Proč je užitečné bát se pravého Boha
„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit.“ (IZAJÁŠ 48:17)
1. Jakému neštěstí se mohli lidé vyhnout, kdyby měli zbožnou bázeň?
KDYBY Adam v sobě pěstoval zbožnou bázeň, zabránilo by mu to dopustit se hříchu, kterým způsobil sobě věčnou smrt a svému potomstvu tisíce let strádání. Kdyby starověký izraelský národ dbal na Jehovovu radu, že se má bát Boha a že ho má milovat, nebyl by zajat a odveden do Babylóna, ani by neodmítl Božího Syna a neprovinil by se prolitím jeho krve. Kdyby se dnešní svět bál Boha, nebyla by žádná korupce ve vládních a obchodních kruzích, nebyly by zločiny ani války. (Přísloví 3:7)
2. Proč bychom měli v sobě pěstovat bázeň před Jehovou, a to i navzdory podmínkám ve světě kolem nás?
2 Avšak nehledě na to, jak jedná okolní svět, je pro nás — jako jednotlivce, rodiny i sbory Jehovových služebníků — užitečné, když pěstujeme bázeň před pravým Bohem. To je v souladu s Mojžíšovou připomínkou izraelskému národu: „Co od tebe, Izraeli, nyní žádá Jehova, tvůj Bůh, než aby ses tak bál Jehovy, svého Boha, abys chodil po všech jeho cestách a miloval ho a sloužil Jehovovi, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, abys dodržoval Jehovova přikázání . . . pro své dobro?“ (5. Mojžíšova 10:12, 13) V jakých ohledech pro nás bude užitečné, když se budeme bát pravého Boha Jehovy?
Moudrost — vzácnější než zlato
3. a) Co je nejdůležitějším přínosem zbožné bázně? b) Jaký je smysl slov Žalmu 111:10?
3 Tím nejdůležitějším přínosem, který plyne z bázně před Jehovou, je pravá moudrost. Žalm 111:10 prohlašuje: „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.“ Co to znamená? Moudrost je schopnost úspěšně využívat poznání k tomu, abychom řešili problémy, odvraceli nebezpečí a dosahovali určitých cílů. S moudrostí souvisí i soudnost. A bázeň před Jehovou je počátkem takové moudrosti, její nejdůležitější součástí, jejím základem. Proč? Protože veškeré stvoření je dílem Božích rukou. Je na Bohu závislé. Jehova lidstvo obdařil svobodnou vůlí, ne však schopností úspěšně řídit svůj krok nezávisle na Božím vedení. (Jozue 24:15; Jeremjáš 10:23) Trvalý úspěch můžeme mít pouze tehdy, když tyto základní životní skutečnosti uznáváme a žijeme v souladu s nimi. Pokud nám naše poznání Jehovy dává neochvějné přesvědčení, že Boží vůle bude jistě s úspěchem naplněna, že Boží slib o odměně za prokázanou věrnost a Boží schopnost tomuto slibu dostát jsou zaručené, pak nás zbožná bázeň bude podněcovat k moudrému jednání. (Přísloví 3:21–26; Hebrejcům 11:6)
4, 5. a) Proč jeden mladý muž nezískal pravou moudrost studiem na univerzitě? b) Jak tento muž a jeho manželka později získali pravou moudrost a jakým způsobem to změnilo jejich život?
4 Uvažujme o jednom příkladu. Před několika desetiletími studoval jistý mladý muž na Saskatchewanské univerzitě v Kanadě. Jedním ze studijních předmětů byla biologie a tento mladý muž byl vyučován evoluci. Po absolvování školy se specializoval na atomovou fyziku a získal stipendium, aby mohl pokračovat ve studiu na Torontské univerzitě. Při studiu viděl nádherné doklady toho, že v atomové struktuře je patrný řád a konstrukční záměr. Na určité otázky však nedostával odpověď: Kdo to vše zkonstruoval? Kdy se to stalo a proč? Mohl však bez odpovědí na tyto otázky moudře využít své poznání ve světě, který byl v té době ve válce? Kde najít vedení? V nacionalismu? V touze po dosažení hmotařských cílů? Je možné říci, že tento muž získal pravou moudrost?
