Středa 17.září
Šťastní jsou ti, kterým byly prominuty jejich špatné skutky a jejichž hříchy byly odpuštěny. (Řím. 4:7)
Bůh odpouští těm, kdo v něho věří. Jejich hříchy vůbec nebere v úvahu, to znamená, že jim odpouští úplně. (Žalm 32:1, 2) Považuje je za bezúhonné na základě jejich víry. To, že Bůh považoval Abrahama, Davida a další svoje věrné služebníky za bezúhonné, nic neměnilo na tom, že byli pořád nedokonalí a hříšní. V Božích očích měli čistý rejstřík díky svojí víře. Jejich bezúhonnost vynikla zvlášť ve srovnání s těmi, kdo Bohu nesloužili. (Ef. 2:12) Z dopisu apoštola Pavla tedy jasně vyplývá, že pro blízký vztah s Bohem je víra naprosto zásadní. Bylo to tak u Abrahama i Davida a je to tak i u nás. w23.12 3 ¶6, 7
Čtvrtek 18. září
Prostřednictvím Ježíše vždy předkládejme Bohu oběť chvály, tedy ovoce svých rtů, kterými oznamujeme jeho jméno. (Hebr. 13:15)
Je něco, co dnes můžeme Jehovovi obětovat? Ano, je to náš čas, energie a prostředky, kterými podporujeme jeho království. Když budeme Jehovovi dávat to nejlepší, ukážeme mu tím, že si moc vážíme toho, že ho můžeme uctívat. Apoštol Pavel zmínil několik věcí, které bychom při uctívání Jehovy neměli zanedbávat. (Hebr. 10:22–25) Měli bychom se modlit, mluvit s druhými o naší naději, scházet se se sborem a vzájemně se povzbuzovat, „a to tím víc, když [vidíme], jak se ten den blíží“. Na konci knihy Zjevení Jehovův anděl říká: „Uctívej Boha!“ Řekl to dvakrát, a tak je z toho vidět, jak je to důležité. (Zjev. 19:10; 22:9) Připomínej si hluboké myšlenky, které se týkají Jehovova velkého duchovního chrámu, a dělej všechno pro to, aby ti úžasná možnost uctívat našeho skvělého Boha nikdy nezevšedněla. w23.10 29 ¶17, 18
Pátek 19. září
Milujme jeden druhého. (1. Jana 4:7)
Všichni chceme mít jeden druhého rádi. Nesmíme ale zapomenout na jedno důležité varování. Ježíš řekl, že „láska většiny lidí ochladne“. (Mat. 24:12) Nemyslel tím, že se to bude v nějakém velkém měřítku dít mezi jeho učedníky. Chtěl tím ukázat, jaké to bude ve světě kolem nás. A tak bychom si měli dát pozor, abychom se touhle atmosférou nenechali nakazit. Takže vzniká jedna zásadní otázka: Podle čeho můžeme zjistit, v jakém stavu je naše láska k druhým? To, jak moc máme naše bratry a sestry rádi, se pozná z toho, jak reagujeme v různých situacích. (2. Kor. 8:8) Jednu takovou situaci měl na mysli apoštol Petr, když napsal: „Hlavně mějte jeden k druhému vřelou lásku, protože láska přikrývá množství hříchů.“ (1. Petra 4:8) Takže nedokonalost a chyby druhých můžou prověřit to, jak moc je máme rádi. w23.11 10 ¶12, 13