Svědectví beze slov
1 Jehovovo fyzické stvoření nepromluví ani jediné slovo, a přesto toho hodně prozrazuje o Božích neviditelných vlastnostech. (Žalm 19:1–3; Řím. 1:20) Podobně i my můžeme vydávat svědectví beze slov, a to svým znamenitým chováním, křesťanskými vlastnostmi a příjemným zevnějškem. (1. Petra 2:12; 3:1–4) Každý z nás by si měl přát, aby svým chováním ‚ve všem zdobil učení našeho Zachránce, Boha‘. (Tit. 2:10)
2 Jak mohou nedokonalí lidé dodávat lesk biblickému učení? To je možné pouze na základě vedení z Božího slova a působení svatého ducha. (Žalm 119:105; 143:10) Boží slovo „je živé a vykonává moc a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč“. (Hebr. 4:12) Proniká hluboko do našeho nitra a umožňuje nám obléknout si novou osobnost. (Kol. 3:9, 10) Svatý duch v nás vytváří pěkné vlastnosti, například laskavost, dobrotu, mírnost a sebeovládání. (Gal. 5:22, 23) Každý z nás by si měl položit otázku: Nechávám se ve svém životě ovlivňovat Božím slovem a duchem? (Ef. 4:30; 1. Tes. 2:13)
3 Jiní lidé si toho všímají: Když žijeme podle Jehovových měřítek a snažíme se zrcadlit Boží vlastnosti, jiní lidé si toho všímají. Například jednomu muži se spolupracovníci posmívali, protože byl malý. Ve stejné kanceláři pracovala sestra, která s ním vždy jednala důstojně a s úctou. To onoho muže přimělo, aby se jí zeptal, proč jedná jinak než ostatní. Sestra mu vysvětlila, že se k druhým chová uctivě, protože ve svém životě uplatňuje biblické zásady. Také mu vyprávěla o nádherné naději na Království. Ten muž začal studovat Bibli, postupně dělal pokroky a nakonec se dal pokřtít. Když se vrátil do své rodné země, jeho pěkné chování velmi zapůsobilo na jeho příbuzné a několik z nich také přijalo pravdu.
4 Upřímně si přejeme, aby naše znamenité chování spolu se svědectvím, které vydáváme v zaměstnání, ve škole nebo při kontaktu s příbuznými či sousedy, zapůsobily na druhé tak, že i oni budou vzdávat slávu Bohu. (Mat. 5:16)