Jehovovy ovce potřebují něžnou péči

„Vězte, že Jehova je Bůh . . . Jsme jeho lid a ovce jeho pastvy.“ (ŽALM 100:3)

1. Jak Jehova zachází se svými služebníky?

JEHOVA je velký Pastýř. Jsme-li jeho služebníci, považuje nás za své ovce a něžně o nás pečuje. Náš nebeský Otec nás utěšuje, občerstvuje a vede „ve stopách spravedlnosti pro své jméno“. (Žalm 23:1–4) A Ježíš Kristus, Znamenitý pastýř, nás tak hluboce miluje, že se kvůli nám vzdal své duše. (Jan 10:7–15)

2. V jakých podmínkách se nachází Boží lid?

² Jako lidé, kteří přijímají Jehovovu něžnou péči, můžeme říci to, co řekl žalmista: „Služte Jehovovi s radováním. Přicházejte před něho s radostným voláním. Vězte, že Jehova je Bůh. To on nás udělal, a ne my sami. Jsme jeho lid a ovce jeho pastvy.“ (Žalm 100:2, 3) Ano, máme radost a cítíme se v bezpečí. Je nám, jako bychom byli v ovčinci obehnaném pevnou kamennou zdí, kde nám nehrozí nebezpečí od dravé zvěře. (4. Mojžíšova 32:16; 1. Samuelova 24:3; Sefanjáš 2:6)

Ochotní pastýři stáda

3. Jak jmenovaní křesťanští starší zacházejí s Božím stádem?

³ Není divu, že máme radost z toho, že jsme Božími ovcemi! Vedou nás totiž jmenovaní starší. ‚Nehrají si na knížata‘, nevypínají se nad námi a nesnaží se být pány nad naší vírou. (4. Mojžíšova 16:13; Matouš 20:25–28; 2. Korinťanům 1:24; Hebrejcům 13:7) Jsou to naopak láskyplní pastýři, kteří uplatňují radu apoštola Petra: „Paste Boží stádo, které je ve vaší péči, ne z donucení, ale ochotně; ani ne z lásky k nečestnému zisku, ale dychtivě; ani jako byste panovali nad těmi, kteří jsou Božím dědictvím, ale tak, že se stanete příkladem stádu.“ (1. Petra 5:2, 3) Apoštol Pavel řekl svým spolustarším: „Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna.“ A ovce jsou velmi vděčné, že tito muži jmenovaní svatým duchem ‚zacházejí se stádem něžně‘. (Skutky 20:28–30)

4. Jaký byl všeobecně známý vztah Charlese T. Russella ke stádu?

⁴ Ježíš dal sboru „dary v podobě lidí“ — některé určil jako „pastýře“ („pastory“, King James Version), kteří něžně zacházejí s Jehovovým stádem. (Efezanům 4:8, 11) Jedním z těchto mužů byl Charles T. Russell, první prezident Watch Tower Society. Díky lásce a soucitu, které projevoval při pastýřské péči o stádo vedené Hlavním pastýřem, Ježíšem Kristem, se mu říkalo pastor Russell. Dnes jsou křesťanští starší jmenováni vedoucím sborem svědků Jehovových a dbají na to, aby se slova „pastor“, „starší“ nebo „učitel“ nepoužívala jako tituly. (Matouš 23:8–12) Lze však říci, že starší dnes vykonávají pastýřskou činnost v zájmu ovcí Jehovovy pastvy.

