jsem trůny a byli tam ti, kteří se na ně posadili, a byla jim dána moc, aby soudili. Ano, viděl jsem duše těch, kteří byli popraveni sekerou pro svědectví, jež vydávali o Ježíši, a proto, že mluvili o Bohu, a ty, kteří neuctívali ani šelmu ani její obraz a nepřijali označení na čelo ani na ruku. A ožili a vládli s Kristem jako králové tisíc let. (Zbývající mrtví neožili, dokud neskončilo tisíc let.) To je první vzkříšení. Šťastný a svatý je každý, kdo má podíl na prvním vzkříšení.“
Je zřejmé, že ti, kteří zažijí „první vzkříšení“, ožijí před koncem tisícileté vlády, protože budou v tomto období vládnout spolu se svým Pánem. Ale o těch, kteří nezažijí „první vzkříšení“, vzkříšení k nebeskému životu, je řečeno, že „neožili, dokud neskončilo tisíc let“. Otázka je: Vztahuje se toto ‚ožití‘ na jejich vzkříšení?
Nikoli; ze souvislosti a z jiných biblických textů jasně vyplývá, že tomu tak není. Ve Zjevení 20:11–13, kde je popsáno vzkříšení, je řečeno: „A viděl jsem veliký bílý trůn a toho, který na něm seděl. Z místa před ním uprchla země i nebe a nebylo pro ně nalezeno místo. A viděl jsem mrtvé, velké i malé, stojící před trůnem, a byly otevřeny svitky. Ale byl otevřen jiný svitek; je to svitek života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří v nich byli, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků.“ Potom ve Zjevení 21:1 čteme: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi; neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly.“
Ze souvislosti tedy vyplývá, že ke všeobecnému vzkříšení mrtvých dojde, až pomine „dřívější nebe a dřívější země“. Kdy to bude? Podle 2. Petrovy 3:10 pomine dřívější nebe a dřívější země v ‚Jehovově dni‘. Podle veršů 3 až 6 zastihne tento den posměvače nepřipravené, jak tomu bylo při potopě za dnů Noemových; proto přichází před Kristovou tisíciletou vládou.
V Noemově době nebyla zničena doslovná země ani doslovná nebesa. Vodami potopy však byla zničena zkažená lidská společnost, jež byla ovládána zlými duchovními silami. Stejné zničení ‚nynějších nebes a země‘ neznamená konec doslovné země a hvězdného nebe. (2. Petra 3:7) Zanikne však bezbožná lidská společnost a satan, ďábel, a jeho démoni, kteří panovali jako „nebe“ nad neposlušným lidstvem, budou zneškodněni neboli svrženi do propasti. — Zjev. 20:1–3.
Ve Zjevení 20:11–13 je všeobecné vzkříšení z mrtvých uvedeno do spojení s tím, že ‚uprchla země i nebe‘, a proto musí k tomuto vzkříšení dojít během tisíce let, kdy bude satan v propasti. ‚Ožití‘ mrtvých na konci tisícileté vlády, o němž se mluví ve Zjevení 20:5, nemůže se tedy vztahovat na vzkříšení mrtvých z hádu. Jak bychom tedy měli rozumět tomuto verši (pokud je skutečně částí inspirovaného biblického textu)?
Bible ukazuje, že dokonce i živí mohou být z Božího stanoviska považováni za „mrtvé“. Ježíš Kristus řekl: „Ať mrtví pochovávají své mrtvé.“ (Mat. 8:22) Řekl také, že ti, kteří jej přijmou ve víře, ‚přešli ze smrti do života‘. (Jan 5:24) O těch, kteří přicházejí v úvahu pro nebeské panství, napsal také apoštol Pavel slova: „Dále, ačkoli jsme byli mrtví ve svých přestupcích a v neobřezaném stavu svého těla, Bůh vás oživil spolu s ním [Kristem].“ — Kol. 2:13.
Vidíme tedy, že z Božího stanoviska člověk neožije, dokud není osvobozen od odsouzení, jež je následkem hříšnosti. Pokud jde o ty, kteří budou vládnout s Ježíšem Kristem, Jehova Bůh je na základě oběti svého Syna ‚prohlašuje za spravedlivé‘, a tudíž se na ně dívá jako na dokonalé, bez hříchu, i když jsou ještě v těle na zemi. (Řím. 8:33) Ostatní z lidí, včetně těch, kteří budou vzkříšeni na zemi během Kristovy tisícileté vlády, nebudou však okamžitě osvobozeni od hříšných sklonů a jejich smrtelných účinků. Skutečně, kdyby na osoby vzkříšené na zemi nebyla použita dobrodiní Kristova výkupného a kdyby jich tito lidé nevyužili, pak by opět zemřeli. Skutečnost, že během Kristovy tisícileté vlády nakonec nastane osvobození od hříšných sklonů, je potvrzena 1. Korintským 15:24–28. Tam čteme, že Ježíš „odevzdá království svému Bohu a Otci“ teprve tehdy, až bude odstraněn „poslední nepřítel. . . smrt“. Kristus může odevzdat království svému Otci teprve tehdy, až skončí jeho tisícileté panství. Potom bude propuštěn satan z propasti a bude mu dovoleno, aby podrobil lidstvo poslední zkoušce. — Zjev. 20:3, 7–10.
Ti, kteří obstojí v této zkoušce, budou ospravedlněni a obdrží dar věčného života. ‚Ožijí‘ tedy v tom smyslu, že budou ospravedlněni neboli prohlášeni za spravedlivé a tak obdrží právo na věčný život. Již v nich nebude působit hřích se svými smrtelnými účinky. Budou živí jako členové Boží rodiny, ‚osvobozeni z otroctví zkázy k slavné svobodě Božích dětí‘. — Řím. 8:21.