Jehova si přeje, „aby všichni dospěli k pokání“

1. Co to znamená kát se?

KDYŽ člověk udělá něco špatného, je hodně důležité, aby se kál. Podle Bible to znamená, že začne svého jednání litovat, přestane s ním a je rozhodnutý ho neopakovat. (Viz Slovníček biblických pojmů, „Pokání“.)

2. Proč se všichni potřebujeme dozvědět, co je to pokání? (Nehemjáš 8:9–11)

² Každý člověk na zemi se potřebuje dozvědět, co je to pokání. Proč? Protože všichni každý den hřešíme. Po Adamovi a Evě jsme zdědili hřích a smrt. (Řím. 3:23; 5:12) Nikdo není výjimkou. S hříchem bojovali i takoví duchovní velikáni jako třeba apoštol Pavel. (Řím. 7:21–24) Znamená to ale, že bychom se kvůli svým hříchům měli od rána do večera cítit mizerně? Ne. Jehova je milosrdný a chce, abychom byli šťastní. Je to vidět z toho, co zažili Židé v Nehemjášově době. (Přečti Nehemjáše 8:9–11.) Jehova nechtěl, aby se kvůli svým dřívějším chybám utápěli ve smutku. Chtěl, aby mu sloužili s radostí. Ví, že pokání vede ke štěstí, a proto nám pomáhá, abychom chápali, co znamená. Pokud svých chyb litujeme a změníme se, můžeme si být jistí, že nám náš milosrdný Otec odpustí.

3. Co se dozvíme v tomhle článku?

³ Pojďme si teď o pokání říct něco víc. V tomhle článku se na něj podíváme ze tří úhlů. Nejdřív si řekneme, co o něm Jehova učil Izraelity. Pak se zaměříme na to, jak Jehova hříšníkům pomáhal, aby se svým špatným jednáním přestali a změnili se. A nakonec si rozebereme, co o pokání učil svoje následovníky Ježíš.

CO O POKÁNÍ JEHOVA UČIL IZRAELITY

4. Co o pokání Jehova učil Izraelity?

⁴ Když Jehova vytvořil z Izraelitů národ, uzavřel s nimi smlouvu. Slíbil jim, že pokud budou dodržovat jeho zákony, bude je chránit a žehnat jim. Navíc je ujistil: „Toto přikázání, které ti dnes dávám, pro tebe není příliš obtížné ani není nedosažitelné.“ (5. Mojž. 30:11, 16) Ale pokud se Izraelité proti Jehovovi vzbouří, třeba tak, že začnou uctívat jiné bohy, přestane jim žehnat a budou trpět. Ani v takovém případě to s nimi ale nevzdá. Můžou „se k Jehovovi, svému Bohu, [vrátit] a … naslouchat jeho hlasu“. (5. Mojž. 30:1–3, 17–20) Jinými slovy můžou činit pokání. Jehova pak bude znovu jejich přítelem a bude jim žehnat.

5. Jak Jehova ukázal, že to s Izraelity nevzdal? (2. Královská 17:13, 14)

⁵ Jehovův vyvolený národ se proti němu znovu a znovu bouřil. Izraelité uctívali falešné bohy a dělali i jiné hrozné věci. Kvůli tomu trpěli. Jehova se k nim ale neotočil zády. Posílal k nim proroky, kteří je povzbuzovali, aby svých hříchů litovali a vrátili se k němu. (Přečti 2. Královskou 17:13, 14.)

6. Jak Jehova prostřednictvím proroků svůj lid učil, že je pokání důležité? (Viz taky obrázek.)

⁶ K Izraelitům Jehova posílal proroky často. Chtěl je varovat a pomoct jim, aby se změnili. Třeba Jeremjáše pověřil, aby jim řekl: „Vrať se, odpadlice Izraeli… Nebudu se na vás dívat rozhněvaně, vždyť jsem věrný… Nezůstanu rozzlobený věčně. Jen uznej svou vinu, vzbouřila ses proti Jehovovi.“ (Jer. 3:12, 13) Joel jim zase měl vzkázat: „Ještě teď [se] ke mně vraťte celým srdcem.“ (Joel 2:12, 13) Prostřednictvím Izajáše Jehova prohlásil: „Očistěte se, odstraňte z mého dohledu své špatné skutky. Přestaňte páchat zlo.“ (Iz. 1:16–19) A Ezekiela poslal, aby řekl: „Mám snad radost ze smrti špatného člověka? … Nejsem radši, když se napraví a zůstane naživu? Nemám radost ze smrti žádného člověka… Proto se napravte a zůstaňte naživu.“ (Ezek. 18:23, 32) Jehova má obrovskou radost, když vidí, že lidé svých hříchů litují a chtějí se změnit, protože si přeje, aby žili, a to dokonce navždy. Takže nečeká, až svých hříchů začnou litovat, ale pomáhá jim ještě předtím. Pojďme se podívat na další příklady.

