Biblické hádanky a Boží záměr
KDYŽ to člověk neví, je to něco; ale když to ví, není to nic. Co to je? Hádanka.
V dnešní značně pragmatické společnosti mají lidé sklon dívat se na luštění hádanek jako na dětskou hru, ale ve starověku „byla [hádanka] zkouškou moudrosti,“ říká dílo The Interpreter’s Dictionary of the Bible. (Srovnej Přísloví 1:5, 6.)
Jehova někdy místo toho, aby svou vůli nebo svůj záměr vyjádřil jasným způsobem, své prorocké výroky záměrně zatemnil. Použil totiž analogie a matoucí „záhady“ neboli hádanky, jejichž vyřešení vyžaduje důvtip. (Žalm 78:2, Heger; Daniel 5:12, Ekumenický překlad) I když samotné hebrejské slovo překládané jako „hádanka“ je v Bibli použito jen sedmnáctkrát, Písmo je doslova plné hádanek a přísloví.
Velké množství biblických hádanek
Král Šalomoun byl údajně schopen vyřešit dokonce i ty nejobtížnější matoucí otázky neboli hádanky, jaké dostal. (1. Královská 10:1, Reference Bible, poznámka pod čarou) To jistě vyplývalo z toho, že měl moudrost od Boha. Je-li něco pravdy na zprávách starověkých historiků o tom, že Šalomoun jednou prohrál s tyrským králem Chiramem v soutěži spočívající v luštění hádanek, potom se to pravděpodobně stalo až v době, kdy následkem svého odpadnutí Šalomoun přišel o Jehovova ducha. Podobně i soudce Samson měl zálibu v hádankách. Jednou mu hádanka, kterou předložil Božím nepřátelům, s pomocí svatého ducha poskytla příležitost vzbudit strach v jejich srdci. (Soudci 14:12–19)
Mnoho biblických hádanek však přímo souvisí s Jehovovými záměry. Uvažujme například o 1. Mojžíšově 3:15. Toto proroctví, které tvoří základ námětu Bible, je samo o sobě záhadou — ‚posvátným tajemstvím‘. (Římanům 16:25, 26) Rovněž apoštol Pavel kromě toho, že dostal nadpřirozená vidění a zjevení, viděl také určité stránky Božího záměru v „mlhavých obrysech“, neboli doslova v „nejasném vzezření“. (1. Korinťanům 13:12; 2. Korinťanům 12:1–4) A co tajemné číslo divokého zvířete — „šest set šedesát šest“ —, které se znenadání a bez vysvětlení objevuje ve Zjevení 13:18 a které je obklopeno nesčetným množstvím spekulací? Kdo je schopen tyto hádanky od Boha vyřešit a jakému účelu slouží?
Odemykání posvátných tajemství
Zrak je pro mnohé z nás nejcennějším z pěti smyslů, které máme. Avšak bez světla by lidská schopnost vidět byla téměř zbytečná. Byli bychom v podstatě slepí. Totéž platí i o lidské mysli. Ta má úžasnou schopnost porovnávat charakter věcí, používat logiku a tak řešit záhady. Nicméně k odemčení posvátných tajemství je třeba ještě něco jiného. Přestože lidé snad předkládají různé odpovědi na hádanky, které v Bibli nacházíme, pouze Jehova — jakožto původce těchto hádanek a Bůh světla — může odhalit jejich skutečný význam. (1. Jana 1:5)
Lidé jsou však často příliš pyšní a nezávislí, než aby čekali na odpovědi od Jehovy. Mnozí z těch, kdo se intenzívně zajímali o tato tajemství, hledali jejich řešení mimo Boží slovo, protože měli zájem spíše jen o nějaké intelektuální podněty než o pravdu. Například židovský mysticismus vyjádřený v kabale hloubal o magickém významu písmen hebrejské abecedy i čísel. Naproti tomu gnostikové, kteří žili ve druhém století, používali Hebrejská a Řecká písma ve snaze najít v nich nějaký skrytý význam.
