Jak můžeš najít pravé bezpečí?
„Měj též největší potěšení v Jehovovi a on ti dá přání tvého srdce.“ — Žalm 37:4.
1. Kde je možné nalézt pravé bezpečí v absolutním smyslu?
V BOŽÍM novém pořádku bude všude bezpečno. Na celé zemi se splní ve velkém prorocká slova z Micheáše 4:4, neboť lidé, kteří milují mír, budou „sedět pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nebude nikdo, před kým by se třásli“. Ano, právě „mírným bude patřit zem a vskutku budou mít největší potěšení v hojnosti míru“. (Žalm 37:11) Již dnes se těší Jehovovi ctitelé z určitého bezpečí, zvlášť v duchovním smyslu. Absolutní bezpečí ve všech odvětvích života se však uskuteční teprve v Božím novém pořádku. Jak to bude nádherné, když Jehova se bude starat prostřednictvím svého nebeského království o stále trvající bezpečí a o takovou hojnost hmotných věcí, že život se stane den za dnem „největším potěšením“!
2, 3. Jaká požehnání přinese s sebou královské panství? (Iz. 32:1, 2)
2 Pak již nebude existovat problém uprchlíků, neboť již nikdo nebude muset prchat z nějaké země, protože v ní panuje nelidský diktátor. Také nebude nutné se obávat toho, že by rodiče a děti byli od sebe odtrženi hroznou válkou, neboť lidé „nepozdvihnou meč, národ proti národu, ani se již nebudou učit válce“. (Mich. 4:3) Všude bude panovat mír, protože celému lidstvu bude žehnat velký osvoboditel, o němž je psáno: „Ať soudí postižené z lidu, zachrání syny chudého a ať rozdrtí podvodníka. . . v jeho dnech rozkvete spravedlivý a hojnost pokoje, dokud nepomine měsíc. A povede poddané. . . až do konců země.“ — Žalm 72:4–8.
3 Chudoba, hlad ani bída nebudou rušit bezpečí. Boží slovo prohlašuje: „Bude hojnost obilí na zemi, bude přebytek na vrchu hor.“ (Žalm 72:16) Ano, „polní strom dá své plody a sama země vydá svůj výnos“. (Ezech. 34:27) Můžeme být přesvědčeni, že se to stane, neboť když byl na zemi Ježíš Kristus, dosazený král Božího království, dokázal, že je s to nasytit velký zástup lidí dostatkem potravy. — Mar. 8:19, 20.
OČEKÁVÁŠ JE ZE SPRÁVNÉ STRANY?
4, 5. a) Co je dnes v sázce? (Srovnej 5. Mojž. 30:15, 16) b) Jak jen můžeme získat věčný život?
4 Vzhledem k tomu, jakou nám Boží nový pořádek dává vyhlídku, jak bychom se měli dívat na věci, jako je domov, bankovní konto, zaměstnání nebo pohodlí, od nichž dnes svět očekává bezpečí? Je zvrácené vlastnit takové věci, když přece Jehova stvořil člověka, aby se mohl radovat z hmotných věcí? Ne, nelze říci, že by tyto věci samy o sobě byly špatné. Jehova nás stvořil v duchovním, duševním a tělesném smyslu tak, že se můžeme radovat z dobrých věcí, a podle jeho zaslíbení jich v novém pořádku nebude nedostatek. Ale my žijeme v době, v níž není hlavní otázkou, zda jsme byli stvořeni tak, abychom se radovali z hmotných věcí. Dnes jde o náš život.
5 Splnění biblických proroctví ukazuje, že „poslední dny“ přítomného zlého systému věcí pokročily velmi daleko. (2. Tim. 3:1–5) Brzy Bůh vykoná svůj nepříznivý soud nad tímto systémem. To s sebou přinese tíseň, jaká ještě nikdy nebyla. (Dan. 12:1) V Božím slovu je však také řeč o „velkém zástupu“, který „žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“, který „vyšel z velkého soužení“. (Zjev. 7:9, 14) Tito lidé nepřežijí pro nějakou hmotnou výhodu, ale proto, že požívají Jehovovy přízně a ochrany. Ježíš řekl: „Neboť i když někdo má hojnost, jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní.“ (Luk. 12:15) Věčný život v Božím novém pořádku je možno dosáhnout jen tehdy, jestliže člověk pozná Jehovu a bude mít jeho přízeň. Jan 17:3.
