Konec chudoby je blízko

CO MĚL Ježíš na mysli, když řekl: ‚Chudé máte u sebe vždy‘? (Matouš 26:11) Myslel tím, že chudoba bude existovat stále a že není žádné řešení?

Ježíš věděl, že dokud bude trvat tento systém věcí, bude chudoba. Věděl, že ji nemůže odstranit žádná forma lidské vlády ani žádný hospodářský či sociální systém. A dějiny to potvrzují.

Po tisíce let lidských dějin byly vyzkoušeny všechny typy vlád a všechny typy hospodářských i sociálních systémů, ale chudoba je tu stále. Navzdory tomu, jak velkého pokroku se dosáhlo v oblastech vědy, průmyslu a medicíny, je však nespornou skutečností, že počet lidí, které polapila chudoba, stále roste.

Ježíš dobře znal mnoho faktorů, které chudobu způsobují — hlad, sucho, vpád nepřátelských vojsk, špatnou vládu, špatné hospodářství, utlačování chudých a slabých bohatými a mocnými, neštěstí a nemoci a také smrt mužů, kteří po sobě zanechají zchudlé sirotky a vdovy. Ježíš navíc věděl, že lidé mohou chudobu způsobit sobě i své rodině špatnými zvyky, jako je lenost, opilství, hazardní hraní a závislost na alkoholu.

Když tedy Ježíš řekl ‚chudé máte u sebe vždy‘, myslel tím, že žádná síla na tomto světě nedokáže chudobu odstranit. Myslel tím, že dokud bude existovat současný systém lidských vlád, budou zde chudí lidé.

Ačkoli problém chudoby není nic nového, neměli bychom dospět k závěru, že Ježíš či jeho nebeský Otec jsou k chudým lidem nevnímaví. Ani bychom neměli z Ježíšových slov udělat závěr, že chudoba nikdy neskončí. Jasně to vyplývá z toho, co o tom říká Bible.

Chudoba a mojžíšský Zákon

Uvažme například, jaké zákony dal Bůh skrze Mojžíše starověkému Izraeli. Jedním ustanovením Zákona bylo, že v Kanaánu dostala dědičnou půdu každá izraelská rodina. (5. Mojžíšova 11:8–15; 19:14) Jedinou výjimkou byly Levité, kteří nedostali žádný podíl. Místo toho byli kvůli své zvláštní práci v chrámu podporováni tím, že dostávali desátky z výnosu země. (4. Mojžíšova 18:20, 21, 24)

Pod mojžíšským Zákonem navíc dědické zákony zajišťovaly, aby půda stále zůstávala ve vlastnictví rodiny nebo kmene, jimž byla dána. (4. Mojžíšova 27:8–11) I v případě, kdy muž svou půdu prodal, mohla novému majiteli patřit pouze přechodně. Časem byla navrácena rodině toho, kdo ji prodal.

Těm, kdo z různých důvodů zchudli, protože zacházeli s půdou špatně nebo promrhali své prostředky, zajišťoval Zákon právo získat potravu paběrkováním na cizím poli, vinici a v cizím sadu. (3. Mojžíšova 23:22) Dále si nuzní Izraelité mohli bezúročně půjčovat peníze. Skutečně se předpokládalo, že se vůči chudým bude projevovat duch štědrosti. (2. Mojžíšova 22:25)

Ježíš se zajímal o chudé

Když o staletí později přišel Ježíš na zemi, také projevoval ducha štědrosti, jak se to naučil od svého Otce, Jehovy. Ježíš se osobně zajímal o ty, kdo byli v hmotném ohledu chudí. On a jeho učedníci měli společný fond, z něhož dávali chudým Izraelitům. (Jan 12:5–8)

Po Ježíšově smrti projevili o chudé stejný zájem i křesťané, když zvláště svým chudým bratrům a sestrám zajišťovali hmotnou podporu. (Římanům 15:26) Dnes projevují praví křesťané stejnou láskyplnou péči jeden o druhého.

Bible sice na jedné straně projevuje soucit těm, kdo jsou v tísnivé situaci, ale pochopitelně kárá ty, kdo kvůli své lenosti vlastně ‚pojídají své vlastní tělo‘. (Kazatel 4:1, 5) Apoštol Pavel napsal: „Jestliže někdo nechce pracovat, ať také nejí.“ (2. Tesaloničanům 3:10) Podobně mohou zchudnout i ti, kdo své finanční prostředky promrhají takovými špatnými návyky, jako je užívání drog, tabáku nebo závislost na alkoholu. Je to důsledek jejich vlastního špatného jednání; v podstatě ‚cokoli rozsévali, to také sklidí‘. (Galaťanům 6:7)

Bezpečí nyní

Bible ukazuje, že Bůh má zvláštní zájem o situaci těch, kdo se snaží činit jeho vůli. Například v Žalmu 37:25 David prohlašuje: „Býval jsem mladý muž, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného, ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ Těm spravedlivě smýšlejícím není slíbeno bohatství, ale je řečeno, že jim Bůh zajistí dostatek hmotných prostředků k přežití. A 28. verš v tomto žalmu uvádí: „Jehova totiž miluje právo a neopustí své věrně oddané.“

