Hnízdo tabona holubího

Tabon holubí, který se vyskytuje ve vnitrozemí na jihu Austrálie, udržuje teplotu ve svém hnízdě kolem 34 stupňů Celsia. Jak je možné, že tuhle teplotu dokáže udržet po celý rok, a to ve dne i v noci?

Každou zimu taboni vyhrabou jeden metr hlubokou a tři metry širokou jámu, do které samečci nanosí trávu, listí a další rostliny. Jakmile je tahle vrstva rostlin v důsledku zimních dešťů dostatečně promáčená, vyhrabe díru na vajíčka a celou hromadu nakonec zahází vrstvou písku. Za nějakou dobu začnou rostliny tlít a vytvářet teplo, takže vznikne takový přírodní inkubátor.

Nákres: párek tabonů a průřez jejich hnízdem. A. Tři vejce v inkubační komůrce. B. Tlející rostliny obklopující inkubační komůrku. C. Izolační vrstva písku nad inkubační komůrkou. D. Sameček nohama přihazuje písek na hnízdo a samička přihlíží — K tomu, aby se z vajec vylíhla mláďata **(A)**, využívají taboni teplo ze slunce a z tlejících rostlin **(B)**. Tím, že sameček upravuje tloušťku izolační vrstvy **(C)**, dokáže v hnízdě dlouhodobě udržet teplotu kolem 34 stupňů Celsia. Dělá to tak, že nohama přehazuje velké množství písku **(D)**

Pokaždé když je samička připravená snést vejce, sameček z hnízda odhrabe vrchní vrstvu. Jakmile samička snese vejce do inkubační komůrky, sameček ji okamžitě přikryje novou vrstvou písku. Samička snese od září do února až 35 vajec.a

Taboni zobákem často kontrolují teplotu písku v hnízdě a podle ročního období ho pak upravují. Například:

Když tlející rostliny na jaře způsobí, že teplota v inkubační komůrce příliš vzroste, sameček nad ní odstraní vrstvu písku, aby teplo mohlo unikat ven. Později hnízdo znovu zahrabe chladným pískem.
V létě sameček zahrne hnízdo ještě větší vrstvou písku, aby ochránil vejce před slunečním žárem. Ale každý den brzy ráno písek z hnízda odhrabe, a když písek i hnízdo zchladnou, znovu ho zahrne.
Na podzim, když už jsou rostliny zetlelé, sameček odstraní z hnízda skoro všechen písek, aby se vejce i odhrabaný písek mohly v poledním slunci prohřát. Později vejce zahrne teplým pískem, který je bude hřát během noci.

Samečci stráví každý den péčí o hnízdo v průměru víc než pět hodin a přemístí asi 850 kilogramů písku. Neustálé přehrabování má ještě jednu výhodu: Písek zůstává sypký, a tak se vylíhnutá mláďata můžou snadněji vyhrabat z hnízda.

Podívejte se na tabona holubího, jak odhrabuje písek z hnízda.

Co si o tom myslíte? Je schopnost tabonů regulovat teplotu v hnízdě výsledkem evoluce, nebo to někdo vymyslel?

a Mláďata se postupně líhnou po sedmi až osmi týdnech inkubace, takže se sameček o hnízdo stará až do dubna.