5. Proč by se měli noví křesťané seznámit se jmenovanými staršími v křesťanském sboru?

⁵ Svou pastýřskou činností starší významně přispívají k duchovnímu pokroku nových křesťanů. Proto nová kniha Poznání, které vede k věčnému životu na straně 168 uvádí: „Seznamte se ve sboru se jmenovanými staršími. Mají hodně zkušeností s tím, jak uplatňovat poznání Boha, protože vyhovují biblickým požadavkům pro dozorce. (1. Timoteovi 3:1–7; Titovi 1:5–9) Neváhejte obrátit se na některého z nich, jestliže v duchovním ohledu potřebujete pomoci, abyste dokázali překonat návyk nebo vlastnost, které jsou v rozporu s Božími měřítky. Uvidíte, že starší se řídí Pavlovou vybídkou: ‚Mluvte utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším, podpírejte slabé, buďte ke všem shovívaví.‘ (1. Tesaloničanům 2:7, 8; 5:14)“

Když si zájemce přeje kázat

6. Jak se postupuje, když se zájemce chce stát zvěstovatelem Království?

⁶ Když zájemce získá poznání a určitou dobu již chodí na shromáždění, snad začne toužit po službě zvěstovatele Království, chce se stát kazatelem dobré zprávy. (Marek 13:10) V tom případě by se svědek, který s ním vede biblické studium, měl spojit s předsedajícím dozorcem. Předsedající dozorce pak zajistí, aby se se zájemcem sešli dva starší, z nichž jeden je členem služebního výboru, a také zvěstovatel, který studium vede. Rozhovor se bude zakládat na látce uvedené v knize Organizováni, abychom dovršili svou službu (strany 98–99). Pokud tito dva starší vidí, že zájemce věří základním biblickým naukám a že svůj život uvedl do souladu s Božími zásadami, oznámí mu, že splňuje požadavky na to, aby se mohl podílet na veřejné kazatelské službě.a Když zájemce odevzdá svou zprávu o službě, budou údaje, které jsou v ní uvedeny, zaznamenány do Zprávy sborového zvěstovatele, která je vypsána na jeho jméno. Nyní může spolu s miliony dalších služebníků, kteří radostně ‚zvěstují Boží slovo‘, podávat zprávu o své svědecké činnosti. (Skutky 13:5) Sboru bude oznámeno, že je nepokřtěným zvěstovatelem.

7., 8. Jak je možné pomoci nepokřtěnému zvěstovateli ve službě?

⁷ Nepokřtěný zvěstovatel potřebuje pomoc starších i jiných zralých křesťanů. O jeho duchovní pokrok se například zajímá vedoucí sborového studia knihy. Pro nového zvěstovatele může být náročné působivě mluvit s lidmi ve službě dům od domu. (Skutky 20:20) Proto je pravděpodobné, že uvítá pomoc, zvláště pokud mu ji nabídne zvěstovatel, který s ním pomocí knihy Poznání vedl biblické studium. Je vhodné, aby se zvěstovatelům takovým praktickým způsobem pomáhalo, protože i Ježíš Kristus své učedníky připravoval na službu. (Marek 6:7–13; Lukáš 10:1–22)

⁸ Má-li naše služba přinést ovoce, je nezbytné, abychom se na ni předem dobře připravili. Nový zvěstovatel by se se zkušenějším mohl nejdříve sejít, aby si nacvičili úvody navržené v jednotlivých číslech Naší služby Království. Když vyjdou do kazatelské služby, mohl by zkušenější zvěstovatel jednou nebo dvakrát sám zahájit rozhovor u dveří. Po několika přátelsky pronesených prvních větách se mohou na vydávání svědectví podílet oba zvěstovatelé. Několikatýdenní spolupráce v kazatelské službě by mohla vést k pěkným opětovným návštěvám, a dokonce i k domácímu biblickému studiu s knihou Poznání, které vede k věčnému životu. Zkušenější zvěstovatel by mohl studium určitou dobu vést sám a potom je předat novému zvěstovateli Království. Oba zvěstovatelé budou mít jistě velkou radost, jestliže zájemce projeví ocenění pro poznání Boha.

