Pozorujeme svět

Čarodějnictví mezi utečenci

Utečenci ze Rwandy rozervané válkou, kteří jsou v táborech u města Ngara v severní Tanzanii, trpí ještě dalším problémem: čarodějnictvím. Podle tiskové agentury Reuter se UNHCR (Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) výslovně zmínil o čarodějnictví jako o „vážném problému“ v táborech. Podle mluvčího UNCHR Chrise Bowerse jsou každou noc při okultních rituálech zabiti dva nebo tři lidé. Vysvětluje: „Víme, že se jedná o čarodějnictví, protože nacházíme mrtvoly, které jsou zohavené typickým způsobem.“ Koncem roku 1994 žilo v táborech u města Ngara asi 580 000 lidí a každý den přicházelo 2000 dalších uprchlíků. Agentura Reuter cituje jeden pramen informací z OSN: „Čarodějnictví je na vzestupu a my si s tím nevíme rady.“

Kněží „odpojeni“

Přenosné telefony snad představují vrchol pohodlné komunikace, ale jeden biskup ve Finsku usoudil, že má být ‚dobrého jen pomálu‘. Podle agentury Reuter biskup prohlásil, že „přenosné telefony by měly svému uživateli sloužit, a ne ho zotročovat“, a církevním pracovníkům a kněžím nařídil, aby používání tohoto vynálezu omezili. Zdá se, že stížnosti farníků dolehly až k biskupovým uším — někteří duchovní vedli telefonní hovory i při bohoslužbách. Jednou prý knězi zvonil telefon přímo uprostřed pohřbu. Podobně v Itálii jeden katolický časopis kněžím radil, aby si telefony nebrali s sebou do zpovědnice. Jedna žena si totiž stěžovala, že zatímco se knězi zpovídala z hříchů, slyšela, jak mu zvoní telefon.

Dobré pro maminky — Špatné pro děti

Mnoho žen užívá kvůli svému zdraví tabletky obsahující železo — aby se podpořila krvetvorba při anémii —, ale některé z těchto žen nevědí, že tytéž tabletky mohou být nebezpečné, když je snědí děti. Časopis Safety+Health uvádí, že u dětí do šesti let jsou tabletky se železem hlavní příčinou smrti otrávením. Vláda USA navrhla, aby takové medikamenty nebyly v lahvičkách, ale aby byly všechny baleny jednotlivě v plastikovém balení, které se těžko otevírá. V každém případě se matkám doporučuje, aby tabletky s obsahem železa uchovávaly mimo dosah malých ruček tak, jako to dělají s jinými tabletkami a léky.

Přestřelky v Japonsku stále častější

Japonsko je známé jako jeden z nejbezpečnějších států světa. Na sto tisíc obyvatel připadá jeden zavražděný za rok. V Thajsku a ve Spojených státech je tento poměr téměř desetkrát vyšší. Nedávno však bylo Japonsko otřeseno tím, jak stoupl počet vražd střelnými zbraněmi, informuje časopis Asiaweek. V letech 1990 až 1993 došlo ke 180 přestřelkám ročně a do všech byli zapleteni členové nějaké zločinecké organizace. Je však znepokojivé, že v roce 1994 počet přestřelek prudce vzrostl a sedm obětí bylo z řad běžných občanů. Japonské zákony sice přísně zakazují soukromé držení střelných zbraní, ale policie konstatovala, že v zemi je asi sto tisíc zbraní, které jsou drženy nezákonně. Potom, co byl jeden lékař zastřelen na přeplněném vlakovém nádraží, údajně jistým nespokojeným bývalým pacientem, jeden vysokoškolák v interview poznamenal: „Myslel jsem si, že tohle se může stát jen v Americe.“

Technologie a sabatní kličky

Pro ty, kdo v Izraeli přísně dodržují halachu, starodávný židovský zákoník, je dodržování sabatu v technicky vysoce vyspělém světě někdy skutečným problémem. Ortodoxním židům například dělá starosti detektor kovů. Pokud jejich klíče způsobí, že detektor kovů začne signalizovat, znamená to, že neúmyslně uzavřeli elektrický obvod — a to je, jak se domnívají, porušením nařízení halachy nezažehovat oheň. Proto organizace Tsomet navrhla detektor kovů, který nereaguje na obyčejné předměty, jako jsou klíče, a tak neohrožuje dodržování sabatu. Jiná organizace podobným způsobem vyřešila problém ortodoxních lékařů, kteří o sabatu potřebují vyřídit nějaké běžné psaní. Vymysleli pero, které píše inkoustem, jenž po několika dnech zmizí. Jak to pomohlo? Halacha zakazuje psát o sabatu, ale psaní definuje jako zanechání trvalé stopy. List The New York Times cituje jednoho předního rabína, který řekl: „Jestliže [Bůh] někde nechal skulinu, nechal ji tam proto, aby se využila.“

