Křesťanská láska spočívá na Jehovově lásce

„Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; právě jako jsem já miloval vás, tak abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:34, 35.

1, 2. a) Proč byl apoštol Jan dobře způsobilý, aby psal o lásce? b) Jak znělo „nové přikázání“, které dal Ježíš svým učedníkům?

BIBLICKÝ pisatel Jan, jeden z dvanácti Ježíšových apoštolů, napsal mnoho o křesťanské lásce. Byl synem Zebedea a Salome. V jeho evangeliu se vyskytují slova „láska“, „milovat“ a „milovaný“ častěji než v ostatních třech evangeliích dohromady. Jan psal zvláště o lásce agapé, to jest lásce vedené nebo ovládané zásadami.

² Jan byl dobře způsobilý, aby mluvil o lásce, protože zřejmě ve zvláštní míře pociťoval Ježíšovu lásku a náklonnost. Patřil též ke třem apoštolům, kterým věnoval Ježíš během své celé veřejné služby zvláštní důvěru. Byl to on, který spočíval u stolu vedle Ježíše při posledním pasach, když byla ustanovena Pánova večeře. Byl známý jako „učedník, kterého Ježíš miloval“. (Jan 13:23; 19:25–27; 21:7, 20) Apoštol Jan měl tedy dobrý základ, z něhož mohl vycházet, když psal o křesťanské lásce. Zapsal též, co řekl Ježíš svým učedníkům o „novém přikázání“: „Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; právě jako jsem já miloval vás, tak abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:34, 35.

3. Byli Židé podle mojžíšovského zákona povinni navzájem se milovat? Odůvodni svou odpověď.

³ Ježíš zde ukázal, že pravá láska má být označením jeho věrných učedníků. Proč však Ježíš řekl, že to má být „nové přikázání“? Ježíš mluvil k učedníkům, kteří byli všichni členy židovského národa. Podle mojžíšovského zákona měli Židé milovat své bližní jako sebe. Například ve 3. Mojžíšově 19:18 říká Zákon: „Nebudeš se mstít ani chovat záští vůči synům svého lidu; a budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ Na toto přikázání Zákona Ježíš obrátil pozornost při své učitelské činnosti, když řekl: „Druhé, jemu podobné, je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘ “ — Mat. 22:39.

4. O jaké lásce mluvil Ježíš podle Jana 13:34, 35 a jak se tato láska projevuje?

⁴ Mojžíšovský zákon vyžadoval lásku k bližnímu, nikoli však lásku věrnou zásadám a spojenou se sebeobětováním. Když tedy Ježíš dával svým následovníkům „nové přikázání“, poukázal na to, že mají být označeni láskou spojenou se sebeobětováním, protože dodal: „Právě jako jsem já miloval vás, tak abyste se i vy navzájem milovali.“ Ježíšova láska byla obětavá láska, založená na zásadách, to jest láska agapé. Byl ochoten jít tak daleko, že dal dokonce i svůj vlastní život za své učedníky. Za léta své veřejné služby činil dobro lidem ve své blízkosti, když je učil a pomáhal jim v duchovním ohledu. Proto mají jeho učedníci činit totéž. Nemají čekat, až se naskytne příležitost, která vyžaduje, aby udělali dobro svým bližním. Naopak, křesťané se mají chopit iniciativy a činně pracovat pro dobro svých spoluobčanů tím, že jako Ježíš káží a učí a podporují tak duchovní blaho druhých. Především se však mají Ježíšovi učedníci milovat navzájem. Mají se vyznačovat mimořádnou vzájemnou láskou, takovou láskou, která by je odlišovala od ostatních lidí světa.

5, 6. a) O čem mluví Jan v prvním dopise? b) Jak ztotožňuje Jan Boha s láskou?

⁵ Apoštol Jan si tolik cenil tohoto zvláštního znamení křesťanství, že je zdůrazňoval nejen v evangeliu, ale i ve svých dopisech. První dopis je například vyjádřením opravdové lásky ke křesťanským bratrům. Napsal jej, aby je ochránil od falešných nauk tehdejších antikristů. Zdůrazňuje v něm též Boží lásku a ukazuje, jak mají křesťané napodobovat tuto vynikající vlastnost Jehovy, všemohoucího Boha.

