Je možné najít štěstí v rozdělené rodině?
1, 2. a) Co znamenají Ježíšova slova u Matouše 10:34–36? b) Co je velmi žádoucí a jak toho často může být dosaženo?
POSELSTVÍ pravdy, Boží slovo, působí jako „meč“ a někdy vede k ostrému rozdělení mezi členy rodiny. Ježíš Kristus mluvil o takových situacích, když řekl: „Přišel jsem rozdělit. . . Vskutku, nepřátelé člověka budou lidé z jeho vlastní domácnosti.“ (Mat. 10:34–36) Jednota rodiny je přirozeně velmi žádoucí a lidé, kteří přijímají poselství o království, by měli dělat vše, co je v jejich silách, aby odstranili satanem postavené překážky, aby proniklo „osvícení slavného dobrého poselství o Kristu“ i k ostatním členům rodiny. — 2. Kor. 4:4.
2 Tím, že věřící projevuje laskavost, mírnost a shovívavost, které patří ke křesťanské nové osobnosti, že mluví taktně o pravdě a přitom se pečlivě vyhýbá, aby na ni stále „nenarážel“ —, že klade důraz na praktické, pozitivní stránky křesťanského způsobu života, může přispívat k tomu, že nevěřící nakonec začne přemýšlet o Bibli. (Kol. 3:10, 12) Návštěvy starších nebo jiných členů sboru — například s pozváním k jídlu — mohou také pomoci k odstranění špatných dojmů nebo předsudků. Trpělivá vytrvalost byla často až po mnoha letech odměněna, když nevěřící se obrátil a velmi horlivě se začal zastávat „dobrého poselství o království“. — Mat. 24:14.
V NÁBOŽENSKÉM OHLEDU ROZDĚLENÝ DŮM
3. a) Co je základní příčinou nábožensky rozděleného domu? b) O jakých dvou druzích nevěřících manželů se zde mluví?
3 Nicméně jsou mnozí křesťané — zvláště křesťanské manželky — v situaci, že musí žít v rozdělené domácnosti. To přináší těžkosti. Tito věrní křesťané znají radu Božího slova vstupovat do manželství „pouze v Pánu“. (1. Kor. 7:39) Ale většina Jehovových služebníků, kteří žijí v rozděleném domě, poznala pravdu teprve po svém sňatku a zjistila, že jejich manželský partner nemá zájem, aby šel po cestě pravdy a aby se k nim připojil ve službě království. Jsou v manželství s někým, kdo s nimi nesdílí názor na pravdu Božího slova, kterou svědkové Jehovovi berou velmi vážně. Jak se za takových okolností může žena projevovat jako schopná manželka svého manžela a matka svých dětí? Velmi mnoho závisí na postoji nevěřícího partnera. Jestliže nemá nic proti víře své manželky a dává jí určitou volnost, aby mohla navštěvovat křesťanské shromáždění a účastnit se oznamování království, není její cesta tak obtížná. Jestliže jí dovolí vychovávat děti v učení Bible, takže mohou vyrůstat na „té Cestě“, nevznikne velký problém. Skutečné těžkosti nastanou, když manžel odporuje křesťanské činnosti manželky a dětí a klade jim do cesty mnoho překážek.
4. a) Kterou biblickou radu o odplatě bude mít věřící na mysli a k jakým dobrým výsledkům to povede? b) Jak se mají chovat manželky podle slov apoštola Petra?
