Zprávy a jejich hlubší význam

Odkaz „konečné likvidace“

● Každý rok se koná konference křesťanů a Židů, aby rokovala o „konečné likvidaci“ — masovém ničení Židů během nacistického režimu v Evropě. Na posledním zasedání v březnu 1975 Dr. Franklin H. Littell, profesor náboženství na Temple University, prohlásil, že „vražda skoro šesti milionů Židů pokřtěnými křesťany v srdci [křesťanstva] vzbuzuje pochybnost o křesťanské víře jako nikdy předtím ve více než devatenácti stoletích“. Řekl, že otázka vedla v církvích k vážnému „duchovnímu zápasu“, a dodal: „Nejsem si jist, že křesťanství přežije.“

Vina na masové vraždě Židů nespadá však na křesťanství. Spadá na křesťanstvo a jeho církve. Důvod masového vyhlazování je zřejmý: Duchovenstvo křesťanstva a jejich stáda opustily učení Bible a tím také učení Ježíše Krista ve prospěch podpory politického státu. Jak ukazují minulá staletí, nebylo to poprvé, co tak jednali. Naopak, tisíce evropských Židů mohou dosvědčit, že jedna náboženská skupina v Německu byla v té době stejně pronásledována jako Židé: svědkové Jehovovi. Stovky z nich zemřely v koncentračních táborech. Trpěli, protože se pevně drželi pravého křesťanství a uplatňovali je, místo aby uctívali stát.

Mlčení církve o euthanasii

● Avšak ještě jiná kapitola nacistických dějin straší církve křesťanstva, totiž nacistický program euthanasie (tak zvané „zabíjení z milosrdenství“). Byla to část Hitlerova plánu vytvořit germánskou superrasu ‚vypleněním‘ těch, kteří byli považováni za oslabujícího činitele. Výsledkem jeho provádění v letech 1939 až 1941 bylo promyšlené zabití přibližně 60 000 až 100 000 Němců a Rakušanů, kteří byli duševně zaostalí, epileptikové a tělesně zmrzačeni.

Nyní se objevují důkazy, že církevní vůdcové v Německu i jinde o tom věděli, ale všeobecně mlčeli, dokud velká část zabíjení nebyla skončena. Jezuitský dějepisec, píšící do „Civilta Cattolica“ podává důkaz, že nacističtí úředníci sledovali nejprve jakýkoli náznak, zda církevní vůdcové budou silně odporovat jejich programu nebo ne. Pověřili profesora katolického teologického semináře v Paderbornu v Německu, aby jim o tom poskytl informace. Jeden z nacistických úředníků, který se tím zabýval, prý řekl, že katoličtí teologové „neočekávají ze strany církve žádné podstatné námitky“ a že nato Hitler začal s programem euthanasie.

Pod titulem „Strašné mlčení“ ukazuje londýnský „Sunday Times“, že teprve rok po započetí tohoto programu se vatikánský rozhlas poprvé nepříznivě zmínil o euthanasii, ale bez souvislosti s Německem. Program euthanasie byl skončen roku 1941. Přešly skoro dva další roky, než papež (Pius XII.) 29. června 1943 oficiálně euthanasii odsoudil. Jeho vyjádření nepomohlo tisícům dospělých a dětí, kteří již byli mrtví.

Je pozoruhodné, že badatelé v obou případech (v „Civilta Cattolica“ i v londýnském „Sunday Times“) poukazují, že program euthanasie byl předehrou k pozdější masové likvidaci Židů.

Babylón znovu vystavěn?

● Prostřednictvím proroka Izaiáše Jehova Bůh předpověděl: „A Babylón . . . bude jako Sodoma a Gomora, když je Bůh vyvrátil. Nikdy nebude obydlen.“ (Iz. 13:19, 20) O sto let později, v roce 539 př. n. l. , byl Babylón jako království vyvrácen. Nedávná zpráva agentury „France-Presse“ mluví o úsilí „znovu vystavět starý Babylón a babylónskou věž“. Má být skutečně Babylón znovu obydlen?

Ne. Zpráva vlastně jednala o snahách irácké vlády odkrýt a restaurovat zbývající zříceniny starého města, které ležely po staletí zpustošeny. Italský archeolog, kterému byl dán tento úkol, prý řekl, že Babylón „je nejen pokryt zemí, ale je také zaplaven spodní vodou, která musí být odčerpána“. Je to stále opuštěná poušť — neobydlené místo, jak to bylo předpověděno v biblickém proroctví.