Blížíme se k Armageddonu?

„Tehdy bude velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nebude.“ — Matouš 24:21.

1. a) Co někteří lidé rozumějí pod pojmem „Armageddon“? b) Je Armageddon pouze další válka mezi národy?

SLOVO „Armageddon“ zní mnoha lidem zlověstně. Někteří si pod tím představují „konec světa“, kdy bude zničen život všech lidi a Země se stane neobyvatelnou, snad následkem nukleární války mezi národy. Je pravda, že slovo „Armageddon“ skutečně označuje katastrofální událost, válku. Ale Bible říká, že to je bitva „velikého dne Boha, všemohoucího“, která probíhá na místě nazvaném „Armageddon“. — Zjev. 16:14, 16.

2. Bude Armageddon znamenat konec lidstva nebo Země?

² Mohla by snad Boží armageddonská válka znamenat konec všeho lidstva nebo konec této planety? Rozhodně ne. Boží vlastní slovo nás ujišťuje: „Tak řekl Jehova, stvořitel nebes, on, [pravý] Bůh, ten, který utvořil Zemi a který ji udělal, on, který ji pevně založil, který ji nestvořil jen tak naprázdno, ale vytvořil ji dokonce proto, aby byla obývána.“ — Iz. 45:18.

3. Co způsobí Armageddon?

³ Armageddon sice nebude znamenat konec všeho lidstva ani konec Země, ale jistě bude znamenat konec systému věcí (nebo „světa“), jak jej známe. Armageddonem Bůh úplně odstraní z existence dnešní zhoršující se politické, hospodářské, sociální a náboženské systémy, které způsobily tolik zármutku. Jehova říká: „Mé soudcovské rozhodnutí je shromáždit národy, abych sebral dohromady království, abych na ně vylil své otevřené odsouzení, všechen svůj planoucí hněv; protože ohněm mé horlivosti bude strávena celá země.“ (Sof. 3:8) Boží armageddonská válka tedy bude znamenat, že Bůh vykoná svůj nepříznivý rozsudek proti „králům“, „národům“ a „královstvím“. Bible říká, že další, na něž se má vztahovat nepříznivý rozsudek, jsou podporovatelé tohoto nynějšího zlého systému věcí, „vojenští velitelé“, „silní muži“, „svobodní“, „otroci“ a „malí i velcí“. — Zjev. 16:14; 19:18.

4. Jak biblické proroctví popisuje poměry po Armageddonu?

⁴ Konec nynějšího systému připraví cestu zcela novému pořádku, který vytvoří Bůh, lidské společnosti, v níž bude vykonávána Boží vůle „jako v nebi, tak i na zemi“. (Mat. 6:10) Biblické proroctví nám říká, že v tomto novém pořádku po Armageddonu „bude přebývat spravedlnost“. (2. Petra 3:13) Jak to bude osvěžující a vzrušující po tolika staletích bezpráví, utrpení, zármutku a slz! Po celé zemi se bude dít Boží vůle a budou zavedeny spravedlivé poměry, a tak nadejde čas nebývalého štěstí. Bible předpovídá: „Mírným bude patřit zem a vskutku budou mít největší potěšení v hojnosti míru.“ (Žalm 37:11) Není divu, že to Ježíš označil jako „ráj“. — Luk. 23:43.

NADCHÁZEJÍCÍ „VELKÉ SOUŽENÍ“

5. Co je „velké soužení“? Jak víme, že bude trvat jen krátký čas?

⁵ Boží armageddonská válka bude závěrečnou částí časového období označeného jako „velké soužení“. Ježíš o tom řekl: „Tehdy bude velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nebude.“ (Mat. 24:21) Vezmeme-li v úvahu katastrofy, k nimž došlo v minulosti, je zřejmé, že nadcházející „velké soužení“ bude dobou hlubokých změn, jaké nemají obdoby v celých dějinách lidského rodu. Bude to však milosrdně krátká doba, doba, kterou Bůh ‚zkrátí‘. — Mat. 24:22.

6. Proč můžeme očekávat „velké soužení“ s důvěrou?

⁶ „Velké soužení“ bude sice nejhorší ze všech dob, ale můžeme čerpat útěchu z toho, že bude předcházet bezprostředně před nejlepší ze všech dob — před Božím novým pořádkem. Také je velice obšťastňující vyhlídka, že mnoho dnes žijících lidí přežije tuto nadcházející obtížnou dobu! Boží slovo slibuje, že „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“ vyjde „z velkého soužení“. Tito lidé je přežijí. Již nyní Bůh setřel všechny slzy z jejich očí. (Zjev. 7:9, 14, 17) Proto Ježíš mluvil o budoucnosti velmi optimisticky, ačkoli věděl, že lidstvo ještě bude stát před „velkým soužením“. Pronesl slova plná naděje: „Až se to. . . začne dít, vzpřimte se a pozdvihněte hlavy, protože se přibližuje vaše osvobození.“ — Luk. 21:28.

