Bázeň před Bohem — může ti prospět?
„Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ — KAZATEL 12:13.
1, 2. a) Na čem by mělo být založeno naše uctívání Boha? b) Co dalšího však Bůh požaduje? (5. Mojž. 10:12)
ZNÍ ti výraz „bázeň před Bohem“ podivně? Mnozí třeba mají pocit, jestliže skutečně milují Boha, že by se ho snad přece nemuseli současně bát. Skutečně je nutné obojí? Pokud ano, jak nám prospívá bázeň před Bohem?
2 Písma ukazují, že naše uctívání a služba Bohu musí být založeny na lásce. Ježíš to objasnil, když nám řekl, abychom milovali Jehovu celým srdcem, celou duší, myslí a silou. (Mar. 12:30) Ale v Božím slově je také zdůrazněna důležitost bázně před Bohem. U Kazatele 12:13 je nám velmi důrazně řečeno: „Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ Je Jehova nedůsledný, když chce, abychom se ho báli a zároveň ho milovali?
3. Co musíme mít na paměti, pokud jde o bázeň?
3 Ve skutečnosti ne — pokud si uvědomíme, že jsou různé druhy bázně. Lidé většinou chápou strach jako chorobný pocit, který ničí naději a skličuje nás. Jehova si samozřejmě nepřeje, abychom vůči němu měli takové pocity! Náš nebeský Otec chce, abychom k němu přicházeli, jako přichází dítě ke svému otci — s důvěrou, že je má otec rád, a přece s obavou, aby se mu neznelíbilo. Taková bázeň nám pomůže, abychom zůstali poslušní vzhledem k našemu nebeskému Otci, když jsme v pokušení jednat špatně. To je správná „zbožná bázeň“, kterou musí mít křesťané. — Hebr. 5:7; 11:7.
4. Jaký strach odstraňuje láska?
4 Jehova není jako necitelný soudce, který prostě trestá své sluhy, kdykoli uklouznou. Spíše je miluje a přeje jim, aby měli úspěch. Jestliže tedy uděláme chybu nebo zhřešíme, bázeň před Jehovou by nás neměla zdržovat od toho, abychom s ním o tom mluvili. (1. Jana 1:9; 2:1) Naše uctivá bázeň před Jehovou není strach, že budeme odbyti nebo odmrštěni. Jak čteme v 1. Jana 4:18: „V lásce není strach, ale dokonalá láska vyhání strach, protože strach působí zábranu.“ „Dokonalá láska“ ovšem neodstraňuje hlubokou úctu a náležitou bázeň, kterou bychom měli cítit před Jehovou jako naším stvořitelem a dárcem života. — Žalm 25:14.
UVAŽUJ, JAK JE TO PROSPĚŠNÉ
5. a) Jak jedině lze získat moudrost? b) Co vedlo někdejšího narkomana ke změně nemoudrého způsobu života?
5 Zamysleme se nad tím, jak nám prospívá „bázeň před Jehovou“. Vede například k získání pravé moudrosti. Lidé se snažili mnoha způsoby získat takovou moudrost a nešetřili úsilím, ale nezdařilo se jim to, protože přehlížejí podstatnou zásadu: „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.“ (Žalm 111:10; Přísl. 9:10) Uvažuj, jak tato bázeň pomohla někdejšímu narkomanovi, aby jednal moudře. Vysvětluje: „Jak jsem přijímal poznání o Bohu, rozvíjela se ve mně také bázeň, abych ho neranil nebo nevyvolal jeho nelibost. Věděl jsem, že se dívá, a měl jsem touhu být v jeho očích schválen. To mě pohnulo, abych zničil drogy, které jsem měl, takže jsem je spláchl do záchodu.“ Tento muž překonal své špatné návyky, oddal svůj život Jehovovi Bohu a nyní je služebníkem v Johannesburgu v Jižní Africe.
6. Jak nás „bázeň před Jehovou“ ochrání před špatnými věcmi a k čemu nás povede?
6 Chtěl by ses vyhnout tomu, co je špatné? „Bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné.“ (Přísl. 8:13) Ano, tato správná bázeň tě může uchránit mnoha špatných návyků, které Bůh odsuzuje, například kouření, zneužívání drog, opilství a pohlavní nemravnosti. Nejenže se líbíš Jehovovi, ale také se chráníš před špatnými věcmi včetně odporných nemocí, jimž se lidé vystavují. (Řím. 1:26, 27; 12:1, 2; 1. Kor. 6:9, 10; 1. Tes. 4:3–8) Bázeň před Bohem ti nejen pomůže, aby ses chránil před tím, co je špatné a zvrácené, ale povede tě k tomu, co je ryzí a zdravé, protože je nám řečeno, že „bázeň před Jehovou je ryzí“. — Žalm 19:9; 19:10, „KB“.
