Jehovova udatná armáda celodobých bojovníků

„[Buď] řádný voják Krista Ježíše. Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí.“ — 2. Timoteovi 2:3, 4, „EP“.

1, 2. Jaké volání po kazatelích se ozvalo před 100 lety a s jakým výsledkem?

„HLEDÁ SE 1 000 KAZATELŮ“. Takový titulek se asi před sto lety objevil v jedné publikaci. Toto nezvyklé oznámení nebylo součástí žádné novinové rubriky „Hledá se“. Reakce také překonala očekávání vydavatele. Kdo zveřejnil toto provolání a kdo na ně odpověděl? A jak se to dnes týká tebe?

² Bylo to v druhém roce vydávání časopisu, který je dnes po celém světě známý jako „Strážná věž“. Tehdy tento časopis přinesl burcující volání po kazatelích. Nehledali se však kněží pro kazatelny kostelů. Bible nic takového nepožaduje od těch, kdo by chtěli sloužit jako kazatelé Božího poselství. V roce 1881 hledali vydavatelé „Strážné věže“ spíše osoby ochotné ‚vycházet do velkých i malých měst, podle vlastních schopností, jako kolportéři nebo evangelisté‘. Volalo se po těch, kteří by byli ochotni a schopni věnovat celý svůj čas kázání biblické pravdy. Ti, kdo reagovali, se podobali malému potůčku, několik jich bylo tady, několik jinde, až jich v roce 1885 bylo 300. Dnes se však rozhojnili do tisíců, desetitisíců, až do průměrného počtu 151 180 za rok 1981.

3. Jak se změnilo označení takových kazatelů?

³ Svědkové Jehovovi už takové kazatele plným časem neoznačují jako „kolportéry“, což je francouzský výraz, který zdůrazňuje jen jedno odvětví jejich práce — rozšiřování Biblí a biblické literatury. To je totiž podřízeno jejich hlavní činnosti. Jiné slovo vystihuje práci této duchovní armády evangelistů přinášejících „dobré poselství“ plněji. (2. Tim. 2:3, 4; Luk. 8:1; 10:1) To slovo je „průkopník“.

PRŮKOPNÍCI — BOJOVNÍCI DUCHOVNÍ ARMÁDY

4. Jaké je pozadí a význam slova „průkopník“?

⁴ Proč je slovo „průkopník“ vhodným označením pro svědky Jehovovy, kteří mohou být kazateli plným časem? Slovo mělo původně vojenský význam a vztahovalo se na vojáka, ne ale na řadového pěšáka. Označovalo vojenského inženýra, ženistu, který předcházel hlavní voj a budoval mosty, silnice a zákopy. „Průkopnictví“ tedy znamenalo připravovat nebo otevírat cesty, a „průkopník“ byl ten, kdo se ujímal vedení, postupoval kupředu navzdory přesile nebo odporu, jako to dělali raní osadníci severoamerického Západu. Pojem naznačuje jedince, který je neochvějný, který spěchá kupředu, dokud nedosáhne svého cíle. Jak vhodný je to popis pro ty, kdo jsou obětavými celodobými „vojáky“ Krista Ježíše!a

5. Proč je křesťany možné nazývat „vojáky“? (Filem. 2; Fil. 2:25)

⁵ Všechny pravé křesťany lze přirovnat k vojákům, kteří duchovně válčí. (1. Tim. 6:12; 2. Tim. 4:7; Juda 3) Máme společného nepřítele, který usiluje, aby nás zničil — satana. Sešikoval své vojsko neviditelných démonských sil spolu se svým viditelným zlým systémem věcí do mocné armády, která má odporovat pravým Kristovým učedníkům. Přesto na celé zemi reaguje asi 2 300 000 křesťanů na inspirovaný příkaz: „Postavte se však proti němu [ďáblu] pevní ve víře.“ (1. Petra 5:9) Jsou to svědkové Jehovovi, sami o sobě slabí a bezvýznamní, kterým se však přesto daří duchovně bojovat proti mocnému odpůrci. — Jak. 4:7, 8, 10.

