Raši — Vlivný komentátor Bible

KTERÁ kniha byla vytištěna v hebrejštině mezi prvními? Komentář k Pentateuchu (pěti knihám Mojžíšovým). Byl vydán roku 1475 v Reggiu di Calabria v Itálii. Kdo byl jeho autorem? Muž známý jako Raši.

Proč se této zvláštní pocty dostalo právě nějakému komentáři? Esra Shereshevsky ve své knize Rashi—The Man and His World (Raši a jeho svět) uvádí, že Rašiho komentář „se stal základním textem židovských domácností a studoven. Žádnému jinému dílu židovské literatury se nedostalo takového uznání . . . Je známo více než 200 dalších komentářů, které se zabývají přímo Rašiho komentářem k Pentateuchu.“

Měl však Rašiho komentář vliv pouze na Židy? Ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují, Rašiho komentář k Hebrejským písmům po staletí ovlivňoval překládání Bible. Kdo však byl Raši a jak získal tak velký vliv?

Kdo byl Raši?

Raši se narodil roku 1040 v Troyes ve Francii.a Jako mladík navštěvoval židovské náboženské školy ve Wormsu a Mohuči v Porýní. Tam jej vyučovali někteří z nejpřednějších židovských učenců v Evropě. Když mu bylo asi pětadvacet let, jeho osobní situace si vyžádala, aby se vrátil do Troyes. Jelikož byl již uznáván jako vynikající učenec, Raši se brzy stal náboženským vůdcem místní židovské obce a založil svou vlastní náboženskou školu. Časem získalo toto nové centrum židovské vzdělanosti dokonce větší vliv, než jaký měli Rašiho učitelé v Německu.

Židé v té době žili ve Francii v relativním pokoji a shodě se svými sousedy, kteří se hlásili ke křesťanství, což Rašiho badatelské práci poskytovalo větší volnost. Přesto nebyl učencem, který by se už o nic jiného nezajímal. Kromě toho, že byl věhlasným učitelem a hlavou náboženské školy, Raši si vydělával na živobytí i jako vinař. Tato dobrá znalost běžných řemesel mu umožnila více se sblížit s průměrnými Židy, a to mu pomohlo porozumět poměrům, v nichž žili, a mít pro ně pochopení. K Rašiho hlubším znalostem přispěla i poloha Troyes. Poněvadž městem procházely významné obchodní cesty, sloužilo jako kosmopolitní středisko, což Rašimu umožnilo, aby se dobře seznámil se způsoby a zvyky různých národů.

Proč byl zapotřebí komentář?

Židé byli známi jako „lid knihy“. Avšak ona „kniha“ — Bible — byla v hebrejštině, a „lid“ nyní mluvil arabsky, francouzsky, německy, španělsky a mnoha dalšími jazyky. Přestože většina Židů se stále od dětství učila hebrejštině, mnoha biblickým výrazům nerozuměli jasně. Navíc silný vliv rabínského judaismu po staletí odváděl lidi od zkoumání přesného smyslu biblického textu. Jinotaji a legendami vztahujícími se k biblickým slovům a veršům se to jen hemžilo. Mnoho takových komentářů a příběhů bylo zaznamenáno v obsáhlých spisech souhrnně nazývaných Midraš.b

Rašiho vnuk, rabín Samuel ben Meir (Rašbam), byl také znalcem Bible. Ve své poznámce k 1. Mojžíšově 37:2 řekl, že „dřívější komentátoři [před Rašim] . . . měli sklon předkládat kázání (derašot), což považovali za svůj hlavní cíl, [ale] nebyli zvyklí pátrat do hloubky po přesném významu biblického textu “. Doktor A. Cohen (hlavní editor publikace Soncino Books of the Bible) k této tendenci poznamenává: „Je pravda, že rabíni stanovili pravidlo, že nebude přijat žádný výklad, který by byl neslučitelný s pešatem neboli se zřejmým smyslem textu; avšak v praxi se na toto pravidlo jen málo ohlíželi.“ Když v takovém náboženském ovzduší průměrný Žid přistupoval k biblickému textu, cítil se ztracen, a měl pocit, že je zapotřebí nějaké pomůcky k jeho vysvětlení.

Rašiho cíl a metody

Rašiho celoživotním cílem bylo vytvořit text Hebrejských písem, kterému by rozuměli všichni Židé. Začal proto shromažďovat záznamy komentářů k určitým slovům a veršům, o nichž se domníval, že by čtenáři mohly činit potíže. Rašiho poznámky jednak uvádějí výklady jeho učitelů, a jednak vycházejí z jeho vlastní rozsáhlé znalosti široké škály rabínské literatury. Při svém jazykovém zkoumání Raši čerpal ze všech dostupných pramenů. Věnoval pozornost tomu, jak je pochopení textu ovlivněno značkami a akcenty, které k textu připojili masoreti. Jeho komentář k Pentateuchu se při vysvětlování významu slov často odvolává na aramejský překlad (Targum Onkelos). Raši zkoumal dříve neprobádané možnosti vysvětlení předložek, spojek, významu sloves a dalších stránek gramatiky a větné skladby, a tím projevoval pružnost a vynalézavost. Takové poznámky tvořily cenný příspěvek k porozumění větné skladby a gramatiky hebrejského jazyka.

