Konstantinovo obrácení — K čemu?

BADATELÉ v oblasti náboženství se již dlouho zajímají o otázku údajného obrácení římského císaře Konstantina. Pohan Konstantin sám podává zprávu, že měl v předvečer jedné bitvy v roce 312 n. l., v níž zvítězil, vidění kříže s větou: „V tomto [znamení] zvítězíš.“ Krátce nato byl „obrácen“ (v roce 313 n. l.) a ukončil pronásledování křesťanů v Římské říši. Konstantin pak doporučil tehdejší formu křesťanství jako státní náboženství, a dokonce zasahoval do vnitřních církevních sporů. Dopustil se však také skutků, které vyvolávají pochybnosti, zda bylo jeho obrácení pravé, a pokřtěn byl teprve před svou smrtí asi o čtyřiadvacet let později.

Bohoslovec Stanley A. Hudson, který je zároveň numismatikem, v jednom článku v časopise Bible Review objasnil, jaké překvapující informace o tomto námětu poskytují mince, které byly vyraženy za Konstantinovy vlády. Až do doby Konstantinovy byla běžně na římských mincích zobrazována populární římská božstva. Hudson však poukazuje na to, že po Konstantinově obrácení se objevuje stále méně pohanských námětů — až na jednu výjimku. V širokém měřítku byly raženy mince znázorňující Slunce — sluneční božstvo —, jež měl kdysi Konstantin v oblibě. Proč?

Hudson se zmiňuje o dvou možnostech. Snad probíhalo Konstantinovo obrácení — i přes jeho dramatické vidění — velmi pomalu. Nebo Konstantin ve skutečnosti zaměnil uctívání Ježíše za uctívání Slunce. Ani dnes není synkretismus (spojování různorodých prvků víry) neobvyklý. Například v Latinské Americe jsou pod jménem Panny Marie stále ještě uctívány předkolumbijské bohyně Pacha-Mama a Tonantzin. Stejně mohl Konstantin pod jménem Ježíše uctívat Slunce.

Takovým synkretismem by bylo možné vysvětlit, proč byl 25. prosinec, ‚narozeniny nepřemoženého slunce‘, vybrán jako den na památku Ježíšova narození. Také by nám to pomohlo pochopit, proč je na minci vyražené na památku Konstantinovy smrti nápis DV Constantinus („Božský Konstantin“). To ukazuje, že i když se Konstantin obrátil a nakonec se dal pokřtít, byl po své smrti považován za boha, stejně jako pohanští císařové před ním.

[Podpisek obrázku, strana 7]

Metropolitní umělecké muzeum — odkaz paní F. F. Thompsonové, 1926 (26.229)