Král znesvěcuje Jehovovu svatyni

„Lid, který zná svého Boha, ten získá převahu.“ — DANIEL 11:32.

1, 2. Jaký mimořádný konflikt je příznačný pro lidské dějiny po dobu více než 2 000 let?

DVA soupeřící králové spolu usilovně zápasí o svrchované postavení. Převahu získává nejdříve první král a pak druhý, protože bitva pokračuje více než dva tisíce let. V naší době měl tento zápas dopad na většinu lidí na zemi a byl zkouškou ryzosti Božího lidu. Zápas končí událostí, kterou žádná z obou velmocí nepředvídá. Tyto strhující dějiny psané předem byly zjeveny starověkému proroku Danielovi. — Daniel, kapitoly 10 až 12.

² Zmíněné proroctví se zabývá pokračujícím nepřátelstvím mezi králem severu a králem jihu a podrobně ho rozebírala kniha „Your Will Be Done on Earth“ („Staň se tvá vůle na zemi“).a Tato kniha ukazovala, že králem severu byla původně Sýrie ležící na sever od Izraele. Pak tuto úlohu převzal Řím. Králem jihu byl zpočátku Egypt.

Konflikt v čase konce

3. Kdy a jak máme podle anděla porozumět proroctví o králi severu a králi jihu?

³ Anděl, který tyto věci zjevoval Danielovi, řekl: „A ty, Danieli, ty ta slova utaj a zapečeť knihu až do času konce. Mnozí se budou toulat a pravé poznání se rozhojní.“ (Daniel 12:4) Ano, toto proroctví má spojitost s časem konce — s obdobím, které začalo v roce 1914. Během této označené doby se mnozí lidé budou „toulat“ ve Svatých písmech a s pomocí svatého ducha se rozhojní pravé poznání, včetně porozumění biblickým proroctvím. (Přísloví 4:18) Čím jsme v tomto čase dále, tím více podrobností z Danielových proroctví se objasňuje. Jak bychom tedy nyní, v roce 1993, plných 35 let po vydání publikace „Your Will Be Done on Earth“, měli rozumět proroctví o králi severu a králi jihu?

4, 5. a) Kde v Danielově proroctví o králi severu a králi jihu se nalézá rok 1914? b) Co se podle anděla mělo stát v roce 1914?

⁴ Začátek času konce v roce 1914 byl označen první světovou válkou a dalšími celosvětovými těžkostmi, které předpověděl Ježíš. (Matouš 24:3, 7, 8) Je možné tento rok nalézt v Danielově proroctví? Ano. Začátek času konce je „ustanovený čas“, o němž se mluví v Danielovi 11:29. (Viz „Your Will Be Done on Earth“, strany 269–270.) Byl to čas, který Jehova ustanovil již v Danielově době, protože nadešel na konci 2 520 let označených v prorocky významných událostech ve 4. kapitole Daniela.

⁵ Uvedených 2 520 let, sahajících od zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l., od Danielova mládí, až do roku 1914 n. l., bylo označeno jako „ustanovené časy národů“. (Lukáš 21:24) Jaké politické události mají označovat konec těchto časů? Anděl to zjevil Danielovi. Anděl řekl: „V ustanoveném čase se [král severu] vrátí a opravdu přijde proti jihu; ale naposledy se to neprokáže stejné jako poprvé.“ — Daniel 11:29.

Král prohrává válku

6. Kdo byl v roce 1914 králem severu a kdo byl králem jihu?

⁶ Úlohu krále severu převzalo v roce 1914 Německo, jehož vůdcem byl císař Vilém II. („Císař“ pochází z římského titulu „césar“.) Nepřátelské akce, které propukaly v Evropě, byly jen dalším jevem v řadě střetů mezi králem severu a králem jihu. V úloze krále jihu nyní vystupovala Británie, která rychle zabrala Egypt, panství původního krále jihu. Válka pokračovala a k Británii se připojila její bývalá kolonie, Spojené státy americké. Králem jihu se stala anglo–americká světová velmoc, nejmocnější říše v dějinách.

7, 8. a) V jakém ohledu se věci za první světové války neprokázaly být stejné „jako poprvé“? b) Jaký byl výsledek první světové války, ale jak v souladu s proroctvím reagoval král severu?

