Předkládat dobré poselství — S osobním přesvědčením
1 Když apoštol Pavel připomínal tvrdou práci, kterou konal sbor v Tesalonice, napsal: „Dobré poselství, které kážeme, se mezi vámi neukázalo pouze slovy, ale také s mocí a se svatým duchem a pevným přesvědčením . . . A stali jste se našimi a Pánovými napodobiteli.“ (1. Tes. 1:5, 6) Ano, Pavel a jeho společníci spolu se sborem v Tesalonice věděli s jistotou, že uctívají Boha správně. Toto přesvědčení se zrcadlilo i v jejich řeči. Také naše služba by měla zrcadlit silné osobní přesvědčení.
MLUV ZE SRDCE
2 Jak můžeme zrcadlit osobní přesvědčení ve své službě? V zásadě to znamená vyjadřovat to, co máme v srdci. Náš způsob předkládání dobrého poselství by měl ukazovat, že opravdu věříme tomu, co říkáme. Mluvíme-li ze srdce, budeme vyzařovat upřímnost a osobní přesvědčení, neboť „z hojnosti srdce mluví ústa“. — Luk. 6:45.
3 Máme-li zrcadlit osobní přesvědčení, musíme si hluboce vážit pravdy a Jehovovy organizace. Máme-li pravdu, máme také odpovědnost pomáhat druhým, aby ji poznali. Naše kladné smýšlení o těchto věcech nám bude pomáhat, abychom předkládali pravdu s přesvědčením. Ježíš nám dal vynikající příklad, když mluvil se Samaritánkou. — Jan 4:21–24.
4 Způsob nabízení také zrcadlí, zda mluvíme ze srdce. Předkládáme-li dobré poselství, měli bychom být dobře seznámeni s literaturou, kterou nabízíme, a měli bychom vybrat zvláštní myšlenky, které můžeme použít k povzbuzení chuti majitele bytu. To také bude rozvíjet naši důvěru, když předkládáme literaturu.
VYHNI SE NÁVYKŮM
5 Někdy mohou naše návyky ovlivnit názor majitele bytu na naši upřímnost a přesvědčení. Díváme-li se zbytečně do literatury nebo těkáme-li pohledem při rozhovoru, mohl by mít dojem, že nejsme upřímní. Když se při rozhovoru díváme na majitele bytu, dokazujeme, že věříme tomu, co říkáme.
6 Někteří jsou možná plaší a zjišťují, že je obtížné udržet si vizuální kontakt s majitelem bytu. Je to i tvůj problém? Jestliže ano, co s tím můžeš dělat? Někdy vzniká tento problém z přílišného soustředění na vlastní slabosti a nedostatečnosti při mluvení a možná i z pocitu, že někdo jiný je schopnější tomu člověku pomáhat. Je to ale Jehovovo dílo. Mysli na Jehovu a na jeho neomezenou moc a sílu, a ne na vlastní slabosti. Když byl apoštol Pavel v situaci, v níž musel zůstat sám, řekl: „Pán stál při mně a vlil do mne sílu, aby mým prostřednictvím bylo kázání plně dovršeno.“ (2. Tim. 4:17) I ty můžeš prostřednictvím modlitby dostat od Jehovy sílu.
7 Naši nervozitu také vyjeví další návyky jako přešlapování nebo přehnané listování v Bibli nebo v literatuře. Tyto návyky můžeme mít pod kontrolou, jestliže si je uvědomujeme a spolehneme se na Jehovu, že nám pomůže nabýt větší odvahy.
8 I výraz tváře je důležitý, protože všeobecně dává najevo, co je ve tvém srdci. Tvůj výraz by měl zrcadlit silné přesvědčení a upřímný zájem o majitele bytu.
9 Také výběr slov značně přispívá k dojmu, který zanecháme. Jestliže opakovaně používáme takové výrazy jako „myslím si“ a „možná“, může majitel bytu získat dojem, že si nejsme jisti tím, co říkáme. Náš výběr slov by měl zrcadlit naše přesvědčení. — Srovnej Matouše 7:28, 29.
10 Když tvrdě pracuješ, abys předkládal dobré poselství s osobním přesvědčením, můžeš si být jistý, že ‚tvoje namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná‘. — 1. Kor. 15:58.