Ježíš však udělal víc než to, že když žil na zemi, projevil hmotnou pomocí zájem o chudé lidi. Ujistil chudé, že budou-li se snažit konat Boží vůli, Bůh dohlédne na to, aby bylo postaráno alespoň o jejich minimální potřeby — a to jak dnes, tak v budoucnosti. Ježíš řekl toto:

„Bedlivě pozorujte nebeské ptáky, protože ti nesejí semeno ani nežnou ani neshromažďují do zásobáren; a přesto je váš nebeský Otec živí. Což nemáte větší cenu než oni? . . . Proč jste také úzkostliví v záležitosti oblékání? Vezměte si poučení z polních lilií, jak rostou; nelopotí se ani nepředou; ale říkám vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní rostlinstvo, které je dnes zde a zítra je hozeno do pece, nebude tím spíše oblékat vás, vy malověrní? Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ . . . Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.“ (Matouš 6:26–32)

Závěrem Ježíš své následovníky vybídl: „Neustále tedy hledejte nejprve [Boží] království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:33) To je znamenitý podnět pro ty, kdo jsou chudí, ale snaží se činit Boží vůli! Povšimněte si rovněž, že Ježíš ukázal, že v životě jeho následovníků má být tou nejdůležitější věcí Boží Království. Ježíš věděl, že chudoba bude odstraněna tehdy a pouze tehdy, až Boží Království převezme úplnou vládu nad celou zemí.

Chudoba nebude věčně

Ježíš nám tak dal do budoucnosti nádhernou naději. Když tedy řekl, že ‚chudé máte u sebe vždy‘, mluvil o životě v dnešním systému lidských vlád. Nemluvil o životě v budoucnosti pod vládou Božího nebeského Království. Bible předpovídá: „Ne navždy bude totiž chudý zapomenut, ani naděje mírných nikdy nezanikne.“ (Žalm 9:18) A Ježíš Kristus jako Král Božího Království nestrpí nikoho, kdo by se pokoušel vykořisťovat nebo utlačovat jiné lidi.

Ústředním námětem Ježíšova učení bylo panství Boží nebeské vlády. (Matouš 4:17) Pod vládou Království budou podmínky na zemi zrcadlit neboli odrážet podmínky v nebesích. Proto Ježíš své následovníky učil, aby se modlili k Bohu: „Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:10)

Jak k tomu dojde? Božím záměrem je úplně odstranit ze země současný systém lidských vlád a nahradit ho vládou Božího nebeského Království. Proroctví u Daniela 2:44 uvádí: „A za dnů těch [nyní existujících] králů zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. A království nebude přeneseno na žádný jiný lid [již nebudou panovat lidé]. Rozdrtí a ukončí všechna tato [nynější] království a samo bude stát na neurčité časy.“

V novém světě potom bude pod vládou Božího Království přeměněna celá země v ráj hojnosti, a po chudobě již nebude ani stopy. Povšimněte si některých biblických proroctví o podmínkách, jaké tu budou v té době:

„Jehova vojsk jistě udělá . . . pro všechny národy hostinu s jídly dobře omaštěnými olejem, hostinu s vínem kvašeným na sedlině, s jídly dobře omaštěnými olejem a naplněnými morkem.“ (Izajáš 25:6) „Na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek.“ (Žalm 72:16) „Prokážou se tam být lijící se deště požehnání. A polní strom dá své ovoce a země dá svůj výnos, a skutečně se na své půdě prokážou být v bezpečí.“ (Ezekiel 34:26, 27) „Sama země jistě vydá svůj výnos; Bůh, náš Bůh, nám bude žehnat.“ (Žalm 67:6) „Pustina a bezvodý kraj budou jásat a pouštní pláň bude mít radost a rozkvete jako šafrán.“ (Izajáš 35:1)

Micheáš 4:4 navíc slibuje: „Skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ Každý bude mít svůj vlastní dům: „Jistě budou stavět domy a obývat je. . . Nebudou stavět, a někdo jiný obývat.“ (Izajáš 65:21, 22) Není divu, že tomu, kdo uvěří jeho učení, Ježíš slíbil: „Budeš se mnou v ráji“! (Lukáš 23:43)

Ano, Boží inspirované slovo jasně učí, že nastane úplný konec chudoby. A tento čas se blíží, protože biblická proroctví ukazují, že tento svět je nyní ve svých „posledních dnech“ a zažívá ‚kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1–5, 13) Dnešní systém věcí bude brzy odstraněn navždy a s ním i chudoba — ne lidským úsilím, ale Božím zásahem. Král Ježíš Kristus „osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka. Bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání.“ (Žalm 72:12, 13)

[Obrázek na straně 8 a 9]

V Božím novém světě bude dobré bydlení a dostatek potravy pro všechny lidi

[Obrázek na straně 10]

V novém světě nikdy nebudou děti hladovět