5 Krátce po absolvování školy začal on i jeho manželka studovat Bibli se svědky Jehovovými. Odpovědi, které jim dosud chyběly, se začínali dozvídat z Božího vlastního Slova. Poznali Stvořitele, Jehovu Boha. Když studovali o tom, co u Rudého moře zažil Mojžíš a co v Babylóně zažil Daniel a jeho druhové, poznali, jak důležité je bát se Boha, ne lidí. (2. Mojžíšova 14:10–31; Daniel 3:8–30) Tato zbožná bázeň spolu s pravou láskou k Jehovovi je začala podněcovat k činům. Brzy se změnil celý jejich život. Mladý muž konečně poznal Toho, jehož výtvory studoval v biologii. Začal chápat záměry Toho, jehož moudrost viděl při svém studiu fyziky. Místo aby své poznání uplatnil ve výrobě nástrojů určených k ničení lidí, tento muž — stejně jako jeho manželka — si přál pomáhat druhým lidem, aby milovali Boha a svého bližního. Oba se tedy přihlásili do celodobé služby jako hlasatelé Božího Království. Později se zúčastnili biblické školy Strážné věže Gilead a byli vysláni do zahraničí jako misionáři.
6. Jakých krátkozrakých cílů se vyvarujeme a co budeme místo toho dělat, pokud máme moudrost, která je zakotvena v bázni před Jehovou?
6 Každý samozřejmě nemůže být misionářem. Ale z moudrosti, která je zakotvena v bázni před Jehovou, se můžeme těšit všichni. Budeme-li v sobě tuto moudrost pěstovat, nebudeme dychtivě přijímat filozofické názory lidí, kteří ve skutečnosti jen hádají, co je smyslem života. Budeme pilně studovat Bibli, inspirovanou Jehovou Bohem, který je Zdrojem života a který nám může dát věčný život. (Žalm 36:9; Kolosanům 2:8) Místo toho, abychom se stali otroky obchodního systému, jemuž hrozí zhroucení, budeme dbát na Jehovovu radu, že máme být spokojeni, když máme obživu a čím se přikrýt, a za to nejdůležitější v životě budeme považovat svůj vztah k Bohu. (1. Timoteovi 6:8–12) Místo toho, abychom jednali tak, jako by naše budoucnost závisela na dobrém postavení v tomto světě, budeme věřit Jehovovu Slovu, které nám říká, že svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy. (1. Jana 2:17)
7. a) Jak nám Přísloví 16:16 pomáhají, abychom měli vyrovnaný smysl pro hodnoty? b) Jakou odměnu dostaneme, když se smyslem našeho života stane plnění Boží vůle?
7 Přísloví 16:16 nás povzbuzují pravdivým výrokem: „O kolik lepší je získat moudrost [jejímž počátkem je bázeň před Jehovou] než zlato! A získat porozumění, to se má vyvolit spíše než stříbro.“ Taková moudrost a takové porozumění nás budou podněcovat, abychom smyslem svého života učinili plnění Boží vůle. A jaké dílo Bůh svěřil svým svědkům pro toto období lidských dějin? Kázání o jeho Království a poskytování pomoci upřímným lidem, aby se stali pravými učedníky Ježíše Krista. (Matouš 24:14; 28:19, 20) Je to dílo, které lidem přináší odměnu v podobě pravé spokojenosti a velikého štěstí. Bible tedy po právu tvrdí: „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost.“ (Přísloví 3:13)
Vyvarujme se špatnosti
8. a) Co je druhým přínosem, který plyne z bázně před Bohem? b) Co je ono ‚špatné‘, před nímž jsme chráněni? c) Jak se zbožná bázeň stává mocnou hnací silou?
