Nech si radit – proč a jak?

1. Co nám pomůže, abychom se správně rozhodovali a aby se naše plány povedly? (Přísloví 13:10; 15:22)

VŠICHNI se chceme dobře rozhodovat a všichni chceme, aby se naše plány povedly. Boží Slovo nám říká, jak můžeme obou těchhle věcí dosáhnout. (Přečti Přísloví 13:10; 15:22.)

2. Co Jehova každému z nás slibuje?

² Je jasné, že ty nejlepší rady nám může dát náš Otec Jehova. A tak bychom se k němu měli modlit a prosit ho o moudrost. Každému z nás slibuje: „Budu ti radit s očima upřenýma na tebe.“ (Žalm 32:8) Takže ti nedává jen tak nějaké rady, dává ti rady, které se hodí přímo pro tebe. A kromě toho ti pomáhá se jimi řídit.

3. O čem bude tenhle článek?

³ V tomhle článku si pomocí Bible odpovíme na čtyři otázky: 1. Jakou vlastnost potřebujeme, aby nám rady k něčemu byly? 2. Kdo všechno nám může dobře poradit? 3. Jak můžeme být radám otevření? 4. Proč po druhých nechtít, aby rozhodovali za nás?

JAKOU VLASTNOST POTŘEBUJU?

4. Jakou vlastnost potřebujeme, aby nám rady k něčemu byly?

⁴ Aby nám rady k něčemu byly, musíme být pokorní. Musíme si přiznat, že se často nedokážeme sami dobře rozhodnout. Proč? Protože nám chybí zkušenosti nebo toho prostě nevíme tolik. Kdybychom nebyli pokorní, Jehova by nám nemohl pomoct. Jakákoli rada, kterou bychom si v Bibli přečetli, by po nás stekla jako voda po kameni. (Mich. 6:8; 1. Petra 5:5) Díky pokoře ji ale dokážeme vstřebat a uplatnit.

5. Kvůli čemu mohl být král David pyšný?

⁵ Co se v tomhle směru můžeme naučit od krále Davida? V životě toho dosáhl hodně, takže měl být na co pyšný. Dlouho předtím, než začal vládnout, byl známý jako skvělý hudebník. Dokonce ho pozvali, aby hrál před samotným králem. (1. Sam. 16:18, 19) Když ho Jehova pomazal za příštího krále, dal mu svého mocného svatého ducha. (1. Sam. 16:11–13) Mezi lidmi byl hodně oblíbený, protože porážel izraelské nepřátele, včetně filištínského obra Goliáše. (1. Sam. 17:37, 50; 18:7) Člověk, který dosáhl takových úspěchů, mohl být pyšný a říkat si, že žádné rady nepotřebuje. David ale takový nebyl.

6. Jak víme, že si David rád nechal radit? (Viz taky obrázek.)

⁶ Když se David ujal vlády, obklopil se lidmi, kteří mu mohli dobře radit. (1. Par. 27:32–34) To nás nepřekvapuje, protože si od druhých nechával radit už před tím, než se stal králem. A to nejen od mužů, ale i od jedné ženy. Jmenovala se Abigail. David byl úplně jiný než její manžel Nabal, který byl nevděčný sobec a nevážil si druhých. David byl pokorný, dal na její radu a díky tomu se vyhnul obrovské chybě. (1. Sam. 25:2, 3, 21–25, 32–34)

7. Co se můžeme od Davida naučit? (Kazatel 4:13; viz taky obrázky)

⁷ David nám dal opravdu skvělý příklad. Ať už máme jakékoli postavení, nebo jsme jakkoli talentovaní, nikdy bychom si neměli myslet, že víme všechno a že žádné rady nepotřebujeme. A stejně jako David bychom si měli vzít k srdci každou dobrou radu, ať už nám ji dá kdokoli. (Přečti Kazatele 4:13.) Může nám to pomoct, abychom neudělali nějakou velkou chybu a neublížili tak sobě nebo druhým.

KDO MI MŮŽE DOBŘE PORADIT?

