Už brzy nebude nikdo chudý!
„NEMĚJTE strach, vždyť pohleďte, oznamuji vám dobrou zprávu veliké radosti, kterou budou mít všichni lidé.“ (Lukáš 2:10) Tato povzbudivá slova slyšeli užaslí pastýři nedaleko Betléma v tu noc, kdy se narodil Ježíš. V souladu s tímto prohlášením Ježíš po celou dobu své pozemské služby zdůrazňoval význam „dobré zprávy“. Jak nám může dobrá zpráva o Ježíšovi přinést užitek v dnešní době, kdy jsme při zajišťování svých potřeb tolik závislí na penězích?
Ježíš Kristus oznamoval „dobrou zprávu chudým“. (Lukáš 4:18) Záznam z Matouše 9:35 zní: „Ježíš se vydal na cestu všemi městy a vesnicemi, vyučoval v jejich synagógách a kázal dobrou zprávu o království.“ Ježíšovo poselství bylo povzbudivé, a to zejména pro lidi postižené chudobou. „Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli sedření a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře.“ (Matouš 9:36) Je sice pravda, že Ježíš řekl ‚chudé máte u sebe vždy‘, ale z toho bychom neměli usuzovat, že nuzní lidé nemají naději na změnu. (Jan 12:8) Dokud potrvá tento ničemný systém, budou existovat chudí lidé, ať už je příčinou jejich nepříjemné situace cokoli. Boží slovo nepřehlíží skutečnost, že chudoba existuje, ale nesoustřeďuje se na záporné stránky života. Spíše chudým lidem nabízí pomoc, aby se uměli vypořádat s úzkostnými životními starostmi.
Pomoc pro chudé lidi
Jeden zajímavý výrok říká: „Nic není pro člověka větším břemenem, než když ví, že na něm nikomu nezáleží nebo že ho nikdo nechápe.“ Přestože tedy většině lidí chybí soucit, pro chudé stále existuje dobrá zpráva — pro současnost i pro budoucnost.
Je smutné, že mnohé lidi málo zajímá, jak pomoci chudým. Podle díla The World Book Encyclopedia se někteří lidé domnívají, že „členové lidské společnosti bojují o přežití . . . nadřazení jedinci se stávají mocnějšími a bohatšími“. Ti, kdo věří této teorii — nazývané sociální darwinismus —, možná považují chudé lidi za líné a rozhazovačné. Přesto však zemědělští nádeníci, migrantní dělníci a další špatně placení pracovníci často velmi těžce pracují, aby uživili svou rodinu.
V mnoha zemích je chudoba naprosto běžná. Chudí lidé tedy většinou nemusí mít pocit, že jsou ztroskotanci. V těchto zemích ovšem uprostřed chudoby žijí někteří lidé ve velkém přepychu. Vedle pohodlných, přepychových domů stojí chatrče, které jsou natěsnané jedna na druhou a zdravotně závadné. Dobře placení lidé se vozí ve svých drahých automobilech po ulicích plných ubožáků a nezaměstnaných. V takových zemích si chudí lidé svou nepříjemnou situaci bolestně uvědomují. Skutečně, „chudí lidé nejen trpí bídnou výživou, špatným bydlením a nedostatečnou zdravotní péčí, ale trápí je také stálý pocit úzkosti kvůli tomu, v jaké jsou situaci,“ píše The World Book Encyclopedia. „Nejsou schopni získat a udržet si dobré zaměstnání, a tak ztrácejí veškerý pocit vlastní důstojnosti a sebeúcty.“ Jak se tedy někteří z těchto velmi chudých lidí se svou situací vyrovnávají? Jak jim v této situaci může pomáhat dobrá zpráva o Ježíšovi?
