Zprávy a jejich hlubší význam

Hmyz — polosyrový nebo uvařený?

● O Janu Křtiteli říká Bible, že „jeho pokrmem byly kobylky a divoký med“. (Mat. 3:4) Zní ti to trochu neobvykle, že se někdo pravidelně živil hmyzem? Hmyz slouží dnes mnoha lidem na zemi za potravu, a někteří vědci s ním počítají jako s jedním z prostředků, kterými chtějí zvládnout světovou vyživovací krizi. K nim patří Gene De Foliart, profesor na univerzitě ve Wisconsinu. Podle novin Examiner, které vycházejí v San Francisku, se vyjádřil, že některý hmyz, například termiti, „mají vyšší obsah proteinů než hovězí maso nebo ryby“. Připouští však, že by bylo třeba velkého přesvědčovacího umění, aby většina Američanů jedla hmyz. Pouštní kobylka, která se nepochybně podobá těm, jimiž se živil Jan Křtitel, obsahuje podle analýzy provedené v Jeruzalémě 75 procent proteinu. Labužníci říkají, že kobylky chutnají jako garnáti nebo krabi.

Zmatení jazyků

● Z biblické zprávy poznáváme, že město Bábel v rovině Sinear v Mezopotámii bylo městem, kde Bůh zmátl lidské jazyky. (1. Mojž. 11:1–9) New York Times uveřejnily zprávu o nedávno vydané knize Po Bábelu od George Steinera, profesora ženevské univerzity. Tato zpráva ukazuje nesmírnou rozmanitost dnešních jazyků. Stojí tam, že na celé zemi se mluví více než 5 000 různými řečmi. Zvláště pozoruhodné je, že jazyky některých „primitivních“ národů jsou vlastně velmi komplikované — v některých případech komplikovanější než jazyky kultivovaných národů. Kniha například ukazuje, že „vymírající indiánské kmeny v oblasti Amazonky“ používají k popsání svého postavení více slovesných způsobů, než měl k použití proslavený řecký učenec Platon.

Důvody všech těchto jazykových rozdílů zůstávají jazykovědcům hádankou. Když jsou nadhozeny na mnoha a mnoha stránkách otázky o základních příčinách — tak říká zpráva o knize Po Bábelu —, „objeví se typická vložka: ‚To nikdo neví.‘“ Ve skutečnosti zůstává biblické vysvětlení jedinou hodnověrnou dějinnou zprávou o tom, jak došlo ke zmatení jazyků.