Kdo má Boží přízeň?
VŠICHNI si přejeme, aby nás měli rádi lidé, s nimiž se stýkáme. Křesťané si ještě mnohem více přejí, aby nalezli přízeň u Boha. O Jehovovi Bohu je v Žalmu 84:11 psáno: „To, co dává, je přízeň a sláva. Jehova nezadrží nic dobrého těm, kteří chodí v bezúhonnosti.“ Při narození Ježíše slíbilo radostné volání nebeských andělů „pokoj na zemi lidem, jichž si on váží“. — Lukáš 2:14, Moffatt.
Koho si však Bůh váží? Jsou Boží měřítka stejná jako lidská? Pochopitelně ne, jak to ukázalo pojednání v předchozím článku. Křesťané jsou ve skutečnosti vybízeni, aby se stali „napodobiteli Boha“, a proto by si každý z nás mohl položit otázku: Vážím si osob, kterých si váží Bůh, nebo mám sklon posuzovat lidi podle světských měřítek? (Efezanům 5:1) Jestliže chceme získat Jehovovu přízeň a schválení, musíme dbát na to, abychom viděli věci z jeho hlediska.
Boží vyšší měřítka
„Bůh není stranický,“ řekl apoštol Petr, „ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ Dále apoštol Pavel potvrdil, že Bůh „udělal z jednoho člověka každý lidský národ“. (Skutky 10:34, 35; 17:26) Je tedy naprosto rozumné dojít k závěru, že všichni lidé jsou si v Božích očích rovni, bez ohledu na jejich tělesné znaky. Protože je to tak, nebylo by vhodné, aby křesťan projevoval někomu nadměrnou přízeň jen proto, že dotyčný pochází z určité oblasti, že má určitou barvu pleti nebo že patří k jiné rase. Spíše udělá dobře, když bude následovat svůj Vzor, Ježíše Krista, který, jak připouštěli i nepřátelé, neprojevoval žádnou stranickost. — Matouš 22:16.
Výraz „povrchní“ se občas používá pro popis něčeho, co je mělké nebo nedůležité. Přesně to lze říci o barvě pleti, je to pouze povrchní věc. Barva pleti žádným způsobem nezrcadlí osobnost nebo vnitřní kvality nějakého člověka. Když se jedná o to, s kým budeme pěstovat společenství, jíst nebo si potřásat rukou, zcela jistě bychom neměli vybíravě hledět na barvu pleti. Vzpomeň si, co o sobě řekla dívka, která byla inspirací k napsání snad nejkrásnějších milostných veršů, jaké kdy vznikly: „Jsem dívka černá, ale půvabná,. . . jsem snědá, protože mě zahlédlo slunce.“ (Šalomounova píseň 1:5, 6) Ani rasa, ani barva netvoří správný základ pro projevování přízně. Mnohem důležitější je, zda se člověk bojí Boha a jedná spravedlivě.
A jak pohlíží Bůh na to, když někdo má hmotné bohatství? Ze všech osob, které Bůh miluje a kterých si váží, je nejpřednější jeho Syn, Ježíš Kristus. Když byl však na zemi, Ježíš neměl „kam složit hlavu“. (Matouš 8:20) Nevlastnil žádné statky, domy, pole, ovocné stromy ani zvířata. A přece ho Jehova poctil a vyvýšil ho do postavení, které je vyšší než postavení kohokoli jiného ve vesmíru kromě samotného Boha. — Filipanům 2:9.
