Jak bychom měli vydávat svědectví příbuzným?
1. Proč je při vydávání svědectví příbuzným nezbytná rozlišovací schopnost?
1 Určitě by nám udělalo velkou radost, kdybychom mohli do nového světa vstoupit se svými blízkými, kteří by společně s námi uctívali Jehovu. Tato nádherná představa se může stát skutečností, pokud svým příbuzným vydáváme svědectví. Máme-li jim však vydávat svědectví příjemným, povzbudivým způsobem, vyžaduje to od nás rozlišovací schopnost. Jeden krajský dozorce k tomu řekl: „Nejlepších výsledků dosahují ti, kdo u svých příbuzných vyvolávají zvědavost tím, že jim vydávají svědectví v odměřených dávkách.“ Jak to můžeme dělat?
2. Jak nám upřímný zájem o naše příbuzné může pomáhat, abychom podněcovali jejich zvědavost?
2 Podněcujte jejich zvědavost: Předem si důkladně promyslete, čím byste mohli vzbudit zájem svých příbuzných. (Přísl. 15:28) Co jim dělá starosti? S jakými problémy se potýkají? Můžete jim dát přečíst nějaký článek nebo se zmínit o působivém biblickém textu, jenž se týká námětu, který by pro ně mohl být zvlášť zajímavý. Pokud vaši příbuzní bydlí daleko od vás, můžete jim to třeba napsat v dopisu nebo povědět telefonicky. Své příbuzné však informacemi nezahlťte, ale zasévejte semena pravdy a proste Jehovu, aby těmto semenům dával vzrůst. (1. Kor. 3:6)
3. Jak můžeme při vydávání svědectví příbuzným využít to, že o nás mají zájem?
3 Když Ježíš z jednoho muže vyhnal mnoho démonů, přikázal mu: „Jdi domů ke svým příbuzným a podej jim zprávu o všem, co pro tebe Jehova udělal, a o tom, jak se nad tebou smiloval.“ (Mar. 5:19) Představte si, jak asi na příbuzné toho muže jeho zpráva zapůsobila. Vy jste nic tak dramatického zřejmě nezažili, ale vaši příbuzní pravděpodobně mají zájem o to, jaké činnosti se vy nebo vaše děti věnujete. Když se při rozhovoru s nimi zmíníte o svém proslovu v teokratické škole, když jim budete vyprávět, že jste byli na sjezdu či na návštěvě v betelu nebo že jste zažili nějakou významnou osobní událost, možná se vám později podaří povědět jim o Jehovovi a jeho organizaci ještě další informace.
4. Jakým osidlům bychom se měli vyhýbat při vydávání svědectví příbuzným?
4 Jednejte s rozlišovací schopností: Při vydávání svědectví příbuzným si dávejte pozor, abyste jim toho neřekli najednou příliš mnoho. Jeden bratr vzpomíná na dobu, kdy začal studovat Bibli a přiznává: „Celé hodiny jsem tehdy matku nepřetržitě zaplavoval vysvětlováním téměř všeho, co jsem se dověděl z Bible, a to často vedlo k rozporům, především s mým otcem.“ I když některý příbuzný projeví o biblické poselství zájem, odpovídejte mu tak, aby se chtěl dozvědět ještě víc. (Přísl. 25:7) Vždy příbuzným projevujte úctu a jednejte s nimi stejně laskavě a trpělivě jako s cizími lidmi, s nimiž mluvíte ve službě. (Kol. 4:6)
5. Co bychom měli dělat, jestliže se při vydávání svědectví příbuzným nesetkáme s příznivou reakcí?
5 Ježíšovi příbuzní si o něm v určité době mysleli, že se pomátl. (Mar. 3:21) Později se však někteří z nich také stali věřícími. (Sk. 1:14) Jestliže se tedy při prvních pokusech mluvit se svými příbuznými o pravdě nesetkáte s příznivou reakcí, nevzdávejte se. Jejich životní okolnosti i jejich postoje se mohou změnit. Hledejte další příležitost povědět jim nějakou myšlenku, která může vzbudit jejich zvědavost. Možná budete mít radost z toho, že jim pomůžete vydat se po cestě vedoucí k věčnému životu. (Mat. 7:13, 14)