8 Druhým přínosem bázně před Bohem je to, že nás taková bázeň chrání před špatným jednáním. Lidé, kteří mají před Bohem hlubokou úctu, si neurčují sami, co je dobré a co špatné. Nepovažují za špatné to, o čem Bůh říká, že to je dobré, a věci, o nichž Bůh říká, že jsou špatné, nepokládají za dobré. (Žalm 37:1, 27; Izajáš 5:20, 21) A člověk, který je motivován zbožnou bázní, nezůstane pouze u toho, že si je vědom, co Jehova považuje za dobré a co za špatné. Takový člověk miluje to, co miluje Jehova, a nenávidí to, co nenávidí Jehova. V důsledku toho jedná v souladu s Božími normami. A tak, jak je uvedeno v Příslovích 16:6, „v bázni před Jehovou se člověk odvrací od špatného“. Tato zbožná bázeň se stává mocnou hnací silou k tomu, aby člověk dokázal to, co by svou vlastní silou možná nedokázal.
9. Jak bylo rozhodnutí jedné ženy v Mexiku ovlivněno silnou touhou neznelíbit se Bohu a k čemu to vedlo?
9 I když se zbožná bázeň teprve začíná v člověku rozvíjet, může jej posílit, aby se vyhnul jednání, kterého by mohl po zbytek svého života litovat. Například jedna těhotná žena v Mexiku se zeptala jedné naší sestry na její názor na potrat. Sestra přečetla několik biblických textů a pak logicky vyvodila: „Pro Stvořitele je život velmi důležitý, i život těch, kdo se ještě nenarodili.“ (2. Mojžíšova 21:22, 23; Žalm 139:13–16) Výsledky klinického vyšetření naznačovaly, že děťátko by mohlo být postižené. To, co tato žena viděla v Božím slově, ji však přimělo k tomu, aby se rozhodla, že si dítě nechá. Lékař ji odmítl dál ošetřovat, manžel jí hrozil, že od ní odejde, ale ona zůstala pevná. Časem porodila holčičku — normální, zdravou a krásnou. Z vděčnosti vyhledala svědky Jehovovy a ti s ní začali studovat Boží slovo. Do roka byli oba s manželem pokřtěni. Po několika letech měli velikou radost, když se na oblastním sjezdu setkali s tou sestrou, která se ženou mluvila poprvé, a když jí představili svou rozkošnou čtyřletou dcerku. Správná úcta k Bohu a silná touha nevyvolat jeho nelibost mají rozhodně mocný vliv na život člověka.
10. Od jakého nesprávného jednání se může člověk odvrátit, když je posílen zbožnou bázní?
10 Zbožná bázeň nás posiluje, abychom se vyvarovali mnoha druhů špatného jednání. (2. Korinťanům 7:1) Když ji člověk v sobě správně pěstuje, může mu pomoci, aby skoncoval s určitými tajnými hříchy, o kterých ví pouze on a Jehova. Může mu pomoci, aby se vyprostil ze zotročení alkoholem nebo drogami. Jeden bývalý narkoman z Jižní Afriky řekl: „Když jsem začínal poznávat Boha, rozvíjela se ve mně také bázeň, abych mu nezpůsobil bolest nebo nevyvolal jeho nelibost. Věděl jsem, že se dívá, a toužil jsem být v jeho očích schválený. To mě podnítilo, abych zničil drogy, které jsem měl, takže jsem je spláchl do záchodu.“ Zbožná bázeň podobným způsobem pomohla tisícům dalších lidí. (Přísloví 5:21; 15:3)
