Křesťanstvo a obchod s otroky

BĚHEM 19. století byli katoličtí a protestantští misionáři sjednoceni ve svém odporu proti obchodu s otroky. Takový postoj však nezastávali vždy. V předcházejících stoletích obchod s otroky schvalovali a podíleli se na něm i přes strašlivé utrpení, které to přinášelo.

Misionáři začali přicházet na východní i západní pobřeží Afriky v 15. století, když byla objevena obchodní cesta po moři kolem mysu Dobré naděje. Po třech stoletích však misionářské dílo v Africe téměř skončilo. Jen málo Afričanů se obracelo na víru. Jednou příčinou tohoto nezdaru bylo, že se křesťanstvo zapojilo do obchodování s otroky. C. P. Groves v knize The Planting of Christianity in Africa (Křesťanství se přináší do Afriky) vysvětluje:

„Křesťanskou misii doprovázelo aktivní provozování obchodu s otroky a ten se nepovažoval za nevhodný. Misie samy ve skutečnosti měly své vlastní otroky; jeden jezuitský klášter v Loandě [nyní Luanda, hlavní město Angoly] jich dostal 12 000. Když se rozvinul obchod s otroky mezi Angolou a Brazílií, loandský biskup z kamenného stolce v blízkosti přístavní hráze uděloval biskupské požehnání těm, kteří odplouvali jakožto náklad, a sliboval jim budoucí blaženost, až bouřlivé strasti života pominou.“

Jezuitští misionáři neměli žádné „námitky proti otroctví černochů“, potvrzuje C. R. Boxer, jak jej cituje kniha Africa From Early Times to 1800 (Afrika od raných dob do roku 1800). C. R. Boxer dodává, že než otroci nastoupili na lodě plující do španělských a portugalských kolonií, byli v Luandě „přivedeni do blízkého kostela. . . a tam je farní kněz křtil hromadně po stovkách“. Otroci byli pokropeni „svěcenou vodou“ a pak jim bylo řečeno: „Pohleďte, již jste dětmi Božími; jdete do země Španělů, kde se naučíte věci Víry. Nemyslete již na to, odkud jste vyšli. . . Jděte s dobrou vůlí.“

Misionáři křesťanstva nebyli samozřejmě jediní, kdo schvaloval obchod s otroky. „Až do druhé poloviny osmnáctého století,“ vysvětluje Geoffrey Moorhouse v knize The Missionaries, „to byl postoj většiny světa.“ Moorhouse uvádí příklad protestantského misionáře z 18. století, Thomase Thompsona, který napsal pojednání The African Trade for Negro Slaves Shown to Be Consistent With the Principles of Humanity and With the Laws of Revealed Religion (Africký obchod s černými otroky se ukazuje být v souladu se zásadami humánnosti a se zákony zjeveného náboženství).

Svou účastí však křesťanstvo nese spoluodpovědnost za hrozné utrpení způsobené miliónům afrických otroků. „Kromě otroků, kteří zemřeli před vyplutím z Afriky,“ uvádí The Encyclopædia Britannica, „jich 12,5% přišlo o život během plavby do Západní Indie; na Jamajce zemřelo 4,5% ještě v přístavech anebo před prodáním a další jedna třetina v průběhu ‚tříbení‘.“

Jehova Bůh brzy povolá křesťanstvo i další formy falešného náboženství k účtování za všechny hrůzné činy, při nichž byla prolévána krev, za činy, které omlouvaly, a kterým dokonce žehnaly. — Zjevení 18:8, 24.

[Nákres na straně 8]

Nákres toho, jak byli otroci nakládáni na otrokářskou loď

[Podpisek]

Schomburg Center for Research in Black Culture/The New York Public Library/Astor, Lenox and Tilden Foundations