⁷ V předešlých konfliktech mezi těmito dvěma králi neustále vítězila Římská říše jakožto král severu. Tentokrát ‚věci nebyly stejné jako poprvé‘. Proč ne? Král severu totiž válku prohrál. Jednou z příčin bylo, že proti králi severu přijely „lodi Kitim“. (Daniel 11:30) Co byly tyto lodi? Kitim byl v Danielově době Kypr. A na počátku první světové války byl Kypr okupován Británií. Kromě toho, podle díla The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible, jméno Kitim „v rozšířeném smyslu znamená z[ápad] všeobecně, ale zvl[áště] mořeplavecký z[ápad] “. Výraz „lodi Kitim“ je v New International Version přeložen jako „lodi západních přímořských zemí“. V první světové válce se jako lodě Kitim prokázaly lodě Británie, která leží na západ od pobřeží Evropy. Britské válečné loďstvo bylo později posíleno loděmi ze světadílu ležícího na západě, ze Severní Ameriky.

⁸ Pod tímto útokem se král severu stal „skleslým“ a v roce 1918 přiznal svou porážku. Ale nebyl to jeho konec. „Opravdu se vrátí a bude vrhat otevřená odsouzení proti svaté smlouvě a jednat účinně; a bude se muset vrátit a bude brát v úvahu ty, kteří opouštějí svatou smlouvu.“ (Daniel 11:30) Tak to prorokoval anděl a tak to opravdu bylo.

Král jedná účinně

9. Co vedlo k nástupu Adolfa Hitlera a jak Hitler ‚jednal účinně‘?

⁹ Po válce v roce 1918 vítězní Spojenci vnutili Německu trestající mírovou smlouvu očividně určenou k tomu, aby lid v Německu byl v budoucnosti po neomezenou dobu udržován na pokraji hladovění. Německo se nejdříve několik let zmítalo v obrovských těžkostech, a v důsledku toho pak bylo připraveno na nástup Adolfa Hitlera. Hitler získal v roce 1933 nejvyšší moc a okamžitě rozpoutal úděsný útok proti „svaté smlouvě“ představované pomazanými bratry Ježíše Krista. Proti těmto věrně oddaným křesťanům jednal účinně, když mnohé z nich krutě pronásledoval.

10. Když Hitler hledal podporu, o čí přízeň se ucházel a s jakými výsledky?

¹⁰ Hitler dosahoval hospodářských a diplomatických úspěchů, jednal tedy účinně i v této oblasti. Během několika let udělal z Německa mocnost, se kterou bylo třeba počítat. V tomto úsilí mu pomáhali ti, „kteří opouštějí svatou smlouvu“. O koho šlo? Očividně to byli vedoucí představitelé křesťanstva, kteří tvrdili, že jsou ve smluvním vztahu k Bohu, ale již dávno předtím přestali být učedníky Ježíše Krista. Hitler se úspěšně dovolával podpory těch, „kteří opouštějí svatou smlouvu“. Papež v Římě s ním uzavřel konkordát a římskokatolická církev i protestantské církve v Německu Hitlera během jeho dvanáctileté hrůzovlády podporovaly.

11. Jak král severu ‚znesvětil svatyni‘ a jak ‚odstranil stálý rys‘?

¹¹ Hitler byl tak úspěšný, že rozpoutal válku, jak anděl správně předpověděl. „A budou paže, jež povstanou, a budou vycházet od něho; a opravdu znesvětí svatyni, tvrz, a odstraní stálý rys.“ (Daniel 11:31a) Ve starověkém Izraeli byla svatyně součástí chrámu v Jeruzalémě. Když však Židé zavrhli Ježíše, Jehova zavrhl je a jejich chrám. (Matouš 23:37–24:2) Od prvního století je Jehovovým chrámem vlastně chrám duchovní, jeho svatá svatých je v nebesích a duchovní nádvoří je na zemi — zde slouží pomazaní bratři velekněze Ježíše. Od třicátých let velký zástup pěstuje uctívání ve spojení s pomazaným ostatkem; proto je o velkém zástupu řečeno, že slouží ‚v Božím chrámu‘. (Zjevení 7:9, 15; 11:1, 2; Hebrejcům 9:11, 12, 24) Pozemské nádvoří chrámu bylo znesvěceno vytrvalým pronásledováním, jímž pomazaný ostatek a jeho společníci trpěli v zemích, které byly v područí krále severu. Pronásledování bylo tak tvrdé, že byl odstraněn stálý rys — veřejná oběť chvály Jehovovu jménu. (Hebrejcům 13:15) Z dějin je však vidět, že navzdory hroznému utrpení věrní pomazaní křesťané společně s „jinými ovcemi“ kázali dále — v podzemí. — Jan 10:16.