9. Jak se postupuje, když si zvěstovatel přeje být pokřtěn?

⁹ Když nepokřtěný zvěstovatel dělá duchovní pokroky, může se v modlitbě zasvětit Bohu a přát si, aby byl pokřtěn. (Srovnej Marka 1:9–11.) Toto přání by měl sdělit předsedajícímu dozorci sboru. Ten zajistí, aby starší s tímto zvěstovatelem probrali otázky z knihy Organizováni, abychom dovršili svou službu (strany 175–218). Otázky jsou rozděleny do čtyř částí, které lze probrat během tří schůzek, pokud možno se třemi různými staršími. Jestliže se tito starší shodnou na tom, že nepokřtěný zvěstovatel má dostatečné porozumění biblickým naukám a že i v jiných ohledech je pro křest způsobilý, sdělí mu, že může být pokřtěn. On se pak díky svému zasvěcení a křtu stává ‚označeným‘ pro záchranu. (Ezekiel 9:4–6)

Jak uspokojit zvláštní potřeby

10. Jak si člověk prohloubí své biblické poznání po prostudování knihy Poznání a po křtu?

¹⁰ Potom, co zvěstovatel prostuduje knihu Poznání a je pokřtěn, nemusí se s ním nutně vést formální studium druhé knihy, například knihy Sjednoceni v uctívání jediného pravého Boha.b Nedávno pokřtěný člověk se samozřejmě mnohému naučí při přípravě na křesťanská shromáždění a při pravidelné účasti na těchto shromážděních. Jeho touha po hlubším poznání pravdy ho podnítí k tomu, že bude soukromě číst a studovat křesťanské publikace, vést biblické rozhovory se spoluvěřícími — a díky tomu své poznání prohloubí. Ale co v případě, že vznikne zvláštní situace?

11. a) Jak dostal Apollos pomoc od Priscilly a Aquily? b) Jakou pomoc je možné poskytnout nedávno pokřtěnému mladému člověku, který uvažuje o sňatku?

¹¹ I Apollos, který „byl značně zběhlý v Písmech“ a který o Ježíšovi vyučoval přesně, měl užitek z toho, když ho zkušení křesťané Priscilla a Aquila ‚vzali k sobě a přesněji mu objasnili Boží cestu‘. (Skutky 18:24–26; srovnej Skutky 19:1–7.) Dejme tomu, že nedávno pokřtěný mladý člověk uvažuje o navázání známosti a o sňatku. Zkušenější křesťan by mu mohl pomoci najít příslušné informace v publikacích Watch Tower Society. Užitečné informace na toto téma jsou například v 7. oddíle knihy Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi.c Zvěstovatel, který s ním vedl biblické studium, by si s nedávno pokřtěným zvěstovatelem mohl o této látce pohovořit, ačkoli by se nejednalo o biblické studium v pravém slova smyslu.

12. Jakou pomoc je možné poskytnout nedávno pokřtěným manželům, kteří mají problémy v manželství?

¹² Uvažujme o jiném případu. Dejme tomu, že nedávno pokřtění manželé mají problém s uplatňováním Božích zásad. Mohli by se poradit se starším, který s nimi stráví několik večerů rozborem biblických textů a upozorní je na informace z publikací Watch Tower Society. Tento starší s nimi však nezavede pravidelné biblické studium.

Když se nedávno pokřtěný křesťan dopustí chyby

13. Proč by měli sboroví starší projevit milosrdenství nedávno pokřtěnému zvěstovateli, který se dopustil chyby, ale nyní činí pokání?

¹³ Starší napodobují velkého Pastýře, Jehovu, který říká: „Sám budu pást své ovce . . . , polámanou ovážu a churavou posílím.“ (Ezekiel 34:15, 16; Efezanům 5:1) Ve stejném duchu učedník Juda vybízel křesťany, aby projevovali milosrdenství těm pomazaným křesťanům, kteří měli pochybnosti nebo podlehli hříchu. (Juda 22, 23) Od zkušených křesťanů právem očekáváme daleko více než od méně zkušených, a proto by nedávno pokřtěným lidem, kteří se dopustili chyby, ale činí pokání, mělo být projeveno milosrdenství — vždyť jsou to ještě mladé ovečky. (Lukáš 12:48; 15:1–7) Starší, kteří ‚soudí pro Jehovu‘, proto o takové ovce něžně pečují a usměrňují je v duchu mírnosti. (2. Paralipomenon 19:6; Skutky 20:28, 29; Galaťanům 6:1)d

