Sobota 13. září
Jsi velmi vzácný člověk. (Dan. 9:23)
Prorok Daniel byl ještě mladý, když ho Babyloňané zajali a odvedli daleko od jeho domova. Očividně na ně ale udělal velký dojem. Čím? Zaměřili se na to, co bylo vidět na první pohled – že je „bez jakékoli vady“, hezky vypadá a pochází z vlivné rodiny. (1. Sam. 16:7) Kvůli tomu ho začali školit, aby mohl mít jednou v Babyloně vysokou pozici. (Dan. 1:3, 4, 6) Jehova mladého Daniela miloval za to, jaký byl. Z čeho je to vidět? Mohlo mu být teprve něco kolem 20, když ho Jehova zařadil mezi takové muže, jako byli Noe a Job, kteří mu věrně sloužili desítky let. (1. Mojž. 5:32; 6:9, 10; Job 42:16, 17; Ezek. 14:14) A Jehova Daniela nepřestal milovat až do konce jeho dlouhého a pozoruhodného života. (Dan. 10:11, 19) w23.08 2 ¶1, 2
Neděle 14. září
[Pochopte], jaká je šířka a délka a výška a hloubka. (Ef. 3:18)
Když by sis chtěl koupit dům, určitě bys ho chtěl prozkoumat skrz naskrz. Něco podobného můžeme dělat, když si čteme a studujeme Bibli. Když ji jen tak prolítneš, získáš o „Božích posvátných prohlášeních“ jenom hrubou představu. (Hebr. 5:12) Ale jestli jí chceš rozumět líp, musíš to udělat jako s tím domem – jít dovnitř a prozkoumat každý detail. Jak na to? Hodně ti pomůže, když budeš hledat odpovědi na tři otázky: jak, co a proč. Jak spolu jednotlivé části souvisí, co za pravdy v ní najdeš a proč jim můžeš věřit. Jestli chceme Božímu Slovu dobře rozumět, musíme studovat i hluboké biblické pravdy. Apoštol Pavel vybídl svoje bratry a sestry, aby Boží Slovo důkladně studovali s cílem „úplně pochopit, jaká je šířka a délka a výška a hloubka“ pravdy. Mělo jim to pomoct, aby byli „zakořenění a postavení na pevném základě“ svojí víry. (Ef. 3:14–19) A to samé platí i pro nás. w23.10 18 ¶1–3
Pondělí 15. září
Bratři, v tom, jak snášet zlo a být trpěliví, si vezměte příklad z proroků, kteří mluvili v Jehovově jménu. (Jak. 5:10)
V Bibli se píše o mnoha lidech, kteří byli trpěliví. Co kdyby sis o nich něco nastudoval? Třeba takového Davida Jehova pomazal za budoucího krále nad Izraelem, už když byl hodně mladý. Ale než se jím skutečně stal, musel na to dlouhé roky čekat. Simeon a Anna zase věrně čekali, až přijde slíbený Mesiáš. (Luk. 2:25, 36–38) Když si takové příběhy studuješ, přemýšlej o těchhle otázkách: Co tomu člověku pomohlo být trpělivý? Co mu to přineslo? Jak ho můžu napodobit? Něco se můžeš naučit i z příběhů lidí, kteří trpěliví nebyli. (1. Sam. 13:8–14) Zamysli se třeba nad tímhle: Co k jejich netrpělivosti přispělo? Jaké měla následky? w23.08 25 ¶15