„Ohavnost“

12, 13. Co byla „ohavnost“ a kdy a jak byla znovu založena, jak to předvídal věrný a rozvážný otrok?

¹² Když byl konec druhé světové války již blízko, došlo k dalšímu vývoji. „Na místo jistě dají ohavnost, která působí zpustošení.“ (Daniel 11:31b) Již jsme zjistili, že tato „ohavnost“, o níž se také zmiňoval Ježíš, byla Společnost národů, šarlatové divoké zvíře, které v souladu se Zjevením sestoupilo do propasti. (Matouš 24:15; Zjevení 17:8; viz druhý svazek knihy Light, stranu 94.) Došlo k tomu, když vypukla druhá světová válka. Avšak v roce 1942 se konal teokratický sjezd svědků Jehovových „Nový svět“, a na něm třetí prezident Watch Tower Bible and Tract Society, Nathan H. Knorr, rozebíral proroctví ze 17. kapitoly Zjevení a upozorňoval, že ono zvíře má z propasti opět vyjít.

¹³ Dějiny potvrdily pravdivost jeho slov. Mezi srpnem a říjnem roku 1944 se ve venkovském sídle Dumbarton Oaks u Washingtonu ve Spojených státech začalo pracovat na Chartě organizace, která dostane název Organizace spojených národů. Chartu přijalo 51 národů, včetně někdejšího Sovětského svazu, a když Charta 24. října 1945 nabyla platnosti, zaniklá Společnost národů tím vlastně vystoupila z propasti.

14. Kdy a jak se změnila totožnost krále severu?

¹⁴ Hlavním nepřítelem krále jihu bylo během obou válek Německo. Po druhé světové válce se jedna část Německa přeorientovala a stala se spojencem krále jihu. Ale druhá část Německa se nyní postavila na stranu jiné mocné říše. Do silného odporu proti anglo–americké alianci se postavil komunistický blok, do něhož nyní patřila část Německa, a ze soupeření mezi těmito dvěma králi vzešla studená válka. — Viz „Your Will Be Done on Earth“, strany 264–284.

Král a smlouva

15. Kdo jsou ti, „kteří jednají ničemně proti smlouvě“, a jaký mají vztah ke králi severu?

¹⁵ Anděl nyní říká: „Ty, kteří jednají ničemně proti smlouvě, dovede hladkými slovy k odpadnutí.“ (Daniel 11:32a) Kdo jsou ti, kteří jednají ničemně proti smlouvě? Opět to mohou být jedině vůdci křesťanstva, kteří tvrdí, že jsou křesťané, ale svým jednáním přitom znesvěcují samotné jméno křesťanství. Během druhé světové války se „sovětská vláda snažila zajistit si pro obranu vlasti hmotnou a morální pomoc církví“. (Religion in the Soviet Union od Waltera Kolarze) Po válce se církevní vůdci snažili tento přátelský vztah udržet navzdory ateistické politice velmoci, která byla nyní králem severu.b Křesťanstvo se tak stávalo stále více částí tohoto světa — což bylo v Jehovových očích ohavným odpadnutím. — Jan 17:14; Jakub 4:4.

16, 17. Kdo jsou ti, kdo „mají pochopení“, a jak se jim dařilo za vlády krále severu?

¹⁶ Ale jak je to s pravými křesťany? „Lid, který zná svého Boha, ten získá převahu a bude jednat účinně. A ti v lidu, kteří mají pochopení, ti budou mnohým předávat porozumění. A po několik dnů budou jistě přiváděni ke klopýtnutí mečem a plamenem, zajetím a drancováním.“ (Daniel 11:32b, 33) Křesťané žijící pod vládou krále severu se sice řádně ‚podřizují nadřazeným autoritám‘, ale zároveň nejsou částí tohoto světa. (Římanům 13:1; Jan 18:36) Pečlivě spláceli césarovy věci césarovi, ale také dávali „Boží věci Bohu“. (Matouš 22:21) Kvůli tomu byla zkoušena jejich ryzost. — 2. Timoteovi 3:12.