8. Proč mohl Jonatan Davidovi dobře poradit?

⁸ Od Davida se můžeme naučit ještě jednu věc. Nechal si radit od těch, kdo měli blízko k Jehovovi a zároveň dobře chápali to, co zrovna řešil. Například když chtěl zjistit, jestli je možné usmířit se s králem Saulem, zeptal se na to jeho syna Jonatana. Proč mohl Jonatan Davidovi dobře poradit? Protože měl blízko k Jehovovi a zároveň dobře znal Saula. (1. Sam. 20:9–13) A my to můžeme dělat stejně.

9. S kým je dobré se poradit, když něco řešíme? Ukaž to na příkladu. (Přísloví 13:20)

⁹ Když potřebujeme poradit, je dobré si o tom popovídat s někým, kdo má dobrý vztah s Jehovou a zároveň chápe to, co zrovna řešíme.a (Přečti Přísloví 13:20.) Představ si mladého bratra, který se chce oženit. Komu si může říct o radu? Díky Bibli mu nejspíš může dobře poradit i svobodný kamarád. Ale ještě lepší a konkrétnější radu mu můžou dát duchovně zralí manželé, kteří ho dobře znají, jsou už nějakou dobu svoji a jsou spolu šťastní.

10. O čem budeme mluvit dál?

¹⁰ Zatím jsme si rozebrali, jakou vlastnost potřebujeme a kdo nám může dobře poradit. Teď se podíváme na to, proč musíme být radám otevření a jestli bychom po druhých měli chtít, aby rozhodovali za nás.

JAK MŮŽU BÝT RADÁM OTEVŘENÝ?

11., 12. a) K čemu můžeme mít sklon? b) Co udělal král Rechoboam, když stál před důležitým rozhodnutím?

¹¹ Někdy se člověk sice tváří, že chce poradit, ale ve skutečnosti už se rozhodl a jenom hledá někoho, kdo to vidí stejně. Takový člověk vlastně poradit nechce a měl by přemýšlet o tom, co se stalo králi Rechoboamovi.

¹² Rechoboam nastoupil na izraelský trůn po králi Šalomounovi. Národ v té době prosperoval, ale lidé měli pocit, že Šalomoun toho od nich chtěl moc. A tak přišli za Rechoboamem a prosili ho, aby on na ně tak tvrdý nebyl. Předtím než se Rechoboam rozhodl, vzal si čas na rozmyšlenou. Začal dobře – řekl si o radu starším mužům, kteří dřív radili Šalomounovi. (1. Král. 12:2–7) Jejich radu ale odmítl. Proč? Mohlo to být tak, že už se rozhodl předem a jenom hledal někoho, kdo to vidí stejně? Pokud to tak bylo, našel takové lidi ve svých stejně starých kamarádech. (1. Král. 12:8–14) Když se za ním jeho poddaní vrátili, odpověděl jim přesně podle toho, co mu jeho kamarádi poradili. Výsledek? Národ se rozdělil a Rechoboam měl od té doby samé problémy. (1. Král. 12:16–19)

13. Jak můžeme zjistit, jestli jsme radám otevření?

¹³ Co si z Rechoboamova příběhu můžeme vzít? Když někoho prosíme, aby nám poradil, neměli bychom být už předem rozhodnutí, co uděláme. Musíme být té radě otevření. Pokud chceš zjistit, jak na tom jsi, zeptej se sám sebe: Stává se mi, že když si někomu řeknu o radu a není to to, co jsem chtěl slyšet, ignoruju to?

14. Na co musíme pamatovat, když si řekneme o radu? Ukaž to na příkladu. (Viz taky obrázek.)

¹⁴ Představ si tuhle situaci. Bratr dostane lákavou pracovní nabídku. Než ji přijme, poprosí jednoho staršího o radu. Mimochodem se při tom zmíní, že kdyby tu práci vzal, musel by občas na pár týdnů odjet a nemohl by být s rodinou. Starší mu připomene, že podle Bible je nejdůležitější, aby se o rodinu staral po duchovní stránce. (Ef. 6:4; 1. Tim. 5:8) Bratrovi se ale jeho rada nelíbí a jde za dalšími bratry, dokud nenajde někoho, kdo mu řekne to, co chce slyšet. Co myslíš, opravdu chtěl ten bratr poradit, nebo už byl rozhodnutý a jenom hledal někoho, kdo to vidí stejně? Pamatuj, že srdce je zrádné. (Jer. 17:9) Někdy je to tak, že rada, kterou potřebujeme nejvíc, je ta, kterou chceme slyšet nejmíň.