Ochrana před strachem z člověka
11. Před jakou běžnou léčkou nás může chránit zdravá bázeň před Jehovou?
11 Zdravá bázeň před Bohem nás také chrání před strachem z člověka. Strachem z člověka je více či méně postižena většina lidí. Dokonce i apoštolové opustili Ježíše Krista a uprchli, když ho vojáci zatýkali v Getsemanské zahradě. A později, na nádvoří velekněze, byl Petr zaskočen situací a ochromen strachem, takže zapřel, že je jedním z Ježíšových učedníků, a dokonce zapřel i to, že Ježíše zná. (Marek 14:48–50, 66–72; Jan 18:15–27) Avšak apoštolové dostali pomoc, aby znovu získali duchovní rovnováhu. Opačná situace nastala za dnů krále Jehojakima, kdy strach ochromil Urijáše, syna Šemajáše, takže tento muž opustil svou službu Jehovova proroka a uprchl ze země. Přesto byl nakonec dopaden a usmrcen. (Jeremjáš 26:20–23)
12. a) Na jaký druh ochrany před strachem z člověka upozorňují Přísloví 29:25? b) Jak se rozvíjí důvěra v Boha?
12 Co může člověku pomoci, aby přemohl strach z lidí? Text Přísloví 29:25 nás nejdříve varuje, že „chvět se před lidmi, to klade léčku“, a pak dodává „kdo důvěřuje v Jehovu, bude ochráněn“. Hlavní je důvěřovat v Jehovu. Tato důvěra je založena na poznání a na zkušenosti. Když studujeme Boží slovo, vidíme doklady o tom, že Jehovovy cesty jsou správné. Seznamujeme se s událostmi, které názorně ukazují, že Jehova je spolehlivý, že jeho sliby se zaručeně splní (včetně slibu o vzkříšení), že je láskyplný a všemohoucí. Když pak na základě tohoto poznání jednáme, plníme Jehovovy pokyny a odhodlaně zavrhujeme to, před čím nás varuje, začínáme sami na sobě zakoušet jeho láskyplnou péči a jeho spolehlivost. Osobně vidíme doklady toho, že Bůh používá svou moc, aby byla jeho vůle splněna. Naše důvěra v něho se prohlubuje a zároveň se prohlubuje naše láska k němu i naše vroucí touha neztratit jeho přízeň. Tato důvěra je založena na pevných základech. Slouží jako hradba, která nás chrání před strachem z člověka.
13. Jak nám může ve světském zaměstnání, doma a ve škole pomáhat zbožná bázeň?
13 Naše důvěra v Jehovu spojená se zbožnou bázní nás upevní, abychom jednali správně, když nám zaměstnavatel hrozí výpovědí, protože odmítáme uplatňovat nepoctivé obchodní praktiky. (Srovnej Micheáše 6:11, 12.) Taková zbožná bázeň umožňuje mnoha tisícům křesťanů vytrvávat v pravém uctívání Jehovy, když jsou vystaveni odporu ze strany nevěřících členů rodiny. Mladým lidem, kteří ještě chodí do školy, zbožná bázeň dodává odvahu, aby dali druhým na vědomí, že jsou svědky Jehovovými; dává jim sílu, aby se vypořádali s výsměchem spolužáků, kteří zlehčují biblické normy. Jedna dospívající dívka, která je svědkem Jehovovým, řekla: „Podstatné není, co si myslí oni. Podstatné je, co si myslí Jehova.“
14. Co umožňuje Jehovovým služebníkům, aby vítězili, i když je ohrožen jejich život?
14 Právě toto přesvědčení dává pravým křesťanům sílu, aby se pevně drželi Jehovových cest, a to i v situaci, kdy je ohrožen jejich život. Vědí, že od světa musí očekávat pronásledování. Uvědomují si, že apoštolové byli zmrskáni a že sám Ježíš Kristus byl ničemnými lidmi zbit a usmrcen. (Marek 14:65; 15:15–39; Skutky 5:40; srovnej Daniela 3:16–18.) Ale Jehovovi služebníci se plně spoléhají, že Jehova jim může dát sílu, aby vytrvali; že s Boží pomocí mohou zvítězit; že věrné Jehova určitě odmění — kdyby to bylo nutné, odměnou bude vzkříšení k životu v jeho novém světě. Jejich láska k Bohu spojená se zbožnou bázní je mocně podněcuje, aby se vyvarovali čehokoli, co se Jehovovi nelíbí.