¹⁷ K čemu to vedlo? ‚Získali převahu‘ a také ‚klopýtli‘. Klopýtli v tom smyslu, že byli pronásledováni a nesmírně trpěli, někteří z nich byli dokonce zabiti. Ale převahu získali v tom, že většinou zůstali věrní. Ano, zvítězili nad světem, stejně jako Ježíš zvítězil nad světem. (Jan 16:33) A také nikdy nepřestali kázat, ani když byli ve vězení nebo v koncentračním táboře. Tak ‚předávali mnohým porozumění‘. I přes pronásledování se ve většině zemí ovládaných králem severu počet svědků Jehovových zvětšoval. Díky věrnosti těch, kdo „mají pochopení“, se v oněch zemích objevil „velký zástup“, který se neustále rozrůstá. — Zjevení 7:9–14.

18. V jakém smyslu dostal ‚trochu pomoci‘ pomazaný ostatek žijící pod vládou krále severu?

¹⁸ Anděl mluvil o pronásledování Božího lidu a předpověděl: „Ale až budou přiváděni ke klopýtnutí, bude jim trochou pomoci pomoženo.“ (Daniel 11:34a) Jak se to stalo? Jednou z věcí bylo, že vítězství krále jihu ve druhé světové válce přineslo velkou úlevu křesťanům, nad nimiž vládl soupeřící král. (Srovnej Zjevení 12:15, 16.) Ti, kdo byli pronásledováni následným králem severu, potom zažívali čas od času úlevu, a jak se studená válka schylovala ke konci, mnozí političtí vůdci si začali uvědomovat, že věrní křesťané nepředstavují žádnou hrozbu, a udělili jim tedy právní uznání.c Velká pomoc také přichází v podobě zvětšujícího se počtu členů velkého zástupu, kteří reagují na věrné kazatelské dílo pomazaných a pomáhají jim tak, jak je to popsáno v Matoušovi 25:34–40.

Přečišťování Božího lidu

19. a) Jak ‚se k nim někteří lidé připojili hladkostí‘? b) Co je míněno vyjádřením „až do času konce“? (Viz poznámku pod čarou.)

¹⁹ Ne všichni, kdo v této době dávali najevo zájem sloužit Bohu, měli dobré pohnutky. Anděl upozorňoval: „Mnozí se k nim jistě připojí hladkostí. A někteří z těch, kteří mají pochopení, budou přivedeni ke klopýtnutí, aby se kvůli nim konalo přečišťovací dílo a aby se čistilo a bělilo až do času konce; protože je to ještě na ustanovený čas.“d (Daniel 11:34b, 35) Někteří lidé projevili zájem o pravdu, ale nebyli ochotni opravdově se Bohu oddat a sloužit mu. Jiní lidé, kteří dobrou zprávu zdánlivě přijímali, ve skutečnosti pracovali pro úřady jako vyzvědači. Ve zprávě z jedné země se uvádí: „Někteří z těchto bezcharakterních lidí byli zapřisáhlými komunisty, kteří se vplížili do Pánovy organizace, okázale dávali najevo svou horlivost, a dokonce byli jmenováni do vysokého služebního postavení.“

20. Proč Jehova připustil, aby někteří věrní křesťané ‚klopýtli‘ kvůli pokrytcům, kteří pronikli do organizace?

²⁰ Kvůli lidem, kteří pronikli do organizace, padli někteří věrní křesťané do rukou úřadů. Proč to Jehova připustil? Kvůli přečišťování a čištění. Stejně jako se Ježíš „naučil . . . poslušnosti z toho, co vytrpěl“, naučily se i tyto věrné duše vytrvalosti z toho, jak byla zkoušena jejich víra. (Hebrejcům 5:8; Jakub 1:2, 3; srovnej Malachiáše 3:3.) A tak jsou ‚přečištěni, očištěni a vyběleni‘. Takové věrné křesťany čeká velké radování, až nadejde ustanovený čas, aby byla odměněna jejich vytrvalost. Bude to vidět při dalším rozboru Danielova proroctví.

[Poznámky pod čarou]

Závěrečné vítězství Michaela, velkého knížete

„Během toho času povstane Michael, velký kníže, který stojí ve prospěch synů tvého lidu.“ — DANIEL 12:1.