7, 8. a) Jak poznala jedna mladá dívka z vlastní zkušenosti, že „bázeň před Jehovou“ vede ke štěstí? b) Co dále získávají ti, kdo se bojí Jehovy?
7 Štěstí je jiný cíl, o který usiluje většina lidí. Jak je můžeš získat? Boží slovo říká: „Šťastný je muž, který se bojí Jehovy.“ (Žalm 112:1; 128:1) Pravdivost toho dokazuje zkušenost jedné dospívající dívky. Zapletla se do všech druhů nedovoleného sexu a také do spiritismu a krádeží. Potom začala studovat Bibli a viděla, že je třeba naslouchat Jehovovi a bát se ho. Říká: „Nejlepší, co se mi kdy stalo, bylo to, že jsem poznala Jehovu. Tolik mi pomohl k nalezení pravdy a štěstí! Cítím, že jsem jeho velikou dlužnicí, protože mi otevřel oči a dal mi možnost opravdu se zamyslet a nalézt ho. Nyní chci pomáhat jiným lidem, aby našli totéž štěstí.“
8 Jehova také slibuje, že odmění ‚ty, kteří se bojí jeho jména‘. (Zjev. 11:18) Dále „bázeň před Jehovou směřuje k životu a člověk stráví noc spokojeně; to, co je špatné, ho nenavštíví“. (Přísl. 19:23) Skutečně, právě „bázeň před Jehovou“ nám přinese vše, co kdy budeme potřebovat. Když se spojí s pokorou, výsledkem je „bohatství a sláva a život“. — Přísl. 22:4; 10:27.
9. Proč vede „bázeň před Jehovou“ k jedinému způsobu života, který se vyznačuje moudrostí? (Job 28:28; Mich. 6:9)
9 Nepovzbuzuje nás to všemožně k tomu, abychom se báli pravého Boha? „Bázeň před Jehovou“ je tedy velmi přitažlivá. Vždyť vede ke všemu, co nám dá pravé uspokojení — a to je dnes vzácné. Jak povzbudivá jsou tato inspirovaná slova: „Ačkoli snad hříšník činí špatnost stokrát a dlouho dělá, co je mu libo, přece však si také uvědomuji, že to dobře dopadne s těmi, kteří se bojí pravého Boha, protože před ním měli bázeň. S ničemným to však vůbec nedopadne dobře, ani neprodlouží své dny, které jsou jako stín, protože nemá bázeň před Bohem.“ (Kaz. 8:12, 13) Kdo si nepřeje, aby to s ním ‚dobře dopadlo‘? Tento šťastný prožitek čeká jen ty, kteří se bojí Boha. — Žalm 145:19.
10. Jaké životně důležité důvody by nás měly vést k bázni před Jehovou?
10 Nemělo by nás to přivést k rozhodnutí mít k našemu nebeskému Otci hlubokou úctu, ano zbožnou bázeň před ním? Skutečně bychom měli mít zdravý strach z toho, abychom se mu neznelíbili. Hluboce oceňujeme všechnu milující laskavost a dobrotu, kterou nám již projevil. Všechno, co máme, je od něho. (Zjev. 4:11) Je navíc nejvyšším soudcem, Všemohoucím, s mocí usmrtit ty, kteří ho neposlouchají. „Pracujte stále na své záchraně s bázní a chvěním,“ vybízí apoštol Pavel. — Fil. 2:12; Oz. 3:5; Luk. 12:4, 5.
11. a) Jakému postoji by se měli křesťané vyhýbat v těchto posledních dnech? b) Jaký duch by se měl rozvíjet?
11 Nic tu nenaznačuje, že můžeme získat záchranu nedbalým postojem, tím, že budeme dělat co nejméně a doufat, že to všechno dobře dopadne. To není postoj pro křesťany, kteří se v těchto posledních dnech snaží udržet si vztah k Tomu, kdo jim vidí až do srdce a kdo zná jejich nejvnitřnější myšlenky a záměry. (Jer. 17:10) Jen ti, kteří náležitě uznávají Jehovu, budou uznáni jím. Říká: „Na takového tedy pohlédnu: na ztrápeného a zkroušeného v duchu, který se chvěje před mým slovem.“ — Iz. 66:2.
MUSÍME SE UČIT BÁZNI PŘED JEHOVOU
12. a) V čem obdržel izraelský národ větší přízeň než jiné národy? b) Co očekával Jehova na oplátku?
