Nejvyšší prioritou je celosvětová kazatelská činnost

VE STŘEDU 23. září 2015 oznámil vedoucí sbor celosvětové rodině betel, že dojde k řadě změn, jejichž cílem je ještě lépe využívat prostředky, které jsou k dispozici. V dalším oznámení vedoucího sboru ze soboty 3. října 2015 bylo vysvětleno: „Verš ve Filipanům 1:10 nás vybízí, abychom se ‚ujišťovali o důležitějších věcech‘. V souladu s touto radou chceme dát prioritu takovým činnostem, které nejvíce přispívají k duchovnímu zdraví Božích služebníků a k pokroku celosvětové kazatelské činnosti.“

Stephen Lett z vedoucího sboru k tomu v pořadu na JW Broadcasting dále řekl: „Vedoucí sbor bere podporu zájmů Království spojených přímo s kazatelskou službou velmi vážně, a proto znovu prozkoumal, jak v pobočkách ušetřit a jak více prostředků využít na kazatelskou činnost. Například mnoho zaběhnutých služeb a jiných věcí v betelu bylo omezeno nebo zrušeno. To povede ke snížení počtu betelitů.“

Od září 2015 odešlo z betelů po celém světě 5 500 bratrů a sester, aby se naplno věnovali kázání. Je to pro ně velká změna, ale Jehova jim v tom pomáhá. Pro kazatelskou a vyučovací činnost jsou velkým přínosem.

Například jedni manželé ze Srí Lanky se na odchod z betelu dívali jako na příležitost projevit důvěru v Jehovu a jeho organizaci. Napsali: „Nevěděli jsme, co všechno pro nás ta změna bude znamenat, ale byli jsme si jistí, že nás Jehova neopustí. Modlili jsme se, aby nám Jehova pomohl přizpůsobit se novým okolnostem tak, abychom mohli oba sloužit jako pravidelní průkopníci. První měsíc jsme neměli skoro nic, ale cítili jsme, že o nás Jehova s láskou pečuje. Teď máme pravidelný příjem, který pokrývá naše výdaje. Musíme toho stíhat hodně – zaměstnání, domácnost a průkopnickou službu, ale služba v betelu nás naučila, jak si všechno dobře naplánovat. Nic není víc uspokojující než pomáhat lidem poznat pravdu, a proto jsme šťastní, že můžeme sloužit jako průkopníci.“

Někteří bývalí betelité v Kolumbii se naučili nový jazyk, přestěhovali se do vzdálených oblastí a kážou zprávu o Království lidem, kteří jsou téměř odříznutí od světa. Tito bratři a sestry jsou také velkým přínosem pro sbory, do kterých přišli. Jeden krajský dozorce o manželském páru poslaném do sboru v kraji, kde slouží, napsal: „Bratři a sestry si jejich pomoci opravdu váží. Sbor to povzbudilo, aby se ještě více zapojil do služby, a místní bratři se učí, jak zvládat různé odpovědnosti ve sboru.“ Mnozí bývalí betelité si záležitosti zařídili tak, aby jeden nebo i více dnů v týdnu mohli pomáhat jako externí spolupracovníci betelu.

Bratr, který sloužil 31 let v betelu v Japonsku, byl poslán do sboru v oblasti Kumamoto, ve kterém byli jen dva starší. Ve sboru se právě chystali přestavovat sál Království, a tak se bratr rozhodl, že do práce nastoupí o dva týdny později. Než ale renovace začala, oblast Kumamoto zasáhlo zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy škály. Protože ještě nechodil do práce, mohl se ujmout organizace humanitární pomoci a následné pastýřské péče. „Když o tom tak přemýšlím,“ říká, „vidím, že mě Jehova poslal tam, kde jsem mohl být nejužitečnější.“

Phil a Sugar, kteří dříve sloužili v australasijské pobočce, vypráví: „Když jsme dostali nové pověření, rozhodli jsme se, že dál povedeme jednoduchý život. Modlili jsme se, aby nám Jehova pomohl dělat správná rozhodnutí a aby nás v tom, pro co se rozhodneme, podporoval. Velmi jsme si přáli sloužit v nějakém sboru v cizině. Jehova nám opravdu pomohl a vedl záležitosti tak, abychom mu mohli sloužit celou duší.“ Tito manželé teď slouží v anglické skupině na ostrově Samal v provincii Davao na Filipínách, kde je 34 zvěstovatelů a 9 pravidelných průkopníků. Už mají kontakt na asi 120 lidí, kteří projevili zájem o další návštěvu. „Určitě nás tu čeká spousta příjemné práce. Jsme rádi, že jsme se plně spolehli na Jehovu. Posílilo to naši víru a lásku k němu.“

Svobodná sestra v Rusku, která dostala pověření sloužit jako zvláštní průkopnice, vypráví: „Jako průkopnice se můžu ještě víc podílet na té nejdůležitější práci, která se už nikdy nebude opakovat, na kázání o Božím království. Jsem ráda, že můžu být nástrojem v Jehovových rukou.“ Tato sestra vede šest biblických studií s lidmi z Iráku, Nigérie, Srí Lanky, Sýrie a Zambie.

Mnozí z těch, kdo dříve sloužili v betelu v Zambii a byli posláni sloužit jako pravidelní průkopníci, si užívají, že mohou více chodit do kazatelské služby. „Krátce potom, co jsme odešli z betelu, jsme pomohli dvěma lidem, aby se naučili číst a psát,“ vypráví Andrew, který společně s manželkou slouží v průkopnické službě. „Studujeme s desetiletým chlapcem a ten už brzy bude mít na shromáždění svůj první úkol. Jedni manželé, kterým jsme vydali svědectví, přišli na Památnou slavnost a od té doby chodí na všechna shromáždění. Ve studiu Bible dělají velké pokroky. Jsme přesvědčeni, že kdybychom se nenechali Jehovou vést, nespolehli se na něj a nečekali na jeho pomoc, nic z toho bychom nezažili.“

Manželé Edson a Artness, kteří také žijí v Zambii, dostali pověření mimo betel jen několik měsíců potom, co se vzali. Artness vypráví: „V betelu jsme se naučili dobře hospodařit, radovat se z toho, co máme, a nezadlužit se. Nelitujeme, že jsme se do betelu přihlásili. Naučili jsme se, že je někdy zapotřebí své cíle přizpůsobit a že se přitom musíme spoléhat na Jehovovu pomoc. Posílilo to naši víru a jsme připraveni Jehovovi dál věrně sloužit.“