1. Jaký postoj k Jehovovu svrchovanému postavení projevovali mnozí vládci světa a jak se v tom neliší ani král severu?

„KDO je Jehova, že bych měl poslechnout jeho hlas a poslat Izrael pryč?“ (2. Mojžíšova 5:2) Tak vyzývavě mluvil farao k Mojžíšovi. Farao odmítal uznat, že Jehova je svrchovaný Bůh, a proto se rozhodl ponechat Izrael v otroctví. I jiní vládci Jehovou podobně opovrhovali a výjimkou nejsou ani králové z Danielova proroctví. (Izajáš 36:13–20) Král severu ve skutečnosti zašel ještě dál. Anděl říká: „Vyvýší se a zvelebí se nad každého boha; a bude mluvit obdivuhodné věci proti Bohu bohů . . . A nebude brát v úvahu Boha svých otců, a nebude brát v úvahu žádost žen a žádného jiného boha, ale zvelebí se nad každého.“ — Daniel 11:36, 37.

2, 3. Jak král severu zavrhl „Boha svých otců“ a jak místo něho uctíval jiného „boha“?

² Uvedené proroctví se splnilo, když král severu zavrhl „Boha svých otců“ (nebo „bohy předků“, The New English Bible), ať jde o pohanské bohy římské, nebo o trojjediné božstvo křesťanstva. Hitler využil křesťanstvo ke svým vlastním cílům, ale očividně plánoval, že nahradí křesťanstvo novou, germánskou církví. Jeho nástupce prosazoval naprostý ateismus. Král severu se tak sám učinil bohem, ‚zvelebil se nad každého‘.

³ Proroctví pokračuje: „Bude vzdávat ve svém postavení slávu bohu tvrzí; a bohu, kterého neznali jeho otcové, bude vzdávat slávu zlatem a stříbrem a drahokamy a žádoucími věcmi.“ (Daniel 11:38) Král severu skutečně vložil svou důvěru v „boha tvrzí“, v moderní vědecký militarismus. Během celého času konce hledá záchranu v tomto „bohu“ a na jeho oltáři obětuje obrovské jmění.

4. Jaký úspěch měl král severu?

⁴ „Bude jednat účinně proti nejvíc opevněným pevnostem, spolu s cizozemským bohem. Rozhojní slávu kohokoli, kdo ho uznal, a skutečně je nechá panovat mezi mnohými; a bude rozdělovat na podíly zemskou půdu za cenu.“ (Daniel 11:39) Král severu důvěřoval ve svého militaristického „cizozemského boha“ a jednal přitom velmi „účinně“ — v „posledních dnech“ se prokázal být hrozivou militaristickou velmocí. (2. Timoteovi 3:1) Ti, kdo podporovali jeho ideologii, byli odměněni politickou, finanční a někdy vojenskou podporou.

„V čase konce“

5, 6. Jak král jihu ‚strkal‘ krále severu a jak ten na to reagoval?

⁵ V Danielovi 11:40a čteme: „V čase konce se s ním bude král jihu strkat.“ Na uvedený verš a na následující verše se pohlíželo tak, že se splní v dohledné budoucnosti. Ovšem pokud zde „čas konce“ znamená totéž jako v Danielovi 12:4, 9, měli bychom vyhlížet to, že se uvedená slova splní během posledních dnů. ‚Strkal‘ král jihu během této doby nějak krále severu? Skutečně ano. Trestající mírová smlouva po první světové válce jistě byla ‚strkáním‘, popudem k odvetě. Po vítězství ve druhé světové válce král jihu zamířil na svého protivníka hrozivé jaderné zbraně a zorganizoval proti němu mocný vojenský blok NATO. Během let k jeho ‚strkání‘ přibyla výzvědná činnost spojená s vyspělou technikou a také diplomatické a vojenské útoky.

⁶ Jak reagoval král severu? „Král severu proti němu zaútočí s dvoukolými vozy a s jezdci na koních a s mnoha loděmi; a jistě vstoupí do zemí, a zaplaví a projde.“ (Daniel 11:40b) V dějinách posledních dnů je charakteristickým rysem výbojná rozpínavost krále severu. Během druhé světové války zaplavil nacistický „král“ okolní země za svými hranicemi. Když válka skončila, vybudoval nástupnický „král“ mocnou říši za svými vlastními hranicemi. Během studené války bojoval král severu se svým protivníkem tak, že oba zasahovali do válek a do různých povstání v jiných zemích v Africe, Asii a Latinské Americe. Pronásledoval pravé křesťany a omezoval jejich činnost (ale v žádném případě ji nezastavil). A následkem jeho vojenských a politických útoků se řada zemí dostala pod jeho moc. Je to přesně tak, jak prorokoval anděl: „Skutečně také vstoupí do země Okrasy [duchovní území Božího lidu] a bude mnoho zemí, jež budou přivedeny ke klopýtnutí.“ — Daniel 11:41a.

