Jak chodit s Bohem s vyhlídkou na věčnost
„My budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy.“ (MICHEÁŠ 4:5)
1. Proč může být Jehova označen jako ‚Král věčnosti‘?
JEHOVA BŮH nemá počátek. Je vhodně označen jako „Prastarý na dny“, protože jeho existence sahá do nekonečné minulosti. (Daniel 7:9, 13) Jehova má také před sebou věčnou budoucnost. Jen on je ‚Králem věčnosti‘. (Zjevení 10:6; 15:3) V jeho očích je tisíc let „jen jako včerejšek, když minul, a jako hlídka během noci“. (Žalm 90:4)
2. (a) Jaký je Boží záměr s poslušnými lidmi? (b) Na co bychom měli soustředit své naděje a plány?
2 Dárce života je věčný, a proto mohl první lidské dvojici, Adamovi a Evě, nabídnout vyhlídku na nekonečný život v ráji. Kvůli neposlušnosti však Adam přišel o právo na věčný život. Svým potomkům tak předal hřích a smrt. (Římanům 5:12) Adamova vzpoura však nezvrátila původní Boží záměr. Jehovovou vůlí je, aby poslušní lidé žili navždy, a Jehova svého záměru jistě dosáhne. (Izajáš 55:11) Je proto velmi správné, že své naděje a plány soustředíme na službu Jehovovi s vyhlídkou na věčnost. Chceme pevně chovat v mysli ‚Jehovův den‘, ale současně je velmi důležité, abychom pamatovali na to, že naším cílem je chodit s Bohem navždy. (2. Petra 3:12)
Jehova jedná ve svůj ustanovený čas
3 Jak víme, že Jehova má „ustanovený čas“ pro plnění svých záměrů?
3 Chodíme s Bohem, a proto máme dychtivý zájem o to, aby se splnila Boží vůle. Víme, že Jehova se přesně drží svého časového rozvrhu, a můžeme se spolehnout na to, že své záměry vždy plní ve svůj ustanovený čas. Například „když přišla plná hranice času, Bůh vyslal svého Syna“. (Galaťanům 4:4) Apoštolu Janovi bylo řečeno, že pro splnění prorockých věcí, které viděl ve znameních, je „ustanovený čas“. (Zjevení 1:1–3) Je také „ustanovený čas, aby byli souzeni mrtví“. (Zjevení 11:18) Apoštol Pavel byl před více než 1 900 lety inspirován k tomu, aby řekl, že Bůh „stanovil . . . den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“. (Skutky 17:31)
4. Jak víme, že Jehova chce ukončit tento ničemný systém věcí?
4 Jehova přivodí konec tohoto ničemného systému věcí, protože jeho jméno je v dnešním světě haněno. Ničemní ‚vzkvétají‘. (Žalm 92:7) Svými slovy a skutky urážejí Boha. Jehova cítí bolest, když vidí, že jeho služebníci jsou terčem posměchu a jsou pronásledováni. (Zecharjáš 2:8) Není divu, že Jehova rozhodl, že celá Satanova organizace bude brzy odstraněna. Bůh přesně určil, kdy se to stane, a splňování biblických proroctví jasně ukazuje, že nyní žijeme v ‚čase konce‘. (Daniel 12:4) Bůh bude brzy jednat ve prospěch všech, kdo ho milují.
5. Jak se Lot a Habakuk dívali na poměry ve společnosti, která je obklopovala?
5 Jehovovi služebníci, kteří žili v minulosti, toužili po tom, aby viděli konec ničemnosti. Spravedlivý Lot „byl značně stísněn tím, že si lidé vzdorující zákonu libovali v nevázaném chování“. (2. Petra 2:7) Prorok Habakuk byl zarmoucen poměry ve společnosti, která ho obklopovala, a prosebně volal: „Jak dlouho, Jehovo, mám volat o pomoc, a ty neslyšíš? Jak dlouho budu k tobě volat o přispění proti násilí, a ty nezachraňuješ? Proč mi dáváš vidět to, co ubližuje, a stále hledíš na pouhé těžkosti? A proč je přede mnou plenění a násilí a proč se vyskytují hádky a proč se vede rozepře?“ (Habakuk 1:2, 3)