6. Poskytne bezpečí nějaká část přítomného zlého systému? (Žalm 146:3)
6 Co nabízí tento svět jako bezpečí, nebude znamenat nic, až vzplane Boží hněv proti přítomnému lidskému systému. Všechny systémy, které dnes ovládají lidstvo — politické, náboženské, vojenské i hospodářské —, budou odstraněny. Neposkytnou tedy žádnou bezpečnost. (Zjev. 6:16, 17) Co se tedy dnes zdá jako silné a bezpečné, se rozpadne, až zasáhnou Boží ničivé, bojové síly. V minulosti mnozí vkládali svou důvěru v silné koně a viděli v nich v době nebezpečí možnost úniku. Boží slovo však říká: „Kůň je podvodem, pokud jde o záchranu, a množství jeho životní energie neposkytne únik.“ (Žalm 33:17) Právě takové bezpečí a možnost úniku poskytují dnes lidmi vytvořené silné systémy, jakož i hmotné zisky. „Záchrana patří Jehovovi“, nelze ji očekávat od nějakého lidského systému nebo díla. „Jehovovo jméno je silná věž. Do ní utíká spravedlivý a je zachráněn.“ — Žalm 3:8; 3:9, KB; Přísl. 18:10.
7, 8. Za co by považovali cestující potápějící se lodi její hmotné výhody?
7 Situaci lidí je možno srovnat se situací cestujících na lodi. Nelze nic namítat proti hmotným výhodám, které všeobecně loď poskytuje: proti chutným výživným jídlům, teplým a pohodlným kabinám, jakož i různým službám a jiným výhodám. Co však, jestliže loď narazí na překážku a začne se potápět? Vzpomeňme například na zánik známého Titaniku v roce 1912. „Odborníci považovali parník za nepotopitelný,“ je řečeno v jedné encyklopedii. Jaké bezpečí poskytl Titanik se všemi svými hmotnými výhodami, když se srazil s ledovcem a potápěl se? Vůbec žádné. Potopil se a asi 1 500 lidí přitom přišlo o život.
8 Na co bys v prvé řadě myslel, kdybys byl na Titaniku ve chvíli, když se začal potápět? V tomto okamžiku bys jistě pokládal hmotné výhody, které předtím loď poskytovala, za zcela nedůležité. V této nové situaci by bylo přece tím nejdůležitějším zachování svého života! Jistě bys pokládal za velmi pošetilého, ano za úplně nenormálního toho, kdo by krátce před potopením lodi žádal za každou cenu lepší kabinu a lepší stravu nebo jiné hmotné výhody.
9, 10. Jaké stanovisko bychom měli zaujmout k hmotným věcem vzhledem k času, ve kterém žijeme? (Fil. 3:7, 8)
9 Brzy přítomný systém věcí zahyne. Neposkytuje tedy již žádné opravdové bezpečí, neboť nic z něho nezůstane. Boží nebeské království „zničí a ukončí všechna tato království“; jen Boží nebeské panství „bude stát na neurčitý čas“. (Dan. 2:44) Jelikož Ježíš předpověděl pro dobu tohoto přicházejícího Božího soudu „velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano, jaké nikdy více nebude“, dojde bezpochyby k velkým ztrátám na lidských životech a hmotném majetku. — Mat. 24:21.
10 Nyní žijeme v roce 1977, v šedesátém třetím roce „času konce“, počítaje od podzimu kritického roku 1914. Splněná biblická proroctví, zřejmá z dnešních událostí, naznačují, že nynějšímu zlému systému věcí brzy bude zasazena smrtelná rána. Jak se k tomu potom postavíme? To plně závisí na tom, jaký jsme si dali cíl. Jestliže toužíme po tom, abychom obdrželi věčný život v Božím novém pořádku, pak učiníme vše, co je v našich silách, abychom nalezli Jehovu, poznali jeho vůli a činili ji podle svých nejlepších možností. Hmotné věci tohoto světa neklademe na první místo, nýbrž se spokojujeme s tím, „když. . . máme živobytí a něco na sebe“. — 1. Tim. 6:8.
