Co se stalo s křesťanskou bdělostí?
„CO vám říkám, říkám všem: Bděte!“ Tato slova Ježíše Krista zaznívají v uších upřímných křesťanů již po celá staletí. Ale kolik členů římskokatolické církve, východní ortodoxní církve nebo hlavních protestantských církví ještě připouští, aby tato podnětná výstraha zněla i v jejich uších? — Mar. 13:37, „EP“.
Proč měli křesťané zůstávat bdělí? Ježíš prohlásil: „Zůstaňte proto ostražití, neboť nevíte, kdy přijde pán domu,. . . , aby vás, až náhle přijde, nenalezl, jak spíte.“ (Mar. 13:35, 36) Ježíšovi učedníci tedy měli vyhlížet příchod svého Pána, to jest příchod Kristův.
Co mělo být účelem Ježíšova příchodu? Svůj příkaz ohledně bdělosti dal v rámci odpovědi na zcela určitou otázku, kterou mu položili jeho učedníci: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí [„skonání světa“, „KB“]?“ (Mat. 24:3) Podle paralelní zprávy uvedl Kristus mnohotvárné znamení a pak prohlásil: „Tehdy uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velkou slávou. Až se to však začne dít, vzpřimte se a pozdvihněte hlavu, protože se přibližuje vaše vysvobození. . . Až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.“ — Luk. 21:27–31.
Dobré důvody k bdělosti
Tak přednesl Ježíš Kristus svým učedníkům dobré důvody, proč mají zůstávat duchovně bdělí a vyhlížet po splňování „znamení“. Až uvidí to znamení, poznají, že jejich Pán je neviditelně ‚přítomen‘. Nebylo by přece nutné žádné znamení, kdyby měla být jeho přítomnost tělesná, viditelná. Ale jeho duchovní přítomnost měla také znamenat, že tento zlý „svět“ neboli „systém věcí“ vstoupil do svého „závěru“ neboli času konce. A pro křesťany to, že ‚se přibližuje jejich vysvobození‘. Ano, mělo to znamenat, že „Boží království je blízko“.
Není to vlastní jádro křesťanské naděje? Nedostali snad všichni křesťané poučení, aby se modlili právě o to: „Náš Otče v nebi, kéž je tvé jméno uznáváno jako svaté, přijď tvé království, děj se tvá vůle, na zemi stejně jako v nebi“? (Mat. 6:9, 10, „Jeruzalémská bible“) Chceme-li vyvodit logický závěr, neměli by katolíci, kteří opakují svůj Otčenáš, nebo členové jiných církví, kteří pronášejí Pánovu modlitbu, vyhlížet po tom, jak se splňují jejich modlitby? Nebo se snad stalo, že nauky jejich církví tak okleštily význam této modlitby, že zbylo jen velmi málo, po čem by měli vyhlížet?
Proč mnozí přestali být bdělí
Křesťané měli vyhlížet po znameních Kristovy přítomnosti (řecký výraz parousia je v mnoha překladech Bible přeložen slovem „příchod“). Proč? Protože to mělo znamenat, že je blízko Boží království, jejich vysvobození a konec „světa“ neboli přítomného zlého „systému věcí“. Různé církve křesťanstva měly pomáhat svým členům, aby zůstávali duchovně bdělí a nebyli nalezeni jako spící, až přijde Pán. Splnily církve v tomto ohledu své poslání?
Jedna odborná příručka o tom říká: „Čas plynul a k parousii nedocházelo, a tak se v pojetí církve odsunovala stále do vzdálenější budoucnosti, takže nakonec vzniklo nebezpečí, že vůbec přestane být článkem víry.“ — „The New International Dictionary of New Testament Theology“.
A právě to se stalo. Církve křesťanstva zanechaly křesťanské bdělosti, kterou Ježíšovi učedníci neměli nikdy zanedbat. Už nevyhlížejí Kristovu přítomnost a příchod Božího království. Očekávání „závěru systému věcí“ neboli „konce světa“ racionalisticky odmítají.
Francouzská jednosvazková encyklopedie „QUID 1984“ uvádí nejmodernější definici náboženského přesvědčení o konci světa. Pod heslem „Charakteristika katolického náboženství“ říká: „Zdá se, že dnes církev definuje konec světa tak, že jde o individuální zkoušku, kterou podstupuje každý jednotlivec, když umírá.“ „The New Encyclopaedia Britannica“ tuto otázku dále rozvádí: „Uznávanější křesťanské církve vyloučily eschatologii [učení o „posledních věcech“] jako bezúčelnou nebo jako nevýznamný mýtus.“
Jaká je tedy překvapující, ale nevyhnutelná odpověď na otázku: „Co se stalo s křesťanskou bdělostí?“ Byla zničena „uznávanějšími křesťanskými církvemi“, to jest církví římskokatolickou, východní ortodoxní a hlavními církvemi protestantskými. Členové těchto církví na tom nenesou vinu. Mnozí z nich si možná kladou otázku, jak a proč jejich církev racionalisticky odmítla křesťanské očekávání Kristovy přítomnosti, příchodu Božího království a konce nynějšího zlého systému věcí. Historické okolnosti, které k tomu vedly, budou probrány v dalším článku.