6. Jak Jehova odpověděl na Habakukovu modlitbu a co se z toho můžeme dozvědět?
6 Jehova Habakukovi částečně odpověděl těmito slovy: „Vidění je totiž ještě na ustanovený čas a stále supí ke konci a nepoví lež. I kdyby se zdrželo, stále je očekávej; zcela jistě se totiž splní. Neopozdí se.“ (Habakuk 2:3) Bůh tak dal na vědomí, že bude jednat v „ustanovený čas“. I když se snad bude zdát, že nastalo zdržení, Jehova svůj záměr rozhodně splní! (2. Petra 3:9)
Služme s neutuchající horlivostí
7. Jak Ježíš vykonával svou činnost, i když nevěděl, kdy přesně Jehovovův den přijde?
7 Potřebujeme vědět, jak Jehova přesně načasoval jednotlivé události, abychom s ním mohli horlivě chodit? Ne, nepotřebujeme. Zamyslete se nad několika příklady. Ježíš se dychtivě zajímal o dobu, kdy se na zemi bude dít Boží vůle tak jako v nebi. Kristus dokonce učil své následovníky, aby se modlili: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:9, 10) I když Ježíš věděl, že tato prosba bude vyslyšena, neznal přesné načasování těch událostí. Ve svém velkém proroctví, jež se týkalo konce tohoto systému věcí, řekl: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matouš 24:36) Ježíš je klíčovou postavou ve splnění Božích záměrů, a proto se bude přímo podílet na vykonávání rozsudku nad nepřáteli svého nebeského Otce. Avšak když byl na zemi, ani on nevěděl, kdy Bůh bude jednat. Byl kvůli tomu méně horlivý ve službě pro Jehovu? Jistěže ne. Když Ježíš s horlivostí vyčistil chrám, „jeho učedníci si připomněli, že je napsáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mě stráví.‘ “ (Jan 2:17; Žalm 69:9) Ježíš se stále plně zaměstnával prací, kvůli které byl poslán, a vykonával ji s neutuchající horlivostí. Sloužil Bohu také s vyhlídkou na věčnost.
8, 9. Co Ježíš odpověděl učedníkům, když se ho ptali na obnovu Království, a jak na to učedníci reagovali?
8 Totéž platilo o Kristových učednících. Ježíš se s nimi setkal krátce předtím, než vystoupil do nebe. Zpráva o tom říká: „Když se tedy shromáždili, ptali se ho: ‚Pane, obnovíš Izraeli království v tomto čase?‘ “ Podobně jako jejich Pán i oni dychtivě toužili po tom, aby Království přišlo. Ježíš jim však odpověděl: „Nepatří vám, abyste získali poznání o časech nebo obdobích, která Otec vložil do své vlastní pravomoci; ale přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a do nejvzdálenější končiny země.“ (Skutky 1:6–8)
9 Neexistuje žádný náznak toho, že by tato odpověď zbavila učedníky odvahy. Naopak se horlivě věnovali kazatelské činnosti. Během několika týdnů naplnili Jeruzalém svým učením. (Skutky 5:28) A během třiceti let rozšířili svou kazatelskou činnost do té míry, že Pavel mohl napsat, že dobrá zpráva „byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Ačkoli Království nebylo ‚obnoveno Izraeli‘, jak učedníci mylně očekávali, a ani nebylo za jejich života zřízeno v nebi, stále horlivě sloužili Jehovovi s vyhlídkou na věčnost.
Zkoumejme své pohnutky
10. Co máme příležitost dokázat díky tomu, že nevíme, kdy Bůh zničí Satanův systém?
10 Novodobí Jehovovi služebníci také touží vidět konec tohoto zlého systému věcí. Naším hlavním zájmem však není vysvobození do slíbeného Božího nového světa. Chceme vidět, jak bude posvěceno Jehovovo jméno a jak bude ospravedlněna Jehovova svrchovanost. Proto se můžeme radovat, že nám Bůh nesdělil ‚den ani hodinu‘, které stanovil pro zničení Satanova systému. Díky tomu máme příležitost dokázat, že jsme rozhodnuti chodit s Bohem věčně proto, že ho milujeme, a ne proto, že bychom měli krátkodobé sobecké cíle.
11, 12. Jak byla zpochybněna Jobova ryzost a jak se to týká nás?