7. Proč i jiní cítí, že se blíží vyvrcholení lidských záležitostí?

⁷ Po mnoho desetiletí jedině svědkové Jehovovi na mezinárodní scéně dávali velice aktivně zaznívat výstraze o nadcházející době těžkostí, jež vyvrcholí v Armageddonu. (Mar. 13:10) Někdy však i jiní cítí, že se blíží něco katastrofálního, protože pozorují, jak se světová situace horší a není naděje na pravé nebo trvalé zlepšení. Například redaktor miamského listu „Herald“ Jim Hampton napsal 4. května 1980:

„Roste hluboko ve vašem nitru v těchto dnech stejný nepokoj, jaký roste ve mně? Hrozný nepokoj, který vám nedá spát a napovídá vám, že ve vaší zemi, v celém světě, se děje něco krajně nesprávného? Neklid, který ve vás někdy vyvolává mrazení, protože jste si právě ujasnili, že Armageddon není jen nějaká alegorie, o které čtete v Bibli, že je to něco reálného? A že poprvé ve vašem životě je situace tak nabitá nebezpečím, že Armageddon je skutečně možný?

Já tento neklid pociťuji. A nestydím se to připustit, protože jsem se ptal řady svých přátel, zda jej cítí také, a cítí jej všichni. . .

Kdokoli, kdo přemýšlí jen trochu logicky, může si udělat přehled o katastrofálních událostech minulých několika let a uvidí, že svět je před historickým mezníkem. Je to mezník tak důležitý jako renesance, průmyslová revoluce a elektronický věk. Navždy změní způsob lidského života.

Ale na rozdíl od mezníků, které přispívaly k pokroku civilizace, může mít tento mezník tak zlovolné důsledky, že to svět dosud neviděl.“

Tento redaktor se sice nedívá na Armageddon v té souvislosti, do jaké jej staví Bible, ale správně řekl, že pro lidstvo se blíží doba těžkostí, „jaké svět dosud neviděl“. Lidstvo se skutečně blíží k „velkému soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nebude“, jak to předpověděl Ježíš.

8. Jakou potřebujeme informaci a proč?

⁸ Jestliže tedy milujeme život a chceme žít ve spravedlivém novém pořádku, který vytvoří Bůh, velmi nutně se musíme poučit o tomto nadcházejícím „velkém soužení“ a o jeho vyvrcholení v Armageddonu. Potřebujeme spolehlivé odpovědi na otázky: Jak víme, že se skutečně blížíme k „velkému soužení“? Která událost bude spolehlivým znamením, že skutečně začalo?

JAK VÍME, ŽE SE PŘIBLIŽUJEME

9, 10. Jak Bible popisuje období, jež má vést k „velkému soužení“?

⁹ Když Ježíš mluvil o nadcházejícím „velkém soužení“, předpověděl také některé důkazy, jež budou naznačovat, že se přibližuje. Při jedné příležitosti se ho učedníci ptali, co bude „znamením“ „skonávání systému věcí“. (Mat. 24:3) Ježíš mluvil o jedné určité generaci lidí, která začne prožívat problémy v dosud nebývalém měřítku. Předpověděl, že v této generaci bude mezinárodní válka, epidemické nemoci, nedostatek potravin a zemětřesení na „jednom místě za druhým“. Nazval to „počátek tísnivých bolestí“. Těžkosti budou tak silné, že bude „na zemi úzkost národů, jež nebudou vědět kudy kam,“ a že mnoho lidí bude „omdlévat strachem a očekáváním věcí, které přijdou na obydlenou zemi“. — Mat. 24:7, 8, 34; Luk. 21:10, 11, 25, 26.

¹⁰ Asi o dvaatřicet let později psal apoštol Pavel pod inspirací Božího ducha prorocky o „skonávání systému věcí“: „V posledních dnech nastanou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou.“ Proroctví také říká, že „zlí lidé a podvodníci budou postupovat čím dále, tím hůře“. Ukazuje, že jakmile začnou „poslední dny“, budou se lidské záležitosti neustále zhoršovat a situace vyvrcholí tím, že vypukne „velké soužení“. — 2. Tim. 3:1–5, 13.

11, 12. Proč rok 1914 znamenal obrat v dějinách?