Především nezapomeňte, že chudobu mohou zhoršovat nerozumné návyky. Podívejme se na několik příkladů. Valdecir přiznává, že zatímco jeho manželka a malé děti neměly téměř nic k jídlu, on vyhazoval peníze na to, aby mohl vést nemorální život. Říká: „I když jsem měl zaměstnání, nikdy jsem neměl žádné peníze, ale vždycky jsem měl po kapsách různé sázenky.“ Milton silně pil a kouřil, a proto přišel o podnik, kde měl třiadvacet zaměstnanců. Říká: „Celé noci jsem trávil na ulici, nebyl jsem schopen jít domů, a moje rodina kvůli mně velice trpěla.“
Stejně na tom byl João. Celý jeho plat padl na financování zlozvyků. „V noci jsem nikdy nebyl doma. Všechno, co jsem vydělal, bylo na moje zlozvyky a milostné pletky málo. Situace začala být neúnosná a manželka ode mě chtěla odejít.“ Kromě finančních a manželských problémů měl ještě mnoho dalších. Říká: „Způsobil jsem si problémy s příbuznými a se sousedy, a hlavně jsem měl potíže v práci. Kvůli tomu jsem byl pořád nezaměstnaný.“ Júlio byl narkoman. Vypráví: „Byl jsem na drogách tak závislý, že mi na ně nikdy nestačil plat, a tak abych si nemusel drogy kupovat, začal jsem dělat distributora narkotik.“
José vyrostl v chudé rodině, kde bylo osm dětí, a proto chtěl mít něco sám pro sebe. Připadalo mu, že už nemá co ztratit, a tak společně s jinými mladými lidmi začal loupit. Jiný mladý muž se ze zoufalství stal členem gangu, který se nazýval Headbangers (Rozbíječi hlav). Vypráví: „Protože většina z nás byla velmi chudá, viděli jsme určité uspokojení v tom, že jsme rozbíjeli věci a napadali lidi.“
Tito lidé a jejich rodiny však už dnes netrpí pocitem hlubokého ponížení ani pocity hořkosti a rozmrzelosti. Již nejsou bezmocní a nežijí v beznaději. Proč ne? Proto, že zkoumali dobrou zprávu, kterou kázal Ježíš. Začali uplatňovat biblické rady a začali se scházet s podobně smýšlejícími lidmi ve sborech svědků Jehovových. A dozvěděli se velmi důležité věci o bohatství a chudobě.
Co pomáhá vyrovnat se s chudobou
Za prvé se dozvěděli, že uplatňují-li se biblické zásady, dají se špatné následky chudoby zmírnit. Bible odsuzuje nemravnost, opilství, hazardní hraní a zneužívání drog. (1. Korinťanům 6:9, 10) Provozování takových věcí je velmi nákladné. Z bohatého člověka mohou udělat chudáka a chudý kvůli nim ještě více zchudne. Jestliže člověk tyto a podobné zlozvyky opustí, hospodářská situace rodiny se podstatně zlepší.
Za druhé zjistili, že v životě jsou důležitější věci než bohatství. Vyrovnaný názor je vyjádřen v tomto inspirovaném výroku: „Moudrost je pro ochranu, stejně jako peníze jsou pro ochranu, ale výhoda poznání je, že moudrost zachová naživu ty, kteří ji vlastní.“ (Kazatel 7:12) Ano, peníze jsou potřebné. Ale mnohem užitečnější je moudrost založená na Bibli a poznání Božích záměrů. Pro člověka, kterému chybí moudrost, může být to, že má příliš mnoho peněz, vlastně stejnou přítěží, jako kdyby jich měl příliš málo. Biblický pisatel se moudře modlil: „Nedávej mi chudobu ani bohatství. Ať hltám pokrm, který je mi předepsán, abych se nenasytil a skutečně tě nezapřel a neřekl: ‚Kdo je Jehova?‘, a abych nezchudl a skutečně nekradl a nezaútočil na jméno svého Boha.“ (Přísloví 30:8, 9)
Za třetí pochopili, že ten, kdo žije v souladu s dobrou zprávou, kterou kázal Ježíš, nikdy nemá pocit beznaděje. Tato dobrá zpráva se týká Božího Království. Je to poselství, kterému se říká „dobrá zpráva o království“, a v dnešní době je kázáno po celé obydlené zemi. (Matouš 24:14) Ježíš nás ujistil, že dostaneme posilu, budeme-li vkládat naději v toto Království. Řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a [Boží] spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:33) Bůh neslibuje nejmodernější automobily ani přepychové domy. Ježíš mluvil o věcech nezbytných k životu, jako je například jídlo a oblečení. (Matouš 6:31) Miliony lidí však dnes mohou potvrdit, že Ježíšův slib je spolehlivý. I když je někdo velmi chudý, přesto není úplně opuštěný, jestliže dává Království na první místo.