6. Proč je ještě jinak slovo „voják“ vhodným názvem pro křesťana?

⁶ Voják v boji myslí jen na jediné — na probíhající bitvu. Nemůže si dovolit rozptylovat se méně důležitými věcmi. Apoštol Pavel řekl mladšímu křesťanskému spolupracovníku Timoteovi: „Staň se mým spolutrpitelem jako pravý voják Krista Ježíše. Kdo je vojákem, neplete se do zaměstnání pro živobytí, chce jen vyhovět tomu, kdo jej najal na vojnu.“ (2. Tim. 2:3, 4, „Žilka“) Pavel a Timoteus ovšem nebyli válečníky pro nějaký národ nebo světskou říši. „Výkladový slovník novozákonních slov“ (angl.) od W. E. Vinea říká, že slovo „voják“ je zde užito „metaforicky na toho, kdo snáší těžkosti v Kristově věci“.

7. Jakou úlohu měli až dosud průkopníci v křesťanské armádě duchovních bojovníků?

⁷ Mezi těmito milióny úspěšných křesťanských bojovníků existuje předvoj — služebníci plným časem. Mnozí z nich jsou opravdoví „průkopníci“ v tom smyslu, že vykročili před hlavním vojem otvírat cestu. Průkopníci často vyšli na území, kde nikdy nebylo kázáno poselství o Božím zřízeném království. Někteří misionáři odešli do cizích území, kde se museli učit zvláštním obyčejům a obtížným jazykům, museli čelit nepohodlí, nemocem a démonským náboženstvím. Stavěli mosty přes tyto překážky, činili duchovními zbraněmi průlomy a budovali „předmostí“, z nichž se vyvinuly silné sbory. Otevřeli cestu do oblastí, kde o několik let později káže celý zástup křesťanských bojovníků Kristovo poselství duchovního osvobození. — Iz. 60:22.

8. Co je výhodou dobrovolníků v této duchovní armádě? (Soud. 7:3)

⁸ V loňském roce bylo na poli světa každý měsíc průměrně 151 180 těchto bojovníků plným časem. Všichni jsou dobrovolníky a nejsou mezi nimi žádní žoldnéři. (Žalm 110:3) To je vhodné, protože vojáci, kteří jsou naverbováni do armády proti své vůli nebo slouží pro zisk, často prokáží v ohni bitvy nerozhodnost. Ztrácejí odvahu a vzdávají se nebo dezertují. Jsou-li ale průkopníci dobrovolníky bez hmotné odměny, proč věnují této činnosti celý svůj čas, zatímco milióny dalších oddaných křesťanů to nedělají? Znamená to, že jsou průkopníky, protože v budoucnosti očekávají nějakou větší odměnu než ti, kterým okolnosti dovolují trávit měsíčně ve službě jen 10, 20, 30 nebo podobný počet hodin? Ne, upřímní průkopníci se takto namáhají proto, aby dali najevo svou oddanost Jehovovi Bohu z celé duše. Jako každý opravdu oddaný křesťan chtějí dělat všechno, co mohou, aby sloužili našemu milujícímu Bohu. Kdo tedy může a měl by se ujmout průkopnické služby? Uvažuj prosím o své vlastní situaci a vyhlídkách.

POČÍTAT NÁKLADY

9. Proč snad někteří křesťané nemohou být průkopníky?

⁹ Když člověk uvažuje, zda by mohl a měl být průkopníkem, měl by zvážit řadu činitelů. Svou váhu budou mít přirozeně jeho osobní životní okolnosti. Existují závazky, které musí mít přednost před kázáním plným časem. (5. Mojž. 24:5) Apoštol Pavel napsal, že křesťan, který nezaopatřuje nezbytné hmotné věci pro svou domácnost, „zapřel víru a je horší než člověk bez víry“. (1. Tim. 5:8) Pro někoho tedy mohou rodinné závazky zatím vylučovat průkopnickou službu. Okolnosti jiného druhu jsou zdraví a věk. Je třeba brát je v úvahu, i když jsou mnozí, kteří mají špatné zdraví nebo jsou starší, a přece slouží jako průkopníci.