15. Co umožnilo svědkům Jehovovým, aby zůstali ryzí i v nacistických koncentračních táborech?
15 Tato hnací síla umožnila svědkům Jehovovým ve třicátých a čtyřicátých letech vytrpět hrůzy nacistických koncentračních táborů. Vzali si k srdci Ježíšovu radu, zaznamenanou u Lukáše 12:4, 5: „Říkám [vám], moji přátelé: Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, a potom nejsou schopni udělat nic víc. Ale chci vám naznačit, koho se bát: Bojte se toho, který, když zabije, má autoritu uvrhnout do gehenny. Ano, říkám vám, toho se bojte.“ Gustav Auschner, svědek, který byl v koncentračním táboře Sachsenhausen, později napsal: ‚Esesáci zastřelili Augusta Dickmanna a vyhrožovali, že postřílejí i nás ostatní, pokud nepodepíšeme prohlášení, že se zříkáme své víry. Nikdo z nás nepodepsal. Více než jejich kulek jsme se báli toho, že bychom zklamali Jehovu.‘ Strach z lidí vede ke kompromisům, ale bázeň před Bohem člověka upevní, aby jednal správně.
Zachování života
16. Co umožnilo Noemovi, aby dlouhá desetiletí až do potopy jednal správně, a co to nakonec přineslo jemu a členům jeho domácnosti?
16 Noe zažil poslední dny světa před potopou. Jehova rozhodl, že kvůli lidské špatnosti zničí tehdejší ničemný svět. V tom světě plném násilí, velké nemravnosti a lhostejnosti k Boží vůli však žil Noe. Navzdory tomu, že Noe kázal o spravedlnosti, lidé si „nepovšimli . . . , dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla“. (Matouš 24:39) Jejich lhostejnost však Noema neodradila od díla, které mu Bůh uložil. Noe „učinil podle všeho, co mu Bůh přikázal. Učinil to právě tak.“ (1. Mojžíšova 6:22) Co Noema všechny ty roky až do potopy udržovalo na správné cestě? Odpověď je zaznamenána v Hebrejcům 11:7: „Vírou Noe, potom, co dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň.“ Díky tomu Noe, jeho manželka, jeho synové i jejich manželky přežili potopu.
17. a) Nehledě na to, co dělají ostatní lidé, co bychom měli dělat my? b) Proč lidé, kteří se bojí Jehovy, jsou skutečně šťastní?
17 Žijeme v období, které se Noemovým dnům v mnoha směrech podobá. (Lukáš 17:26, 27) Opět zaznívá varování. Zjevení 14:6, 7 mluví o andělovi, který letí uprostřed nebe a vybízí lidi každého národa, kmene a jazyka: „Bojte se Boha a oslavujte jej.“ Ať svět okolo tebe jedná jakkoli, dbej na tato slova, a pak tuto výzvu sděluj ostatním lidem. Jednej ve víře a projevuj zbožnou bázeň, podobně jako to dělal Noe. Pokud to budeš dělat, může to vést k záchraně tvého života i života mnoha dalších lidí. Když rozjímáme nad tím, co získávají lidé, kteří se bojí pravého Boha, můžeme jedině souhlasit se slovy inspirovaného žalmisty, který zpíval: „Šťastný je muž, který se bojí Jehovy, v jehož přikázáních našel velmi mnoho potěšení.“ (Žalm 112:1)
Jak bys odpověděl?
◻ Co patří k vynikajícím věcem, které získáváme díky bázni před pravým Bohem?
◻ Jak nás může chránit moudrost, která je zakotvena ve zbožné bázni?
◻ Proč nám zbožná bázeň pomáhá odvrátit se od toho, co je špatné?
◻ Jak nás zbožná bázeň chrání před strachem z člověka?
◻ Jak zbožná bázeň ovlivňuje naše vyhlídky do budoucnosti?
[Obrázky na straně 16 a 17]
„Šťastný je muž, který se bojí Jehovy, v jehož přikázáních našel velmi mnoho potěšení.“ (Žalm 112:1)