Ohrožení obři

Želva obrovská, která žije na Galapágách, je věhlasná všude na světě a je chráněná jako ohrožený druh. Nedávno však bylo zjištěno, že tomuto ohromnému plazu hrozí nové nebezpečí. Na ostrově Isabela v souostroví Galapág celý měsíc řádil požár. Záchranáři kopali zákopy, aby ochránili vzácnou želví populaci ostrova, která má šest tisíc jedinců, a asi 400 želv dokonce přemístili do zvláštní obory. Toto opatření mělo želvy chránit ani ne tak před požárem, jako spíše před lidmi. Podle časopisu The Unesco Courier „je lov želv sice nelegální, ale zřejmě tradiční. Maso želv je velmi šťavnaté, ale kromě toho jsou želvímu masu, zvláště masu samic, a želví krvi připisovány léčivé vlastnosti.“ Záchranáři našli zbytky dvaačtyřiceti těchto želv, které byly snědeny lidmi.

„Smrt způsobená státem“

Tak se jmenuje nová kniha od R. J. Rummela z havajské university. Během osmi let pan Rummel shromáždil z „tisíců pramenů“ údaje o tom, jakou roli při pobíjení lidí hrály v tomto století vlády. Podle listu The Honolulu Advertiser kniha uvádí: „Téměř 170 milionů mužů, žen a dětí bylo zastřeleno, ubito, umučeno, podřezáno, upáleno, umučeno hladem nebo zimou, rozdrceno nebo udřeno k smrti; státy usmrcovaly své neozbrojené, bezmocné občany i cizince pohřbením zaživa, utopením, oběšením, bombardováním a mnoha jinými způsoby.“ Pan Rummel říká: „Vypadá to, jako by náš biologický druh byl ničen novodobou morovou ranou.“ Novinová zpráva k Rummelovým zjištěním říká: „Takové masové pobíjení se neprovádělo v žádném jiném století.“

Užiteční červi

„Tajnou indickou zbraní proti vypuknutí další morové epidemie jsou žížaly,“ uvádí časopis New Scientist. Když se hromadí odpad, množí se krysy a jiní škůdci, kteří přenášejí smrtelné nemoci. Nyní se jeden místní druh zemního červa, Pheretima elongata, používá k přeměně odpadu na užitečný kompost. Když byli tito červi nasazeni do kontejnerů, prokousali se odpadem a vytvořili pěkný kompost, který se rychle rozpadá. Touto technikou, která se již používá v Bombaji, se denně zpracují čtyři tuny odpadu z jatek. Místní správa, která momentálně spoléhá na spalovny a skládky, začíná o těchto užitečných červech vážně uvažovat.

Církev a válka

Jakou roli má v balkánském konfliktu srbská pravoslavná církev? Tato otázka zazněla při nedávné diskusi u kulatého stolu mezi vedoucími představiteli pravoslavné a protestantské církve z Anglie, Německa, Ruska, Řecka, Spojených států, Srbska, Švédska a Švýcarska. Katolický list Christ in der Gegenwart (Současný křesťan), který vychází v Německu, uvedl, že rozhovory organizovala Světová rada církví a konaly se ve švýcarské Ženevě. Rozhovory byly uspořádány potom, co byla vznesena obvinění, že srbská pravoslavná církev nebyla ve válce nestranná, že straně, které byla nakloněna, „poskytovala vydatnou podporu“. Navzdory vážným obviněním většina účastníků rozhovorů hlasovala pro to, aby srbská pravoslavná církev mohla zůstat členem Světové rady církví, přestože „[nemohly být] odstraněny všechny názorové rozdíly“.

Obchod s drogami je velký byznys

„Mezinárodní obchod s drogami,“ píše australský list The Sydney Morning Herald, „se stal po obchodu se zbraněmi druhým nejvýnosnějším obchodem. Má roční zisk 400 miliard dolarů a podvrací politické systémy v Asii.“ S tolika penězi, říká generální tajemník Interpolu, „je možné podplatit téměř každého“. Středem zájmu je Asie, protože více než 80 procent světové produkce heroinu pochází ze „zlatého trojúhelníku“, místa u hranic Myanmaru, Thajska a Laosu, a také ze „zlatého půlměsíce“ v Afghánistánu a Pákistánu. Šéf protidrogového oddělení Interpolu dodává: „Obchod s drogami se stal hlavním zdrojem financí pro teroristy.“