Pozorujeme svět

„Rok, kdy svět byl zachvácen ohněm“

Jean-Paul Jeanrenaud, vedoucí mezinárodního programu ochrany pralesů, připraveného Světovým fondem pro ochranu přírody, tvrdí, že „na rok 1997 se bude vzpomínat jako na rok, kdy svět byl zachvácen ohněm“. Ve všech světadílech kromě Antarktidy vzplanuly velké požáry. Například v Indonésii a v Brazílii zničily vzácné lesy o rozloze rovnající se rozloze Švýcarska. Požáry vznikaly z mnoha příčin — od záměrného odstraňování vegetace pro zemědělské účely až po sucho, které je považováno za následek výkyvů počasí způsobených jevem El Niño. Spalováním fosilních paliv vzniká vysoká hladina oxidu uhličitého a to přispívá ke znečištění ovzduší a zvyšuje nebezpečí celkového oteplení země, píše londýnský list The Independent. Pan Jeanrenaud varuje: „Vytváříme nebezpečný koloběh ničení, kde zvýšené množství požárů je výsledkem změn počasí a zároveň faktorem, který k těmto změnám přispívá.“

Zvýšená potřeba vápníku

„Mladí lidé mají zvýšenou potřebu vápníku, protože jim rostou kosti,“ upozorňuje německý věstník Gesundheit in Wort und Bild (Zdraví slovem a obrazem). Doporučená denní dávka je 1 200 miligramů, tolik vápníku však v Německu dostane pouze 56 procent dívek a 75 procent chlapců ve věku od 15 do 19 let. „Mladé dívky v celé Evropě mají nedostatečný přísun vápníku,“ říká Mary Fraserová z Evropské nadace pro léčení osteoporózy. Nedostatek vápníku se sice dlouhou dobu nijak neprojeví, ale v pozdějším věku může přispívat ke vzniku osteoporózy. Článek ve věstníku uvádí: „Vysoký obsah vápníku mají tyto potraviny: sýry, mléko, jogurt, semena sezamu, semena laskavce, sojové boby, listová zelenina, ořechy a ryby.“

Dominantní dolar

„Možná si to uvědomuje jen málo Američanů, ale americká měna je více v oběhu v jiných zemích než ve Spojených státech,“ píše časopis U.S.News & World Report. „Ze 450 miliard dolarů v bankovkách a mincích, které nyní lidé mají v peněženkách, v pokladnách, v bankovních trezorech a v matracích, jsou asi dvě třetiny neboli 300 miliard v zahraničí.“ A tato částka za rok vzrůstá o 15 až 20 miliard. Zatímco ve Spojených státech hotové peníze obíhají hlavně ve dvacetidolarových bankovkách, v zahraničí se většina těchto peněz objevuje ve formě stodolarových bankovek, což ukazuje, že nejsou vydávány na každodenní malé nákupy, ale že jsou ukládány a používány k obchodním transakcím. Tato situace je zejména v zemích, kde je velká inflace a kde lidé nedůvěřují bankám. Asi 60 procent nových stodolarových bankovek, které byly vytištěny minulý rok, bylo rovnou transportováno do zámoří. Z hlediska Spojených států se velká částka peněz, jež obíhají v zahraničí, dá přirovnat k bezúročné půjčce pro americkou vládu, kterou není nutné splácet ve formě výdajů za zboží a služby, čímž vláda ušetří miliardy dolarů.

Loupení povoleno?

„Představitelé brazilské římskokatolické církve se otevřeně postavili za chudé a hladovějící lidi a obhajovali ty, kdo kradli jídlo, aby zůstali naživu,“ píše věstník ENI Bulletin. Vykrádání supermarketů a obchodních domů je schvalováno proto, že severovýchodní Brazílii postihlo kruté sucho. Jak řekl arcibiskup v Belo Horizonte, kardinál Serafim Fernandes de Araujo, ‚představitelé římskokatolické církve nezatracují nikoho, kdo si bere jídlo z hladu, ať si to vezme kdekoli‘. A kardinál Paulo Evaristo Arns v citovaném výroku říká: „Chceme bojovat proti tomuto neoliberalismu, v němž bohatství je soustředěno do rukou několika privilegovaných lidí, a naproti tomu chudí lidé ještě více chudnou.“ Kardinál Arns dodal: „Je na čase, aby se lidé ve městech a na venkově probudili.“

Dluhy zatěžují

List The Vancouver Sun píše, že „průměrný [Kanaďan] utratí v době dovolené 1 236 dolarů za dárky, zábavu a cestování“ a že „velkou částí těchto výdajů zatíží svou kreditní kartu“. Finanční poradci říkají, že v období Vánoc je obrovský emocionální tlak, aby lidé utráceli peníze, a když už nemají nic v kapse, snadno dále utrácejí pomocí kreditních karet. Jeden poradce se domnívá, že zajištěné zaměstnání zřejmě spotřebitelům dodává „odvahu vzít na sebe další dluhy, místo aby spláceli dluhy, které již mají“. Koncem roku 1997 Kanaďané dosáhli rekordu v nezaplacených úvěrech vzniklých z plateb kreditními kartami, a to 20,42 miliard dolarů, což byla dvojnásobná suma oproti roku 1991. Odborníci odhadují, že průměrnému spotřebiteli trvá šest měsíců, než zaplatí účty za dovolenou, a že mnozí lidé budou mít nějaké dluhy ještě v době, kdy začnou znovu utrácet při „nákupní horečce“ v období příštích Vánoc.