⁶ V 1. Jana 4:8 Jan ztotožňuje Boha s láskou, když říká: „Kdo nemiluje, nepoznal Boha, neboť Bůh je láska.“ Jan tedy poukazuje na to, že Jehova je zdrojem lásky, a proto je skutečně Bohem lásky. Tím přirozeně nemyslel, že Bůh je něco abstraktního, pouze nějaká vlastnost. Ne, věděl, že Jehova je osobnost a jako osobnost má mnoho vlastností, z nichž nejvýznačnější je láska.

7. Podle čeho se dnes poznají Ježíšovi praví učedníci?

⁷ Boží Syn, Ježíš Kristus, měl také tuto vlastnost, obětavou lásku, a ta by podle jeho slov měla být znakem jeho pravých učedníků. Proto dnes křesťanští svědkové Jehovovi, žijící po celé zemi, uctívají Jehovu, Boha lásky, a jsou učedníky nebo následovníky šlépějí Ježíše, jeho milovaného Syna. Chtějí-li být poznáni jako praví křesťané, musí projevovat v denním životě pravou obětavou lásku. Jan doporučuje křesťanům, aby napodobovali Jehovovu lásku: „My však milujeme, protože on [Bůh] nejdříve miloval nás.“ — 1. Jana 4:19.

NEJVĚTŠÍ PROJEV JEHOVOVY LÁSKY

8. Co mohou mnozí lidé považovat za důkaz, že Jehova „nejdříve miloval nás“?

⁸ Jak Jehova „nejdříve miloval nás“? Co učinil pro nás lidi, aby vyjádřil svou lásku a nesobecký zájem o nás? Je mnoho projevů Jehovovy lásky k lidem. Ale o čem můžeme říci, že je největším projevem jeho lásky? Mnozí ihned pomyslí na život, protože to byl Jehova, zdroj všeho života, který nám ve své lásce dal, že dnes žijeme. (Žalm 36:9; 36:10, KB) Nedal však Jehova život i jiným tvorům na zemi? Žasneme nad ohromnou rozmanitostí ve světě suchozemských zvířat, ryb a jiných mořských živočichů, ptáků a hmyzu. Všichni se těší ze života, ačkoli neznají Jehovu, zdroj života. Největší projev Jehovovy lásky musí tedy zahrnovat něco víc než jen pouhý dar života.

9. Jak nás Jehova „nejdříve miloval“ a jak to potvrzuje Jan podle 1. Jana 4:10?

⁹ Jehova zamýšlel pro lidi něco lepšího než přítomný život. Postaral se, aby všichni, kteří jej milují a slouží mu, mohli žít věčně. Jak to zařídil? Tím, že ve své lásce dal svého jednozplozeného věrného Syna, Ježíše Krista. Hříšné lidstvo jej neprosilo, aby pro ně učinil toto milující opatření, nýbrž on sám se chopil iniciativy a vyjádřil lásku tímto podivuhodným darem. Proto Jan napsal: „Láska je v tom, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a vyslal svého Syna jako smírčí oběť za naše hříchy.“ — 1. Jana 4:10.

10. a) Co píše Pavel o tomto projevu Boží lásky? b) Bylo toto jednání výsledkem náhlého rozhodnutí?

¹⁰ Apoštol Pavel to potvrdil, když ukázal, že Jehova svou lásku k nám doporučuje milujícím darem, svým vlastním Synem. V Římanům 5:7, 8 píše: „Neboť sotva někdo zemře za nějakého spravedlivého člověka; vskutku, za dobrého člověka se snad ještě někdo odhodlá zemřít. Ale Bůh nám doporučuje svou vlastní lásku tím, že Kristus za nás zemřel, zatímco jsme byli ještě hříšníky.“ Tento dar lásky nebyl náhlým rozhodnutím, nýbrž něčím, co si Jehova předsevzal již před staletími, když vyslovil v Edenu rozsudek nad Adamem a Evou. (1. Mojž. 3:15) Ano, Jehova je zdrojem lásky a — jak píše Jan — on nás „nejdříve miloval“. Tím doporučil lásku jako nejvýznačnější vlastnost, kterou mají projevovat jeho ctitelé.