¹¹ Období, na něž poukazoval Ježíš a inspirovaní pisatelé Bible, jako například Pavel, je bezpochyby to, v němž právě žijeme. Ve skutečnosti postupuje od „mezníku“ novodobých dějin, od roku 1914, kdy vypukla první světová válka. Mnozí historikové správně poukazují na to, že tento rok měl pro lidstvo rozhodující význam, protože tehdy lidstvo vstoupilo do období těžkostí, jaké v celosvětovém rozsahu dosud nikdy nebyly. První světová válka toho byla důkazem, protože byla mnohem horší než kterákoli předcházející válka. Proto byla tehdy označena jako „Velká válka“. Byla to první válka, která postihla celou zeměkouli, první světová válka. Bylo to vše postihující válečné tažení, které zapůsobilo téměř na každou zemi na světě.

¹² Kniha „La Grande Guerre“ („Velká válka“) od generála Richarda Thoumina, jež vyšla původně ve Francii, říká o první světové válce: „Krev a slzy první světové války změnily tvář země.“ Tento generál také napsal:

„Když byly v listopadu 1918 konečně složeny zbraně, bylo ztraceno deset miliónů lidských životů a dvakrát tolik lidí bylo zraněno nebo zmrzačeno. Není divu, že tento konflikt byl označen jako ‚Velká válka‘. . .

První světová válka byla unikátní co do ‚velikosti‘, . . . co do rozsahu a množství, co do zničení průmyslových výrobků a materiálu. . . Nikdy předtím nestálo proti sobě tolik zemí a tak velkých armád v tak gigantických bitvách; dosud nikdy nebylo pobito nebo zmrzačeno tolik bojovníků; člověk nikdy předtím nešel do války s tak mocnými zbraněmi.“

13. Které jiné události kolem první světové války ukazují, že tehdy začaly „poslední dny“?

¹³ Před koncem války v roce 1918 se začala po zemi valit epidemie španělské chřipky. Usmrtila více než 20 miliónů lidí, více než kolik jich zemřelo ve válce. Během války a po ní milióny jiných lidí zemřely hladem. Mnoho obětí si vyžádala také zemětřesení: V roce 1915 zahynulo v Itálii téměř 30 000 lidí; v roce 1920 zemřelo asi 180 000 lidí v Číně; v roce 1923 zahynulo v Japonsku asi 143 000 lidí. Reportér Frank Peters právem napsal v listu „Post-Dispatch“, který vychází v St. Louis: „V roce 1914 postihla civilizaci krutá, a snad dokonce smrtelná nemoc.“ Vskutku, světová válka, epidemické nemoci, nedostatek potravin a zemětřesení „na jednom místě za druhým“. To byl jistě „počátek tísnivých bolestí“, jak to předpověděl Ježíš. „Poslední dny“ „času konce“ skutečně nastaly! — Mat. 24:8; 2. Tim. 3:1; Dan. 12:4.

DALŠÍ DŮKAZY

14. Proč můžeme říci, že jsme v pokročilém období „posledních dnů“?

¹⁴ Nyní, koncem roku 1981, uplynulo 67 let od tohoto rozhodujícího data, od roku 1914. V tom období došlo také ke druhé světové válce v níž bylo zabito asi 55 miliónů lidí a která skončila atomovým zničením dvou měst. Tak začal nukleární věk. Od té doby poměry dokazují, že lidstvo není schopno vyřešit své problémy, a rozklad postihuje každou část tohoto systému věcí. To všechno nám říká, že jsme hluboce v „posledních dnech“ a že události rychle postupují k „velkému soužení“.

15, 16. Co říkají jiní lidé o situaci v naší době?

¹⁵ Například koncem roku 1979 ekonom Leonard Silk napsal: „V tomto svátečním období není pravděpodobně nejvzácnější hodnotou nafta, ale naděje. Koncem bouřlivého desetiletí sedmdesátých let sílí nebezpečí, jež ohrožují světovou ekonomiku — a světový mír.“ Žurnalista Max Lerner řekl na jaře roku 1980: „Zdá se, že svět dosáhl stavu, kdy inflace, stávky, finanční bankrot, fanatismus a terorismus již téměř zaručují, že nic nefunguje a nikdo nedohlíží. Může někdo někde vládnout?“

¹⁶ Když byla starostům větších měst ve Spojených státech položena otázka, proč je tolik z těchto městských center v tak ubohém stavu, jeden z nich odpověděl: „Problémy jsou téměř nepřekonatelné. Pocit marnosti nemá jen ten, kdo vůbec nepřemýšlí.“ Jiný starosta dostal otázku, zda města nelze v dnešní době „řídit“. Poznamenal, že skutečnosti „vedou k tomu, že si to člověk alespoň myslí“. Gus Tyler, autor knihy „Nedostatek“ (angl.), řekl: „Zákeřné útoky, případy vloupání, úkladné vraždy policistů, pokoutní prodávání drog, to všechno vneslo do mnoha měst poloviční anarchii.“