11 Jestliže zachováváme ryzost, přispívá to také k potvrzení toho, že Satan neměl pravdu, když tvrdil, že přímý Job — a vlastně všichni takoví lidé — slouží Bohu kvůli vlastnímu prospěchu. Jehova popsal svého služebníka Joba jako muže bezúhonného a přímého, který se bojí Boha. Satan na to ničemně prohlásil: „Bojí se Job Boha nadarmo? Nepostavil jsi sám plot okolo něho a okolo jeho domu a okolo všeho, co má všude kolem? Dílu jeho rukou jsi požehnal a jeho hospodářská zvířata se rozšířila po zemi. Ale napřáhni, prosím, pro změnu ruku a dotkni se všeho, co má, a viz, zdali tě neprokleje přímo do obličeje.“ (Job 1:8–11) Job zůstal ve zkoušce ryzí, a tak dokázal, že toto zlomyslné tvrzení bylo lživé.
12 Když se podobně držíme své ryzosti, můžeme vyvrátit jakékoli satanské obvinění, že sloužíme Bohu jen kvůli odměně, o níž víme, že je na dosah. To, že neznáme přesný čas, kdy Bůh vykoná pomstu nad ničemnými, nám dává příležitost dokázat, že skutečně milujeme Jehovu a chceme chodit po jeho cestách navždy. Tak dáváme najevo, že jsme věrně oddáni Bohu a že spoléháme na jeho způsob, jak vše bude vyřešeno. To, že neznáme den ani hodinu, nám navíc pomáhá, abychom byli stále ostražití a duchovně bdělí. Uvědomujeme si totiž, že konec může přijít kdykoli jako zloděj v noci. (Matouš 24:42–44) Když denně chodíme s Jehovou, rozradostňujeme jeho srdce a dáváme odpověď Ďáblovi, který Jehovu popichuje. (Přísloví 27:11)
Plánujme pro věčnost
13. Co Bible říká o plánování do budoucna?
13 Ti, kdo chodí s Jehovou, vědí, že je moudré dělat rozumné plány do budoucna. Lidé jsou si vědomi problémů a omezení, které s sebou přináší stáří, a proto se mnozí snaží dobře využít své mládí a svou sílu, aby byli finančně zajištěni, až zestárnou. Co bychom tedy měli dělat pro mnohem důležitější duchovní budoucnost? Přísloví 21:5 říkají: „Plány pilného jistě vedou k výhodě, ale každý, kdo je ukvapený, jde jistě vstříc nouzi.“ Plánovat dopředu s vyhlídkou na věčnost je skutečně prospěšné. Jelikož nevíme, kdy přesně přijde konec tohoto systému věcí, je nezbytné, abychom věnovali určitou pozornost tomu, co budeme v budoucnu potřebovat. Buďme však vyrovnaní a dávejme Boží zájmy na první místo ve svém životě. Lidé, kterým chybí víra, mohou dojít k závěru, že je krátkozraké zaměřit se na konání Boží vůle. Je to ale opravdu tak?
14, 15. (a) Jaké podobenství o plánech do budoucna Ježíš vyprávěl? (b) V čem spočívala krátkozrakost bohatého muže z Ježíšova podobenství?
14 Ježíš jednou vyprávěl podobenství, které tuto věc osvětluje. Řekl: „Země jednoho bohatého člověka dobře rodila. Začal tedy v sobě uvažovat a říkal: ‚Co udělám, když nemám kam shromáždit svou úrodu?‘ Proto řekl: ‚Udělám toto: Strhnu své zásobárny a vystavím větší a tam shromáždím všechno své obilí a všechny své dobré věci; a řeknu své duši: „Duše, uložila sis mnoho dobrých věcí na mnoho let; pohov si, jez, pij, těš se.“ ‘ Ale Bůh mu řekl: ‚Ty nerozumný, tuto noc si od tebe vyžádají tvou duši. Kdo má pak mít věci, které jsi nastřádal?‘ Tak se vede muži, který si ukládá poklad pro sebe, ale není bohatý vůči Bohu.“ (Lukáš 12:16–21)
15 Byla podstatou Ježíšova podobenství myšlenka, že ten bohatý muž neměl pracovat na tom, aby se do budoucna hmotně zabezpečil? Ne, protože Písmo povzbuzuje k tvrdé práci. (2. Tesaloničanům 3:10) Boháčovou chybou bylo, že nedělal to, co bylo nezbytné k tomu, aby byl „bohatý vůči Bohu“. I kdyby se ze svého majetku těšil ještě celá léta, stejně by nakonec zemřel. Bylo to z jeho strany krátkozraké — nemyslel na věčnost.
