Jehova — silná věž

ZÁCHRANA přichází skrze důvěru v Jehovu, jak zjistily dvě tělesné sestry z jihovýchodní Francie. Jedna z nich vypráví:

„Bylo půl jedné v noci a obě jsme pokojně spaly. Náhle nás probudil nezvyklý hluk z kuchyně a pak se ve dveřích objevil muž. Má sestra zděšeně vykřikla: ‚Jehovo, Jehovo, prosím tě, pomoz nám!‘ Na ta slova nám muž přikázal být zticha a přitom nás ohrožoval nožem a rašplí. Díky Jehovovi se nám vrátil klid a my jsme se oblékly.

Vetřelec vyšplhal na náš balkón v šestém poschodí a pořezal si ruku, když rozbíjel kuchyňské okno, aby se vloupal dovnitř. Ošetřila jsem jeho řeznou ránu a udělala mu kávu a něco k jídlu, aby se zbavil následků alkoholu. Mluvila jsem s ním také o Jehovovi a ukázala mu, jak v něho musíme důvěřovat. Odvětil, že Jehovu nezná, a dokonce urážel jeho jméno. Přihlížel, zatímco má sestra četla Bibli a já se mlčky modlila. Klid ho zřejmé podráždil. Zvedl kus rozbité okenní tabule, podržel jej sestře u hrdla a na zátylku jí držel nůž. Prohlásil: ‚Jen maličko přitlačím a poteče krev!‘ Vyskočila jsem a řekla jasným hlasem: ‚Nemůžete nás zastrašit, protože máme Jehovu, aby nás podepřel a vysvobodil. I kdybyste nás zabil, máme naději na vzkříšení.‘ Ta slova jím otřásla a přestal.

Asi ve tři čtvrtě na tři řekl, že odejde, a já ho doprovodila ke dveřím. Cestou ven řekl: ‚Dobře, přijímám. Jehova je silnější než já.‘ Když jsme v kuchyni zavřely okenice, vděčně jsme se pomodlily k našemu Bohu Jehovovi, který nás neopustil.“ — Přísl. 18:10.