Otázky čtenářů
● Byl Ježíš Kristus vzkříšen tělesně, jako člověk z masa a krve?
Podle inspirovaných Písem nebyl Ježíš Kristus vzkříšen k životu v těle. V 1. Petra 3:18 čteme, že „byl usmrcen v těle, ale oživen v duchu“. (Překlad nového světa; Petrů) Jiné biblické texty potvrzují, že Ježíš nemohl být vzkříšen tělesně, jako člověk z masa a krve.
Bůh chtěl, aby jeho Syn opět žil v nebi, a ne aby zůstal jako člověk zde na zemi. Proto bylo nutné, aby Ježíš byl vzkříšen jako duchovní osoba, protože lidé z těla a krve nemohou žít v nebi. Apoštol Pavel napsal: „Tělo a krev nemohou zdědit Boží království, ani porušitelnost nezdědí neporušitelnost.“ — 1. Kor. 15:50.
V případě člověka Ježíše Krista jeho tělo bylo překážkou, která mu bránila v přístupu do nebeské oblasti. Proto je v Židům 10:20 řečeno, že Ježíšovo „tělo“ bylo znázorněno „oponou“, která ve svatostánku oddělovala Svatou od Nejsvětější. Než mohl Ježíš vejít do nebe, do skutečné „Nejsvětější“, musel se vzdát své lidské existence a opět se stát duchovní osobou. Jeho masité tělo by mu bránilo, aby vešel za „oponu“ jako duchovní osoba.
Další činitel, který je nutno mít na zřeteli, je skutečnost, že kozel a býk, kteří byli obětováni v Den smíření, znázorňovali, oběť Ježíše Krista. Zákon, který předpisoval tyto oběti, sloužil jako „stín budoucích věcí“. (Kol. 2:17; Žid. 10:1) Jak víme, stín ukazuje všeobecnou podobu nebo obrysy osoby nebo předmětu, jímž je stín vržen. Aby se stín mohl splnit jako skutečnost, nemohl Ježíš přijmout opět své obětované masité tělo a svou krev, neboť mrtvoly obětovaných zvířat byly spáleny a pak úplně odstraněny. (Žid. 13:11, 12) Z toho logicky vyplývá, že Jehova Bůh také odstranil obětované tělo svého Syna. Kdyby byl Ježíš opět přijal své masité tělo, byla by také jeho oběť jen přechodná, neměla by trvalou smiřující cenu.
Z toho, že Ježíš nebyl vzkříšen v těle, také poznáváme, proč jej nepoznali jeho dva učedníci ani Maria Magdaléna, když se jim ukázal po svém vzkříšení. Poznali jej pouze podle toho, co říkal nebo činil. — Luk. 24:13–31; Jan 20:14, 15.
Je pravda, že se Ježíš zjevil nevěřícímu Tomášovi s ranami, které hřeby způsobily na jeho rukách a kopí v jeho boku. (Jan 20:24–29) Ale i ve spojení s tímto zjevením je jasně patrné, že se Ježíš Kristus musel v tu chvíli vtělit. Apoštol Jan, který byl očitým svědkem, říká: „Ježíš přišel, ačkoli dveře byly zavřeny, a postavil se do jejich středu.“ (Jan 20:26) Apoštol Jan by o tom byl jistě nemluvil, kdyby Ježíš prostě otevřel dveře a potom přišel do místnosti jako člověk. Ježíš se zřejmě náhle objevil před učedníky; zavřené dveře mu nebránily, aby vešel. To by nemohl učinit člověk z těla a krve. Ale duchovní osoby tak mohou jednat, jestliže se ztělesní. Anděl Gabriel se například zjevil knězi Zachariášovi tělesně ve Svaté chrámu. (Luk. 1:11) A anděl, který se zjevil Samsonovým rodičům, vystoupil v plameni do nebe. — Soud. 13:19, 20
Případ, kdy anděl mluvil se Samsonovými rodiči, vrhá také světlo na Ježíšovo vystoupení do nebe. Tento anděl zůstal viditelný Samsonovým rodičům, když vystupoval v plameni, ale potom se zřejmě odhmotnil a zmizel jejich zrakům. Podobně tomu bylo, když Ježíš vystupoval do nebe. Zůstal viditelný tak dlouho, než jej oblak vzal z dohledu učedníků. Musel pak způsobit, aby se masité tělo, v němž byl viděn, rozplynulo, jak to učinili vtělení andělé již při dřívějších příležitostech. — Sk. 1:9–11.
Že se Ježíš pouze ztělesnil, aby jej učedníci mohli vidět, jako to učinili andělé již v minulosti, to vyplývá také ze skutečnosti, že se objevil úplně oblečený. Když byl ježíš položen do hrobu, nebyl oblečen, ale byl pouze ovinut obinadly v hrobě. Jako se muselo zhmotnit Ježíšovo oblečení, tak musel přijmout i tělo, aby se mohl viditelně ukázat svým učedníkům jako tělesná postava. — Luk. 23:53; Jan 19:40; 20:6,7.
V této souvislosti můžeme také porozumět, proč Ježíš nemohl mít v nebi lidské tělo, ačkoli byl ještě po svém odchodu do nebe označen jako „Syn člověka“. (Sk. 7:56) Mesiášské proroctví, které pojednává o tom, jak dostává od svého Otce královskou moc, říká o něm, že je „jako syn člověka“. (Dan. 7:13, 14) Proto Ježíš Kristus má i v nebi stále ještě mesiášské označení „Syn člověka“, ačkoli položil potřebnou oběť tím, že se vzdal své lidské přirozenosti. Z téhož důvodu má Ježíš Kristus titul „Beránek“, protože položil svůj život jako oběť. (Zjev. 21:22) Tento titul jistě nepopisuje vzhled nebo přirozenost, kterou má v nebi.
Svaté písmo jako celek tedy dokazuje, že Ježíš nebyl vzkříšen jako člověk z těla a krve, ale jako nádherná duchovní osoba.