10. Jak je průkopnická služba spojena s vírou?

¹⁰ Průkopník musí mít také pevnou víru, protože sloužit tímto způsobem není snadné. Pavel takovou víru přímo spojuje s křesťanovým veřejným oznamováním pravdy: „Bojuj znamenitý boj víry, pevně uchop věčný život, pro který jsi byl povolán a o kterém jsi před mnoha svědky předložil znamenité veřejné prohlášení.“ (1. Tim. 6:12) Přestože je víra v Boží armádě požadována ode všech, je určitý rozdíl mezi prokazováním víry občasnou kazatelskou prací a mnohahodinovým každodenním kázáním. Na druhé straně je však nutné připomenout, že častá účast na hlásání pravdy druhým víru posílí. — 2. Tess. 1:3.

11. a) Jaký druh oběti přinášejí všichni křesťané? b) Jaká další oběť může být požadována při průkopnické službě?

¹¹ Je zde také otázka obětí. V jednom ohledu je možné službu prokazovanou Bohu v čistotě a upřímnosti považovat za obětní dar. (Žid. 13:15) A tak průkopnická služba se správnou pohnutkou chválit Boha a pomoci druhým, aby unikli z pout satanského systému, je jistě znamenitou obětí. Přesto průkopnická služba zahrnuje oběti i jiného druhu. Čas, který dříve křesťan používal více k osobním účelům, musí nyní jako průkopník věnovat kázání a vyučování. Snad musí být rovněž zkrácen čas potřebný k získávání hmotných věcí. Ano, průkopnická služba znamená sebeobětování. Tisíce průkopníků dobrovolně omezily své hospodářské a hmotné potřeby, takže světsky pracují jeden, dva nebo snad tři dny v týdnu, aby se uživili a přitom si vyhradili dostatečný čas pro svou službu. — 2. Tim. 2:4.

DĚLAT VÍCE — JAKO NAZAREJCI

12. Proč se někteří stávají průkopníky? Jak mohli někteří starověcí Izraelité dělat více při svém uctívání?

¹² Mnozí z těch, kteří se ujali průkopnické služby, byli poháněni touhou dělat více. Není to soutěživá ani pyšná touha dělat více než jejich křesťanští bratři a sestry, ale touha více projevovat lásku k Jehovovi a ke svým bližním. (Mat. 22:37–39) Zajímavý biblický příklad máme v nazarejcích. Starověcí izraelští muži a ženy se mohli dobrovolně stát nazarejci. Název pochází z hebrejského slova nazir, což znamená zasvěcený, oddělený, vyňatý. Bylo nutno složit slavnostní slib, aby se někdo mohl stát nazarejcem, ale to bychom neměli srovnávat s křesťanským rozhodnutím k průkopnické službě, protože tam není požadován slavnostní slib a z něho vyplývající slavnostní závazky. Přesto můžeme uvažovat o jistých poučných podobnostech mezi nazarejci a průkopníky.

13, 14. a) Vysvětli jedno z omezení nazarejců. b) Jakou to má obdobu u průkopníků?

¹³ Izraelita, který se dobrovolně ujal nazarejské služby, přijal jistá omezení, která přispívala k jeho „oddělené“ či „vyňaté“ úloze při uctívání Jehovy. Jedno omezení se týkalo jídla a pití, jak je vysvětleno ve 4. Mojžíšově 6:3, 4. Nazarejec nesměl pít opojné nápoje ani výrobky z vinné révy. (Žalm 104:15) Byl to jistý stupeň sebezapření, ale zakázána nebyla žádná nezbytná potrava. Toto omezení tedy nepůsobilo utrpení.

