Křesťanská rodina pomáhá starším lidem

„Neodvrhuj mě v čase stáří; právě když selhává má síla, mě neopouštěj.“ — ŽALM 71:9.

1. Jak se v mnoha společnostech zachází se staršími lidmi?

„PRŮZKUMY poukazují na to, že téměř šesti ze sedmi (86 procentům) starších lidí, s nimiž se špatně nakládá, je ubližováno v jejich rodinách,“ psal list The Wall Street Journal. Časopis Modern Maturity uváděl: „Špatné zacházení se staršími lidmi je pouze tím posledním [násilím v rodině], které vychází najevo a je národu odhalováno na stránkách novin.“ Ano, starší lidé se v mnoha společnostech stali oběťmi hrubého zacházení a zanedbávání. Tato doba je opravdu taková, že mnozí lidé ‚milují sami sebe, . . . jsou nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti‘. — 2. Timoteovi 3:1–3.

2. Jak na staršího člověka pohlíží Jehova, jak je to vidět z Hebrejských písem?

² Ve starověkém Izraeli se tak ovšem se staršími lidmi zacházet nemělo. Zákon zněl: „Před šedinami bys měl povstat a osobě starce projevíš ohled a před svým Bohem budeš mít bázeň. Já jsem Jehova.“ Kniha inspirovaných moudrých přísloví nám radí: „Naslouchej svému otci, který způsobil tvé narození, a nepohrdej svou matkou jen proto, že zestárla.“ V knize se přikazuje: „Naslouchej, můj synu, kázni od svého otce a neopouštěj zákon své matky.“ Mojžíšský Zákon vyučoval tomu, že se má projevovat úcta starším osobám obou pohlaví a že se na ně má brát ohled. Jehova si jistě přeje, aby starším lidem byla projevována úcta. — 3. Mojžíšova 19:32; Přísloví 1:8; 23:22.

Jak se o starší lidi pečovalo v biblických dobách

3. Jak Josef projevil soucit svému letitému otci?

³ Úcta se měla projevovat nejen slovy, ale také ohleduplným jednáním. Josef měl velký soucit se svým zestárlým otcem. Chtěl, aby Jákob podstoupil cestu z Kanaánu do Egypta, což je vzdálenost přes 300 kilometrů. Josef proto Jákobovi poslal „deset oslů nesoucích dobré egyptské věci a deset oslic nesoucích obilí a chléb a obživu pro jeho otce na cestu“. Když Jákob dorazil do Gošenu, Josef mu vyjel vstříc a „padl mu ihned kolem krku a znovu a znovu mu na šíji proléval slzy“. Josef svého otce zahrnul hlubokou láskou. To je opravdu podnětný příklad péče o staršího člověka! — 1. Mojžíšova 45:23; 46:5, 29.

4. Proč je Rut vynikajícím příkladem hodným následování?

⁴ Dalším nádherným vzorem hodným následování, pokud jde o laskavost projevovanou někomu staršímu, je Rut. Byla to pohanská žena, a přesto přilnula ke své postarší ovdovělé židovské tchyni Noemi. Rut opustila svůj vlastní lid a podstoupila riziko, že nenalezne jiného manžela. Když na ni Noemi naléhala, aby se vrátila ke svému lidu, Rut jí odpověděla slovy, která jsou zaznamenána v Bibli a patří snad k těm nejkrásnějším slovům: „Nenaléhej na mne, abych tě opustila, abych se obrátila zpět a nedoprovázela tě; vždyť kam jdeš ty, půjdu já, a kde strávíš noc ty, tam strávím noc já. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. Kde zemřeš ty, tam zemřu já a tam také budu pohřbena. Kéž mi Jehova tak učiní a k tomu přidá, jestliže by mne a tebe mělo odloučit něco jiného než smrt.“ (Rut 1:16, 17) Rut také projevila znamenité vlastnosti, když na základě švagrovského manželského uspořádání byla ochotná uzavřít sňatek s poněkud starším Boazem. — Rut, 2. až 4. kapitola.

5. Jaké vlastnosti projevoval při jednání s lidmi Ježíš?

⁵ Podobný příklad v jednání s lidmi dal Ježíš. Byl trpělivý, soucitný a laskavý a jednal občerstvujícím způsobem. Projevil osobní zájem o jistého postiženého chudého člověka, který třicet osm let nemohl chodit, a vyléčil ho. Měl ohled k vdovám. (Lukáš 7:11–15; Jan 5:1–9) Dokonce i když v bolesti a utrpení umíral na mučednickém kůlu, ujistil se, že bude postaráno o jeho matku, které snad bylo něco přes padesát let. V Ježíšově společnosti nacházeli občerstvení všichni — ovšem kromě jeho pokryteckých nepřátel. Proto mohl říci: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a chci vás občerstvit. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše.“ — Matouš 9:36; 11:28, 29; Jan 19:25–27.