7. Co chtěl Jehova naučit svůj lid na tom, čím si prošli prorok Ozeáš a jeho manželka?

⁷ Jehova chtěl svůj lid něco naučit i na jednom příběhu ze života. Proroku Ozeášovi byla jeho manželka Gomer nevěrná a kvůli jiným mužům ho opustila. Dalo se jí vůbec nějak pomoct? Jehova, který vidí do srdce, Ozeášovi řekl: „Znovu jdi a miluj tu ženu, která má milence a je ti nevěrná. Stejně tak Jehova miluje svůj lid Izrael, i když se obracejí k jiným bohům.“ (Oz. 3:1; Přísl. 16:2) Všimni si, že Gomer v tu chvíli pořád ještě vážně hřešila. I tak Jehova řekl Ozeášovi, aby jí odpustil a znovu ji vzal k sobě.a Podobně to Jehova nevzdal ani se svým tvrdohlavým národem. I když Izraelité dělali hrozné věci, nepřestal je milovat a pomáhal jim, aby svých hříchů litovali a změnili se. Takže znamená to, že se Jehova, který zkoumá srdce, snaží přivést k pokání i takového člověka, který se špatným jednáním ještě nepřestal? (Přísl. 17:3) Pojďme se na to podívat.

JAK JEHOVA LIDEM POMÁHÁ, ABY S HŘÍŠNÝM JEDNÁNÍM PŘESTALI A ZMĚNILI SE

8. Jak se Jehova snažil Kainovi pomoct, aby se změnil? (1. Mojžíšova 4:3–7; viz taky obrázek)

⁸ Adamovi a Evě se jako první narodil Kain a zdědil po nich sklon hřešit. Bible o něm navíc říká: „Jeho vlastní skutky byly zlé.“ (1. Jana 3:12) To možná vysvětluje, proč Jehova „Kaina a jeho oběť nepřijal“. Místo aby se Kain nad sebou zamyslel, „velmi [se] rozzlobil a byl zachmuřený“. Jak na to Jehova reagoval? Mluvil s ním. (Přečti 1. Mojžíšovu 4:3–7.) Všimni si, že mu laskavě domlouval. Ukázal mu, že není všechno ztraceno, a varoval ho, že když svůj hněv neovládne, skončí to špatně. I když ho chtěl přivést k pokání, ani to s ním nehnulo. Řekl si Jehova, že už nebude nikomu takhle pomáhat? V žádném případě.

9. Jak Jehova vedl k pokání Davida?

⁹ Jehova velmi miloval krále Davida. Řekl o něm, že je muž příjemný jeho srdci. (Sk. 13:22) Jenže i David udělal několik hrozných věcí. Vyspal se s manželkou jiného muže a pak naplánoval jeho vraždu. Podle Mojžíšova zákona si zasloužil smrt. (3. Mojž. 20:10; 4. Mojž. 35:31) Jehova byl ale laskavý a do celé situace zasáhl.b Poslal za ním proroka Natana, a to ve chvíli, kdy David neprojevil ještě ani špetku lítosti. Řekl mu přirovnání ušité na míru a to se dotklo jeho srdce. David si uvědomil, jak moc Jehovovi ublížil, a kál se. (2. Sam. 12:1–14) Napsal dojemný žalm, ze kterého je vidět, že svých chyb hluboce litoval. (Žalm 51, nadpis) Tenhle žalm už utěšil spoustu hříšníků a pomohl jim, aby se změnili. Toho, jak laskavě Jehova vedl svého milovaného služebníka k pokání, si moc vážíme.

10. Jak na tebe působí to, že Jehova trpělivě a milosrdně jedná s hříšnými lidmi?

¹⁰ Jakýkoli hřích Jehova nenávidí a netoleruje ho. (Žalm 5:4, 5) Ale ví, že hříšní jsme všichni, a protože nás miluje, pomáhá nám s hříchem bojovat. Snaží se pomáhat i těm, kdo dělají ty nejhorší věci, a přeje si, aby s ním měli blízký vztah. Je úžasné vědět, že nám Jehova chce odpouštět. Když přemýšlíme o tom, jak je trpělivý a milosrdný, motivuje nás to, abychom mu zůstali věrní. A když zhřešíme, chceme to co nejdřív napravit. Teď se podíváme na to, co o pokání učil svoje následovníky Ježíš.

CO O POKÁNÍ UČIL SVOJE NÁSLEDOVNÍKY JEŽÍŠ

11., 12. Co Ježíš naučil svoje posluchače o tom, jak Jehova lidem odpouští? (Viz obrázek.)