4 Boj s takovými problémy je pro křesťana zkouškou. Přirozená reakce by snad byla splácet nelaskavost nelaskavostí. Avšak křesťanská manželka má mít na mysli slova apoštola Pavla a neodpovídat takovým způsobem. Pavel řekl: „Nikomu neoplácejte zlé zlým. Starejte se o to, co je správné v očích všech lidí. Je-li to možné, pokud na vás záleží, buďte pokojní ke všem lidem. Nemstěte se sami, milovaní, ale poskytněte místo zlobě; neboť je napsáno: ‚Pomsta je má, já odplatím, říká Jehova.‘ Ale ‚je-li tvůj nepřítel hladový, nakrm jej; je-li žíznivý, dej mu něco pít, neboť učiníš-li to, nakupíš žhavé uhlí na jeho hlavu‘. Nedej se přemoci zlem, ale neustále přemáhej zlo dobrem.“ (Řím. 12:17–21) Bude-li tak jednat, bude to především k chvále Jehovově a potom to též přinese pokoj mysli křesťanské manželce. Tím také poslouchá radu apoštola Petra: „Podobně vy, manželky, buďte podřízeny vlastním manželům, aby někteří, jestliže nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých manželek, protože byli očitými svědky vašeho cudného chování spolu s hlubokou úctou. A vaše zdobení ať není ve vnějším splétání vlasů a v navlékání zlatých ozdob či v nošení svrchního oděvu, ale ať je to skrytý člověk srdce v neporušitelném rouchu tichého a mírného ducha, který má velkou cenu v Božích očích.“ — 1. Petra 3:1–4.
5, 6. Jak má postupovat věřící manželka, aby mohla poučovat děti v pravdě?
5 Co může dělat křesťanka, když jí nevěřící manžel chce bránit v učení a výchově dětí v Jehovově kázni? Jistě bude dělat vše, aby vysvětlila manželovi výhody takové výchovy, a pokud možno mu ukázala, jak je křesťanská výchova dětem prospěšná. Když mu řekne, co se děti učí a jaký užitek mají ze shromáždění a ze společenství, snad se nevěřící manžel upokojí a je srozuměn s tím, aby děti chodily na shromáždění.
6 Když však nevěřící otec zůstane neoblomný a nedovolí dětem navštěvovat křesťanská shromáždění, musí manželka použít rozlišovací schopnosti a porozumění, aby vychovala děti pro věčný život. I když stále projevuje cudné a přímé jednání, bude se za těchto okolností muset spolehnout na Jehovovu pomoc a vedení, když bude dětem pomáhat v duchovním ohledu. Může se kdykoli zeptat starších ve sboru, co by měla ve svém zvláštním postavení dělat.
7. Na čem by mělo záležet křesťanské manželce?
7 Křesťanská manželka by měla dělat vše, co může, aby učinila manželství šťastné; měla by se modlit k Jehovovi a čekat na den, kdy se její manžel rozmyslí a připojí se k ní v křesťanském uctívání. Pak se stane manželství opravdu šťastné, až oba budou společně pracovat na zájmech rodiny, a to s vyhlídkou na věčný život.
ROZVRÁCENÉ RODINY A MANŽELSTVÍ
8, 9. Jakou odpovědnost má opuštěná manželka ke svým dětem a jak ji může plnit?
8 Stává se, že manželka je opuštěna nevěřícím manželem, protože se zastává spravedlivých zásad. V jiných případech poznaly ženy pravdu, když byly zákonně rozvedeny nebo rozloučeny se svými manžely. Když se uvažuje o rozvodu, měly by se brát v úvahu děti. I když výchova dětí v domě s nevěřícím otcem může být obtížná, je ještě namáhavější pro ženu výchova dětí bez manžela a otce. Jehovovo uspořádání přirozeně předpokládá, že otec i matka vychovávají děti společně. Jednotná rodina je tedy nejlepší předpoklad pro výchovu dětí. Co má dělat matka, jestliže chybí otec, který by vychovával děti a podporoval ji? Je samozřejmé, že nesmí děti zanedbávat. Nemůže věnovat všechen čas oznamování dobrého poselství a poučování druhých, a přitom zanedbávat svou rodinu. Také nemůže věnovat čas jen svým starostem a zapomínat na děti, které potřebují její pozornost a péči. Je povinna vychovat děti a udělat vše, co je v jejích silách, aby vyrostly v děti Jehovy a jeho Syna, Ježíše Krista.
9 To znamená, že vodí děti do křesťanského shromáždění, aby měly společenství s Pánovým lidem. Patří-li k rodině více dětí, které všechny potřebují pozornost, může to být velké břemeno. Snad bude mít matka přání vzdát se, protože si myslí, že námaha je příliš velká. Ale když důvěřuje v Jehovu, snaží se a projevuje přání vychovat děti, může dosáhnout velmi mnoho. Totéž platí i pro manžela, který se stará o děti bez pomoci a podpory manželky. Často jsou ve sboru lidé, kteří mohou podat pomocnou ruku. I když nemohou převzít odpovědnost za děti, mohou pomoci.
