Jak můžeme získat zdraví a štěstí?

ČLOVĚK si již dávno uvědomuje těsné spojení mezi zdravím a štěstím. Hippokrates, který je považován za „otce lékařství“, prohlásil: „Moudrý člověk by si měl uvědomit, že zdraví je pro člověka největším dobrodiním.“ Německý filozof Arthur Schopenhauer řekl: „Dva nepřátelé lidského štěstí jsou bolest a nuda.“

V knize Anatomy of an Illness as Perceived by the Patient (Rozbor nemoci, jak ji vnímá pacient) vyprávěl Norman Cousins, jakou zkušenost získal, když smíchem bojoval proti své nemoci, která mohla ohrozit jeho život. Své uzdravení připisoval alespoň částečně tomu, že se při sledování filmových komedií pořádně smál. Věhlasní lékaři začali zkoumat možný příznivý účinek určitých chemických látek, které se nazývají endorfiny a které se v těle uvolňují, když se smějeme. Můžeme tedy vidět, jak moudré je inspirované přísloví: „Srdce, které je radostné, působí dobro jako lék.“ — Přísloví 17:22.

Ke svému překvapení však vědci zjistili, že dobré zdraví není nutně zárukou štěstí, protože mnozí zdraví lidé jsou nešťastní. Průzkum založený odpovědích, získaných pomocí dotazníků a rozhovorů s více než 100 000 osobami, vedl Jonathana Freedmana k neočekávanému závěru, že více než padesát procent lidí, kteří byli nespokojení se svým životem, bylo v podstatě zdravých.

Zdraví a štěstí v jednom slovu

Kde tedy máme hledat to stále unikající spojení zdraví se štěstím? Zajímavou myšlenku pronesl před staletími Konfucius: „Dobrá vláda má úspěch tehdy, jestliže ti, kteří jsou blízko, se stávají šťastnými, a ti, kteří jsou daleko, jsou přitahováni.“ V době méně vzdálené prohlásil státník Thomas Jefferson, že jediným cílem vlády je „zajistit co největší míru štěstí převážné většině lidí, kteří jsou pod ní spojeni“.

Ano, při podrobném zkoumání se ukazuje, že konečné řešení otázky, jak může lidstvo získat zdraví a štěstí, se soustřeďuje jen jedním směrem — na vládu.

Po celá staletí lidé očekávají štěstí právě od vlády. Například Deklarace nezávislosti Spojených států amerických obsahuje známá slova: „Považujeme za samozřejmé tyto skutečnosti, že všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovní, že je jejich Stvořitel obdařil určitými nepopiratelnými právy, k nimž patří život, svoboda a úsilí o štěstí.“ Povšimněme si, že vláda, kterou měli autoři Deklarace na mysli, slibovala svým poddaným pouze právo usilovat o štěstí. Pokud jde o zdraví, mnohé vlády si zaslouží ocenění za to, že podporují různé programy, které mají přispět ke zlepšení zdraví jejich občanů. Přesto se ukazuje, že celkové dobré zdraví je pro většinu lidí nedosažitelné.

A co když nějaká vláda slibuje, že poskytne ještě více? Co když neslibuje jen úsilí o štěstí, ale štěstí samotné? A co když neslibuje jen zdravotní pojištění, ale přímo dobré zdraví? Neradovali bychom se, že tato vláda má spolehlivý klíč k řešení lidského problému, jak získat zdraví a štěstí?

Mnozí lidé si dnes myslí, že to je nějaký nerealistický sen, ale taková vláda je skutečně předpověděna a do jisté míry podrobně popsána. Spolehlivou informaci můžeme získat ve svaté Bibli, a vláda, o níž mluví, je Boží mesiášské království.