Kdo si zaslouží ohleduplnost?

6. a) Kdo si zaslouží zvláštní péči? b) Jaké otázky bychom si mohli položit?

⁶ Jehova Bůh a jeho Syn, Ježíš Kristus, dávají skutečně znamenitý příklad v tom, jak o lidi pečují, a proto je jenom vhodné, aby oddaní křesťané jejich vzor napodobovali. Máme mezi sebou některé křesťany, kteří se mnohá léta lopotili a jsou obtíženi — starší bratry a sestry, jež zastihl podzim jejich života. Někteří z nich jsou možná naši rodiče nebo prarodiče. Oceňujeme je dostatečně? Nechováme se k nim povýšeně a blahosklonně? Anebo jejich rozsáhlé zkušenosti a moudrost opravdu oceňujeme? Jistě, někteří z nich mohou zkoušet naši trpělivost svými osobními zvláštnostmi a slabostmi, které ve stáří nejsou ničím neobvyklým. Ale zeptej se sám sebe: ‚Byl bych za takových okolností jiný?‘

7. Čím se dá doložit, jak je třeba umět se vžít do situace starších lidí?

⁷ Ze Středního východu pochází jeden dojemný příběh o tom, jak jistá dívenka projevila soucit starší osobě. Babička pomáhala v kuchyni a náhodou upustila porcelánový talíř, který se rozbil. Byla svou nemotorností rozrušená, ale ještě více to rozčililo její dceru. Ta pak zavolala svou dcerku a poslala ji do místního obchodu, aby pro babičku koupila nerozbitnou dřevěnou misku. Dívenka se vrátila se dvěma miskami. Její matka se dožadovala odpovědi: „Proč jsi koupila dvě misky?“ Vnučka váhavě odpověděla: „Jednu pro babičku a tu druhou pro tebe, až budeš stará.“ Ano, v tomto světě se všichni musíme vyrovnávat s tím, že nás čeká stárnutí. Neocenili bychom, kdyby s námi lidé jednali trpělivě a laskavě? — Žalm 71:9.

8, 9. a) Jak bychom měli jednat se staršími lidmi, které mezi sebou máme? b) Na co musí pamatovat někteří z těch, kdo se nedávno stali křesťany?

⁸ Nikdy nezapomeň, že mnozí naši starší bratři a sestry mají za sebou dlouhou činnost ve věrné křesťanské službě. Jistě si zaslouží naši čest a ohleduplnost, naši laskavou pomoc a povzbuzení. Moudrý muž výstižně řekl: „Šediny jsou korunou krásy, když se nalézají na cestě spravedlnosti.“ A takové hlavě se šedinami by měla být prokazována úcta, ať jde o muže, nebo o ženu. Někteří z těchto starších mužů a žen stále slouží jako věrní průkopníci a mnozí muži nadále ve sborech věrně slouží jako starší; někteří vykonávají příkladnou práci jako cestující dozorci. — Přísloví 16:31.

⁹ Pavel radil Timoteovi: „Nekritizuj přísně staršího muže. Naopak ho snažně pros jako otce, mladší muže jako bratry, starší ženy jako matky, mladší ženy jako sestry se vší cudností.“ (1. Timoteovi 5:1, 2) Pavlova slova založená na lásce by si měli vzít k srdci zejména ti, kdo nedávno přišli do křesťanského sboru ze světa, v němž se neprojevuje úcta. Mladí, nenapodobujte špatné postoje, které jste snad viděli ve škole. Neberte ve zlém laskavé rady od starších svědků. (1. Korinťanům 13:4–8; Hebrejcům 12:5, 6, 11) Když však starší lidé potřebují pomoc — třeba kvůli špatnému zdraví nebo finančním problémům — kdo má prvořadou odpovědnost jim pomáhat?

Úloha rodiny v péči o starší lidi

10, 11. a) Kdo by se měl podle Bible ujímat vedení v péči o starší lidi? b) Proč není vždy snadné pečovat o staršího člověka?

¹⁰ V raném křesťanském sboru vyvstaly problémy kvůli péči o vdovy. Jak by se podle apoštola Pavla mělo takovým potřebám vycházet vstříc? „Cti vdovy, které jsou skutečně vdovami. Má-li však nějaká vdova děti nebo vnoučata, ty ať se nejprve učí, jak projevovat zbožnou oddanost ve své vlastní domácnosti a splácet patřičnou náhradu svým rodičům a prarodičům, neboť to je před zrakem Boha přijatelné. Jestliže se někdo nestará o ty, kteří jsou jeho vlastní, a zvláště o ty, kteří jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ — 1. Timoteovi 5:3, 4, 8.