17. K jakému závěru nedávno dospěla při intenzívním bádání skupina vedená významným politikem?

¹⁷ Bývalý kancléř Německé spolkové republiky Willy Brandt byl v čele skupiny, která dva a půl roku zkoumala světovou situaci. Nedávno došli k závěru:

„Začátkem osmdesátých let se obyvatelstvo světa nachází v daleko větším nebezpečí, než kdykoli od druhé světové války. Je zřejmé, že světová ekonomika nyní funguje tak špatně, že působí proti bezprostředním i výhledovým zájmům všech národů. . .

Problémy chudoby a hladu se zhoršují: již 800 miliónů obyvatel je v absolutní bídě a jejich počet stále roste; nedostatek obilí a jiných potravin ještě zvětšuje nebezpečí hladu a hladovění. . .

V rozvojových zemích umírá ročně přibližně 20 až 25 miliónů dětí mladších než pět let. . .

Řada chudých zemí je ohrožena nezvratnou zkázou svých ekologických systémů a mnohem více jich stojí tváří v tvář rostoucímu nedostatku potravin a možnému hromadnému hladovění. V mezinárodní ekonomice je možné. . . zhroucení úvěrů, přičemž větší dlužníci nedostojí svým závazkům, nebo mohou nastat bankovní úpadky. . . a zesílený boj o vliv nebo kontrolu nad přírodními zdroji, což může vést k vojenským konfliktům.“

18. Jaký další vývoj světových událostí potvrzuje, že se připravuje „velké soužení“?

¹⁸ Připočítej k tomu všeobecně známý rozklad rodinného života a manželství, k němuž dochází v posledních letech, velké přibývání zločinnosti a násilí všeho druhu, ohromný vzrůst zneužívání drog a alkoholismu a náhlý vzrůst bezzákonnosti mládeže. Není zřejmé, že se hroutí vlastní struktura lidské společnosti? Ježíš řekl, že se to stane přímo před „velkým soužením“. (Mat. 24:12) Uvažuj také o vývoji, o němž se pojednává v publikaci „World Press Review“: „Svět v osmdesátých letech je v mnoha směrech děsivý, nejen proto, že tolik lidí trpí nouzí a nespravedlností. . . , ale protože si lidé hrají s mašinérií, která může vést k celosvětovému zničení.“ Tato ničivá mašinérie byla označena jako „hrozivá“, a není divu. Britský list „New Scientist“ podává zprávu: „V dnešních arzenálech existuje asi 60 000 nukleárních válečných hlavic o výbušné síle, která se rovná více než 16 000 miliónů tun TNT (což se rovná 1 250 000 hirošimských bomb).“ Některé z těchto zbraní jsou tak smrtonosné, že samotná jedna bomba může vyhladit nějakou malou zemi nebo celou oblast velké země. Ano, poprvé v dějinách je člověk schopen vyhladit většinu života na zemi.

19. Komu bychom měli věřit, že vyřeší dnešní problémy?

¹⁹ Máme si myslet, že vůdci světa přece jen nějak vyřeší tyto problémy, protože snad jsou upřímní, inteligentní, dobře informovaní a mají moc? Povšimni si, co řekl bývalý ministr financí ve Spojených státech Michael Blumenthal: „Nikdo plně nerozumí dnešní situaci. Ani vládní úředníci, kteří ovlivňují politiku. Když ráno otevřou noviny, jsou zmateni stejně jako ty. Fakt je, že nikdo. . . nebyl skutečně schopen předpovědět alespoň do jisté míry přesně problémy, do nichž jsme se dostali.“ Bible je však předpověděla a dává moudrou radu: „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, u něhož není záchrana.“ Místo toho „šťastný je ten, . . . který svou naději vkládá v Jehovu, svého Boha. . . , který zachovává pravost na neurčitý čas“. — Žalm 146:3–6.

20. Čím si můžeme být jisti? Odpovědi na které otázky potřebujeme?

²⁰ Je naprosto jisté, že celá situace, kterou předpovídá biblické proroctví, je zde. Jsme skutečně velmi hluboko v „posledních dnech“ tohoto systému věcí a blížíme se k závěrečné části, „velkému soužení“, které skončí Armageddonem. Čím se však bude vyznačovat vypuknutí „velkého soužení“? Událostí, která se již vyvíjí. Jaká je to událost? Bude se tím zabývat další článek.