14. Co by se mělo podniknout, když nedávno pokřtěný zvěstovatel vážně zhřeší, a jak mu může být poskytnuta pomoc?

¹⁴ Dejme tomu, že nedávno pokřtěný zvěstovatel měl dříve problém s alkoholem a nyní se jednou či dvakrát neudržel a nemírně pil. Nebo možná dlouhá léta kouřil a nyní opět podlehl pokušení a v soukromí si jednou či dvakrát zapálil. I když se tento nový bratr modlí k Bohu o odpuštění, měl by vyhledat pomoc staršího, aby se ten určitý hřích nestal jeho zvykem. (Žalm 32:1–5; Jakub 5:14, 15) Až bude o své chybě mluvit s jedním ze starších, měl by se tento starší pokusit milosrdným způsobem nového křesťana usměrnit. (Žalm 130:3) Možná, že k tomu, aby ‚napřímil stezky svým nohám‘, postačí biblická rada. (Hebrejcům 12:12, 13) Tento starší by si o té záležitosti měl promluvit s předsedajícím dozorcem sboru, aby se rozhodlo, jakou další pomoc by měl chybující bratr dostat.

15. Jaký postup by mohl být v některých případech nutný, když nedávno pokřtěný člověk zhřeší?

¹⁵ V některých případech však bude nezbytné ještě něco. Jestliže se záležitost stala všeobecně známou, jestliže je ohroženo bezpečí stáda nebo jestliže jde o nějaký jiný závažný problém, pak rada starších určí dva starší, kteří záležitost prošetří. Pokud tito starší zjistí, že záležitost je natolik závažná, že je nutné svolat právní výbor, měli by to oznámit radě starších. Rada starších potom jmenuje právní výbor, který bude chybujícímu pomáhat. Právní výbor by s ním měl jednat laskavě. Měl by se snažit, aby tento křesťan uvedl své jednání do souladu s Písmem. Bude-li na laskavou snahu právního výboru reagovat kladně, měl by právní výbor zvážit, zda by vůbec bylo nějak prospěšné, kdyby nedostával úkoly na pódiu v sále Království nebo aby mu nebylo umožněno podávat komentáře na shromážděních.

16. Jak mohou starší pomoci chybujícímu křesťanovi?

¹⁶ Jestliže chybující reaguje kladně, je možné, aby se s ním jeden nebo dva starší z právního výboru domluvili a vykonali u něho pastýřské návštěvy. Zaměří se na to, aby podepřeli jeho víru a prohloubili jeho ocenění pro spravedlivá Boží měřítka. Oba by s ním mohli čas od času spolupracovat v kazatelské službě. Mohli by s ním vést několik biblických rozhovorů, případně s pomocí vhodných článků ze Strážné věže nebo z Probuďte se!, ale nezavedou s ním pravidelné biblické studium. Díky takové laskavé pomoci získá chybující křesťan sílu k tomu, aby v budoucnu odolával slabostem těla.

17. Jak se postupuje, když pokřtěný provinilec nečiní pokání a nepřestává hřešit?

¹⁷ Skutečnost, že někdo byl pokřtěn teprve nedávno, samozřejmě není omluvou pro nekajícné hříšné jednání. (Hebrejcům 10:26, 27; Juda 4) Jestliže některý pokřtěný provinilec nečiní pokání a nepřestane hřešit, bude ze sboru vyloučen. (1. Korinťanům 5:6, 11–13; 2. Tesaloničanům 2:11, 12; 2. Jana 9–11) Pokud se zdá, že je nutné takto postupovat, pak rada starších sestaví právní výbor. Dojde-li k vyloučení, bude předneseno stručné oznámení: „ . . . byla odňata pospolitost.“e