Bagatelizují smrt

„Rodiče a učitelé by měli snižovat význam hrdinství, k němuž povzbuzují filmy a televize, a neměli by bagatelizovat smrt,“ píše list Jornal do Brasil. Z výzkumu prováděném v Riu de Janeiro vyplývá, že 10 procent zločinů se dopouštějí děti mladší než 13 let. Článek uvádí: „Tyto děti nosí zbraně, napadají, mrzačí nebo zabíjejí spolužáky a proviňují se tím, že sexuálně zneužívají mladší děti.“ Psychiatr Alfredo Castro Neto říká: „Kultura, jakou nyní máme, která povzbuzuje k soutěživosti a ukazuje ve filmech, že člověk smí zabíjet, aby dostal, co chce, taková kultura může v těchto dětech vyvolávat zákonitě stále větší duševní zmatek.“ Pedagožka Josefa Pechová doporučuje jako vzdělávací pomůcky používat hračky, a ne střelné zbraně, a říká, že je nezbytné dětem ukazovat, že tento „obraz hrdiny, který zabíjí každého na potkání, je pošetilý a nereálný, a že zbraně nejsou symbolem postavení ani moci, ale že to jsou naopak předměty, které zabíjejí lidi“.

Rekord v zabíjení

„Kouření připraví každý rok o život více lidí, než jich zahynulo v boji během druhé světové války a vietnamské války dohromady,“ uvádí věstník University of California Berkeley Wellness Letter. „Každý den umírá z důvodů souvisejících s kouřením více než 1 200 Američanů. To je stejné, jako kdyby se zřítila tři nebo čtyři plně obsazená trysková dopravní letadla, kdy nikdo z cestujících nepřežil.“

Smyšlenka o lumíkovi vyvrácena

Je to pravda, že lumíci — maličcí hlodavci, kteří žijí v chladných severních oblastech — hromadně páchají sebevraždu utopením? Této pověsti mnozí lidé stále věří. Vědci však k tomu již dlouho mají skeptický postoj, a tuto smyšlenku teď vyvrátila skupina filmařů, která pro první program televizní společnosti BBC natáčí pořad „Život v přírodě“ a nyní šest měsíců filmuje v západní části kanadské Arktidy. Pokud lumíci mají dostatek potravy, daří se jim tak dobře, že se přemnožují. Jak tedy historka o jejich masové sebevraždě vlastně vznikla? Londýnský list The Guardian uvádí, že bylo vidět, jak norští lumíci náhodně padají do vody, když se stěhují z hor za vydatnější pastvou.

Okrádání pacientů

Nemocnice v Německu se potýkají se zloději. List Emsdettener Tageblatt píše: „Fakultní nemocnice v Kolíně nad Rýnem oznámila tři sta krádeží za rok. S kyticí v ruce a s roztomilým úsměvem na rtech má zloděj v nemocnici téměř jistou kořist.“ V přestrojení za návštěvníky pacientů mají zloději volné pole působnosti od stolků u postelí až po věšáky. Zejména letití pacienti jim usnadňují „práci“. Například bylo zjištěno, že jeden muž pokročilejšího věku schovával pod polštářem v nemocniční posteli několik tisíc marek. Velkou volnost pohybu zlodějům poskytují neomezené návštěvní hodiny a to, že víceméně každý člověk může vejít do nemocnice a nikdo ho nezastaví. Z toho důvodu jsou pacienti nabádáni, aby si peníze a cennosti zamykali do nemocničního trezoru nebo aby si je dávali k někomu do úschovy.

Otisky uší

Když byl jeden lupič nedávno v Londýně usvědčen, bylo to proto, že ho prozradilo jeho ucho. Jak? Ačkoliv tento lupič byl velmi opatrný a nikdy na místě zločinu nezanechal otisk prstu, přesto měl ve zvyku před tím, než se někam vloupal, položit ucho na okno nebo na klíčovou dírku a ověřit si, zda nikdo není doma; a tak tam nechával otisky svého ucha. „Otisky uší jsou stejně ojedinělé jako otisky prstů,“ říká profesor Peter Vanesis, soudní patolog na Glasgowské univerzitě ve Skotsku. Na rozdíl od otisků prstů však uši — stejně jako vlasy a nehty — dospělému člověku rostou po celý život, uvádí londýnský list The Daily Telegraph. Policisté však vědí, že naše uši jsou ojedinělé, ať jsou jakýchkoli rozměrů, a takové byly i uši tohoto lupiče. Byl to první lupič, který byl v Británii usvědčen na základě otisku ucha, a přiznal se k pěti vloupáním.