11. a) Mohou být hmotařsky zaměřeni jen bohatí? b) Proč bychom jednali neprozíravě, kdybychom učinili hmotné věci středem svého zájmu?
11 Ježíš přesně věděl, jak jsou pomíjivé a nejisté poklady přítomného systému věcí, když varoval: „Přestaňte si ukládat poklady na zemi.“ (Mat. 6:19) Avšak tato rada neplatila jen bohatým, neboť chudí lidé mohou právě tak vzhlížet k tomu, aby nabyli hmotných statků a aby je shromažďovali. Úsilí lidí — ať bohatých nebo chudých — prozrazuje jejich pravou pohnutku. „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude tvé srdce,“ řekl Ježíš. (Mat. 6:21) Když chce mít někdo bez ohledu na následky stále více — například větší dům, více peněz v bance nebo lepší zaměstnání — prozrazuje, že dychtí ve skutečnosti po světských věcech. Dokazuje svým jednáním, že obrací své myšlenky převážně k výhodám přítomného systému. Takové jednání je neprozíravé, neboť „všechno ve světě — žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa. Mimoto svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ — 1. Jana 2:16, 17.
UČIT SE Z MINULOSTI
12. Co bylo špatného na způsobu jednání Noemových současníků?
12 Představme si, jak se asi zlí lidé vysmívali ve dnech před potopou Noemovi a příslušníkům jeho rodiny, protože ti věnovali tak mnoho času tomu, aby činili Jehovovu vůli. Museli ovšem také pracovat, aby uspokojili své denní potřeby a aby udržovali své příbytky v dobrém stavu, avšak nezabývali se jen tím. Ostatní lidé však tenkrát „jedli, pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy“. (Mat. 24:38) Je snad něco špatného na tom, když člověk jí nebo pije, pokud to nepřehání, nebo když se ožení? Nikoli, neboť Jehova udělil muži a ženě tyto dary, když je stvořil. Špatné tenkrát bylo jen to, že lidé v době soudu, když byl v sázce jejich život, dali pošetile těmto věcem první místo ve svém životě a nevěnovali žádnou pozornost Boží vůli.
13. Poskytly hmotné věci, které tehdy lidé vlastnili, bezpečí? Poskytly Noemovi bezpečí věci, které vlastnil?
13 Ježíš řekl o takových lidech: „A nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla.“ (Mat. 24:39) Snad si mysleli, že Noe je podivínský „sýček“, který se zřekl hmotných výhod, aby se soustředil na stavbu archy a na kázání. Jaký však měli užitek ze svého dychtění po hmotných věcech a ze svých zábav? Neměli žádný trvalý užitek. Ztratili nejen majetek, ale také svůj život, neboť onen svět zahynul vodou. (2. Petra 2:5) Jaký užitek však měl nakonec Noe, jeho synové a jejich manželky ze svého domova a celého majetku? Tyto věci by jim beztak neposkytly žádné bezpečí. Bezpečí mohli najít jen v arše. Když tedy přišel čas pro Noema a jeho rodinu, aby se vzdali svého domova, neváhali. Nevěřili, že by jim hmotné věci poskytly bezpečí, a tak jim nevadilo, že je opustili. — 1. Mojž. 6:22.
14. Co ztratili všichni obyvatelé měst Sodomy a Gomory a jak jinak si počínal Lot a jeho dcery? (Luk. 9:62)
14 O staletí později zničil Jehova města Sodomu a Gomoru pro jejich zlé smýšlení. Co pozůstalo z domů a majetku obyvatel těchto měst? Nic. Když opouštěl Lot se svou rodinou Sodomu, mohli si s sebou vzít jen velmi málo. Jejich dům s celým zařízením a všechno to, co ještě vlastnili, bylo právě tak zničeno. Lot a jeho dvě dcery však poznali, že jejich život má daleko větší cenu. Věděli, o co jde. Jejich víra a poslušnost Jehovových pokynů jim zachránila život. Ostatní obyvatelé měst, a také jejich majetek, ušetřeni nebyli. Ježíš řekl o dnech Lotových: „Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli, ale v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel déšť a síra z nebe a všechny je zničil.“ Koho však zničil ještě? Žel, také Lotovu manželku. Na útěku se z neposlušnosti ohlédla za věcmi, které zanechala, a ztratila život. — 1. Mojž. 19:26; Luk. 17:28, 29.