Pomozte jim, aby ‚usilovně spěli ke zralosti‘

18. Proč si můžeme být jisti, že nedávno pokřtění i zkušenější křesťané budou muset stále poznávat Jehovu a jeho vůli?

¹⁸ Naprostá většina Božích služebníků zůstane ve stádu. Je také radostné, že všichni se budeme moci stále více přibližovat k našemu nebeskému Otci, protože budeme stále prohlubovat své poznání o něm a o jeho vůli. (Kazatel 3:11; Jakub 4:8) Ty tisíce lidí, které byly pokřtěny o Letnicích roku 33 n. l., se rozhodně musely dále učit. (Skutky 2:5, 37–41; 4:4) To platilo i pro lidi pohanského původu, kteří nebyli od dětství seznamováni s Písmem, například pro ty, kdo byli pokřtěni po Pavlově řeči na Areopagu v Athénách. (Skutky 17:33, 34) I dnes se nově pokřtění musí i nadále učit a potřebují čas a pomoc, aby se upevnilo jejich odhodlání trvale jednat tak, jak je to správné v Božích očích. (Galaťanům 6:9; 2. Tesaloničanům 3:13)

19. Jak je možné pomáhat nedávno pokřtěným, aby ‚usilovně spěli ke zralosti‘?

¹⁹ Každý rok je pokřtěno několik tisíc lidí a ti potřebují ‚spět ke zralosti‘. (Hebrejcům 6:1–3) Slovem, příkladem i praktickou pomocí ve službě bys i ty mohl někoho podpořit, aby oblékl novou osobnost a ‚nadále chodil v pravdě‘. (3. Jana 4; Kolosanům 3:9, 10) Jsi-li zkušený zvěstovatel, možná tě starší poprosí, abys některému novému spoluvěřícímu pomohl v kazatelské službě nebo abys s ním několik týdnů probíral určité biblické myšlenky, aby se mimo jiné upevnila jeho víra v Boha a prohloubilo jeho ocenění pro křesťanská shromáždění. Pastýři sbor otcovsky povzbuzují a jednají s ním s mateřskou něhou. (1. Tesaloničanům 2:7, 8, 11) Přesto není možné, aby se několik starších a služebních pomocníků staralo o veškeré potřeby sboru. Všichni jsme jako rodina, jejíž členové si vzájemně pomáhají. Každý z nás může udělat něco pro podporu svých spoluvěřících. I ty sám můžeš někomu nabídnout povzbuzení, utěšit sklíčeného nebo podepřít slabého. (1. Tesaloničanům 5:14, 15)

20. Co můžeš ty udělat pro to, aby se poznání Boha šířilo a aby o ovce Jehovovy pastvy bylo něžně pečováno?

²⁰ Lidstvo potřebuje poznání Boha a ty jako svědek Jehovův se můžeš na šíření tohoto poznání radostně podílet. Jehovovy ovce potřebují něžnou péči a tuto péči můžeš láskyplně poskytnout i ty. Kéž Jehova žehná tvé službě a kéž tě za tvou upřímnou snahu pomáhat ovcím jeho pastvy odmění.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jak Jehova zachází se svými ovcemi?

◻ Jak se postupuje, když si zájemce přeje sloužit v kazatelské službě?

◻ Jak pomáhají spoluvěřící novým křesťanům, kteří mají zvláštní potřeby?

◻ Jak mohou starší pomoci chybujícím křesťanům, kteří činí pokání?

◻ Jak můžeš nedávno pokřtěnému zvěstovateli pomoci, aby ‚usilovně spěl ke zralosti‘?

[Obrázek na straně 16]

Charles T. Russell byl všeobecně znám jako milující pastýř stáda

[Obrázek na straně 18]

Soucitní pastýři zacházejí s Božím stádem něžně