Scházejme se s lidmi, kteří mají bázeň před Bohem
„LIDÉ všude na světě touží po tom, aby byli osvobozeni od strachu — od strachu z násilí, nezaměstnanosti a vážných nemocí. I my po tom toužíme . . . Proč tedy hovoříme o tom, jak v sobě máme pěstovat bázeň?“ Tuto překvapivou otázku položil řečník při hlavním proslovu na všech oblastních sjezdech „Zbožná bázeň“, které začaly v červnu 1994.
Miliony lidí, kteří tyto sjezdy navštívili — nejprve v Severní Americe, později v Evropě, ve Střední a Jižní Americe, v Africe, Asii a na mořských ostrovech —, toužily poznat, jak takovou bázeň mají v sobě pěstovat. Proč? Na tom, zda máme zbožnou bázeň, totiž závisí, zda také dostaneme požehnání, které Jehova Bůh připravuje pro svůj lid. Účastníci sjezdů se sešli proto, aby zjistili, co to je zbožná bázeň, a v průběhu třídenního programu se o této křesťanské vlastnosti hodně dozvěděli.
‚Boj se Boha a dodržuj jeho přikázání‘
To byl námět prvního sjezdového dne, vybraný z Kazatele 12:13. Co znamená bát se Boha? Předsedající sjezdu hned v první části programu vysvětlil, že ve zbožné bázni se zrcadlí posvátná úcta a hluboká uctivost k Jehovovi i zdravá obava z toho, abychom se mu nepřestali líbit. Taková zbožná bázeň není chorobná, je zdravá a vhodná.
Jak je tato zdravá bázeň pro nás prospěšná? Další proslov „Neumdlévejte ani se nevzdávejte“ vysvětloval, že zbožná bázeň nás bude podněcovat, abychom Boží přikázání dodržovali s radostí. Taková bázeň spojená s láskou k Bohu a k bližnímu nám dodá duchovní energii. Ano, zbožná bázeň nám pomůže, abychom v závodu o věčný život nezpomalovali.
Na programu byly dále rozhovory, které živě dokládaly, že nás zbožná bázeň může posilovat. Ti, kdo se rozhovorů přímo účastnili, vyprávěli, jak na ně uctivá zbožná bázeň působila, aby dále sloužili navzdory lhostejnosti, nezájmu nebo pronásledování, a jak jim pomáhala vytrvat i za obtížných osobních zkoušek.
Proč ale někteří lidé zbožnou bázeň mají, zatímco jiní ji nemají? V hlavním proslovu „Pěstujme v sobě zbožnou bázeň a mějme z ní užitek“ řečník vysvětlil, co Jehova slíbil v Jeremjášovi 32:37–39 — že svému lidu dá takové srdce, které se bude bát Boha. Zbožnou bázeň nám vkládá do srdce Jehova. Jak? Prostřednictvím svého svatého ducha a svého inspirovaného Slova, Bible. Je však jasné, že musíme svědomitě vyvíjet úsilí, abychom Boží slovo studovali a plně využívali bohaté zásoby duchovního pokrmu, který nám Jehova připravil. K nim patří naše sjezdy a sborová shromáždění, které nám pomáhají, abychom se naučili bát se Boha.
Odpolední program začal nabádáním, abychom důvěřovali Jehovovi a jeho Slovu. Následoval rozbor základních způsobů, jak by Království mělo ovlivňovat náš křesťanský život.
Pak přišlo první ze tří sympozií, která byla na tomto sjezdu uvedena. Toto sympozium věnovalo pozornost rodině a jeho námětem bylo „Zbožná bázeň nás podněcuje, abychom se řídili Božími požadavky“. Byly v něm předloženy například tyto biblické a praktické rady.
□ Pro manžely: Zbožná bázeň by měla podněcovat muže, aby jednal se svou manželkou jako s vlastním tělem. (Efezanům 5:28, 29) Člověk své tělo úmyslně nezraňuje, neponižuje sám sebe před svými přáteli ani netlachá o svých nedostatcích. Manžel by tedy měl jednat se svou manželkou s takovou důstojností a úctou, jaké prokazuje sám sobě.
