Nepřestávejte kázat!
1 Boží vůlí je, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Tim. 2:4) Z tohoto důvodu nás pověřil, abychom kázali dobrou zprávu. (Mat. 24:14) Chápeme-li, proč nemáme přestat kázat, žádné skličující ani rozptylující vlivy, s nimiž se setkáváme, nás neodradí.
2 Proč máme vytrvat? Ve světě působí mnoho rozptylujících vlivů, kvůli kterým lidé zapomínají nebo berou na lehkou váhu to, co jim říkáme. Nesmíme jim tedy přestat připomínat Boží poselství záchrany. (Mat. 24:38, 39) Životní situace lidí se navíc neustále mění. Ze dne na den se mohou naprosto změnit dokonce i poměry na světě. (1. Kor. 7:31) Lidé, kterým kážeme, mohou zítra, za týden nebo za měsíc, narazit na nové problémy a starosti, jež je přimějí vážně se zamyslet nad dobrou zprávou, kterou jim přinášíme. I vy jste jistě vděčni za to, že svědek, který vám přinesl pravdu, byl vytrvalý.
3 Napodobujeme tak Jehovovo milosrdenství: Než Jehova vykoná soud nad ničemnými lidmi, trpělivě nechává plynout čas. Naším prostřednictvím bez ustání vybízí lidi, kteří mají upřímné srdce, aby se k němu obrátili a byli zachráněni. (2. Petra 3:9) Kdybychom lidem přestali ohlašovat Boží milosrdné poselství a nevarovali je před přicházejícím vykonáním Božího soudu nad všemi, kdo se neobrátí od svých špatných cest, ulpěla by na nás vina krve. (Ezek. 33:1–11) I když se při kázání nesetkáváme vždy s kladnou odezvou, nesmíme nikdy ochabnout v maximálním úsilí pomoci upřímným lidem, aby začali oceňovat Boží velké milosrdenství. (Sk. 20:26, 27; Řím. 12:11)
4 Dáváme tím najevo svou lásku: Příkaz, aby se po celém světě kázala dobrá zpráva, dal prostřednictvím Ježíše Krista sám Jehova Bůh. (Mat. 28:19, 20) I když lidé odmítají naslouchat, máme příležitost svou vytrvalostí v konání toho, co je správné, projevit lásku a oddanost Bohu. (1. Jana 5:3)
5 Kéž jsme rozhodnuti dále kázat. Dokud trvá Jehovův „den záchrany“, s horlivostí se na této práci podílejme. (2. Kor. 6:2)