„Kde na to vzít čas?“
1 Podobně si často naříká mnoho z nás, protože náš život je naplněn mnoha činnostmi. Říká se, že čas je naším nejcennějším a zároveň nejpomíjivějším vlastnictvím. Kde tedy můžeme vzít čas na věci, které jsou opravdu důležité, jako je čtení a studium Božího slova? (Fil. 1:10)
2 Řešení nespočívá v tom, že budeme hledat více času, ale tkví v rozhodnutí, co chceme dělat v čase, který máme. Všichni máme týdně k dispozici 168 hodin, z nichž asi 100 strávíme spánkem a prací. Jak můžeme zbylé hodiny využít co nejvýhodněji? V Efezanům 5:15–17 je nám doporučeno, abychom ‚nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujeme příhodný čas a dále si uvědomujeme, jaká je Jehovova vůle‘. Proto je potřeba co nejlépe využít každou příležitost k tomu, abychom dělali ty věci, které jsou nezbytné z Jehovova stanoviska.
3 Ježíš naši dobu přirovnal k Noemovým dnům. (Luk. 17:26, 27) Tehdy byli lidé plně zabráni do svých každodenních záležitostí. Noe si naproti tomu udělal čas na stavbu ohromné archy a na kázání. (Hebr. 11:7; 2. Petra 2:5) Jak se mu to podařilo? Dával na první místo Boží vůli a ‚činil právě tak‘, neboli Boha poslouchal. (1. Mojž. 6:22)
4 Co by mělo být na prvním místě? Ježíš řekl: „Člověk nebude žít ze samotného chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.“ (Mat. 4:4) Každý týden dostáváme ‚vyměřené zásoby duchovního jídla v pravý čas‘. (Luk. 12:42) Má-li nám tento pokrm přinášet opravdový užitek, musíme všechen dobře strávit, a to nelze bez programu pravidelného osobního čtení a studia. Čím bychom však při ‚vykupování času‘ pro osobní studium měli začít? Soustředěnou pozornost je nutné věnovat studijním článkům Strážné věže. Odměnou za to může být zlepšení přípravy a aktivnější účast na sborovém studiu. Výsledkem bude radost a větší odhodlanost k ‚vykupování času‘ pro osobní studium dalších článků Strážné věže, časopisu Probuďte se! a jiných publikací. Za duchovní pokrm jsme vděční, a proto se mu chceme věnovat důkladně a nepřistupovat k němu jako k nějakému rychlému občerstvení, které člověk někdy hltá ve spěchu. A na tom je potřeba důsledně pracovat. Patřičné ocenění nás postupně podnítí k tomu, abychom si na studium vyhradili více času, a tak si duchovní věci vychutnali.
5 Přijímání duchovního pokrmu může vést k věčnému životu. (Jan 17:3) Při našich každodenních činnostech mu proto právem patří přední místo. Můžeme si tedy vyhradit čas na každodenní čtení Bible a pro přípravu na křesťanská shromáždění? Určitě ano. Výsledkem bude „velká odměna“, kterou přináší poznání a činění Boží vůle. (Žalm 19:7–11)