Království neboli vláda Boží

Bible mluví často o „Božím království“. Co to však je? Naučný slovník Webster’s New World Dictionary of the American Language definuje „království“ jako „vládu nebo zemi, v jejímž čele stojí král nebo královna“. Jednoduše řečeno, Boží království je vláda, královská vláda v čele s Božím pomazaným Synem a Králem Ježíšem Kristem. Jak důležitá je však tato vláda v Božím předsevzetí? Odpověď poskytuje Ježíš slovy: „Neustále tedy hledejte nejprve království. . . Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi. . . Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království. . . protože k tomu jsem byl vyslán. . . Boží království [je oznamováno] jako dobrá zpráva a lidé všeho druhu se do něho tlačí.“ — Matouš 6:33; 24:14; Lukáš 4:43; 16:16.

Ve zprávách o Ježíšově životě, jak jsou uvedeny v evangeliích, se používá slovo „království“ více než stokrát, a v některých případech zcela výslovně ve spojitosti se zdravím a štěstím. Povšimněme si Matouše 9:35: „Ježíš se vydal na cestu všemi městy a vesnicemi, vyučoval v jejich synagógách a kázal dobrou zprávu o království a léčil kdejakou chorobu a kdejaký neduh.“ Ačkoli Ježíš spojil poskytování dobrého zdraví s poučováním o Království, měli bychom si povšimnout, že léčil nemoci jen příležitostně, když kázal a vyučoval. Byl známý jako „Učitel“, a ne jako „Léčitel“. (Matouš 26:18; Marek 14:14; Jan 1:38) Nezaměřoval se v první řadě na léčení lidí nebo na to, aby pečoval o nemocné. Jeho prvořadým zájmem bylo vždy Království. Tím, že se zajímal o nemocné lidi, projevil velký soucit a ukázal, že skutečně má božskou podporu.

Uzdravování, které vykonával Ježíš, sloužilo také jako ukázka toho, jak Ježíš obnoví lidské zdraví, až bude Boží království plně panovat nad zemí. Skutečnost, že bude obnoveno lidské zdraví, je zdůrazněna ve vidění, které je popsáno ve Zjevení 22:1, 2: „Ukázal mi řeku vody života, čistou jako křišťál, která plyne od trůnu Božího a Beránkova středem jeho široké ulice. A na té i na oné straně řeky byly stromy života, které rodí dvanáct úrod ovoce a vydávají své ovoce každý měsíc. A listy stromů byly k léčení národů.“

Kde se však budeme moci těšit z těchto věcí? Očekávat, že by k tak podivuhodnému uzdravení došlo na zemi, by se mohlo zdát příliš dobré, než aby to mohla být pravda. Vzpomeňme si však na Ježíšova slova, která jsme možná vyslovovali sami v modlitbě: „Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ — Matouš 6:10.

Skutečnou, spolehlivou naději na budoucí zdraví a štěstí tedy nacházíme v Božím mesiášském království. Zbývá však jedna otázka.

Můžeme se těšit ze zdraví a štěstí již nyní?

Jestliže se řídíme biblickými zásadami, můžeme se těšit z větší míry zdraví a z rostoucího štěstí již v dnešní době. Na stránkách tohoto časopisu se často poukazuje na to, že lidé, kteří uplatňují ve svém každodenním životě Bibli, jsou obvykle chráněni před zdravotními problémy, které vznikají následkem sexuální nemravnosti, kouření, nemírného pití a následkem zneužívání drog. Poznávají také, jakým dobrodiním je klidnější život a lepší vztahy s příbuznými i s jinými lidmi.

Již jsme však viděli, že z dobrého zdraví nemusí nutně vyplývat trvalé štěstí. Co potřebujeme, abychom byli šťastnější?