KDE SE NAJDE POMOC
10. a) Jakým způsobem je možné takovým dětem pomoci? b) Jak je možné v místním sboru jednat podle Galatským 6:2?
10 Je možné, že někdo ve sboru muže pomoci tvým dětem. Snad je tam například mladý bratr nebo sestra, kteří se spřátelili s tvým synem nebo dcerou a mohou s nimi studovat. To by pro ně byla dobrá společnost a povzbuzení na cestě spravedlnosti. Možná, že manželé, kteří nemají další větší povinnosti, mohou pomoci, aby tvé děti přišly do užšího styku se sborem a s bratry a sestrami. — Gal. 6:2.
11. Jak může věřící rodič dávat dobrý příklad dětem?
11 Ale otec nebo matka musí v takové situaci dbát na to, aby sami dávali dětem dobrý příklad ve svém styku se sborem a správným způsobem života. Žena by měla za těchto okolností udržovat čistý domov a pěstovat křesťanské vlastnosti, které dokazují, že chce jiným dávat dobrý příklad. A ačkoli se někdy zdá, že jsou důvody, aby se rozhněvala a ztratila sebeovládání, měla by prosit Jehovu o pomoc a neříkat a nedělat nic, co by vrhalo nepříznivé světlo na její křesťanskou životní cestu. Máš-li v tom ohledu problémy, proč si nepromluvit se staršími ve sboru? Každá situace je jiná a není snadné dát obšírnější radu, která by se hodila pro každý případ. Někdy děti potřebují prut kázně, ale jindy může stačit, když si s nimi otevřeně promluvíme a odvoláme se na jejich cit pro správné a nesprávné. Zklamání je největším nepřítelem výchovy dětí, a to tím více, zastává-li pouze jeden z rodičů úlohu otce i matky. Uklidňující, chlácholivá slova Bible mohou však všem pomoci. — Přísl. 16:24; Iz. 57:15.
DALŠÍ PROBLÉM V ROZDĚLENÉM DOMĚ
12, 13. a) Jmenuj další problém, který se může vyskytnout v rozděleném domě. b) Jak je možné se vypořádat s takovým problémem?
12 Někteří lidé, kteří žijí odděleně od svých manželských druhů nebo jsou rozvedeni, napsali Společnosti Strážná věž a prosili o radu. jak mají překonat pocit osamělosti, když nemají manželského partnera. To může vést u těchto lidí opravdu k problémům. Bible dává manželům rozumnou radu, aby zůstali spolu. (1. Kor. 7:10–13) Avšak věřící partner může být bez vlastního zavinění nevěřícím opuštěn. Jak se má vypořádat s tímto životním problémem?
13 Když někdo žije odděleně od svého manželského partnera, je přirozeně zbaven toho, co k manželství „patří“. To může být příčinou úzkostlivých stavů a depresí. Za určitých okolností se může nešťastný partner řídit radou apoštola Pavla, aby se ‚usmířil‘ a tak ukončil oddělení. (1. Kor. 7:11) V jiných případech to snad není možné, zvláště když si druhý nepřeje usmíření nebo souhlasí pouze s podmínkou, která by nebyla pro křesťana přijatelná, například požadavek, aby se vzdal pravdy nebo pěstoval nekřesťanské jednání, kterým by bylo manželské lože poskvrněno. — Žid. 13:4.
14, 15. Jaké náměty jsou dávány křesťanům, kteří jsou v takovém obtížném postavení?
14 Je proto zřejmé, že takový křesťan se musí snažit, aby šel po cestě, která je v souladu s křesťanskými zásadami a která mu současně pomáhá bojovat proti depresím a pocitu osamělosti. Snad toho může docílit tak, že věnuje více času zvěstování Božího království nebo studiu Bible s novými zájemci. (Srovnej Lukáše 2:36, 37.) Pocity osamělosti se dají zahnat i tím, že se více věnujeme pomoci potřebným ve sboru. — Žalm 105:1, 2; Řím. 12:12, 13.