¹¹ V prvním století se měl na scéně objevit Mesiáš. Jehova pověřil Jana Křtitele, aby kázal a povzbuzoval lidi k pokání. Když pak se službou začal Ježíš, o pokání mluvil taky a říkal, jak je důležité. (Mat. 3:1, 2; 4:17)

¹² Ježíš lidi učil, jak moc jeho Otec touží odpouštět těm, kdo hřeší. Ukázal to třeba, když vyprávěl nádherný příběh o marnotratném synovi. Tenhle mladý muž se rozhodl, že odejde z domu a bude si užívat. Za nějakou dobu se ale vzpamatoval a vydal se zpátky domů. Jak reagoval jeho otec? Ježíš řekl, že „zatímco byl [syn] ještě daleko, otec ho zahlédl a bylo mu ho líto. Běžel, padl mu kolem krku a něžně ho políbil“. Syn ho chtěl poprosit, jestli by mohl být aspoň jeho sluhou. Ale otec mu toužil odpustit. Pořád ho považoval za svého syna a přijal ho zpátky do rodiny. Řekl: „Můj syn … byl ztracený, ale našel se.“ (Luk. 15:11–32) Přesně takový soucit viděl Ježíš u svého Otce, když s ním byl předtím v nebi. S láskou odpouštěl těm, kdo svých hříchů litovali a chtěli se k němu vrátit. Tenhle dojemný příběh nás ujišťuje, že Jehova je skutečně milosrdný Otec.

13., 14. Co se o pokání naučil apoštol Petr a co o něm učil druhé? (Viz taky obrázek.)

¹³ O pokání a odpuštění se toho od Ježíše hodně naučil apoštol Petr. Často potřeboval, aby mu Ježíš odpustil, a on to pro něho vždycky moc rád udělal. Třeba když ho třikrát zapřel, pod tíhou viny se zhroutil. (Mat. 26:34, 35, 69–75) Ale Ježíš se mu po svém vzkříšení objevil, nejspíš někde v soukromí. (Luk. 24:33, 34; 1. Kor. 15:3–5) Věděl, jak moc Petr lituje toho, co udělal, a určitě ho tehdy s láskou ujistil, že mu odpustil.

¹⁴ Díky tomu, že to Petr sám zažil, mohl o pokání a odpuštění učit druhé. Krátce po svátku Letnic mluvil k zástupu Židů a řekl jim, že mají na svědomí smrt Mesiáše. Ale pak je laskavě vybídl: „Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly vaše hříchy vymazány, aby přišla období osvěžení od Jehovy.“ (Sk. 3:14, 15, 17, 19) Tím jim ukázal, že k pokání patří i to, že se obrátí – že změní svoje nesprávné uvažování, přestanou dělat špatné věci a začnou dělat to, co se líbí Bohu. Petr taky řekl, že Jehova jejich hříchy vymaže, jako by se nikdy nestaly. A o několik desítek let později křesťany ujistil: „Jehova … má s vámi trpělivost, protože nechce, aby byl někdo zničen, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.“ (2. Petra 3:9) Je úžasné vědět, že nám Jehova hříchy odpouští, dokonce i ty vážné.

15., 16. a) Co se o odpuštění naučil apoštol Pavel? (1. Timoteovi 1:12–15) b) Co se dozvíme v následujícím článku?

¹⁵ Jen málokdo se musel kát víc než Saul z Tarsu. Tolik potřeboval, aby mu Bůh odpustil, protože krutě pronásledoval Ježíšovy následovníky. Pro většinu z nich byl nejspíš beznadějný případ. Ale vzkříšený Ježíš měl úplně jiný názor. On i jeho Otec viděli, že má dobré vlastnosti. Ježíš řekl: „Tohoto muže jsem vybral.“ (Sk. 9:15) Dokonce udělal zázrak, aby Saula přivedl k pokání. (Sk. 7:58–8:3; 9:1–9, 17–20) Saul se stal křesťanem a byl známý jako apoštol Pavel. Často pak mluvil o tom, jak je vděčný, že k němu Jehova a Ježíš byli milosrdní a jednali s ním laskavě. (Přečti 1. Timoteovi 1:12–15.) Svoje bratry a sestry učil: „Bůh [vás] chce ve své laskavosti přivést k pokání.“ (Řím. 2:4)

¹⁶ Jednou se Pavel doslechl o skandálu v korintském sboru. Jeden bratr žil nemravně a sbor to toleroval. Z toho, jak to Pavel řešil, se učíme, s jakou láskou Jehova svoje služebníky usměrňuje a jak důležité je milosrdenství. O tom, co se tehdy v Korintu dělo, se dozvíme víc v následujícím článku.