Za čtvrté přišli na to, že ten, kdo dává Boží Království na první místo, není roztrpčený kvůli hospodářským těžkostem. Ano, chudý člověk musí těžce pracovat. Ale jestliže slouží Bohu, má výsadní vztah ke svému Stvořiteli, jak o tom mluví Bible: „Neopovrhl totiž trápením ztrápeného, ani se mu nehnusilo; a neskryl před ním svůj obličej, a když k němu volal o pomoc, slyšel.“ (Žalm 22:24) Chudý člověk má ještě další pomoc, aby se mohl vyrovnávat s životními problémy. Těší se z vřelého společenství se spolukřesťany a také poznal to, co Jehova odhalil, že má v úmyslu, a důvěřuje tomu. Tyto věci „jsou žádoucnější než zlato, ano než mnoho přečištěného zlata“. (Žalm 19:10)
Konečně žádná chudoba!
A nakonec, lidé, kteří věnují pozornost dobré zprávě, se dozvídají, že Jehova Bůh má v úmyslu jednou provždy vyřešit problémy chudoby, a to prostřednictvím svého Království. Bible slibuje: „Ne navždy bude totiž chudý zapomenut, ani naděje mírných nikdy nezanikne.“ (Žalm 9:18) Boží Království je skutečná vláda, která je ustavena v nebi a jejímž Panovníkem je Ježíš Kristus. Toto Království již brzy nahradí lidské vlády a bude spravovat lidské záležitosti místo nich. (Daniel 2:44) Pak Ježíš, nastolený Král, „bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání. Z útlaku a z násilí vykoupí jejich duši, a jejich krev bude v jeho očích drahocenná.“ (Žalm 72:13, 14)
Těšíme se na tu dobu, o které Micheáš 4:3, 4 říká: „Skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli; vždyť tak mluvila samotná ústa Jehovy vojsk.“ O kom se zde mluví? Přece o každém, kdo se podřizuje Božímu Království. Toto Království vyřeší všechny problémy, které lidstvo sužují — i problém nemocí a smrti. „Opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů.“ (Izajáš 25:8; 33:24) Bude to naprosto jiný svět! A nezapomeňte, že těmto slibům můžeme věřit, protože jsou napsány pod inspirací samotného Boha. Bůh říká: „Můj lid bude bydlet na pokojném místě pobývání a v sídlech plné důvěry a na nerušených místech odpočinku.“ (Izajáš 32:18)
Důvěra v Boží Království překonává nedostatek sebeúcty, který je často způsoben chudobou. Chudý křesťan ví, že v Božích očích je stejně důležitý jako ten křesťan, který je bohatý. Bůh miluje oba stejně a oni oba mají stejnou naději. Oba dychtivě očekávají dobu, kdy pod vládou Božího Království už bude chudoba patřit minulosti. To bude nádherná doba! Konečně nebude žádný člověk chudý!
[Obrázek na straně 5]
Proč má někdo utrácet peníze za hazardní hraní, kouření, silné pití, užívání drog nebo za to, aby mohl vést nemorální život?
[Obrázek na straně 7]
Jehova Bůh vyřeší problémy lidské chudoby, a to prostřednictvím svého Království