15 Jsi žena? Snad jsou ve sboru starší ženy, které potřebují společnost, někoho, kdo by s nimi studoval nebo se nějakým způsobem o ně staral. Tak můžeš užitečně využít část svého času, když nevíš, co s ním. Rozhlédni se ve sboru a zjisti, komu můžeš poskytnout takovou laskavou pomoc. Tento způsob dávání velmi obšťastňuje. (Sk. 20:35) Nebo možná, že jsou ve sboru jiné ženy v podobném postavení jako ty; buď je manžel opustil nebo jsou vdovy. Můžeš mít společnost. když užitečně trávíš čas v některém odvětví služby království, a přitom se můžete vzájemně duchovně budovat.
16, 17. Kde je možné najít útěchu a na jakou dobrou Petrovu radu bychom měli myslet?
16 Je nepochybně těžké snášet problémy osamělosti, úzkostlivých stavů a depresí, které vznikají rozvráceným manželstvím. Ale uposlechneš-li radu žalmisty a ‚uvrhneš své břemeno na Jehovu‘, uvidíš, že tě bude podporovat a pomůže ti, aby ses úspěšně vypořádala i s těmito problémy života. — Žalm 55:22; 55:23, KB.
17 Měj stále na mysli, proč jsi v tomto postavení. Je-li to proto, že si přeješ následovat Pána Ježíše Krista, pak budeš jistě čerpat mnoho útěchy z Božího slova a získáš sílu jít dále po své cestě. (1. Petra 3:17) Snaž se chodit ve věrnosti a činit Jehovovu vůli a buď přesvědčena, že Jehova Bůh, náš velký stvořitel, nepřehlédne tvé dobré chování. — Mat. 10:36–39.
TĚŠIT SE ZE ŠŤASTNÉHO SPOLEČENSTVÍ
18. Co dává Jehovovým služebníkům radostnou naději do budoucnosti a co může pomáhat podle Jana 13:35?
18 Jehova, šťastný Bůh, ukazuje ve svém Slově pravdy, co je to být šťastný a jak může být opravdová radost a štěstí údělem pravého křesťana. (1. Tim. 1:11; Mat. 5:3–5) Ve sborech Jehovova lidu na celé zemi jsou lidé všeho druhu a ze všech životních prostředí. Všichni mají jedno společné: víru v Jehovu. Ta jim dává radostnou naději do budoucnosti. Jako jednotná rodina by měli mít všichni členové Jehovova lidu zájem o blaho duchovních bratrů a sester. Všichni by měli dokazovat pravý cit sounáležitosti a milovat se. Vždyť Ježíš řekl, že nás lidé poznají jako jeho učedníky, budeme-li mít mezi sebou lásku. (Jan 13:35) To je poznávací znamení pravého křesťanství.
19. a) Jak je možné najít pravé štěstí podle 10. kapitoly Jana? b) Jak může každý přispět k podpoře a udržování šťastného rodinného uspořádání?
19 Na celém světě vzrůstá překotně bratrství Božího lidu. Doslova desetitisíce proudí do stáda znamenitého pastýře a chtějí být vedeni a ochraňováni Pánem Ježíšem Kristem. Ježíš řekl: „Já jsem znamenitý pastýř a znám své ovce.“ (Jan 10:14) Když zůstaneme uvnitř stáda, budeme se těšit z požehnání, radosti a pravého štěstí, které jsou poskytnuty Jehovovým služebníkům. My všichni — ať žijeme v manželství nebo ne, v rozděleném domě nebo v rodině rozvrácené problémy starého světa — máme vyhlídku na věčný život pod královstvím. Svým denním jednáním a tím, že se držíme směrnic a zásad Bible, můžeme být živým svědectvím Božího slova, že Jehovovi služebníci jsou opravdu šťastným lidem, který slouží zájmům věčného království Boha a jeho Syna. Každý z nás může mít účast na podpoře a udržování šťastného rodinného uspořádání ke slávě Jehovova jména!