12 Když se zamyslíme nad tím, jak Jehova jednal s Izraelem, ještě více se nám do mysli vtiskne, že je třeba se ho bát. Žádný jiný národ nezakusil takovou péči a pozornost od svrchovaného panovníka vesmíru. (5. Mojž. 4:7, 8, 32–36; 1. Sam. 12:24) Izraelité viděli na vlastní oči, co udělal Jehova Egypťanům, kteří před ním neměli bázeň a zotročovali a utiskovali jeho lid. Co očekával Jehova na oplátku? „Shromáždi lid, muže a ženy a maličké a svého cizího usedlíka, který je uvnitř tvých bran, aby naslouchali a aby se učili, jelikož se budou bát Jehovy, vašeho Boha, a dbát, aby prováděli všechna slova tohoto zákona. A jejich synové, kteří to neznají, by měli naslouchat a budou se učit bát se Jehovy, vašeho Boha, po všechny dny, kdy budete žít na půdě, k níž přecházíte přes Jordán, abyste ji vzali do vlastnictví.“ — 5. Mojž. 31:12, 13; 14:23.
13. O co by měli mít rodiče v prvé řadě starost, pokud jde o jejich děti?
13 Stejně jako Izraelité, i Boží novodobí služebníci se „budou. . . učit bát se Jehovy“. To ukládá nám všem velkou odpovědnost — zejména rodičům! Rodiče, ptejte se sami sebe: ‚Jak mohu přispět, aby mé děti získaly srdce, které se bojí Jehovy?‘ Co jiného jim poskytne lepší ochranu v duchovním, duševním i hmotném ohledu, až jednoho dne dospějí a opustí domov? Sám Jehova zdůrazňuje, jak je to důležité, když naléhá: „Kdyby si jen to své srdce rozvíjeli, aby se mě bálo a aby vždy dodržovalo všechna má přikázání, aby se vedlo dobře jim a jejich synům na neurčitý čas!“ — 5. Mojž. 5:29; 4:10.
14. Uveď jeden činitel, který by měli mít rodiče na mysli, když vychovávají své děti, aby se bály Jehovy. Vysvětli, jak by se měl uplatňovat.
14 Každý křesťan, který vychovával děti, pohotově uzná, že to není snadný úkol. Nicméně Boží inspirované slovo upozorňuje rodiče na několik životně důležitých činitelů. Jeden je: začít, když jsou děti malé. Jak malé? Když se Izraelité scházeli, aby přijímali poučení od Jehovy, byli tam i „maličcí“. (5. Mojž. 29:10–13; 31:12, 13) Je zřejmé, že izraelské ženy přicházely i se svými nemluvňaty, protože se při takových příležitostech od nich žádala účast. Jejich synové a dcery se již „od útlého dětství“ učili, že je třeba být na takových shromážděních zticha a naslouchat. (2. Tim. 3:15) Voďte tedy s sebou na shromáždění své „maličké“. Zapojujte je také do kazatelské služby, jakmile jsou toho schopné. Mnoho mladých se naučilo nabídnout časopis nebo traktát dříve, než začali chodit do školy. Začněte záhy učit své „maličké“, aby měli i v malých věcech „bázeň před Jehovou“.
15. Jaký je druhý činitel a jak na tom mohou rodiče pracovat?
15 Další činitel je důslednost. To je možné jen tehdy, když se stále držíme Božího slova při výchově, ukázňování a poučování, které poskytujeme svým dětem. I v čase pro uvolnění a osvěžení se důsledně starejte, aby se to, co bude v takových chvílích dovoleno, řídilo biblickými zásadami. (Ef. 6:4) Bude to vyžadovat úsilí, jak jasně naznačuje Boží slovo, když říká: „A prokáže se, že tato slova, která ti dnes přikazuji, jsou na tvém srdci; a budeš je vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po silnici a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ (5. Mojž. 6:4 až 9; 4:9; 11:18–21) Taková důslednost během let velmi pomůže tvým dětem, aby si rozvinuly srdce, které se bojí Jehovy.
16. a) Co je třetí činitel a proč je tak důležitý? b) Jaké otázky si mohou klást rodiče?
