Proč je dnešní doba tak špatná?

KDYŽ si otevřete noviny, sledujete zprávy v televizi nebo posloucháte rozhlasové zpravodajství, pravděpodobně očekáváte nějaké špatné zprávy. Zřejmě vás nepřekvapí, když se dozvíte, že stále zuří nějaká válka, že přibývá násilných zločinů a že v rozvojových zemích stále roste hlad.

Jestliže žijete dostatečně daleko od míst, kde se tyto věci dějí, pravděpodobně vás takové zprávy zase příliš nerozruší. Vždyť kdo může soucítit se všemi lidmi, kteří trpí? Ale přesto, když vidíme, jak trpí jednotliví lidé, je velmi obtížné ubránit se pohnutí. Řečeno jinými slovy, jedna věc je číst o nějaké válce nebo uvažovat o statistice obětí, ale úplně něco jiného je číst o malém Adnanovi, devítiletém bosenském chlapci, jehož matka byla zabita, když jejich dům zničila bomba. Adnanův otec byl smrtelně zasažen ostřelovačem pouze o několik měsíců později, když spolu šli po ulici. Uplynulo pár týdnů. Adnanovu sestru zasáhl na školním dvoře dělostřelecký granát a ona vykrvácela Adnanovi před očima. Adnan utrpěl nervový otřes. Lékaři, kteří ho léčili, zjistili, že chlapec je zcela necitlivý, bez jakýchkoli pocitů — neprojevoval ani zvědavost. Slzy a vzpomínky ho ničily ve dne a o klidný spánek ho okrádaly noční můry. Adnan není položkou ve statistice. Je to dítě, které trpí; nejde to jinak, musíme s ním soucítit.

Stejné je to i s dalšími nemocemi tohoto světa. Jedna věc je číst o hladu, ale úplně jiné je vidět na obrázku pětiletou holčičku s nafouklým bříškem a s ručičkama a nožičkama potaženýma pouze kůží — napůl mrtvá oběť hladu. Jedna věc je číst statistiku o spáchaných zločinech, ale úplně něco jiného je slyšet o starší vdově, která byla surově zbita, okradena a znásilněna. Jedna věc je číst o úpadku rodiny, ale úplně něco jiného je dozvědět se o matce, která vědomě mořila své vlastní dítě hladem a krutě je týrala.

Číst o takových věcech je bolestné. Je ovšem mnohem horší, když některá z těchto pohrom, které se dějí po celém světě, zasáhne přímo nás! Když trpíte vy osobně, stav tohoto světa, o kterém se dozvídáte ze zpravodajství, na vás začne dopadat mnohem silněji. Je hrozné stát tváří v tvář faktu, že utrpení, jež plyne ze zločinnosti, válek, hladu a nemocí, stále vzrůstá, a to do té míry jako nikdy v celých dějinách lidstva. Následky toho, že se lidé ve dvacátém století musejí s těmito skutečnostmi vypořádávat, mohou být opravdu těžké — běžný je zmatek, strach nebo deprese.

Lidé v mnoha náboženstvích hledají odpovědi na takové otázky jako například: Proč je taková špatnost? Kam lidstvo spěje?

Žel, náboženství dnes málokdy nabízejí uspokojující odpovědi. Když jste si poprvé přečetli otázku na titulní straně tohoto časopisu, možná jste reagovali skepticky — to je pochopitelné. Fundamentalistická náboženství se často snaží vyčíst z Bible to, co tam opravdu není — přesný den a hodinu, kdy tento svět skončí. (Viz Matouše 24:36.) Vydavatelé tohoto časopisu dávají přednost tomu, aby Bible vysvětlovala sama sebe. Možná budete překvapeni, až se dozvíte, že to, co Bible říká o posledních dnech, je věcné a rozumné. Bible navíc vysvětluje mnohem více než jen to, proč je tolik špatnosti. Poskytuje také naději do budoucnosti, naději, která je opravdu uspokojující. Zveme vás, abyste se zamysleli nad následujícími články a viděli, proč to tak je.

[Podpisek obrázku na straně 3]

Jobard/Sipa Press