7. Jak byla omezena výbojná rozpínavost krále severu?

⁷ I když král severu dával svou přítomnost najevo hrozivým způsobem — z hlediska jeho protivníka —, přesto svět nedobyl. „Tihle uniknou z jeho ruky: Edom a Moab a hlavní část synů Ammona.“ (Daniel 11:41b) Ve starověku Edom, Moab a Ammon ležely přibližně mezi Egyptem a Sýrií. Dnes mohou představovat státy a organizace, na něž se král severu zaměřil, ale jež nebyl schopen dostat pod svůj vliv.

‚Egypt neunikne‘

8, 9. Jak znatelný byl vliv krále severu, a to i pro jeho hlavního protivníka?

⁸ Anděl dále říká: „Bude napřahovat ruku proti zemím; a egyptská země, ta neunikne. A opravdu bude panovat nad schovanými poklady zlata a stříbra a nad všemi žádoucími egyptskými věcmi. A v jeho krocích půjdou Libyjci a Etiopové.“ (Daniel 11:42, 43) Účinku výbojné a rozpínavé politiky krále severu neunikl ani král jihu, „Egypt“. Utrpěl například nápadnou porážku ve Vietnamu. A co „Libyjci a Etiopové“? Tyto sousední národy starověkého Egypta by mohly vhodně předstiňovat národy, které zeměpisně sousedí s novodobým „Egyptem“ a které občas bývaly následovníky krále severu neboli kráčely „v jeho krocích“.

⁹ Panoval král severu nad ‚schovanými poklady Egypta‘? Jisté je, že krále jihu nepřemohl, a z toho, jak se vyvíjí světová situace až do roku 1993, se zdá, že k tomu nedojde. Ale mocně ovlivňoval to, jak král jihu používal své finanční prostředky. Ze strachu před protivníkem věnoval král jihu každoročně obrovské sumy na udržování hrozivé armády, námořnictva a letectva. Je tedy možné říci, že král severu ‚panoval‘ ve značném rozsahu nad králem jihu, když ovládal způsob, jakým král jihu nakládal se svým jměním.

Závěrečné tažení krále severu

10. Jak anděl popisuje konec soupeření mezi těmito dvěma králi?

¹⁰ Pokračuje soupeření mezi těmito dvěma králi donekonečna? Ne. Anděl řekl Danielovi: „Budou . . . zprávy, které ho [krále severu] rozruší, z východu slunce a ze severu, a jistě vyjde ve velikém vzteku, aby vyhladil a aby mnohé oddal zničení. A nasází své palácové stany mezi velikým mořem a svatou horou Okrasy; a bude muset zcela dospět ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl.“ — Daniel 11:44, 45.

11, 12. Které politické události, k nimž nedávno došlo, mají spojitost se soupeřením mezi králem severu a králem jihu a co se ještě musíme dozvědět?

¹¹ K těmto událostem dojde teprve v budoucnosti, a proto nemůžeme říci podrobně, jakým způsobem se proroctví vyplní. Politická situace ohledně těchto dvou králů se nedávno změnila. Rozhořčené soupeření mezi Spojenými státy a zeměmi východní Evropy se uklidnilo. A Sovětský svaz se v roce 1991 rozpadl a již neexistuje. — Viz Strážnou věž z 1. března 1992, strany 4, 5.

¹² Kdo je tedy nyní králem severu? Máme ho snad spojovat s některou ze zemí, které byly součástí někdejšího Sovětského svazu? Anebo úplně mění svou totožnost, jako to udělal už tolikrát předtím? Nemůžeme to říci. Kdo bude králem severu, až se splní Daniel 11:44, 45? Vzplane opět soupeření mezi těmito dvěma králi? A co ten obrovský potenciál jaderných zbraní, které jsou stále ještě v celé řadě zemí? Teprve čas přinese odpovědi na tyto otázky.

13, 14. Co víme o budoucnosti oněch dvou králů?

¹³ Jedno ale víme. Král severu brzy povede útočné tažení, jehož příčinou budou „zprávy, které ho rozruší, z východu slunce a ze severu“. Po tomto tažení bude okamžitě následovat králův „konec“. O těchto „zprávách“ se můžeme dozvědět více, když budeme uvažovat o dalších biblických proroctvích.