16. Proč se můžeme s jistotou spolehnout na Jehovu, že nám zajistí bezpečnou budoucnost?
16 Chodit s Jehovou s vyhlídkou na věčnost je jak praktické, tak i prozíravé. Je to ten nejlepší způsob, jak můžeme plánovat do budoucna. Je sice moudré dělat také praktické plány, jež se týkají vzdělání, zaměstnání a rodinných závazků, ale měli bychom vždy pamatovat na to, že Jehova nikdy neopouští své věrně oddané služebníky. Král David zpíval: „Býval jsem mladý muž, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného, ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ (Žalm 37:25) Také Ježíš ujišťoval, že Bůh se postará o ty, kdo nejprve hledají Království a chodí po Jehovových spravedlivých cestách. (Matouš 6:33)
17. Jak víme, že konec je blízko?
17 Ačkoli Bohu sloužíme s vyhlídkou na věčnost, stále pevně chováme v mysli Jehovův den. Splňování biblických proroctví mocně svědčí o tom, že ten den je blízko. Toto století se vyznačuje válkami, mory, zemětřeseními, nedostatkem potravin a také pronásledováním pravých křesťanů a celosvětovým kázáním dobré zprávy o Božím Království. To všechno jsou rysy, jež charakterizují čas konce tohoto ničemného systému věcí. (Matouš 24:7–14; Lukáš 21:11) Tento svět je plný lidí, kteří ‚milují sami sebe, milují peníze, jsou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, milují rozkoše spíše než Boha‘. (2. Timoteovi 3:1–5) Pro nás jakožto Jehovovy služebníky je život v těchto kritických posledních dnech těžký. Velmi toužíme po dni, kdy Jehovovo Království smete všechnu špatnost. Než se to však stane, buďme rozhodnuti chodit s Bohem s vyhlídkou na věčnost.
Služme s vyhlídkou na nekonečný život
18, 19. Co ukazuje, že věrní Boží služebníci ze staré doby sloužili s vyhlídkou na věčnost?
18 Když chodíme s Jehovou, pamatujme na víru Abela, Enocha, Noema, Abrahama a Sáry. Pavel o nich napsal: „Ti všichni zemřeli ve víře, ačkoli nezažili splnění těch slibů, ale viděli je zdaleka a vítali je a veřejně oznamovali, že jsou cizími lidmi a dočasnými usedlíky v zemi.“ (Hebrejcům 11:13) Tito věrní lidé usilovali „o lepší místo, totiž o to, jež patří k nebi“. (Hebrejcům 11:16) S vírou se těšili na lepší místo pod vládou Božího mesiášského Království. Můžeme si být jisti, že je Bůh odmění věčným životem na lepším místě — v pozemském ráji pod vládou Království. (Hebrejcům 11:39, 40)
19 Rozhodnutí Jehovova lidu navždy sloužit Bohu vyjádřil prorok Micheáš. Napsal: „Všechny národy, ty budou totiž chodit každý ve jménu svého boha; ale my, my budeme chodit ve jménu Jehovy, našeho Boha, na neurčitý čas, dokonce navždy.“ (Micheáš 4:5) Micheáš s věrnou oddaností sloužil Jehovovi až do své smrti. Není pochyb o tom, že po svém vzkříšení v novém světě bude tento prorok dále chodit s Bohem po celou věčnost. Je znamenitým příkladem pro nás, kdo žijeme hluboko v čase konce.
20. K čemu bychom měli být rozhodnuti?
20 Jehova si váží lásky, kterou projevujeme jeho jménu. (Hebrejcům 6:10) Ví, že je pro nás obtížné, abychom zůstali ryzí v tomto světě, který je ovládán Ďáblem. Ačkoli však „svět pomíjí. . ., ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“. (1. Jana 2:17; 5:19) Buďme tedy rozhodnuti, že s Jehovovou pomocí obstojíme ve všech zkouškách, kterým denně čelíme. Kéž se naše myšlenky i náš způsob života zaměřují na nádherné požehnání, které nám slíbil náš milující nebeský Otec. Toto požehnání můžeme získat, jestliže budeme stále chodit s Bohem s vyhlídkou na věčnost. (Juda 20, 21)
Jak bys odpověděl?
◻ Jaký je Boží záměr s poslušnými lidmi?
◻ Proč Jehova ještě neskoncoval s tímto bezbožným světem?
◻ Proč by naše horlivost neměla zeslábnout kvůli tomu, že nevíme, kdy přesně bude Bůh jednat?
◻ Jaký užitek přináší to, že chodíme s Bohem s vyhlídkou na věčnost?
[Obrázek na straně 17]
Chodit s Bohem znamená, že mu horlivě sloužíme podobně jako Kristovi první učedníci