□ Pro manželky: Zbožná bázeň podněcovala Ježíše, aby ‚vždy dělal to, co se líbí Bohu‘. (Jan 8:29) Tento vynikající způsob jednání by měla napodobovat manželka při jednání se svým manželem.
□ Pro rodiče: Křesťanští rodiče mohou projevovat zbožnou bázeň tím, že berou vážně své rodičovské povinnosti a pohlížejí na své děti jako na dědictví od Jehovy. (Žalm 127:3) Základním cílem rodičů by mělo být to, aby ze svých dětí vychovali pravé křesťany.
□ Pro děti: Jehova poučuje děti, aby poslouchaly „své rodiče ve spojení s Pánem“. (Efezanům 6:1) Poslouchat rodiče tedy znamená poslouchat Boha.
Závěrečný proslov prvního sjezdového dne zapůsobil na city. Zabýval se totiž hlubokými pocity nás všech, kteří jsme prožili ztrátu někoho milovaného. Asi v polovině proslovu přišlo překvapení. Řečník oznámil vydání nové brožury Když zemře někdo z vašich milovaných. Tato dvaatřicetistránková barevná publikace všechny přítomné potěšila. Najdeme v ní mnoho myšlenek o tom, jak můžeme truchlícím lidem pomáhat, aby porozuměli těm pocitům a emocím, které po smrti milovaného člověka prožívají. Nevíte někdy, co máte říci člověku, kterému někdo zemřel? Jedna část této brožury popisuje, jak můžeme pomáhat těm, kdo mají zármutek. Když přítomní naslouchali řečníkovi, mnozí si vzpomněli na někoho, komu by tato nová brožura mohla prospět.
‚Prokazujme posvátnou službu se zbožnou bázní a s posvátnou úctou‘
To byl námět druhého dne sjezdu; opíral se o dopis Hebrejcům 12:28. Dopoledne bylo na programu druhé sympozium „Sbory, které chodí v bázni před Jehovou“. První část sympozia se zabývala účastí na shromážděních. Svou přítomností na shromážděních dáváme najevo úctu k Bohu a k jeho duchovním opatřením. Tím, že chodíme na shromáždění, ukazujeme, že se bojíme Božího jména a že se chceme přizpůsobovat Boží vůli. (Hebrejcům 10:24, 25) Druhý řečník vysvětloval, že má-li sbor jako celek chodit v bázni před Jehovou, musí si také každý jednotlivec udržovat znamenité chování. Poslední řečník mluvil o tom, že všichni křesťané mají výsadu a povinnost bez přestání oznamovat dobrou zprávu. Jak dlouho budeme ještě kázat? Dokud Jehova neřekne, že to stačí. (Izajáš 6:11)
Další proslov měl námět, který rozebírají studijní články v tomto časopisu, „Jehovova radost je vaše pevnost“. (Nehemjáš 8:10) Proč se Jehovův lid raduje? Řečník ukázal, že k radosti máme mnoho důvodů. Jedním velmi důležitým důvodem je to, že blízký vztah k Bohu z nás dělá ty nejradostnější lidi na zemi. Řečník samozřejmě také účastníkům sjezdu připomněl, že je naší výsadou patřit k lidem, které Jehova přitáhl k Ježíši Kristu. (Jan 6:44) To je opravdu pádný důvod k radosti.
Vrcholným bodem každého sjezdu je křest a v tom neudělaly výjimku ani oblastní sjezdy „Zbožná bázeň“. V proslovu „Zasvěcení a křest spojené s bázní před Jehovou“ řečník objasnil, že všichni pokřtění lidé mají čtyři osobní závazky: 1. Musíme studovat Boží slovo pomocí publikací, které nám pomáhají porozumět Bibli a uplatňovat ji; 2. musíme se modlit; 3. musíme pěstovat společenství se spoluvěřícími účastí na sborových shromážděních a 4. musíme vydávat svědectví o Jehovovu jménu a o Království.