V průzkumu, o němž byla zmínka na začátku, se Jonathan Freedman zabýval touto otázkou hlouběji. Zkoumal takové činitele, jako je například „láska a sex“, „mládí a stáří“ „příjem a vzdělání“ a dokonce i „město a venkov“. Snad vás bude zajímat jeho zjištění, že tyto činitele příliš neovlivňují podstatu lidského štěstí. Uvádí například případy lidí, kteří měli hojnost hmotných věcí, a přesto byli nešťastní, a dochází k závěru: „Viděli jsme, a do jisté nás to překvapilo, že plat ani vzdělání zřejmě nehrají velkou roli v otázce štěstí.“

Jeho závěry odpovídají slovům jednoho moudrého pisatele Bible, apoštola Pavla, který řekl: „Naučil jsem se být spokojen s tím, co mám.“ (Filipanům 4:11, EP) Vzpomeňme si také na Ježíšova slova: „Mějte oči otevřené a střežte se před jakoukoli chtivostí, protože i když má někdo hojnost, jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní.“ — Lukáš 12:15.

Ano, profesor Freedman došel ke zjištění: „Když si povšimneme výroků nešťastných lidí, kteří zjevně mají všechno, a přece jsou nešťastní, znovu a znovu vidíme, jak si stěžují, že jejich život nemá smysl a že se nemají čím řídit.“ Dodal: „Váhám vyvozovat z toho přehnané závěry, ale přece se zdá, že duchovní hodnoty pozitivně ovlivňují naše smýšlení o realitě, zatímco jejich nedostatek do jisté míry znehodnocuje a ochuzuje všechno ostatní.“

V dnešní době vidíme, že tato pozorování odpovídají pravdě. Podívejme se kolem sebe. Nevidíme, že téměř všichni lidé — někteří s malým množstvím hmotných prostředků a jiní s velkým — se honí za štěstím, ale velký užitek z toho nemají? Je pravda, že někteří rezignovali a žijí v tiché beznaději, zatímco jiní celý život úmorně pracují až do úpadu a honí se přitom za něčím, co nikdy nemohou plně dostihnout. Někteří vstupují do manželství, aby dosáhli štěstí, zatímco někdo v jejich okolí se právě proto rozvádí. Jiní se tělesně i duševně vyčerpávají prací, zatímco opět jiní práce zanechávají, aby užívali dlouhou a snad i nákladnou dovolenou. Všichni se pachtí za týmž stále unikajícím cílem, totiž aby byli zdraví a šťastní. Nacházejí to? Našli jsme to my?

Naše zdraví, naše štěstí

Ve skutečnosti můžeme mít větší míru zdraví a štěstí již nyní. Jak toho dosáhnout?

Je jistě moudré pokusit se pečovat o své zdraví vyrovnaným způsobem, například uplatňováním praktických rad z Bible. Pomůže nám také realistický přístup. To znamená připustit, že naše nedokonalé tělo může postihnout nemoc, ale nebýt zdrceni, když se to stane. K tomu budeme možná muset vynaložit další úsilí, abychom si zachovali optimistický pohled na věci, když se zaměřujeme na slib dokonalého zdraví v budoucím novém světě.

Chceš-li se přesvědčit, zda jsi již dnes přiměřeně šťastný, polož si otázky: 1. Mohu v zásadě rozhodovat o svém životě? 2. Mám v podstatě pokojný vztah sám k sobě a k lidem kolem sebe? 3. Jsem celkově spokojen s tím, čeho jsem v životě dosáhl, jestliže posuzuji svůj život ve světle Bible? 4. Těším se se svou rodinou z toho, že můžeme sloužit Bohu?

Můžeme se rozhodovat do značné míry sami. Mnozí z nás jsou snad v podstatě zdraví a máme možnost být i šťastní. Musíme však mít duchovní cíle a pracovat na tom, abychom jich dosáhli. Pamatujme na Ježíšova slova: „Kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Matouš 6:21) A máme biblicky podložený důvod k tomu, abychom se těšili na ještě větší míru zdraví a štěstí pod dokonalým panstvím mesiášského království. Pak budeme moci získat plné zdraví i štěstí.

[Obrázek na straně 7]

Šťastní lidé se rádi dělí s druhými o svou naději na dokonalé zdraví