HMATATELNÉ DŮKAZY JEHOVOVY LÁSKY

11. Co je dalším důkazem Jehovovy lásky, z něhož se denně těšíme?

¹¹ Jehova dal tedy ve sve lásce svého Syna k záchraně a osvobození lidstva. Dal nám nejen život, ale také možnost, abychom jednou žili věčně. Kromě toho je celé stvoření plné dalších důkazů Jehovovy lásky. Není pochyby, že Jehova se ve své lásce postaral o to, aby náš život byl zajímavý a příjemný. Netěšíme se například, že každý den — a obyčejně vícekrát denně — můžeme jíst? Pociťujeme zřídkakdy jídlo jako něco nepříjemného. Jehova nám opatřil za potravu nesčíslné množství chutných věcí. Dostáváme ji v různých barvách a tvarech, s různou vůní a chutí. V zemích s vysokou životní úrovní by trvalo mnoho dní, než bychom se opět museli vrátit k témuž jídlu. Musíme denně přijímat potravu, ale Jehova to ve své lásce zařídil tak, že jídlo je pro nás požitkem a potěšením.

12, 13. Jak svědčí Jehovova nebeská i pozemská stvořitelská díla o jeho lásce k lidem?

¹² Důkazy Jehovovy lásky najdeme také ve „vytvořených věcech“, ve stvořeném světě. (Řím. 1:20) Ať žije člověk kdekoli na zemi, všude se setkává s krásami stvoření. Představme si obrovské tropické lesy nebo majestátní sněhem pokryté hory, bílá písčitá pobřeží tropů a subtropů, omývaná vodami modrého moře, daleké roviny pokryté zlatým obilím nebo tmavomodrá jezera a nádherné zelené jehličnaté lesy. Dokonce i osamělé pouště mají svou vlastní krásu a zvláštní půvab. A netěší nás pohled na hvězdnaté nebe za jasné noci? Avšak hvězdy nám neposkytují jen nádherný pohled, ale slouží nám také k orientaci. Mají tedy i praktickou cenu. Jsou dalším důkazem Jehovovy lásky vyjádřené v jeho stvoření.

¹³ Po celé zemi najdeme další důkazy Jehovovy lásky k lidstvu. Vezměme například rozmanitost zvířat a ptáků, z jejichž krásy a barevné nádhery se člověk může stejně těšit jako z jejich přátelství. Všechna zvířata Jehova stvořil k užitku a radosti lidstva. Jsou lidé, kteří věnují celý život studiu tohoto oboru, jenž zvláště dokazuje Jehovovu lásku vyjádřenou v jeho stvoření.

14. a) Jak stvořil Jehova člověka jako tvora vyššího než zvířata? b) Co mohou podle Jana 4:24 dělat lidé, protože mají schopnost rozumět duchovním věcem?

¹⁴ Ještě významnější je, že Jehova stvořil člověka jako tvora vyššího než zvířata. Projevil lásku, když učinil člověka „ke svému obrazu a podle své podoby“. (1. Mojž. 1:26, 27) Když jsme tedy utvořeni podle Jehovovy podoby, máme schopnost milovat a také rozumět duchovním věcem. Máme schopnost poznat milujícího stvořitele, můžeme jej milovat a uctívat. Zvířata to dělat nemohou. Někdo snad má psa nebo kočku. Může s nimi mluvit, ale nikdy nemůže se zvířetem rozmlouvat o duchovních věcech. Zvíře prostě nemá schopnost rozumět duchovním věcem. Avšak lidé mohou a také by měli! Nemůžeme sice Jehovu vidět, ale vidíme mnoho důkazů jeho lásky v celém stvoření. Když o něm získáme vědomosti a tak jej poznáme, můžeme jej milovat a uctívat. Pak jej můžeme uctívat — jak řekl Ježíš — „duchem a pravdou“. (Jan 4:24) Jehova učinil velice mnoho pro lidstvo, a to z lásky k němu. Jistě bychom měli souhlasit s tím, co Jan napsal: „My však milujeme, protože on nejdříve miloval nás.“ — 1. Jana 4:19.

