Stačí věřit v Boha?

„VĚŘÍTE v Boha nebo v nějakou univerzální duchovní bytost?“ ptal se známý odborník v průzkumu veřejného mínění, George Gallup ml. Snad někoho překvapí, že 95 procent dospělých (nad třicet let) i mladistvých odpovědělo v průzkumu kladně. Do jaké míry se však víra těchto lidí promítá do jejich způsobu jednání? Zřejmě velmi málo. George Gallup totiž sděluje, že na otázku, jak dalece působí jejich náboženské přesvědčení na jejich myšlení a jednání, odpovědělo pouze 26 procent mladých dospělých osob: „Značně.“a — „The Search for America’s Faith“, od George Gallupa ml. a Davida Polinga.

Zřejmě nestačí jen věřit v Boha. Učedník Jakub napsal: „Ty přece věříš, že je jeden Bůh, není-liž pravda? Jednáš naprosto správně. Ale i démoni věří a třesou se hrůzou . . . Víra bez skutků je nečinná.“ (Jak. 2:19, 20) V Bibli nacházíme naproti tomu i zprávy o lidech, kteří se nespokojili s pouhou vírou. Například Enoch „stále chodil s pravým Bohem“. (1. Mojž. 5:24) Mezi Enochem a jeho Bohem se tedy vytvořil takový úzký vztah, jaký bývá mezi osobami, jež se spolu procházejí. Proč ale měl Enoch takový jedinečný vztah k Bohu? Mimo jiné proto, že šel spravedlivou životní cestou, ačkoli žil uprostřed nábožensky zkaženého světa, v němž byly zcela obvyklé otřesné „bezbožné skutky“. Odvážně a upřímně odhaloval špatné cesty svých současníků a prorokoval: „Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými myriádami, aby vykonal soud proti všem a aby všechny bezbožné usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které činili bezbožně, a ze všech otřesných věcí, které proti němu mluvili bezbožní hříšníci.“ — Juda 14, 15.

Enoch chodil s Bohem a to jej uvedlo do vážného nebezpečí. Jeho nepřátelé měli zřejmě v úmyslu jej zavraždit a tak skoncovat s jeho prorokováním, které je dráždilo. Ale Bůh, s nímž chodil, zasáhl. Bible říká: „Vírou byl Enoch přenesen, aby neviděl smrt. A nikde ho nebylo možné najít, protože ho Bůh přenesl.“ Ano, ‚Bůh ho přenesl‘ ve smrti, a ušetřil jej tím zřejmě násilné smrti z rukou jeho nepřátel. — Žid. 11:5, 13; 1. Mojž. 5:24; srovnej Jana 3:13.

Také Noe byl muž, který „chodil s pravým Bohem“. Jako Enoch byl i Noe „spravedlivý muž. Prokázal se mezi svými současníky jako bezúhonný.“ (1. Mojž. 6:9) Byl takový, přestože v jeho době bylo všude obvyklé nevázané chování a všude bujelo násilí. Ale Noe projevoval zbožnou bázeň a vystupoval jako „kazatel spravedlnosti“. Proto Bůh zachoval Noema i jeho rodinu, když na tehdejší svět uvedl potopu. — 2. Petra 2:5; Žid. 11:7; 1. Mojž. 6:5, 11.

Poskytuje nám Bůh stále ještě pozvání, abychom s ním chodili? Ano, zcela jistě! Apoštol Pavel řekl, že Bůh „není daleko od nikoho z nás“, pokud jen ho chceme „nahmatat a opravdu jej najít“. (Sk. 17:27) Ale jak toho můžeme dosáhnout? A co je ve skutečnosti třeba k tomu, abychom chodili s Bohem?

[Poznámka pod čarou]