Motivací, která ještě mnohem více podněcuje k prokazování dobra, je láska. Glenn Austin, autor knihy Love and Power: Parent and Child (Láska a moc: Rodič a dítě), uvádí: „V harmonických rodinách, kde dítě svého rodiče miluje a váží si ho, se dítě snaží jednat způsobem, který se rodiči líbí, a to proto, aby mu udělalo radost.“ Svědkové Jehovovi se velmi namáhají, aby doma vytvářeli takovou vřelou zpětnou vazbu lásky. Navíc jsou děti svědků Jehovových vedeny k tomu, aby znaly a milovaly Jehovu, Boha, kterému slouží. V jejich životě to je opravdu mocnou silou k prokazování dobra! Nepotřebují žádnou smyšlenou postavu, která by dobré skutky vymáhala.

Svědkové Jehovovi své děti opatrují jako dar od Boha. (Žalm 127:3) A tak, místo aby čekali na určité datum, které určuje, že se mají dávat dary, mohou tito rodiče obdarovávat své děti během celého roku. V takových případech je těžké říci, kdo je více nadšen — zda překvapené děti, či jejich rodiče, kteří z toho mají radost. Dítě ví, od koho dar dostalo. Dále rodiče, kteří jsou svědky Jehovovými, jsou povzbuzováni, aby často dávali jako dárek svůj čas. Když se například malé děvčátko cítí smutné nebo osamělé, může se pokoj plný panenek vyrovnat několika chvilkám, kdy schoulené v maminčině náručí poslouchá maminčino vyprávění o tom, jak byla malá? Naučí se kluk, jak být mužem, díky skříni plné basketbalové výstroje, anebo spíš díky dlouhým, příjemným rozhovorům s tátou, když se jdou spolu projít?

Pěstování takové blízkosti může být v životě ochranou. Odborníci na problematiku dětského věku zjistili, že když začne vznikat pověstná generační propast, mladý člověk začíná být silněji ovlivňován vrstevníky. Špatné chování mladistvých a zhoršení postoje k dospělým jdou ruku v ruce. „Ti mladí, kteří si však zachovali příznivý pohled na otce a na dospělé všeobecně, se nepřipojili ke špatnému chování svých vrstevníků.“

Svědkové Jehovovi bývají někdy kritizováni za to, že se nepodílejí se svými rodinami na svátečním veselí. Může se zdát, že děti svědků Jehovových jsou ochuzeny o tuto mimořádnou zábavu. Tito upřímní rodiče a děti však mají přesvědčivé biblické důvody, proč se na svátcích nepodílet. (Podívejte se laskavě na stránky 11–14.) A tito mladiství si vytvářejí silné morální vazby, takže odolají nátlaku vrstevníků, který láme vůli jiných mladistvých. Rostoucím přívalem špatnosti se odplavuje morálka. Nemravný sex, drogy, násilí, alkohol, kulty, zneužívání dětí — velmi mnoho nebezpečí ohrožuje zranitelné mladé lidi.

Jak mohou rodiče uchránit děti před tímto stálým nebezpečím? Od dětství dostávají děti svědků důsledné školení, aby lnuly k pevným mravním zákonům Bible. Milující rodiče jim pomáhají, aby pochopily Boží názor ne pouze na svátky, ale na všechny oblasti života. Poslušnost, kterou projevují svému Bohu, pramení z lásky a úcty k němu, i když to znamená lišit se. Představte si, jak je to musí připravit na dobu úspěšné dospělosti! Jestliže dítě ve třídě plné vrstevníků, kteří dělají to, co se jim zdá jako velká zábava, se postaví za to, o čem je přesvědčeno, že je správné, o kolik lépe je později schopno odolat pokušení dalších zdánlivě zábavných věcí — drog, předmanželského sexu a jiných škodlivých svodů.

Děti svědků Jehovových mohou rozvíjet mravní sílu, o jakou jiné děti možná přicházejí.

‚Neomezuje to děti?‘

Není ale přísná náboženská výchova omezením pro děti? Není lepší nechat každého, aby udělal rozhodnutí ohledně náboženství, až dospěje? To je možná zásada číslo tři z brožury 12 Rules for Raising Delinquent Children: „Nikdy mu neposkytujte žádné duchovní školení. Vyčkejte, až mu bude jednadvacet, a pak ho nechte, aby ‚se rozhodlo samo‘.“

Podle doktora Colese se však základní mravní smysl dítěte začíná vytvářet již ve věku tří let. „U dítěte se vyvíjí smysl pro mravnost. Dokonce si myslím, že je to dáno Bohem, že je zde touha po mravním řádu.“ To je pro vštěpování skutečných mravních hodnot rozhodující doba. Je to například doba, kdy je třeba svým příkladem učit o hodnotě pravdomluvnosti v protikladu ke lži. Bible vyzdvihuje důležitost výchovy během mládí: „Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho; i když zestárne, neodbočí z ní.“ — Přísloví 22:6.

Dolores Curranová uvádí: „Nelze očekávat, že bez pomoci budou dnešní děti morální . . . Lidé, kteří se účastnili mého průzkumu, tvrdí, že čím je rodina zdravější, tím vyvinutější je smysl dětí pro to, co je správné a nesprávné.“