Program sobotního odpoledne začal námětem, z něhož vyplýval pocit jistoty — „Lid, který Jehova neopustí“. Před pětatřiceti stoletími měl izraelský národ před sebou těžké časy, a tehdy Jehova dal Izraelitům prostřednictvím Mojžíše záruku tím, že řekl: „Jehova, tvůj Bůh . . . tě neopustí ani tě zcela nezanechá.“ (5. Mojžíšova 31:6) Jehova zůstával této záruce věrný a chránil Izraelity, když vcházeli do Zaslíbené země a když si ji brali do vlastnictví. I my v dnešní době, kdy zápolíme s obtížnými zkouškami, můžeme plně důvěřovat Jehovovi, že nás neopustí, jestliže zůstaneme blízko u něho a budeme se řídit radami z jeho Slova.
Jak můžeme mít zálibu ve čtení Božího slova? V proslovu „Čti Boží slovo — svatou Bibli — denně“ řečník doporučoval, abychom četli se zvídavou myslí a abychom si kladli různé otázky. Například: Co mě tato biblická zpráva učí o Jehovových vlastnostech a cestách? Jak se v těchto ohledech mohu více podobat Jehovovi? Čtení Bible takovýmto způsobem je příjemným zážitkem, který přináší odměnu.
Posluchači dále věnovali pozornost třetímu sjezdovému sympoziu „Opatření, jež pomáhají lidem, kteří se bojí Jehovy“. I když dnes Jehova ve prospěch svých služebníků možná nedělá zázraky, přesto přichází na pomoc těm, kdo se ho bojí. (2. Petra 2:9) V tomto sympoziu se hovořilo o čtyřech Jehovových opatřeních, jimiž nám pomáhá v těchto kritických časech: 1. Prostřednictvím svého ducha nám Jehova dává sílu, abychom konali skutky, na které sami zdaleka nestačíme. 2. Prostřednictvím svého Slova nám dává rady a vede nás. 3. Prostřednictvím výkupného nám umožňuje, abychom měli čisté svědomí. 4. Prostřednictvím své organizace — včetně starších — nám poskytuje vedení a ochranu. (Lukáš 11:13; Efezanům 1:7; 2. Timoteovi 3:16; Hebrejcům 13:17) Budeme-li tato opatření plně využívat, budeme schopni vytrvat, a tak získat Jehovovo schválení.
Poslední proslov sobotního odpoledne měl název „Jehovův bázeň vzbuzující den je blízko“ a opíral se o proroctví z Malachiáše. V minulosti byly dny, které vzbuzovaly bázeň, například když byl v roce 70 n. l. vykonán rozsudek nad Jeruzalémem. Ale den, který vzbudí největší bázeň, jakou kdy lidstvo zažilo, bude Jehovův den, který nastane, až Jehova „uvede pomstu na ty, kteří neznají Boha, a na ty, kteří neposlouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši“. (2. Tesaloničanům 1:6–8) Jak brzy se to stane? Řečník prohlásil: „Konec je blízko! Jehova zná ten den a hodinu. Nezmění svůj časový plán. Vyzývá nás, abychom byli trpěliví a vytrvávali.“
Je těžké uvěřit, že již uběhly dva dny. Co přinese ten poslední?
„Bojte se Boha a oslavujte jej“
Námět třetího dne vycházel ze Zjevení 14:7. Řada proslovů v dopoledním programu upozorňovala na některé nauky, jimiž se svědkové Jehovovi liší od všech ostatních náboženských organizací.
V proslovu „Bude vzkříšení spravedlivých“ nadhodil řečník zajímavou otázku: „Kdy budou během tisíciletého dne soudu vzkříšeni ti, kdo ve věrnosti zemřeli v těchto závěrečných letech Satanova systému věcí?“ Jak na ni odpověděl? Vysvětloval: „Bible to neříká. Nebylo by však logické, aby ti, kdo zemřeli v našich dnech, byli vzkříšeni dříve, aby se s velkým zástupem těch, kdo přežijí Armagedon, mohli podílet na obrovském vzdělávacím díle, které bude probíhat v průběhu celého dne soudu? Rozhodně ano!“ Budou tam lidé, kteří přežijí? Určitě budou. Biblické nauky a příklady, které nás o tom ujišťují, byly jasně vysvětleny v dalším proslovu „Zachováni naživu přes velké soužení“.