15. Jak potvrdil Ježíš, že Jehova je milujícím Otcem svých služebníků?

¹⁵ Díváme-li se na důkazy Jehovovy lásky, poznáváme, že je nám všem na zemi milujícím Otcem. Jako milující Otec se i on stará o dobro svých dětí. Stará se o naše blaho a potřeby. Ježíš nás učil, že — jestliže opravdu klademe Jehovovo uctívání na první místo v životě — nemusíme mít přílišnou starost, co budeme jíst, pít nebo si oblékat. Ježíš ukázal, jak milující je náš Otec, když řekl: „Přestaňte mít úzkostlivou starost o své duše, pokud jde o to, co budete jíst a co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat . . . Neboť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejdříve království a jeho spravedlnost a všechny tyto ostatní věci vám budou přidány.“ (Mat. 6:25, 32, 33) Jako milující Otec má Jehova zájem o své děti, a sloužíme-li mu a konáme-li jeho vůli, postará se, abychom dostali to, co potřebujeme k životu.

16. Jaký vztah k Jehovovi by měly prozrazovat naše modlitby?

¹⁶ Jako Boží služebníci máme mít tedy k Jehovovi vřelý vztah. Nemáme v něm vidět pouze božstvo, ale milujícího Otce. Náš vztah k němu má odpovídat vztahu dítěte k milujícímu Otci. Proto máme pravidelně hovořit se svým Otcem a vyprávět mu o svých potřebách, přáních a problémech a děkovat mu za jeho mnohá požehnání. Pavel napsal: „Nemějte o nic úzkostlivou starost, ale ve všem ať jsou vaše žádosti oznamovány Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Fil. 4:6) Když Ježíš učil učedníky, jak se mají modlit, neřekl jim, že mají oslovovat Jehovu „Bože náš“, ale „Otče náš“ v nebesích. (Mat. 6:9) Je dobré zachovávat si úzký osobní vztah k Jehovovi jako k milujícímu Otci a pravidelně se na něj obracet.

BOŽÍ PANSTVÍ LÁSKY V PŘÍKRÉM PROTIKLADU K SATANOVU PANSTVÍ NENÁVISTI

17. a) Jak daleko by měla sahat láska křesťana? b) Jaké zásady se Jehova zřejmě držel v této souvislosti?

¹⁷ Jehovova láska k jeho tvorům je tak velká, že miluje dokonce i ty, kteří jej nemilují. Ježíš řekl svým následovníkům: „Neustále milujte své nepřátele.“ (Mat. 5:44) Na základě čeho to Ježíš mohl učit? Na základě znamenitého příkladu svého milovaného Otce Jehovy, protože Matouš 5:45 říká: „Abyste se prokázali jako synové svého Otce, který je v nebesích, neboť on působí, aby jeho slunce vycházelo nad zlými lidmi i nad dobrými, a dává déšť na spravedlivé i na nespravedlivé.“ Jehova tedy všem žehná slunečním svitem, deštěm a věcmi nutnými k životu, dokonce i těm, kteří mu neslouží nebo jej neznají. Kromě toho jsme se dozvěděli, jak Jehova ustanovil zásadu milovat nepřátele, když poslal svého Syna na zemi, aby osvobodil lidi, když ještě byli hříšníky a odcizeni Bohu. (Řím. 5:8–10) Proto mohl Ježíš učit podle zásady ustanovené Jehovou, milujícím Otcem, že naše láska se má vztahovat i na naše nepřátele. Opravdová Jehovova láska se vztahuje na všechny a všechno převyšuje. On, zdroj lásky věrné zásadám (agapé), je pro nás skutečně nádherným příkladem!

18. a) Na čem je založeno panství Jehovy, nejvyššího, svrchovaného Pána vesmíru? b) Jak je vhodně popsán v Žalmu 84:10, 11 postoj těch, kteří podporují Jehovovu svrchovanost?

¹⁸ Panství Jehovy, nejvyššího, svrchovaného Pána vesmíru, není založeno na nevhodném strachu nebo nenávisti. Jehova je — jak napsal Jan — Bůh lásky, a proto jeho svrchovanost spočívá na lásce. Jeho ctitelé, kteří mu slouží a podporují jeho svrchovanost, nečiní tak z otrockého strachu, ale protože jej hluboce milují a respektují. Uznávají jeho vše převyšující lásku, moudrost, moc a spravedlnost a podporují jeho svrchovanost tím, že jej z vlastního popudu uctívají a slouží mu. Tento postoj je vhodně popsán žalmistou: „Neboť den v tvých nádvořích je lepší než jinde tisíc. Zvolil jsem si raději stát u prahu v domě svého Boha než obcházet ve stanech špatnosti. Neboť Jehova Bůh je slunce a štít; dává přízeň a slávu. Jehova sám nezadrží nic dobrého těm, kteří chodí v bezúhonnosti.“ — Žalm 84:10, 11; 84:11, 12, KB.