16 Rodiče se také musí snažit vtisknout svým dětem do mysli a srdce, že i oni sami jako rodiče ‚se bojí Jehovy‘. (Žalm 22:23; 22:24, „KB“) Jeden způsob je ten, že při výchově a ukázňování dětí uplatňují teokratické rady. To je třetí činitel, který je třeba vzít v úvahu. Zeptej se sám sebe: ‚Vedu se svými dětmi pravidelné biblické studium?‘ ‚Využívám plně pro své menší děti pomůcky jako „Moje kniha biblických příběhů“ a „Naslouchat velkému Učiteli“?‘ ‚Když dorůstají, používám knihu „Využij co nejlépe své mládí“ a články „Mladí lidé se ptají“ v brožurách?‘ ‚Starám se o zdravou rekreaci a zábavu, která mým dětem neuškodí?‘ ‚Přijal jsem to, co říká Jehovova organizace o vyšším vzdělání?‘ ‚Poučuji své děti podle toho?‘ ‚Jsou cíle, které jsem předložil svým dětem, takové, aby jim pomohly mít „zbožnou bázeň“?‘ — Hebr. 5:7.
17. Komu je to k prospěchu, když se děti naučí bát se Jehovy? Znázorni to.
17 Budeš-li dělat, co je v tvých silách, abys je vyučoval v „bázni před Jehovou“, prospěch a radost z toho budou mít nejen tvé děti, ale i ty. Například jedna svědkyně, která se na konci dne cítí, jak říká, jakoby „zjizvená z boje“, si uvědomí, že to všechno stálo za to, když slyší svou sedmiletou dcerku, jak se modlí k Jehovovi. Do očí se jí řinou slzy a stáhne se jí hrdlo, když naslouchá dceřině modlitbě: „Milující Jehovo, děkuji ti za všechny dobré věci, které jsi dnes pro mne udělal. A děkuji ti za jídlo. Pomáhej všem bratrům ve vězení a v koncentračních táborech, aby dostali jídlo, Jehovo, a všem hubeným bratrům a sestrám v jiných zemích. Pomoz jim také, aby měli dost jídla, Jehovo. A těm, co jsou nemocní, pomoz, aby jim bylo líp a mohli chodit na shromáždění. Ať se o mne, prosím tě, starají andělé, až budu v noci spát, a taky o maminku, o tatínka, o mého bratra a o dědečka a babičku a o všechny bratry a sestry v pravdě. Skrze tvého Syna Ježíše. Amen.“
18. Jak působíme jeden na druhého, pokud jde o bázeň před Jehovou?
18 Pokud jde o bázeň před Jehovou, musíme si pamatovat, že svým příkladem působíme na jiné. Rodiče mohou působit na své děti. Starší a služební pomocníci působí na svůj sbor. Cestující dozorci působí na ty, kterým slouží. Právě proto byl každý izraelský král poučen, aby si po všechny dny svého života četl Boží Zákon, a tak „se naučil bát se Jehovy“. (5. Mojž. 17:18–20) Příklad, který dával král svou bázní před Jehovou, mohl ovlivnit celý národ.
19. Co dosvědčují dějiny ohledně Izraelitů?
19 Dějiny dosvědčují, že Izrael jako národ ztratil bázeň před Jehovou. Mysleli si, že chrám v Jeruzalémě jim bude sloužit k ochraně jako nějaké „kouzlo pro štěstí“ bez ohledu na to, zda poslouchají Boží zákony, nebo ne. (Jer. 7:1–4; Mich. 3:11, 12) Ale mýlili se. Jeruzalém a jeho chrám byly zničeny. Později, když byli jako národ obnoveni, znovu neprojevovali patřičnou bázeň před Jehovou. (Mal. 1:6) Z této zkušenosti se můžeme mnohému naučit. Bude o ní pojednávat příští článek.
20. Jak můžeme shrnout, proč bychom se měli bát Jehovy?
20 Pamatuj tedy, že bázeň před Jehovou neoslabuje naši lásku k němu; spíše ji posiluje a podporuje. Poslušnost všech jeho příkazů prokáže nejen to, že se Jehovy bojíme, ale že ho také milujeme. Obojí je nezbytné. Jedno bez druhého být nemůže. Je velmi důležité, aby rodiče tuto zbožnou bázeň před Jehovou a lásku k němu vštěpovali svým dětem. To přináší starým i mladým velkou radost. Kéž tedy všichni cítíme totéž co žalmista, když řekl: „Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.“ — Žalm 86:11.
Body k zamyšlení
◆ Jak můžeme Jehovu milovat a zároveň se ho bát?
◆ K čemu prospívá bázeň před Jehovou?
◆ Které tři činitele mohou rodičům pomoci, aby v dětech rozvinuli srdce, které se bojí Jehovy?
◆ Jak působíme jeden na druhého, pokud jde o bázeň před Jehovou?
[Obrázek na straně 12]
Bázeň před Jehovou pomůže mladým zavrhnout pokušení, aby udělali něco špatného.