¹⁴ Úspěšní průkopníci nesoustřeďují svůj život kolem hmotných věcí, jako je potrava nebo přepychový majetek, ale kolem služby k Boží chvále. To je základem pro hluboce založenou a trvalou radost, jež jim závidí mnoho lidí, kteří z hmotného hlediska mají zdánlivě „lepší“ život. (Srovnej Lukáše 12:16–21.) Žít prostším nebo po hmotné stránce omezenějším životem může přinést i dobrodiní, která se snadno přehlédnou. Zdravotní odborníci upozorňují na mnohostranná nebezpečí z příliš vydatných pokrmů a nápojů. Ale průkopník, který jí zpravidla velmi prostě, třebaže vyváženě a výživně, a který se při kázání dům od domu hodně nachodí, bude mít pravděpodobně lepší zdraví. Osoby, které mají velkou domácnost, ty nejnovější mechanické nebo elektronické vymoženosti a mnohý jiný majetek, vědí, že jim tyto věci přinášejí opětovné „bolení hlavy“. Podobnosti mezi 4. Mojžíšovou 6:3, 4 a průkopnickou službou stojí za úvahu.

15. Vzorem čeho je omezení nazarejců, pokud jde o jejich vlasy?

¹⁵ Druhým omezením pro nazarejce bylo, že si nesměli stříhat vlasy. (4. Mojž. 6:5) Jejich dlouhé vlasy byly viditelným znamením, podle kterého je druzí mohli rozpoznat. Pavel později vysvětlil, že dlouhé vlasy ženy jsou připomínkou její podřízenosti. (1. Kor. 11:3–15) Máme-li na mysli dlouhé vlasy nazarejců, nenapadne nás snad, že křesťanský bratr nebo sestra, kteří se dobrovolně stanou průkopníky, projevují do značné míry podřízenost Jehovovi Bohu? Mnoho osobních zájmů je odsunuto stranou nebo hraje druhotnou úlohu, aby mohla být službě věnována prvořadá pozornost. Průkopník se učí spoléhat se na Boha, podřizovat se Bohu.

16. Co nás napadá v souvislosti s tím, že se nazarejci nesměli dotýkat mrtvých těl?

¹⁶ Posledním požadavkem pro nazarejce bylo to, že se nesmějí dotknout mrtvého těla, a to ani mrtvého těla blízkého příbuzného, například rodiče. (4. Mojž. 6:6, 7) Tak měl zůstávat nazarejec svatý, čistý a neposkvrněný. (Srovnej požadavek na velekněze ve 3. Mojžíšově 21:10, 11.) Dnes není žádnému křesťanu, včetně všech průkopníků, zakázáno uspořádat pohřeb blízkému příbuznému nebo se ho zúčastnit. Ale jako nazarejci, chtějí se i průkopníci vyhnout každému spornému jednání nebo postupu, jež by je mohly zbavit způsobilosti. Chtějí být příkladní. A je-li průkopníku, který miluje svou rodinu, přidělen úkol ve velké vzdálenosti, takže ji nemůže navštěvovat do té míry, jak by si přál, uspokojuje ho vědomí, že Jehova uznává jeho oběť.

17. Proč být nazarejcem nebyl pouhý rituál? A co průkopnická služba?

¹⁷ Bible ukazuje, že Izraelita, který se stal nazarejcem, neprocházel pouze nějakým náboženským rituálem. Zvolil si důležitý uspokojující způsob života, protože Bůh o takovém člověku říkal, že ‚žije jako nazarejec Jehovovi‘. (4. Mojž. 6:2) Podobně je i dnešní průkopnická služba určitým způsobem života — a velmi šťastným způsobem!

‚MOHU SE STÁT PRŮKOPNÍKEM?‘

18. Jakou otázku bychom si měli všichni položit? Proč?

¹⁸ Všichni křesťané jsou sjednoceni v uctívání Boha. Jsme jednou armádou bojovníků za pravdu. Mělo by být naší touhou, abychom v tom boji dělali vše, co můžeme. A naší touhou je dělat vše, co můžeme. Tak si každý z nás může položit časovou otázku: ‚Mohu já sloužit jako průkopník?‘ Následující článek ti pomůže v přemýšlení; ukáže ti, jak tě Jehova bude podporovat, jestliže jsi schopen podílet se na průkopnické službě.

[Poznámka pod čarou]

Zapamatoval sis. . .

◆ Proč se služebníkům plným časem vhodně říká průkopníci?

◆ Proč Bible přirovnává křesťany k vojákům?

◆ O jakých činitelích bys měl vzhledem k průkopnické službě uvažovat?

◆ Jaký příklad, pokud jde o průkopníky, poskytují nazarejci?