¹⁴ Nejprve si ale povšimněme, že se neuvádí, že by tyto výpady krále severu směřovaly proti králi jihu. Konec krále severu nepřichází z rukou jeho úhlavního nepřítele. A podobně ani král jihu není zničen králem severu. Král jihu (v jiných proroctvích znázorňovaný jako poslední roh, který se objeví na divokém zvířeti) je zničen „bez použití [lidské] ruky“ — je zničen Božím Královstvím. (Daniel 7:26; 8:25) Vlastně všechny pozemské krále nakonec v armagedonské bitvě zničí Boží Království, a totéž se zjevně stane i králi severu. (Daniel 2:44; 12:1; Zjevení 16:14, 16) V Danielovi 11:44, 45 jsou popsány události, které povedou k této závěrečné bitvě. Není divu, že „nebude, kdo by . . . pomohl“, až král severu dospěje ke svému konci!

15. Jaké důležité otázky je třeba ještě rozebrat?

¹⁵ Jaká jsou tedy ta další proroctví, která vrhají světlo na „zprávy“, jež podnítí krále severu k tažení, aby „mnohé oddal zničení“? A kdo jsou ti „mnozí“, které bude chtít zničit?

Zpráva z východu slunce

16. a) K jaké význačné události musí dojít před Armagedonem? b) Kdo jsou ‚králové od východu slunce‘?

¹⁶ Před závěrečnou bitvou, před Armagedonem, musí být zničen jeden velký nepřítel pravého uctívání — Velký Babylón podobající se nevěstce, celosvětová říše falešného náboženství. (Zjevení 18:3–8) Zničení této říše bylo předstíněno tím, že na symbolickou řeku Eufrat byla vylita šestá miska Božího hněvu. Řeka vyschne, aby „byla připravena cesta králům od východu slunce“. (Zjevení 16:12) Kdo jsou tito králové? Nikdo jiný než Jehova Bůh a Ježíš Kristus!a

17. a) Co se z Bible dozvídáme o zničení Velkého Babylóna? b) Co může být zprávou „z východu slunce“?

¹⁷ Zničení Velkého Babylóna je názorně vylíčeno v knize Zjevení: „Těch deset rohů, které jsi viděl [‚králové‘ panující v čase konce], a divoké zvíře [šarlatově zbarvené divoké zvíře znázorňující Organizaci spojených národů], ty budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a sežerou její masité části a úplně ji spálí ohněm.“ (Zjevení 17:16) Národy opravdu zničí „hodně masa“! (Daniel 7:5) Ale proč vládci — včetně krále severu — zničí Velký Babylón? ‚Bůh totiž vloží do jejich srdce, aby uskutečnily jeho myšlenku.‘ (Zjevení 17:17) Zpráva „z východu slunce“ může vhodně znamenat tento Jehovův čin, až Jehova — způsobem, který si sám zvolí — vloží do srdce lidských vůdců, aby sprovodili ze světa onu velkou náboženskou nevěstku. — Daniel 11:44.

Zpráva ze severu

18. Na jaký další cíl se zaměřuje král severu a kde se tento král nachází, když spěje ke svému konci?

¹⁸ Ale král severu zaměřuje svou zlobu ještě na jiný cíl. Anděl říká, že král severu „nasází své palácové stany mezi velikým mořem a svatou horou Okrasy“. (Daniel 11:45) Veliké moře bylo v Danielově době moře Středozemní a svatou horou byl Sion, kde kdysi stál Boží chrám. Proroctví se tedy splňuje tak, že rozzuřený král severu vede vojenské tažení proti Božímu lidu! Vyjádření „mezi velikým mořem a svatou horou“ dnes v duchovním smyslu znamená, že král severu se bude nacházet v duchovním území Božích pomazaných služebníků, kteří vyšli z „moře“ lidstva odcizeného Bohu a kteří mají naději, že budou na nebeské hoře Sionu vládnout spolu s Ježíšem Kristem. — Izajáš 57:20; Hebrejcům 12:22; Zjevení 14:1.

19. Co by mohlo být zprávou, která podnítí Gogův útok, jak to naznačuje Ezekielovo proroctví? (Viz poznámku pod čarou.)

¹⁹ Danielův současník Ezekiel také prorokoval o tom, že proti Božímu lidu bude „v konečné části dnů“ veden útok. Řekl, že nepřátelské akce zahájí Gog z Magogu, který představuje Satana Ďábla. (Ezekiel 38:16) Z jakého symbolického místa Gog přichází? Jehova prostřednictvím Ezekiela říká: „Jistě přijdeš ze svého místa, z nejodlehlejších severních končin.“ (Ezekiel 38:15) Zprávou „ze severu“ by tedy mohla být Satanova propaganda, která krále severu a všechny ostatní krále podnítí k útoku na Jehovův lid.b — Srovnej Zjevení 16:13, 14; 17:14.