15. Proč srovnával Ježíš naši dobu se dny Noemovými a Lotovými?
15 Ježíš řekl, že to bude v době nadcházejícího „velkého soužení“ právě tak jako ve dnech Noemových a Lotových. Velká většina obyvatel země se nebude starat o Boha a jeho vůli. Proto ztratí život. Co však má člověk ze svých hmotných statků, když je mrtev? Nic! To se však nestane těm, kteří si přejí zůstat naživu a kteří hledají bezpečí u Boha. Mají se na pozoru, aby se nestali obětí hmotařství. Ano, jsou ochotni vzdát se všech hmotných statků „v den. . . , kdy se má zjevit Syn člověka“, neboť Ježíš řekl: „V onen den ať ten, kdo je na střeše domu, ale má své věci v domě, nesestupuje, aby si je posbíral, a stejně ten, kdo je na poli, ať se nevrací k tomu, co je za ním. Pamatujte na Lotovu manželku.“ — Luk. 17:30–32.
16. Utrpěli křesťané ztráty při rozboření Jeruzaléma v roce 70 n. l.?
16 V jakém rozsahu dojde ke zničení hmotných věcí v nastávajícím „velkém soužení“? Odpověď na tuto otázku dá až čas. Ale ve výše uvedených případech biblické historie došlo k velkým hmotným ztrátám — a to i u Božích služebníků. Tak tomu bylo i v roce 70 n. l. , když římské vojsko zničilo Jeruzalém. Křesťané museli předem opustit své domovy a bezpochyby vzali s sebou jen málo věcí, které mohli lehce unést. (Luk. 21:20, 21) Co se stalo s těmi, kteří neutekli? Při římském útoku neztratili jen své domy a všechen ostatní majetek, nýbrž přišli pravděpodobně i o život. Křesťané, kteří utekli z města, ztratili sice také domov, jakož i větší část svého majetku, vyvázli však životem a udrželi si svobodu. Tak tedy mohou i v nastávajícím velkém soužení vzniknout velké hmotné škody. Jak přijmeš takové osobní ztráty?
17. Proč by bylo osudnou chybou očekávat bezpečí z nesprávné strany? (Sof. 1:18)
17 Uvažuj ještě jednou: V co skutečně vkládáš svou důvěru? Ve „zlato“, nebo v Boha? Na co jsou zaměřeny tvé myšlenky a srdce? Na věci přítomného systému, nebo na Boží nový pořádek? Lze poznat z tvého jednání a způsobu života, kde hledáš bezpečí? Jaká by to byla osudná chyba v této pozdní hodině očekávat bezpečí z nesprávné strany! V Jobovi 31:24–28 je řečeno: „Kdybych byl skládal svou důvěru ve zlato, nebo kdybych byl zlatu říkal: ‚Na tebe spoléhám!‘ Kdybych se byl těšíval z toho, že mám mnoho majetku a že má ruka nabyla množství věcí. . . Také to by bylo provinění hodné pozornosti soudců, protože bych byl zapřel Boha nahoře.“
18. Jakou vyhlídku na půvabný úkol mají ti, kteří očekávají bezpečí ze správné strany?
18 Se zřetelem na bezprostředně nastávající zhroucení lidských zřízení a ohromné hmotné ztráty, které tím možná vzniknou, bylo by zajisté neprozíravé duševně se na to nepřipravit. Když máš rád život a přeješ si zůstat naživu, nesmíš nechat své srdce lpět na hmotných věcech. „Cenné věci nebudou k ničemu v den zuřivosti, ale spravedlnost, ta osvobodí od smrti.“ „Kdo spoléhá na své bohatství, ten sám padne, ale spravedliví budou vzkvétat jako listí.“ (Přísl. 11:4, 28) Takoví „spravedliví“ se dostanou do Božího nového pořádku a budou mít podíl na půvabném úkolu vytvořit ze země ráj, místo líbezného pobytu, ve kterém budou věčně žít. Jelikož očekávali bezpečí ze správné strany, budou „skutečně bydlet v bezpečí a nikdo je nevyleká“. — Ezech. 34:28.