¹¹ V době, kdy vyvstane nějaká potřeba, by starším lidem měli jako první přijít na pomoc blízcí členové rodiny.a Dospělé děti tak mohou projevit ocenění za roky lásky, námahy a péče, které jim rodiče věnovali. Možná to není snadné. Jak lidé stárnou, jejich životní tempo se přirozeně zpomaluje, a někteří dokonce pozbudou všech svých sil. Někteří lidé se začnou zaměřovat na sebe a stávají se náročnými, a třeba si to ani neuvědomují. Ale nebyli jsme v dětství také zaměřeni na sebe a nebyli jsme nároční? A nepřispěchali nám tehdy naši rodiče na pomoc? Jejich stářím se nyní situace obrátila. Čeho je tedy zapotřebí? Soucitu a trpělivosti. — Srovnej 1. Tesaloničanům 2:7, 8.

12. Jaké vlastnosti jsou nutné při péči o starší lidi — a o všechny další členy křesťanského sboru?

¹² Apoštol Pavel dal praktickou radu, když napsal: „Jako Boží vyvolení, svatí a milovaní, si tedy oblékněte něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a shovívavost. Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti. Stejně jako Jehova velkoryse odpustil vám, tak jednejte i vy. Ale kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ Jestliže máme takový soucit a takovou lásku projevovat ve sboru, neměli bychom tyto vlastnosti projevovat ještě více v rodině? — Kolosanům 3:12–14.

13. Kdo by mohl potřebovat pomoc kromě postarších rodičů a prarodičů?

¹³ Takovou pomoc možná někdy potřebují nejen rodiče či prarodiče, ale také jiní naši starší příbuzní. Někteří starší lidé nemají děti a sloužili třeba mnohá léta v misionářské službě, jako cestující služebníci nebo v jiném odvětví služby plným časem. Celý život dávali opravdově na první místo Království. (Matouš 6:33) Nebylo by tedy vhodné projevovat jim takový ohled, aby cítili, že o ně někdo pečuje? Znamenitý příklad jistě máme v tom, jak se společnost Watch Tower stará o své starší členy betelu. V ústředí v Brooklynu a v řadě odboček Společnosti je denně věnována pozornost několika letitým bratrům a sestrám, o něž pečují vyškolení členové rodiny, jimž byl tento úkol přidělen. O tyto starší bratry a sestry pečují rádi, jako by šlo o jejich vlastní rodiče či prarodiče. Zároveň se ze zkušeností těchto starších lidí mnoho naučí. — Přísloví 22:17.

Jakou úlohu má při pečování sbor

14. Jaká opatření pro starší lidi učinil raný křesťanský sbor?

¹⁴ V mnoha zemích se dnes starším lidem poskytuje starobní důchod a také státní lékařská péče. Křesťané mohou takových opatření plně využívat, mají-li na ně právo. V prvním století však taková opatření nebyla. Proto se křesťanský sbor aktivně staral o pomoc vdovám, které trpěly nouzí. Pavel dal pokyny: „Ať je do seznamu zapsána vdova, které je nejméně šedesát let, manželka jednoho manžela, která obdržela svědectví pro znamenité skutky, jestliže vychovala děti, jestliže hostila cizí lidi, jestliže myla nohy svatým, jestliže poskytovala pomoc těm, kteří byli v soužení, jestliže se pilně věnovala každé dobré práci.“ Pavel tak ukázal, že úkolem sboru je také pomáhat starším lidem. Na takovou pomoc měly právo duchovně zaměřené ženy, které neměly věřící děti. — 1. Timoteovi 5:9, 10.

15. Proč by mohlo být zapotřebí pomoci, aby člověk obdržel státní podporu?

¹⁵ Pokud pro staršího člověka existují nějaká státní opatření, obvykle s těmito opatřeními souvisí vyplňování různých listin, což se může zdát deprimující. V takových případech je vhodné, aby se dozorci ve sboru postarali o pomoc, aby starší člověk mohl o takovou podporu požádat, vyzvednout si ji, anebo si ji dokonce nechat zvýšit. Změny okolností mohou někdy vést ke zvýšení důchodu. Ale je ještě mnoho dalších praktických věcí, o něž se mohou dozorci postarat, aby bylo o starší lidi pečováno. Co sem například patří?

16, 17. Jakými různými způsoby bychom mohli prokazovat pohostinnost starším lidem ve sboru?