20, 21. a) Proč Gog podnítí národy a také krále severu k útoku na Boží lid? b) Bude jeho útok úspěšný?

²⁰ Gog zorganizuje tento mohutný útok proto, že vidí blahobyt „Božího Izraele“, který spolu s velkým zástupem jiných ovcí již není částí Gogova světa. (Galaťanům 6:16; Jan 10:16; 17:15, 16; 1. Jana 5:19) Gog se dívá s nelibostí na „lid shromážděný z národů, ten, který hromadí [duchovní] jmění a majetek“. (Ezekiel 38:12; Zjevení 5:9; 7:9) Tato slova se splňují — Jehovovu lidu se daří tak jako nikdy dosud. V mnoha zemích v Evropě, Africe a Asii, kde byli kdysi zakázáni, mohou nyní uctívat Boha svobodně. Mezi roky 1987 a 1992 vyšlo z národů do Jehovova domu pravého uctívání více než milión „žádoucích věcí“. V duchovním ohledu jsou bohatí a naplnění pokojem. — Ageus 2:7; Izajáš 2:2–4; 2. Korinťanům 8:9.

²¹ Gog pohlíží na duchovní území křesťanů jako na ‚otevřenou venkovskou krajinu‘, kterou lehce přemůže, a proto vyvíjí vrcholné úsilí, aby vyhladil tuto překážku, která mu brání v úplném ovládnutí lidstva. (Ezekiel 38:11) Gog ale neuspěje. Až králové země zaútočí na Jehovův lid, ‚zcela jistě dospějí ke svému konci‘. Jak?

Třetí král

22, 23. Kdo povstane ve prospěch Božího lidu, až Gog zaútočí, a k čemu to povede?

²² Ezekiel říká, že Gogův útok je pro Jehovu Boha znamením, aby povstal ve prospěch svého lidu a aby „na izraelských horách“ zničil Gogovy ozbrojené síly. (Ezekiel 38:18; 39:4) To nám připomíná slova, která řekl anděl Danielovi: „Během toho času povstane Michael, velký kníže, který stojí ve prospěch synů tvého lidu. A jistě nastane takový čas tísně, jaký nenastal od doby, kdy vznikl nějaký národ, až do toho času. A během toho času tvůj lid unikne, každý, kdo bude nalezen zapsaný v knize.“ — Daniel 12:1.

²³ V roce 1914 se Ježíš — nebeský válečník Michael — stal králem Božího nebeského Království. (Zjevení 11:15; 12:7–9) Od té doby ‚stojí ve prospěch synů Danielova lidu‘. Brzy však „povstane“ v Jehovově jménu jako nepřemožitelný Válečník a Král a uvede „pomstu na ty, kteří neznají Boha, a na ty, kteří neposlouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši“. (2. Tesaloničanům 1:8) Všechny národy země včetně králů z Danielova proroctví „se budou . . . bít v nářku“. (Matouš 24:30) V srdci budou stále ještě mít ničemné myšlenky vůči ‚Danielovu lidu‘, a rukou ‚Michaela, velkého knížete,‘ navždy zahynou. — Zjevení 19:11–21.

24. Jak by nás mělo ovlivnit toto studium Danielova proroctví?

²⁴ Netoužíme vidět toto velkolepé vítězství Michaela a jeho Boha, Jehovy? Jejich vítězství totiž bude pro pravé křesťany znamenat to, že ‚uniknou‘, že přežijí. (Srovnej Malachiáše 4:1–3.) S dychtivým očekáváním se proto díváme do budoucnosti a přitom máme na mysli slova apoštola Pavla: „Kaž slovo, naléhavě se toho drž v příznivém období, v období obtížném.“ (2. Timoteovi 4:2) Držme se pevně Slova života a pilně vyhledávejme Jehovovy ovce, dokud trvá příznivé období. Jsme již v cílové rovince závodu o život. Odměna je na dohled. Kéž jsme všichni rozhodnuti vytrvat do konce. Tak budeme mezi těmi, kdo budou zachráněni. — Matouš 24:13; Hebrejcům 12:1.

[Poznámky pod čarou]