V protikladu k převládajícímu sklonu rabínského judaismu Raši vždy usiloval o to, aby kladl důraz na srozumitelnost a přesný smysl textu. Avšak záplavu midrašské literatury, kterou Židé tak dobře znali, nemohl zcela přehlížet. Způsob, jakým přistupuje k midrašským spisům, které často zatemňovali přesný smysl biblického textu, je pozoruhodným rysem Rašiho komentáře.

Ve svém komentáři k 1. Mojžíšově 3:8 Raši vysvětluje: „Existuje mnoho agadickýchc midrašim, které naši Mudrci již vhodně uspořádali v Berešit Rabbě a dalších midrašských sbírkách. Já se však výlučně zabývám naprosto zjevným významem (pešat) verše a takovými agadot, které vysvětlují zprávu zapsanou v Písmu v jejím kontextu.“ Raši vybral a upravil pouze ty midrašim, které podle jeho názoru pomáhají objasnit smysl nebo kontext verše, a tím odstranil neboli vyloučil midrašim, které vyvolávaly nesrovnalosti a zmatek. V důsledku této úpravy se následující generace Židů dobře seznámily hlavně s těmi výňatky z Midraše, které vybral Raši.

Přestože Raši nešetřil uznáním na adresu svých učitelů, neváhal dát najevo svůj nesouhlas, když se domníval, že jejich výklad je v rozporu s prostým úsudkem, který si lze o smyslu textu udělat. Když nějakému úseku nerozuměl nebo když měl pocit, že ho dříve vysvětloval nesprávně, byl ochoten to přiznat, a dokonce se zmiňoval o případech, kdy mu jeho názor pomohli opravit jeho studenti.

Ovlivněn svou dobou

Raši byl opravdu významnou osobností své doby. Jeden autor to shrnul takto: „[Raši] velmi přispěl k židovskému způsobu života tím, že všechny významné úseky přetlumočil do soudobého rodného jazyka, do tak jasného a srozumitelného jazyka, s takovou vřelostí a lidskostí a tak neobyčejně obratně a znalecky, že lidé si začali jeho komentáře vážit jako posvátné knihy a zamilovali si jej jako literární dílo. Raši psal hebrejsky s vtipem a elegancí, jako by to byla francouzština. Kdykoli nemohl najít odpovídající hebrejské slovo, použil místo něj slovo francouzské, přičemž jej přepsal hebrejskými písmeny.“ Tyto transliterované francouzské výrazy — Raši jich použil více než 3 500 — se staly cenným pramenem pro badatele starofrancouzské jazykovědy a výslovnosti.

Ačkoli Rašiho život začal v atmosféře relativního klidu, v závěru svého života se stal svědkem vzrůstajícího napětí mezi Židy a těmi, kdo se prohlašovali za křesťany. V roce 1096 vedla první křížová výprava ke zpustošení židovských obcí v Porýní, kde Raši studoval. Tisíce Židů bylo zmasakrováno. Zdá se, že zpráva o těchto masakrech měla dopad na Rašiho zdraví (které se stále zhoršovalo, až v roce 1105 zemřel). Od tohoto okamžiku dochází v jeho komentářích k Písmu k významné změně. Názorným příkladem je 53. kapitola Izajáše, která mluví o utrpení Jehovova sluhy. Raši tento text dříve uplatňoval na Mesiáše stejně jako Talmud. Avšak po oné křížové výpravě si, jak se zdá, myslel, že se tyto verše vztahují na židovský lid, který čelil nespravedlivému utrpení. Ukázalo se, že to byl zlomový okamžik v židovském výkladu těchto textů.d Nekřesťanské chování křesťanstva tedy odvrátilo mnohé lidi včetně Židů od pravdy o Ježíšovi. (Matouš 7:16–20; 2. Petra 2:1, 2)

Jak ovlivnil překládání Bible?

Rašiho vliv byl brzy znát i mimo judaismus. Francouzský františkánský komentátor Bible Mikuláš Lyrský (1270–1349) poukazoval na názory „rabína Šalomouna [Rašiho]“ tak často, že mu přezdívali „ten, kdo se opičí po Šalomounovi“. Lyrský pak zase ovlivnil mnoho komentátorů a překladatelů včetně předchůdců autorů anglického překladu King James Version a reformátora Martina Luthera, který způsobil převrat v překládání Bible v Německu. Luther se tak velmi opíral o to, co napsal Lyrský, že se o něm s oblibou říkalo: „Když Lyrský na lyru nespustí, Luther se do tance nepustí.“

Raši byl hluboce ovlivněn rabínským uvažováním, které se neshoduje s křesťanskou pravdou. Díky svému hlubokému pochopení biblických hebrejských výrazů, větné skladby a gramatiky a díky svému vytrvalému úsilí rozpoznat jasný a přesný smysl textu však Raši badatelům a překladatelům Bible poskytl významný zdroj informací ke srovnávání.

[Poznámky pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 26]

Text: Per gentile concessione del Ministero dei Beni Culturali e Ambientali