MĚL BYCH PO DRUHÝCH CHTÍT, ABY ROZHODOVALI ZA MĚ?

15. Na co si musíme dávat pozor a proč?

¹⁵ Jehova od nás čeká, že se budeme rozhodovat sami za sebe. (Gal. 6:4, 5) Jak už jsme si řekli, když stojíme před nějakým rozhodnutím, je důležité zjistit, co k tomu říká Bible, a nechat si poradit od duchovně zralých křesťanů. Musíme si dát ale pozor na jednu věc: Neměli bychom po druhých chtít, aby rozhodovali za nás. Někdo to možná udělá přímo. Někoho, komu věří, se zeptá: „Co bys udělal na mém místě?“ A jiní to možná udělají nepřímo, když okopírují to, jak se rozhodl někdo jiný, aniž by o tom přemýšleli.

16. Před jakým rozhodnutím stáli křesťané v Korintu a kdo měl za jejich rozhodnutí zodpovědnost? (1. Korinťanům 8:7; 10:25, 26)

¹⁶ Zamysli se nad tím, co museli v prvním století řešit křesťané v Korintu. Stáli před rozhodnutím, jestli jíst maso, které bylo předtím obětované modlám a které se pak prodávalo na masném trhu. Pavel jim k tomu napsal: „Víme, že modla není vůbec nic a že není žádný jiný Bůh kromě jednoho.“ (1. Kor. 8:4) Na základě toho se někteří rozhodli, že to maso jíst budou. Jiní se ale rozhodli, že ho jíst nebudou, protože by to bylo proti jejich svědomí. (Přečti 1. Korinťanům 8:7; 10:25, 26.) Bylo to osobní rozhodnutí. Pavel jim nikdy neřekl, aby rozhodovali za druhé nebo aby kopírovali rozhodnutí někoho jiného. Každý z nich se měl „Bohu zodpovídat sám za sebe“. (Řím. 14:10–12)

17. Co by se mohlo stát, kdybychom jenom kopírovali rozhodnutí druhých? Ukaž to na příkladu. (Viz taky obrázky.)

¹⁷ Může podobná situace vzniknout dneska? Ano. Třeba otázka krevních frakcí. Každý křesťan se musí sám za sebe rozhodnout, jestli tyhle frakce přijme, nebo ne.b Možná je pro nás těžké se ve všech těch informacích zorientovat. Ale tohle rozhodnutí je součást nákladu, který musí každý z nás nést. Za svůj vztah s Jehovou jsme totiž zodpovědní my sami. (Řím. 14:4) Kdybychom kopírovali rozhodnutí druhých, naše svědomí by mohlo přestat fungovat tak, jak má. Svoje svědomí můžeme školit a zkvalitňovat jedině tehdy, když ho používáme. (Hebr. 5:14) Takže kdy bychom měli nějakého zkušeného křesťana poprosit o radu? Až potom, co jsme si k tomu sami něco zjistili, ale pořád si nejsme jistí, jak se biblické zásady na naši situaci vztahují.

NECH SI DÁL RADIT

18. Co od Jehovy máme?

¹⁸ Z toho, že nám Jehova dovolil, abychom se sami rozhodovali, je vidět, že nám hodně důvěřuje. A jako náš starostlivý táta nám dává všechno, co potřebujeme, abychom to zvládali. (Přísl. 3:21–23) Máme od něj jeho Slovo, Bibli, a taky přátele, kteří nám můžou pomoct, abychom biblickým zásadám dobře rozuměli. Jak můžeme ukázat, že jsme mu za to vděční?

19. Jak můžeme dělat Jehovovi radost?

¹⁹ Rodiče mají určitě radost, když vidí, že z jejich dítěte roste člověk, který slouží Jehovovi, umí se dobře rozhodovat a rád pomáhá druhým. A podobně i Jehova má velkou radost, když vidí, že duchovně rosteme, radíme se s druhými a děláme taková rozhodnutí, ze kterých je vidět, že ho máme rádi.