Svědkové Jehovovi již dávno pochopili, že Bible předkládá dvě vyhlídky do budoucnosti — věčný život na rajské zemi pro nesčetné miliony lidí a nesmrtelný nebeský život pro omezený počet těch, kdo budou vládnout s Kristem v jeho Království. Nebeskou nadějí se zabýval proslov „Neměj strach, malé stádo“. (Lukáš 12:32) Malé stádo musí být v současné světové situaci nebojácné; každý jednotlivec z tohoto malého stáda musí vytrvat až do konce. (Lukáš 21:19) Řečník řekl: „Svou nebojácností povzbuzují i lidi z velkého zástupu. Ti by v sobě také měli pěstovat nebojácnost, zatímco čekají na to, že v tom největším období těžkostí, jaké kdy bylo na zemi, budou vysvobozeni.“
Na závěr dopoledního programu návštěvníci sjezdu s potěšením zhlédli biblickou dramatizaci Volba, před níž stojíte. V době Jozua a rovněž za dnů proroka Elijáše se Izraelité ocitli na rozcestí. Museli se pro něco rozhodnout. Elijáš řekl: „Jak dlouho budete kulhat mezi dvěma různými názory? Jestliže je pravým Bohem Jehova, následujte jeho; ale jestliže Baal, následujte jeho.“ (1. Královská 18:21) Také dnes se lidstvo ocitá na rozcestí. Už není čas kulhat mezi dvěma rozdílnými názory. Co znamená udělat správnou volbu? Totéž, co udělal ve staré době Jozue. Řekl: „Já a má domácnost, my budeme sloužit Jehovovi.“ (Jozue 24:15)
Jako by náhle nastalo nedělní odpoledne a tedy čas pro veřejnou přednášku, která měla název „Proč se dnes máme bát pravého Boha“. Ve Zjevení 14:6, 7 je celé lidstvo vyzýváno: „Bojte se Boha a oslavujte jej.“ Proč je dnes tak naléhavé bát se Boha? Je to z toho důvodu, jak říká tento biblický text dále, že „přišla hodina jeho soudu“. Prostřednictvím Ježíše Krista, který je už nyní dosazen na trůn jako Král Božího nebeského Království, Jehova ukončí současný nečistý, vzpurný systém věcí. Řečník vysvětlil, že to je jediný způsob, jak je možné přinést úlevu lidem, kteří se bojí Boha, a zachránit a uchovat náš pozemský domov. Nyní žijeme v posledních dnech tohoto systému věcí, a proto je velmi naléhavé, abychom se právě dnes báli pravého Boha.
Po shrnutí látky ze Strážné věže určené ke studiu v týdnu konání sjezdu přišel na pódium poslední řečník. Vysvětlil, že po tomto sjezdovém programu bude zbožná bázeň mít pro účastníky sjezdu mnohem větší význam. Zdůraznil, kolik dobrých věcí získávají ti, kdo se bojí Boha. Na mnoha sjezdech řečník také oznámil vydání nové videokazety — Sjednoceni božským vyučováním. Kazeta ukazuje vynikající stránky mezinárodních sjezdů „Božské vyučování“, které se konaly v období 1993–1994. Jak se proslov blížil k závěru, mnozí posluchači si kladli otázku: ‚Na co se můžeme těšit v příštím roce?‘ Na mnoha místech mají být pořádány třídenní oblastní sjezdy.
V závěru proslovu se řečník zmínil o Malachiášovi 3:16, kde je řečeno: „Tehdy ti, kteří mají bázeň před Jehovou, spolu mluvili, každý se svým druhem, a Jehova stále věnoval pozornost a naslouchal. A začala se před ním psát pamětní kniha pro ty, kteří mají bázeň před Jehovou, a pro ty, kteří myslí na jeho jméno.“ Účastníci sjezdu odcházeli s pevným rozhodnutím, že budou myslet na Jehovovo jméno a že budou Jehovovi sloužit se zbožnou bázní.
[Obrázek na straně 24]
Uchazeči o křest musí nadále projevovat zbožnou bázeň
[Obrázek na straně 25]
Dramatizace „Volba, před níž stojíte“ posluchače přesvědčila, že chtějí-li sloužit Bohu, musí být rozhodní
[Obrázek na straně 26]
Účastníci sjezdu měli radost z toho, že dostali novou brožuru „Když zemře někdo z vašich milovaných“