„Věk chamtivosti“

JESTLIŽE je obtížné, aby člověk vymýtil rýmu, jaká je naděje, že by vyhladil daleko složitější neduh, totiž chamtivost?

Zdá se, že se chamtivosti a sobectví člověk ani nemusí učit — zjevně existují od dětství. Stačí sledovat dvě batolata s hračkami a přesvědčíš se o tom.

Chamtivost jednotlivých lidí je dost běžná a špatná, ale chamtivostí národů nebo chamtivostí mezinárodní jsou ke své škodě postiženy milióny lidí. Příkladem může být mezinárodní obchod s drogami. Jeden časopis vydávaný ve španělštině tvrdí, že je to největší obchod světa — s ročním obratem 300 miliard dolarů. Zneužíváním drog jsou zničeny milióny životů a dochází k nespočetným předčasným úmrtím. Co je příčinou tak znepokojivě bujícího obchodu s drogami? Je to bezpochyby chamtivost.

Tuto pohnutku, totiž chamtivost, rozebírá časopis World Press Review. Cituje madridský list Cambio 16, který tvrdí, že „jen asi 10 až 20 procent veškerého zisku z prodeje drog jde do zemí, kde byly tyto látky vyprodukovány. Dalších 10 procent se rozptýlí zpět do obchodní sítě v podobě opětovného investování do laboratoří, dopravních prostředků a zbraní . . . Zbytek skončí ve spotřebitelských zemích a při zajišťování daňových úlev ve světovém bankovním systému.“

To odporuje názoru, že nouze je příčinou chamtivosti, že chamtivost je rysem jedině chudých nebo sociálně slabých lidí. Je zřejmé, že chamtivost je všeobecně rozšířeným lidským nedostatkem a postihuje celé spektrum lidské společnosti, včetně těch, kteří ve skutečnosti vůbec bídu nemají. Jedním ze zvláštních charakteristických rysů chamtivosti je, že je tak zákeřná — i lidé, kteří jsou normálně se svým životním údělem spokojení, projeví chamtivost, jestliže k tomu mají neočekávaně příležitost.

Žurnalista Meg Greenfield naříká: „Kterýkoli den otevřeme noviny, čteme o velkých porotách a o zvláštních prokurátorech, podezřelých telefonátech, o podvodech a švindlech, a je to velmi skličující. I když připustíme, že některá ze vznesených obvinění jsou neopodstatněná a jiná že jsou přehnaná, je mi jasné, že lidé znovu a znovu beztrestně dělali věci, které neměly být nikdy dovoleny . . . Tak daleko jsme došli: dokonce náš altruismus je značnou měrou samolibý, chamtivý.“

Jak je rozšířená?

Chamtivost není mezi lidmi nic nového, ačkoli se bezpochyby pod vlivem života ve dvacátém století zvýšila. Chamtivost je tak rozšířená, že úvodník listu The Christian Century uplatňuje na osmdesátá léta označení, které odpovídá názvům jako „věk úzkosti“, což bylo označení pro padesátá léta, nebo „desetiletí sobectví“, což jsou sedmdesátá léta. Osmdesátá léta označuje jako „věk chamtivosti“.

Dnes můžeme vidět chamtivost všude, kde se lidé sejdou — na pracovištích, ve školách a ve společnosti všeobecně. Zhoubný vliv zasáhl do sféry obchodu, do politiky i do hlavních náboženství světa.

K nezákonné korupci a k podvodům dochází většinou z chamtivosti. Například list The Canberra Times přisuzuje Austrálii pochybnou čest za to, že má ve světě vedoucí místo v podvodech souvisejících s pojišťováním automobilů. Australský list Law Society Journal zřejmě tuto myšlenku podporuje, když sděluje: „Podvodné nároky či tvrzení ze strany pojištěných osob stojí pojišťovny a nepřímo i pojištěnce milióny dolarů ročně.“ Časopis dodává, že „to je rostoucí vážný problém, především ve sféře žhářství, loupeží v docích a pojišťování automobilů a domácností“.

Proto je pochopitelné, proč se mnoho lidí posmívá představě, že bude jednou chamtivost vymýcena. Mají pocit, že lidé budou stále chamtiví a že svět bez chamtivosti je neuskutečnitelným snem.

Chamtivost bude vymýcena

Na čem může být založeno výše uvedené tvrzení, které se zdá neproveditelné? Je založeno na skutečnosti, že život bez chamtivosti již byl dosažen. Tento výsledek sice ještě není dokonalý, ale přece ukazuje, co lze dosáhnout správnou výchovou a motivací. Další článek ukáže, jak může být celý svět zbaven chamtivosti.