¹⁶ Zvykem, který sahá zpět až do biblických dob, je projevování pohostinnosti. V mnoha zemích Středního východu se až dodnes prokazuje pohostinnost cizincům — přinejmenším šálkem čaje nebo kávy. Nepřekvapuje tedy, že Pavel napsal: „Se svatými se podílejte podle jejich potřeb. Sledujte dráhu pohostinnosti.“ (Římanům 12:13) Řecké slovo pro pohostinnost, filoxenia, doslova znamená „lásku k cizincům (zálibu pro ně, laskavost k nim)“. Jestliže křesťan má být pohostinný vůči cizincům, neměl by prokazovat ještě větší pohostinnost těm, kteří jsou mu příbuzní ve víře? Pozvání k jídlu je pro staršího člověka často vítanou změnou v jeho ustáleném způsobu života. Pokud chceš na společenských setkáních slyšet moudrá slova a zkušenosti, pozvi i někoho staršího. — Srovnej Lukáše 14:12–14.

¹⁷ Starší lidi je možné povzbuzovat mnoha způsoby. Jestliže jedeme do sálu Království nebo na sjezd vozem jako skupina, mohli bychom svézt některé starší členy sboru, kteří by to přivítali? Nečekejte, až vás požádají. Nabídněte se jim. Další praktickou pomocí je udělat jim nákupy. Anebo pokud mohou, mohli bychom je vzít na nákupy s sebou? Ale ujistěte se, zda se cestou naskytnou místa, kde si budou moci podle potřeby odpočinout a občerstvit se. Nepochybně bude zapotřebí trpělivosti a laskavosti, ale upřímná vděčnost staršího člověka může být velkou odměnou. — 2. Korinťanům 1:11.

Jsou pro sbor nádherným přínosem

18. Proč jsou starší lidé pro sbor požehnáním?

¹⁸ Je požehnáním vidět ve sboru některé lidi se šedivými i bílými vlasy (a také ty, jimž v jejich věku již žádné vlasy nezůstaly)! Znamená to, že nemáme jen vitalitu a elán mladých, ale také zdroj moudrosti a zkušeností — a to je pro každý sbor skutečným přínosem. Znalosti starších lidí jsou jako občerstvující voda, která se má načerpat ze studně. Jak je to podáno v Příslovích 18:4: „Slova mužových úst jsou hluboké vody. Studna moudrosti je překypující bystřinou.“ Pro staršího člověka je opravdu povzbuzující, když cítí, že je potřebný a že je oceňován. — Srovnej Žalm 92:14.

19. Jak někteří křesťané podstoupili oběť pro své zestárlé rodiče?

¹⁹ Někteří z těch, kdo byli ve službě plným časem, cítili, že se musí vzdát svých výsad, aby se mohli vrátit domů a pečovat o své zestárlé, nemocné rodiče. Podstoupili oběť pro ty, kdo se jim obětovali předtím. Jedni manželé, kteří dříve sloužili jako misionáři a jsou stále ve službě plným časem, se vrátili domů, aby pečovali o své zestárlé rodiče. Dělali to více než dvacet let. Mužova matka musela být před čtyřmi roky dána do pečovatelského domova. Muž, kterému je nyní přes šedesát let, navštěvuje svou třiadevadesátiletou maminku každý den. Vysvětluje: „Jak bych ji mohl opustit? Vždyť je to moje maminka!“ V jiných případech přišel sbor i jednotlivci s nabídkou pečovat o starší lidi, takže jejich děti mohly nadále zastávat přidělené úkoly. Taková nesobecká láska si také zaslouží velkou pochvalu. V každé situaci se musí jednat svědomitě, protože starší člověk nemá být zanedbáván. Dej najevo, že své zestárlé rodiče miluješ. — 2. Mojžíšova 20:12; Efezanům 6:2, 3.

20. Jaký příklad v péči o starší lidi nám dává Jehova?

²⁰ Naši starší bratři a sestry jsou v rodině i ve sboru opravdu korunou krásy. Jehova řekl: „Až do stáří člověka jsem Týž; a sám vás budu stále podpírat až do šedin člověka. Sám budu jistě jednat, abych sám nesl a sám podpíral a opatřil únik.“ Kéž i my projevujeme našim starším bratrům a sestrám v křesťanské rodině stejnou trpělivost a péči! — Izajáš 46:4; Přísloví 16:31.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Jaké máme v Bibli příklady péče o starší lidi?

◻ Jak bychom měli jednat se staršími lidmi?

◻ Jak se může v rodině pečovat o milované starší členy rodiny?

◻ Co může pro pomoc starším lidem udělat sbor?

◻ Proč jsou starší lidé pro nás všechny požehnáním?

[Obrázek na straně 23]

Rut projevila zestárlé Noemi laskavost a úctu

[Obrázek na straně 24]

Starší lidé jsou ceněnými členy sboru