19. a) Jak je vyjádřena Jehovova láska k lidem tím, že poslal svého prvorozeného Syna na zemi? b) Jak byl satan odhalen jako lhář?

¹⁹ Satan uvedl v pochybnost Jehovovo panství lásky a odvrátil se od Jehovovy lásky, když mluvil v tom smyslu, že Jehova je Bůh bez lásky. Tato vyzývavá lež však nezměnila nic na Boží lásce k jeho tvorům. Mnozí sice následovali satanův příklad a také se odvrátili od Jehovy, avšak to nezdrželo Jehovu, aby dále nevyjadřoval svou lásku. Také to nezabránilo jiným, aby nepodporovali Jehovovu svrchovanost tím, že dokazují, jak jej milují. Jehova Bůh poslal ve své lásce Syna z nebe, aby ospravedlnil jeho jméno a jeho důvěru k těm, kteří jej milují. Jeho Syn Ježíš dokázal, že důvěra, kterou Otec do něho vkládal, nebyla nevhodná. Dokázal svou lásku k Otci a lidstvu do té míry, že dal svůj život a zemřel jako obyčejný zločinec na mučednickém kůlu. Díky lásce, která byla takovým způsobem vyjádřena Bohem a jeho Synem, může lidstvo doufat, že bude osvobozeno od hříchu a smrti a získá věčný život! Jak říká Jan 3:16: „Neboť tak velice Bůh miloval svět, že dal svého jednozplozeného Syna, aby každý, kdo projevuje víru v něj, nebyl zničen, ale měl věčný život.“

ORGANIZACE, KTERÁ ZRCADLÍ JEHOVOVU LÁSKU

20. Kterou organizaci založil Ježíš a co spojuje členy této organizace?

²⁰ Tři a půl roku trvající Ježíšovou kazatelskou službou vznikla na zemi nová organizace kazatelů a učitelů, kteří následují Ježíšův příklad. Milujícím způsobem Ježíš vyškolil jednoduché a neučené muže, jako byli apoštolové Petr a Jan, ve schopné a přesvědčivé řečníky a učitele. (Sk. 4:4, 13) Tak povstal jednotný mezinárodní sbor lidí ze všech ras, kmenů a národů, kteří uctívali Jehovu Boha z lásky a poněvadž poznali, že „on nejdříve miloval“. (1. Jana 4:19) První křesťané byli spojeni láskou agapé, která spočívá na božských zásadách. Pavel řekl: „Láska . . . je dokonalým poutem jednoty“. — Kol. 3:14.

21. Kdo jsou dnes praví Jehovovi ctitelé a jak se jako takoví poznají?

²¹ Tato organizace sestávající z křesťanských ctitelů milujícího Boha Jehovy existuje ještě i dnes ve všech částech země. Je oddělena od nemilujícího světa, jak to i Ježíš vyžadoval od svých následovníků. Modlil se k Jehovovi: „Nežádám tě, abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu zlému. Nejsou částí světa, stejně jako i já nejsem částí světa.“ (Jan 17:15, 16) Tato organizace, dnes křesťanští svědkové Jehovovi, je známá na celém světě svou vzájemnou láskou a láskou k ostatním lidem. Je nádherné patřit k této organizaci, jejíž členové pocházejí ze všech ras a národů a jsou spojeni „dokonalým poutem jednoty“ — božskou láskou — a společně uctívají Jehovu a slouží mu. Ano, křesťanští svědkové Jehovovi mají toto zvláštní označení, protože jsou známí neobyčejnou láskou, kterou mají ke svému Bohu Jehovovi a k sobě navzájem. Tím dokazují, že napodobují svého milujícího Boha a jsou pravými učedníky jeho Syna, Ježíše Krista. — Ef. 5:1; Jan 13:34, 35.