Avšak veškeré takové zkoumání uvrhlo tyto lidi hlouběji do pohanských rituálů nebo pověr a zavedlo je pryč od božské pravdy. ‚Jestliže je svět plný zla, potom jeho Stvořitel, Jahve, nemůže být dobrým Bohem,‘ argumentovali gnostikové. Nemohli snad dojít k nějakému rozumnějšímu závěru? Lidské uvažování je opravdu povrchní. Není divu, že apoštol Pavel, který bojoval proti odpadlickým názorům, jež byly později rozvinuty gnostickými sektami, důrazně ve svých dopisech varoval: „Nejděte nad to, co je napsáno.“ (1. Korinťanům 4:6)
Posviťme si na „záhady“
Proč ale Bůh světla vůbec mluvil v „záhadách“? Samotná podstata hádanky podněcuje představivost a deduktivní schopnosti člověka. Podobně, jako vkusně upravená obloha zvyšuje přitažlivost znamenitého jídla, i hádanky, jimiž je celé Písmo bohatě proloženo, byly někdy použity jednoduše proto, aby podnítily zájem čtenáře nebo aby oživily poselství, které je v nich obsaženo. V případě takových hádanek obvykle vzápětí přichází jejich vysvětlení. (Ezekiel 17:1–18; Matouš 18:23–35)
Jehova sice poskytuje moudrost štědře, ale nikdy ne bez rozmyslu. (Jakub 1:5–8) Uvažujme o knize Přísloví, inspirované sbírce mnoha nesnadno pochopitelných výroků, z nichž některé bychom mohli považovat za hádanky. Porozumět jim vyžaduje čas a rozjímání. Ale kolik lidí je ochotno vynaložit takové úsilí? Moudrost, kterou tyto hádanky obsahují, mohou načerpat jen ti lidé, kteří jsou ochotni po ní pátrat. (Přísloví 2:1–5)
Podobně i Ježíš používal podobenství, aby odhalil, co se skrývá v srdci jeho posluchačů. Kolem Ježíše se tlačily zástupy lidí. Líbily se jim jeho příběhy. Velmi stáli o jeho zázraky. A přesto, kolik jich bylo ochotno změnit svůj způsob života a následovat ho? To se nápadně liší od postoje Ježíšových učedníků, kteří se opakovaně snažili porozumět Ježíšovu učení a ochotně zapřeli sami sebe, aby se stali jeho následovníky. (Matouš 13:10–23, 34, 35; 16:24; Jan 16:25, 29)
Obraťme se ke světlu
„Zdá se, že zájem o hádanky obvykle spadá do období intelektuálního probouzení,“ říká jedno dílo. Dnes máme velkou výsadu, že žijeme v době, kdy pro Boží lid ‚vyšlehlo duchovní světlo‘. (Žalm 97:11; Daniel 12:4, 9) Dokážeme tedy čekat, až Jehova podle svého časového plánu odhalí své záměry? A co je důležitější, reagujeme pohotově, abychom změnili svůj způsob života, když poznáváme, jak se máme plněji přizpůsobit Boží zjevené vůli? (Žalm 1:1–3; Jakub 1:22–25) Pokud ano, potom Jehova našemu úsilí požehná. Podobně jako brýle dokážou napravit rozmazané vidění, tak nám Jehova umožní, abychom s pomocí svatého ducha jasně zaostřili oči své mysli na nádhernou mozaiku Božího záměru a abychom měli ostřejší duchovní zrak. (1. Korinťanům 2:7, 9, 10)
Biblické hádanky vyvyšují Jehovu jako toho, kdo je „Zjevovatelem tajemství“. (Daniel 2:28, 29) Kromě toho také ukazují, že Jehova je tím, kdo zkoumá srdce. (1. Paralipomenon 28:9) Nemělo by nás tedy překvapovat, zjišťujeme-li, že světlo božské pravdy je vždy odhalováno postupně. (Přísloví 4:18; Římanům 16:25, 26) Místo toho, abychom poznání hlubokých Božích věcí hledali prostřednictvím mysticismu nebo povrchní lidské moudrosti — což jsou cesty, které vedou jen k marnosti —, kéž s důvěrou upíráme svůj zrak k Jehovovi Bohu. Ten osvětluje „záhady“ světlem pravdy a věrným služebníkům dává v ustanoveném čase na vědomí svůj úžasný záměr. (Amos 3:7; Matouš 24:25–27)
[Podpisek obrázku na straně 26]
Biblia Hebraica Stuttgartensia, Deutsche Bibelgesellschaft Stuttgart