Hlasatelé Království vyprávějí

Bůh působí vzrůst na Aljašce

MALÉ semínko pod příkrovem sněhu a ledu čeká na příležitost k růstu. Za tři krátké měsíce aljašského léta dokáže semínko kapusty, které měří v průměru tři milimetry, vyrůst v rostlinu vážící až 40 kilogramů. Tato země, o které si lidé myslívali, že je neúrodnou, ledovou pustinou, může přinášet hojnou úrodu.

To na Aljašce platí zvláště na duchovním poli. Tam, v zemi dlouhých zim, svědkové Jehovovi stále zasévají semena Království. Stejně jako v jiných částech země Bůh semenům v úrodných srdcích dává vzrůst. (1. Korinťanům 3:6, 7)

● Vanessa, jedna mladá svědkyně, si ve školním autobuse všimla své spolužačky Ann, která si vždy sedala o samotě. Ann vypadala, že jí je smutno, a tak Vanessa Ann vybídla, aby si sedla vedle ní. A není divu, že Ann bylo smutno. Maminka jí zemřela na infarkt a krátce nato zemřel na rakovinu její tatínek. Proto žila Ann se svými příbuznými na Aljašce.

Když byla Vanessa jednu sobotu v kazatelské službě, zastavila se také u své nové známé a dala jí brožuru Skutečně se Bůh o nás stará? V pondělí nato Ann ve škole zašla za mladou svědkyní. Ann měla mnoho biblických otázek, na které jí Vanessa uměla odpovědět. „Kde máte bohoslužby?“ zeptala se. Ten večer Ann poprvé přišla na shromáždění do sálu Království.

Tento sedmnáctiletý sirotek zanedlouho nalezl mnoho ‚otců‘ a ‚matek‘, právě jak to slíbil Ježíš. (Matouš 19:29) A bylo pěkné sledovat, když šťastná, usmívající se Ann na oblastním sjezdu „Poslové Božího pokoje“ symbolizovala křtem ve vodě, že se zasvětila Jehovovi.

● V odlehlých oblastech rozsáhlé aljašské polární oblasti, kde jsou vesnice od sebe vzdáleny stovky kilometrů, svědkové používají k rozsévání semen Království do více než 150 osad dvoumotorové letadlo patřící Watch Tower Society. Duchovní růst pomocí pravidelného studia však zcela závisí na dopisování. Psaní dopisů je pro mnoho lidí náročné, a proto učitel Bible musí být přičinlivý, aby zájem studujících udržel. Jak se to dá dělat?

Kathy vedla progresivní biblické studium s Ednou, ačkoli žily 600 kilometrů od sebe. Kathy do dopisu neopisovala otázky ze studijní pomůcky, ale vytvářela testy s otázkami, ve kterých nechávala místo na odpovědi. Když Edna napsala odpovědi, Kathy se v dalším dopise soustředila na myšlenky, které bylo třeba ještě objasnit. Kathy říká: „Na naše ‚studium‘ jsem si vyhradila středeční večer, stejně jako bych vedla jakékoliv jiné biblické studium. Také jsem Edně zasílala ofrankovanou obálku se svou adresou. Dopisy šly dva týdny, takže studium bylo trochu pomalé.“

Představte si to nadšení, když se Kathy a Edna po deseti měsících korespondenčního studia sešly tváří v tvář na oblastním sjezdu v Anchorage! Svědkové byli rádi také proto, že tam přijeli i studenti Bible a zájemci z několika odlehlých vesnic na Aljašce.

Třebaže se růst někdy zdá pomalý, některé ‚semenáčky‘ klíčí rychle, když jsou vystaveny světlu pravdy. Na Aljašce je každý rok pokřtěno průměrně přes sto lidí, kteří chtějí chválit Jehovu! A my říkáme: „Děkujeme ti Jehovo, protože působíš vzrůst!“