Ježíš Kristus nalezl u Boha přízeň, protože byl bohatý ne v hmotném ohledu, ale dobrými skutky. (Srovnej 1. Timoteovi 6:17, 18.) Svým následovníkům připomínal: „Přestaňte si střádat poklady na zemi, kde stravuje mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou. Raději si střádejte poklady v nebi, kde nestravuje ani mol ani rez a kam se zloději nevloupávají a nekradou.“ (Matouš 6:19, 20) Křesťané tedy nebudou projevovat úctu pouze lidem, kteří jsou bohatí věcmi tohoto světa, nebudou dělat žádné rozdíly podle pozemského majetku. Budou vyhledávat ty, kteří jsou bohatí vůči Bohu, bez ohledu na to, zda jsou v hmotném ohledu bohatí, nebo chudí. Nikdy nezapomínej, že ‚Bůh vyvolil ty, kteří jsou chudí vzhledem ke světu, aby byli bohatí ve víře a dědici království‘. (Jakub 2:5) Jestliže budeš věci stále vidět z Božího hlediska, nikdy nepodlehneš běžnému způsobu jednání, že bys dával přednost těm, kteří jsou hmotně bohatí, nebo se snažil získat jejich přízeň.
A pokud jde o vzdělání, Bible jasně ukazuje, že Bůh nás vybízí, abychom hledali poznání a moudrost. Ukazuje také, že Ježíš Kristus byl největším učitelem, který kdy chodil po zemi. (Přísloví 4:7; Matouš 7:29; Jan 7:46) To, čeho si Bůh váží, však není světská moudrost nebo vzdělání. Naopak, Pavel nám říká, že „bylo povoláno nemnoho moudrých v tělesném ohledu. . ., ale Bůh vyvolil pošetilé věci světa, aby zahanbil moudré lidi“. — 1. Korinťanům 1:26, 27.
Bůh si váží těch, kteří mají dobré vzdělání, ne však ve světských předmětech vyučovaných ve vyšších vzdělávacích ústavech, ale v „čistém jazyku“ pravdy, jak jej nalézáme v jeho Slově, Bibli. (Sefanjáš 3:9) Ve skutečnosti sám Jehova dnes vyučuje svůj lid prostřednictvím vyučovacího programu, který se rozšiřuje až do dalekých koutů země. Jak předpověděl Izajáš, lidé ze všech národů reagují a říkají: „Pojďte a vystupme na Jehovovu horu, k domu Jákobova Boha; a bude nás poučovat o svých cestách, a chceme chodit po jeho stezkách.“ Křesťané proto nebudou oslavovat světské vzdělání. Místo toho budou vyhledávat ty, kteří svými slovy a skutky prokazují, že jsou skutečně „vyučeni Jehovou“. Když to budou dělat, budou se moci těšit z ‚hojného pokoje‘, který dává Bůh. — Izajáš 2:3; 54:13.
Můžeme získat Boží přízeň
Ano, Boží měřítka na projevování přízně druhým se od lidských velmi liší. Jestliže však chceme získat přízeň v Božích očích, musíme se snažit, abychom se dali vést po jeho cestách. To znamená, že se musíme učit vidět druhé z Božího hlediska, a ne podle lidských měřítek, která mohou být ovlivněna sobectvím a předsudky. Jak to můžeme dělat?
Jehova Bůh zkoumá srdce člověka a váží si těch lidí, kteří projevují takové vlastnosti, jako je láska, dobrota, laskavost a trpělivost. Měli bychom jednat podobně. (1. Samuelova 16:7; Galaťanům 5:22, 23) Musíme hledět na vnitřního člověka do té míry, jak jen to jako lidé dokážeme, a ne na jeho barvu pleti nebo etnický původ. Uděláme dobře, když nebudeme vyhledávat ty, kteří jsou bohatí v hmotném ohledu, ale místo toho budeme mít na paměti Boží názor na bohatství a budeme se ze všech sil snažit, ‚abychom byli bohatí ve znamenitých skutcích, abychom byli štědří, pohotoví dělit se‘. (1. Timoteovi 6:18) Chceme-li získat Boží přízeň, musíme neustále hledat přesné poznání o Bohu a o jeho Synu, Ježíši Kristu, získávat dobré vzdělání v čistém jazyku pravdy. (Jan 17:3, 17) Pak budeme i my patřit mezi ty, jichž si Bůh váží.